Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 18.9.

Jak se správně chovat k rostlinkám?

7. srpna 2008 v 10:16 | Alue |  Návody
Chtěla bych tímto rozšířit svá poselství o jedno další, neméně důležité...
A to je chování ke zdejší květeně, protože je smutné koukat na lidi, kteří uškubnou kde co, a pak to zahodí...
Je důležité si uvědomit, že i rostlinky mají jistou úroveň vnímavosti a sídlí v nich duše, které ještě navíc opečovávají různé jiné přírodní bytosti...
Když si tohle člověk uvědomí, tak mu logicky dojde, že asi teda není dobré tu kytičku jen tak hala bala uškubnout, protože to je jako když zakroutíš palcem svýmu kámošovi...
(Bohužel, je to tak... já mezi lidmi, zvířaty ani květinami nedělám rozdíly... v řízku vidím kus zavražděnýho zvířete a dělá mi problém ho sníst... u salátu mě zajímá, zda byl správně utržen a připraven... rodina to nechápe a lidi se mi za to smějí, ale nikdo z nich nepochopil, co se v bytosti skrývá...)
Takže abych to shrnula bodově:
1. Nikdy netrhejte květinku, pokud ji na něco nepotřebujete...
2. Když chcete květinu utrhnout, je důležité ji nejdříve poprosit, jestli s tím souhlasí... rostlinky jsou tu ke službě člověku, takže by neměla odmítnout, ale i k nim je důležité chovat se s úctou... když svolí, poproste ji, aby na chvilku ,,usnula", abyste mohli kousek z ní odtrhnout...
Pamatuji si, že když jsem šla trhat mátu, řekl mi ,,Ňuf", ať je poprosím... a tak jsem šla ke třem květináčkům, pěkně jsem kytičky pohladila a zeptala se, jestli mi dají lístečky na čaj... řekly, že ano, a rády... tak jsem do nich položila ruce, ,,uspala je" a počkala, až samy řeknou, kdy můžu trhat... jakmile řekly, že už můžu, tak jsem bez problémů trhala, aniž by u toho člověka provázel pocit, že kytičkám ubližuje... dokonce byly rády, že jsem se k nim takto pěkně zachovala... zajímavé je, že pak do mě vstoupila jejich vůně... a ne jednou... takže jsem přišla na to, že když takto pěkně poprosíte aromatickou kytičku, budete vonět, jako ona... a není to krásný dárek z přírody, vonět na chvíli jako jedna z rostlinek? - a ještě k tomu jako moje milovaná máta?
Lidi, uvědomte si, prosím, že ani vesmír nerozlišuje.. co uděláte ve svojí mysli, je z pohledu vesmíru, jakobyste to udělali i ve skutečnosti... a to, že lidé takto na potkání ubližují rostlinám (ale hlavně zvířatům se dějí strašné věci), to se jim vrátí... ale když ti lidé jsou tak natvrdlí, že jim to samo nedojde a nikdo jim to neřekne, protože tohle skoro nikdo neví, tak se pak našinec nemá co divit, že před ním ty víly a elfové utíkají, když vidí, jak likviduje přírodu jako buldozer...
Vy, co vidíte víly a umíte mluvit s jemnohmotnými, byste měli někdy sednout na louku, a pokud jste na tom tak dobře, že se vás víly nebojí, měli byste chvilku sledovat, s jakou láskou pečují tyto bytosti o rostlinky, jak nadšeně u nich poletují a hladí jejich lístečky... - vy potom pochopíte, proč píšu zrovna tento článek...
Mnoho lidí z řad přírodomilců se stará jen o stromy a jen se stromy mluví (pokud to umí), ale zapomínají, že pod stromem je zelený koberec, který je neméně důležitý a se kterým lze zažít stejně veliká dobrodružství, jako se starým stromem...
Prosím, netrhejte květiny, které nepotřebujete, prosím, chovejte se k nim slušně, vždyť i ony, malinké nepatrné rostlinky, dokáží být neskutečně láskyplné... i ony se starají, aby bylo co dýchat, i ony vás léčí... tak jim vracejte jejich lásku a neničte je...
 


Anketa


Komentáře

1 Miška Miška | E-mail | 7. srpna 2008 v 19:14 | Reagovat

Ahoj Alue, mohla bys mi prosím poradit jak ochránit zahradu před invazí slimáků spanělských, aniž bych je fyzicky zlikvidovala?

Miška

2 Avrius Avrius | Web | 7. srpna 2008 v 20:17 | Reagovat

Taky si myslím, že je smutné jak se lidé chovají k přírodě, máš pravdu ve všem co tu píšeš.

Nespřátelíme?:)

3 Alue Alue | 8. srpna 2008 v 8:16 | Reagovat

hmmm... asi nezpřátelíme.. :)

4 Laigo Laigo | Web | 21. srpna 2008 v 21:50 | Reagovat

Eluenko ale jak mohu komunikovat s rostlinkami? já to umím pouze se stromy.. prosím poraď mi, já nechci ubližovat rostlinkám.. prosím..děkuji ti..napiš mi plsky na bloček,...

5 Alue Alue | 22. srpna 2008 v 10:38 | Reagovat

jak ke stromu, tak k rostlině...

6 neon neon | E-mail | Web | 18. září 2008 v 8:58 | Reagovat

Me by zajimalo jak se potom stavis k tomu, ze kazdym krokem clovek rozdupne plno zivych tvoru, plno rostlinek se tim polame. Kazdym lehnutim do travy polehnu spoustu rostlin, nektere to neprezijou. Spousta mravenecku a hmyzu zemre. Nemluve o malych tvorech mensich jak jeden milimetr. Nedelam si ted srandu. Beru to jako zajimave dilema. Tohle me proste napadlo, kdyz jsem si uzival prochazku v lese. Ze vlastne nicim svym zivotem spoustu jineho zivota. V tomhle svete nelze zit aniz by clovek likvidoval jine bytosti. Tak me napada, ze mozna je reseni (jako vzdy) - laska. Ze kdyz clovek uleha, trha, slape s laskou, tak je vyhrano? No kdo vi.. ale fakt je ten, ze prezit znamena zabit (usmrtit, uspat nebo nevim jak to vselijak nazvat).

7 Alue Alue | 18. září 2008 v 10:44 | Reagovat

ne, to ne...koukám se kam šlapu a když vidím brouka, tak ho obejdu... a když jednou šlápneš do trávy, nebo do mechu, nebo jinam, tak se z toho velice rychle vzpamatují... člověk není tak tšžký, aby po každém jeho šlápnutí umíraly rostliny. Nelíbí s emi, že lidé klidně šlapou po broucích a uškubnou co mohou, ale všechno se jim vrátí. Oni ať si zašlapují ploštice, ale já je budu obcházet.

8 espritia espritia | E-mail | 22. ledna 2011 v 22:13 | Reagovat

Veľmi pekný článok. Vždy som mala rada rastlinky, ale nikdy mi nenapadlo poprosiť ich, keď ich potrebuje odtrhnúť. Ďakujem Alue. Myslím, že aj vďake Tebe sa zo mňa stáva lepší človek.

9 Nika Nika | 26. dubna 2011 v 8:48 | Reagovat

Ahoj :-)
S článkom rozhodne súhlasím.Snažím sa vyhnúť zašlapnutiu malých živočíchov,snažím sa k rastlinkám a zvieratám chovať s láskou....lenže čo mám robiť keď sa nejakého bojím?Napríklad ja mám strašnú fóbiu z pavúkov,švábov a podobne(asi si ani nevieš predstaviť ako vyvádzam keď je nejaký v mojej blízkosti xD ).Tak keď je v izbe nejaký pavúk(hlavne v tej kde spím) tak ho hneď zabíjam :(
S inými zvieratami problém nemám,ale s týmito áno.A keď ich zašlapnem alebo hociako inak zabijem,mám menšie výčitky,predsa aj ten pavúk je živý a má právo na život.Alue nevedela by si mi prosím poradiť ako sa zbaviť toho strachu,alebo nejaké iné riešenie?

10 Muf Muf | 12. prosince 2011 v 21:28 | Reagovat

[9]: [9]:Ahojky Niko,
upřímnou soustrast, mám stejný problém. :o( Se strachem neporadím, ale technické řešení jest prosté: důkladně utěsnit dveře a okna, do oken utěsněné sítě. A když by i přesto: potvoru přiklopit starou "pohotovostní sklenicí" (z prakticko-fobických důvodů tím větší, čím větší je dotyčný exemplář - pak je ale dobré i sundat brýle!), :-D opatrně podstrčit kus tvrdšího papíru, a až na něj přeleze (pozor na nožičky!!), tak sklenici posunout tak, papír zakrýval celé hrdlo, a past rychle obrátit "hore nohami aji s pavúkom". Poklepat na papír, aby vetřelec spadl na dno, pak zašroubovat víčkem a vyexpedovat k pavoukomilným sousedům. :-D (Pozor, nutno co nejdřív, jinak do rána - nevím proč - umírají). Přeji málo vetřelců a když tak úspěšný lov! ;-)

11 Martina Martina | E-mail | 2. března 2012 v 13:55 | Reagovat

Ahoj Aluško,pro mně poučné čtení.Děkuji.Mám zahrádku a kromě pěstovaných rostlin se ujme i "plevel", rostlinky které tam rádi nevidíme jak na ně? Obvykle je trhám na kompost.Pár krát jsem na to neměla čas a pak jsem svoje pěstované rostlinky skoro nenašla.Jak na "plevel"?To pak celé léto zabíjím spousty rostlinek.Špatná představa. Ale jak pak pěstovat to co chci?Děkuji za odpověď.

12 Newerdin Newerdin | Web | 4. června 2012 v 13:04 | Reagovat

Myslím, že mě nikdy nenapadlo se rostlinky zeptat, ale dnes jsem zaštipovala rajčata a hrozně jsem se rostlinkám omlouvala a prosila je ať se uzdraví, najednou mi to bylo tak strašně líto... :'-(

13 Elejna Elejna | 21. července 2012 v 6:56 | Reagovat

Milá Alue prosím odpověď

Po tvém článku jsem si uvědomila, jaký jsem vandal k přírodě. Přírodu mám ráda, ale nenapadlo mě něco takového. A osobně si myslím,že je blbost aby rostliny mluvily jako člověk. Tak jak poznám, že mi daly svolení, nebo že až usnou tak mi nějak řeknou, kdy je můžu trhat..A co mám říct rostlince když ji chci utrhnout celou? prostě uškubnout? Prosím o odpověď. děkuji

14 Kačka Kačka | E-mail | 28. dubna 2013 v 22:20 | Reagovat

Jak můžu mluvit s rostlinkami? Jsem živel země a mělo by mi to jít. Porsím poraď mi :)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama