V e-shopu Alue.cz přibyly nové druhy Energetických krystalů. - K dispozici ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 15.10.

Jakou podobu by měla mít správná modlitba?

18. srpna 2010 v 5:54 | Alue |  Nehmotný svět
alue.cz
Mnoho lidí neví, jak se má modlit. Díky oficiálním otčenášům, které se omílají pořád dokola lidmi, považujícími se za duchovní a blízko ,,Bohu", dnešní člověk už neví, jaká je ta správná modlitba od srdce, kterou používat při kontaktu s bytostmi.
Článek nabízí odpověď na tuto zásadní otázku.

1. Začátek modlitby:
První je nutné si uvědomit a utřídit v hlavě, co je naším cílem. Ke komu se modlíte? Co požadujete?

Modlitba k andělovi strážnému by měla obsahovat oslovení buďto jeho jména, nebo pokud ho neznáte, vhodné jsou pojmy jako:

,,Můj drahý ochránče / Andílku můj / Prosím svého duchovního průvodce (nebo pomocníka) aby..."

Pokud se chcete pomodlit k univerzální síle tohoto stvoření, neříkejte slovo ,,BŮH". - Problém je v jeho vrtkavosti a zmanipulovanosti. Slovo Bůh je záludné a pokud ho použijete v modlitbě, můžete se modlit k někomu jinému, než jste původně chtěli. Skutečnosti je taková, že samy temné síly sebe označují za ,,Boha tohoto světa". Kdo viděl film ,,Čtvrtý druh", ten ví, že na konci se mimozemšťané, kteří posedli člověka, označovali také za Boha. A je to bohužel skutečně tak. Systému, ve kterém žijeme v tuto chvíli, vládnou temné síly. Sice dočasně, ale vládnou. Proto nepoužívejte slovo ,,Bůh", ale jakýkoliv jiný pojem, který se nedá zaměnit. A veřte, že oslovení je mnoho.
Pro modlitbu, která směřuje ke světlým silám světa, jsou vhodná například tato oslovení:

,,Drahé síly Vesmírné / Prosím konstruktivní (ne pozitivní!) síly Vesmíru..."

Stejně tak se dají tyto pojmy použít pro bytosti, které nejsou strážní andělé, ale jsou součástí světlé síly:

,,Drahé konstruktivní (klidně i elementární) bytosti / Prosím všechny dobré (světlé) bytosti aby..."

2. Stať
Obecně platí, že správná modlitba má jít od srdce. Nepřemýšlejte nad tím, jestli to co žádáte, není sobecké, nebo jestli to říkáte správně. Pokud se modlíte za něco nereálného, tak se to prostě nestane, nic horšího se stát nemůže. Světlé síly Vesmíru vás nikdy nebudou trestat, ani se nebudou zlobit za to, že jste se špatně vyjádřili, nebo že jste chtěli něco nevhodného.
Hlavní je, mluvit od srdce. Volte slova jaká vás napadnou, ale je důležité mít čistý úmysl. Neplechu světlé síly nepodpoří.
Je vhodné do obsahu modlitby připojit poděkování. Za cokoliv. - Za štěstí, za zdraví, za domácího mazlíčka, za to že vás světlé síly milují a chrání, děkujte klidně i za nové tričko, co jste si koupili. - Není na tom nic špatného, i hmota je energie a pokud z toho máte radost, můžete jej klidně do modlitby zakomponovat.
Nebojte se v modlitbě prosit, nebojte se děkovat, nebojte se mluvit o svých problémech, snech a tajemstvích. Vesmír nás slyší a poslouchá vždy.

3. Ukončení modlitby
Vyvarujte se základní chybě a říkání ,,AMEN". AMEN - AMON - MAMON. A je to tak, zakončení ,,ámen" nechte těm lidem v kostele, kteří se modlí k jejich ,,Bohu", aniž by vědeli, komu církev slouží a ke komu se vlastně modlí.
Pro zakončení modlitby použijte staré dobré ČESKÉ a střízlivé poděkování. Může mít několik forem:

,,Děkuji / Děkuji za Váš čas / Mockrát Vám děkuji za pomoc, ještě se ozvu..."

Nebojte se být ve svých modlitbách přirození a přátelští. Ke světlým silám se můžete chovat jako k někomu, koho milujete, obdivujete, nebo s kým kamarádíte. Nemusíte být strojení, nemusíte se omlouvat po každé větě, nemusíte klečet. - Modlitba má být přirozená, nenucená a měla by sloužit hlavně pro vás.

Anděl
 


Komentáře

1 Dana Dana | 18. srpna 2010 v 8:40 | Reagovat

Jako malou mě mamka naučila krátkou modlitbičku: "Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku. Až má duše z těla vyjde, ať k Tobě do nebíčka přijde."
Zajímalo by mě, jestli je tato modlitba vhodná k učení pro děti a mám ji šířit dál.
Jinak sama si "vymýšlím" modlitby a většinou plynou sami od sebe. Jediné, na co se soustředím, je poprosit a poděkovat. A ještě dodávám na závěr: "Děkuji za všechno, za co jsem zapomněla poděkovat."
Jinak, pro inspiraci, používám pojmenování Vesmírné síly, Jsoucno, Veškerenstvo. Kolikrát prosím jen svou duši, aby mi napověděla a při tom se snažím uvolnit a dělat vše přirozeně.

2 Alue Alue | E-mail | Web | 18. srpna 2010 v 8:54 | Reagovat

[1]: Tu modlitbu znám, ale jinak:

Andělíčku můj strážníčku,
opatruj mi mou dušičku,
opatruj ji ve dne v noci,
od škody a od zlé moci.
Duši tělo opatruj,
andělíčku strážce můj.

Tato verze mi přijde vhodnější, protože nezatěžuje dětskou mysl smrtí.

3 Primo Primo | 18. srpna 2010 v 10:50 | Reagovat

Mila Alue, já bych ty lidi co chodi do kostela a modlí se k Bohu s velkým B čili k Otci nepodceňoval. Právě za vesmírnými silami či konstruktivními, se může skrývat ten zlý. A amen je amen čili staň se, to o co prosime.

4 Jana Jana | 18. srpna 2010 v 11:11 | Reagovat

"Ďakujem vám, Vesmírne sily, za najdokonalejšie riešenie môjho problému ..."

5 Dzejna Dzejna | 18. srpna 2010 v 11:31 | Reagovat

Já oslovuji svého "andílka strážného" jménem (mám jich více, ale ten jeden mi je přecejen nejbližší), nebo se obracím přímo ke Stvořiteli (vždy přidám 11. vesmíru). Když chci oslovit více bytostí najednou - nebo "univerzum jako celek", používám: Vesmírné síly/bytosti Lásky a Světla. Někdy také hovořím k vlastnímu Vyššímu já (duchovní svět ale raději slyší používání termínu "vyšší láska XY"). Občas na začátek motlitby použiju "vyčištění" a naladění se metodou Hoponopono (MILUJI TĚ, OMLOUVÁM SE, PROSÍM ODPUST MI, DĚKUJI TI). Občas "si střihnu":) Otčenáš (jediná naučená motliba, kterou umím), ale s tím, že se opravdu soustředím a procítím každé slovo. U Otčenáše pan Staněk, kterého si velmi vážím, upozorňuje na jednu nepřesnost, která když se nad tím člověk zamyslí, opravdu nesedí: je to spojení: ..."neuveď nás v pokušení" (Stvořitel nikoho neuvádí v pokušení, to si děláme sami), takže spíš prosím "chraň mě od pokušení".

6 Domácí čajovna Domácí čajovna | Web | 18. srpna 2010 v 11:48 | Reagovat

[2]: s tím souhlasím, aby dítě žilo s vědomím, že dušička vyjde z tělíčka... to je pro něj zbytečně stresující, tohoto vědomí si ještě v životě užije dost.... :-(

Jinak krásný článek Alue, krásný. Je pravda, co píšeš, takhle má vypadate motlitba a děkuji za tato slova. Vše má jít od srdce... a to o slovíčku AMEN mě překvapuje, ale pravda, sedí to. Církev je největší byznys světa... škoda tomu, hlavní myšlenka byla možná kdysi dobrá... moc dobrá. Než přišel AMEN a MAMON.

7 Lhastor Lhastor | E-mail | 18. srpna 2010 v 11:51 | Reagovat

Na jendu stranu máš v něčem pravdu,ale mylsím si,že to moc přeháníš,protože i tkaový otčenáš je velmi procítěná modlitba,když se použije správně a od srdce,mám s ní vlemi dobré zkušenosti,je v ní vleký a hluboký obsah pravdy.Co s etýče oslovení Boha,je správné,když mylsíš na dobré síly ve vesmíru,tkaže jenom taková má poznámka:)

8 Dana Dana | 18. srpna 2010 v 16:48 | Reagovat

Alue, děkuji. Tvá verze je úchvatná. Tu neznám. Moc se mi líbí. Budu trénovat, abych si jí zažila.:-)
Mě se právě nelíbila přesně ta druhá část, ale jde o vnímání teď. Jako malá jsem to neřešila, protože jsem se se smrtí nesetkala, moje vnímání to nedokázalo dotáhnout až do nějakých katastrofických scénářů. Brala jsem to tak, že se v nebíčku všichni sejdeme, nebylo třeba se bát.
Smrt blízkého mě zasáhla až ve vyšším věku, když už jsem odříkavala Otčenáše.

9 ok ok | 18. srpna 2010 v 17:08 | Reagovat

"Nebojte se být ve svých modlitbách přirození a přátelští. Ke světlým silám se můžete chovat jako k někomu, koho milujete, obdivujete, nebo s kým kamarádíte." -tak tak :)

Aluš, co má slovo amen společnýho se slovem mamon?

10 Gabriela Gabriela | 18. srpna 2010 v 21:06 | Reagovat

Jednou mi řekl jasnozřivec, že mám 3x poděkovat a 3x požehnat po každé modlitbě. Cítím, že je to v pořádku, že jen neberu, ale taky dávám, když někomu požehnám. Např. když vidím krásný strom, od srdce cítím lásku a děkuji a žehnám stvoření. Když se modlím, tak končím tímto. Také Vám všem děkuji, děkuji, děkuji, žehnám Vám, žehnám Vám, žehnám Vám.

11 Gabriela Gabriela | 18. srpna 2010 v 21:10 | Reagovat

K tomu otčenáši. Mám naučeno "proveď nás pokušením a zbav nás od zlého". Myslím, že jsou to ty zkušenosti a správný pohled. Nyní čtu knihy Lazareva a myslím, že jsou o tomto kousku otčenáše.

12 jm jm | Web | 18. srpna 2010 v 23:40 | Reagovat

Alu dobrý, ale důležitá věc je ta, že modlitba není v hlavě, ale v srdci. A aby se srdce dokázalo spojit s vyššími hierarchiemi, je třeba ho otevřít. 99% lidí neví, jak toho dosáhnout.  Já to s nimi například dělám tak, že 90% času děkujeme a 10% se modlíme. Děkováním (komukoliv za cokoliv, v ducuhu i nahlas) se po několika (zpravidla 10 minutách) navodí ten správný kontakt.. a pak je možné se (s radostí  v srci) pomodlit. :)

Papa, jirka

13 ~Brilliant.princess○ ~Brilliant.princess○ | Web | 19. srpna 2010 v 19:11 | Reagovat

aha ty máš přímo stránky :) sem myslela, že máš blog.. :) když sem viděla tu adresu tak jsem si říkala víš..

14 Alue Alue | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 19:47 | Reagovat

[13]: Je to blog, ale s placenou doménou, která usnadňuje vstup, protože je kratší a názvem vhodnější.

15 vegel vegel | 20. srpna 2010 v 2:52 | Reagovat

[5]: spíš než "chraň mě(nás) od..", tak "PROVEĎ nás pokušením", protože tím právě rosteme, že v doprovodu a ochraně Vesmíru (Boha, Otce, Stvořitele atd.), jak to komu vyhovuje, procházíme překážkami. ;)

Jinak ten Amen by mne taky zajímal, jak se z něj vytvořil Mamon, když má znamenat "staniž se", to je pouhý dotaz, nikoliv polemika s Alue.

16 Alue Alue | E-mail | Web | 20. srpna 2010 v 8:02 | Reagovat

[15]: A víte, jak bych vás rozsoudila? Já bych se otčenáš nemodlila ani náhodou :D Tím pádem bych neměla o čem polemizovat, protože to co výjde z vás a ze srdce bývá to správné, ne to co vám někdo vtlačil.

17 JanaJ JanaJ | E-mail | 20. srpna 2010 v 15:02 | Reagovat

Alue prepáč, že dnes som tak kritická... mám Ťa rada a rada sem chodím, nedá mi však nevyjadriť svoj nesúhlas... Verím, že mi to prepáčiš.

Vieš, mám pocit, že si sa ešte celkom nevysporiadala (myslím vnútorne) s cirkvou, do ktorej Ťa vtlačili a kvôli ktorej si možno prišla o skutočnú rodinu... Možno sa mýlim, stejne mi to však je ľúto, lebo mám pocit, že kvôli svojim zlým skúsenostiam zatracuješ všetko, čo má s cirkvou niečo spoločného... Radikálnym odpustením si sa vysporiadala s rodinou, skús aj as cirkvou...

Aj aj som tam patrila a dobrovoľne, proti vôli rodičov z nej vystúpila... Nebudem rozpisovať celý svoj príbeh, na to tu neni priestor (beztak sú už moje komentáre vždycky dlhé), napíšem len, že RKC už dnes nenazvem ináč než – satanov brloh. Odmietam akúkoľvek cirkev a náboženstvo, pretože viera presahuje hranice náboženstva a pestujem si individuálny vzťah s ,,veľkým duchom vesmíru“ :o) Utvorila som si na veci vlastný názor a Písmo, teda Bibliu a ani modlitbu Otče náš, či Ježiša by som nezatracovala, najmä ak o tom veľa nevieš a sála z Teba zaujatosť... Mám pocit, že píšeš v hneve. Ano, Biblia bola veľa ráz prepisovaná a ,,duchovní“ do nej aj miestami doplnili, čo sa im tam hodilo (človek s otvoreným srdcom a vnímaním to dokáže odhaliť), napriek tomu sa po jej dôkladnom štúdiu dá nájsť to, čo človek v živote hľadá – pravdu a - ,,návod“ ako má žiť... Ježiš učil o vesmírnych zákonoch, o láske k všetkému živému, lebo vo všetkom je Boh, učil o reinkarnácii, o tom, ako si má človek v živote správne počínať, proste on nás učil o všetkom, čo aj teraz Ty a Tebe podobní, len v sofistikovanejšej podobe... a dal nám aj dobre sformulovanú modlitbu Otče náš.

Roky som venovala štúdiu Biblie a prečítala som ju celkom 3x, potom som vystúpila z RKC, lebo som zistila prekvapivú skutočnosť a ohromný paradox a odhalila už aj dlho predtým tušené pokrytectvo: RK cirkev, ktorá sa hrdí tým, že jej učenie je postavené na Biblii, hlavne Novom zákone, jej odporuje!!!  Ano, dobre vidíte, hoci tam podopĺňali, čo sa dalo, predsalen sa im to nepodarilo dostatočne zamaskovať a samotná Biblia usvedčuje cirkev z pokrytectva :-D

Ľudia, otvorte svoje oči, hľadajte pravdu, ale hlavne neodsudzujte, ale premýšľajte, skúmajte vo svojom srdci, čo je pravdivé, prosím!

18 JanaJ JanaJ | E-mail | 20. srpna 2010 v 15:40 | Reagovat

A teraz k veci :-D ,,Jakou podobu by měla mít správná modlitba?“ V tomto celkom súhlasím s Lhastorovým komentárom. Jednoducho, preháňaš to (ako so všetkým) a pôsobíš príliš zaujato, čo je zrejme následkom Tvojich zlých skúseností z detstva s cirkvou...

Píšeš: ,,to co výjde z vás a ze srdce bývá to správné, ne to co vám někdo vtlačil“ a pritom sama iným podsúvaš ,,svoje“ pravdy... Opäť – tenký ľad... Viem, Ty si len chcela ukázať, ako sa majú správne modliť, ale to isté predsa robil aj Ježiš Kristus, chcel nám ukázať, ako sa máme k Bohu modliť – s láskou, ako k otcovi, nie trestajúcemu diktátorovi... a Ty to haníš, čím vlastne haníš sama seba...

Ano, správne vravíš, ako sa máme modliť a správne to povedal i Ježiš a jemu môžeme veriť, lebo to nebol len taký hocijaký človek. Veď sa opýtaj svojich anjelov, nech Ti povedia, kto je Ježiš... iste poznajú najvyššieho správcu našej galaxie, ktorý k nám zostúpil osobne...

Mimochodom, o tom, čomu veriť, ako sa nenechať ovplyvniť názormi iných ale všetko skúmať, ísť svojou cestou a hľadať pravdu vlastným úsilím, nie prijatím toho, čo nám niekto naservíruje na zlatej tácke bola včera zaujímavá diskusia na chat-e, v ktorej hviezdil hlavne Lhastor, škoda, že si nebola, iste by Ťa to obohatilo ;o)

19 JanaJ JanaJ | E-mail | 20. srpna 2010 v 15:45 | Reagovat

Nechcem z Tvojej stránky robiť kostol, iste však viacerých bude zaujímať, čo o modlitbe hovorieval Ježiš. Ak správne zmýšľaš, pustíš to sem ...
Takže, na ukážku zopár Ježišovych úryvkov, ok?

A čo Ježiš hovorí o modlitbe? - ,,A keď sa modlíte, nebuďte ako pokrytci, ktorí sa radi postojačky modlievajú v synagógach a na rohoch ulíc, aby ich ľudia videli. Veru, hovorím vám: Už dostali svoju odmenu. Ale keď sa ty ideš modliť, vojdi do svojej izby, zatvor za sebou dvere a modli sa k svojmu Otcovi, ktorý je v skrytosti. A tvoj Otec ťa odmení, lebo on vidí aj v skrytosti. Keď sa modlíte, nehovorte veľa ako pohania. Myslia si, že budú vypočutí pre svoju mnohovravnosť. Nenapodobňujte ich; veď váš Otec vie, čo potrebujete, prv, ako by ste ho prosili.“

Alebo inde vravel: ,,Beda, ak vás budú všetci ľudia chváliť, lebo to isté robili ich otcovia falošným prorokom! Ale vám, ktorí ma počúvate, hovorím: Milujte svojich nepriateľov, robte dobre tým, čo vás nenávidia, žehnajte tým, čo vás preklínajú, a modlite sa za tých, čo vás potupujú! Tomu, kto ťa udrie po líci, nadstav aj druhé. A tomu, kto ti berie plášť, neodopri ani šaty. Každému, kto ťa prosí, daj a ak ti niekto niečo vezme, nežiadaj to naspäť.“

Ježiš povedal aj toto: ,,Bdejte a modlite sa, aby ste neprišli do pokušenia! Duch je síce ochotný, ale telo slabé."

20 JanaJ JanaJ | E-mail | 20. srpna 2010 v 16:42 | Reagovat

Prepáč, že tu toľko komentujem, začínam sa už cítiť trochu hlúpo a neisto, či smiem... azda som mala radšej napísať e-mail, ale keď túžim, aby si z toho niečo vzali aj prípadní čitatelia - dúfam, že si z toho vezme niečo aj niekto iný :o( Nehnevaj sa, prosím.

Ešte by som s dovolením, chcela napísať myšlienky ,,Majstra“ (nášho ochrancu) o modlitbe, ktorými ma inšpiroval a ja som ich po skúmaní prevzala a prijala za svoje, ak smiem... snáď sa s nimi stotožní aj niekto iný, či pridá k tomu aj svoj názor...

Modlitba je prianie, vrúcne prianie vnútri seba, je zároveň aj hľadaním vnútri seba a uznaním zásady Boha vnútri seba. Preto, keď hľadáte, modlíte sa. Modliť sa je hľadať. Hľadať je odhaliť v sebe špatné stránky. To je hľadanie.
Modlitba musí vychádzať z vášho najvnútornejšieho ja. Sila modlitby totiž nie je to, čo je povedané slovami, ale to, čo je prejavom mysle. V tejto chvíli sa totiž dotýkate ducha. Všetko, čo chcete, musí byť prejavom vašej mysle, vďaka tomu sa duch dopracuje k výsledku. Nemodlite sa teda ústami, modlite sa hlavne duchovne, vnútri seba, modlite sa k svojej mysli. Dostanete sa tak do zhody so silou, ktorá prúdi kozmom a ktorá preniká všetko. Táto sila je najvňčšia zo všetkých. Táto sila je mier, je Boh. Bez ohľadu na to kde a na akom mieste sa táto sila prejavuje

Modlitba Otče náš je podľa mňa preto tak fascinujúca a úžasná, lebo je hlboko pravdivá a nájdete v nej všetko – chválu, prosbu, vďaku.  Je to vlastne niekoľko modlitieb v jednej. Keď sa ju budete modliť s otvoreným srdcom, aj vás niečo naučí - poskytuje rady, ako žiť. Nič ňou určite nepokazíte, hoci už je trochu pozmenená oproti originálu... podstata však zostala v nej. Myslím si, že sa ju pokojne môže modliť ktokoľvek, ako doplnenie k vlastným modlitbám, lebo, niekedy sa človek nevie celkom dobre a vhodne vyjadriť, však? Alue, máš vari niečo proti nej?

A ako to robievam ja? Vesmíru často v srdci prednášam vďaku: ,,Som šťastná, že som Tvoja, že som v Tvojom náručí.“ a spievam i zhováram sa s Bohom – v každom a vo všetkom vidím Boha...

21 ham ham | 22. srpna 2010 v 16:07 | Reagovat

[16]: môj VRELÝ suhlas ;-)

inak, mám taký návrh ak by Ti to nebolo proti srsti, daj občas JankeJ priestor na nejaké "okienko" (píše dobre, ale jej komentáre sú fakt "na dlho") :-)

22 Alue Alue | E-mail | Web | 22. srpna 2010 v 20:06 | Reagovat

[21]: Nevím. Názorově mi moc nesedí a tyto sáhodlouhé komentáře jsem ani nečetla, protože jsou dlouhé a navíc jí věřím, že není sprostá. Kdyby chtěla, prostor dostane, ale neprojevila zájem. Jaký si to uděláš, takový to máš :)

23 ham ham | 22. srpna 2010 v 22:34 | Reagovat

..aj som si myslel, že sa viac rešpektujete ako ladíte :-)

24 ham ham | 22. srpna 2010 v 23:00 | Reagovat

rád by som vedel, čo by kresťania povedali na toto:
http://www.youtube.com/watch?v=Gb2EnW7quAE
(vážim si každého človeka dobrej vôle, ale ako zisťujem, menej manipulovateľné bytosti sú Tí, ktorí nepodliehajú stádovitosti - sranda je, že v Biblii sa píše, že sa nemáme porovnávať s ostatnými)

25 Dana Dana | 23. srpna 2010 v 12:37 | Reagovat

JanoJ, Tvé příspěvky jsou doopravdy moc dlouhé. Ty citace už nemám sílů číst.:-/ Kdyby mě zajímalo RKC, tak si najdu k tomu určené stránky a studuju tam.
Já totiž nepochopila, co jsi tím vlastně chtěla říci. Je to jakási oslava Otčenáše?
Jak se vlastně modlíš Ty?
Moje motlitba je formou plynoucích slov, které do myslí přicházejí samovolně od srdce. A k tomu, abych za něco poděkovala mi stačí slovo Děkuji.
A jak to děláš s Otčenášem? To odhrkám Otčenáš a pak řekneš, co chceš? Nebo si myslíš na to své a při tom odříkáváš automaticky Otčenáš? Já jsem to nikdy nepochopila, proč mám Otčenáš a Zdrávas vůbec vykládat. Meldovala jsem to vždycky automaticky, než jsem začala přemýšlet.
Všechno je jen jedna energie, která je ve všech nás a kolem nás, tak proč jí rozmatlávat (když prosím o radu nebo znamení) a složitě prosit přes Otčenáš nebo Zdrávas. Já prosím přímo a jak jsem psala, kolikrát jednoduše prosím sama sebe (svou duši, vyšší já).
Proč z toho dělat nějakej totem? Každé náboženství je jen berlička k tomu, aby člověk pochopil, že v jednoduchosti je krása, a procitl. Někdo zůstane u dědečka na obláčku, někdo jde dál.

26 JanaJ JanaJ | 23. srpna 2010 v 21:33 | Reagovat

[21]: Hamko, ja s Alue taktiež súhlasím, ale málokedy úplne :o) To by som asi bola bigotná, keby som nemala aj svoj názor. Ja proste hotové ,,pravdy“ zo zásady neprijímam okamžite za svoje, skôr hľadám skúmam a overujem, zato ,,svoje pravdy“ servírujem s potešením :-D Ale nie... Inak, ďakujem Ti za fasa nápad s okienkom... mňa ani nenapadlo takto si trúfnuť :-D

[22]: Alue, som fakt šťastná, že na Teba ,,nepusobím jeble" :-D hoci Ti nesedím, a rada by som vedela prečo? Snáď len nie preto, lebo píšem zdĺhavo? A keď moje komentáre nečítaš, alebo sú dlhé, ako potom môžeš so mnou nesúhlasiť? Na základe čoho? ;o) Bacha na mňa ;o) A neodpisuj hneď človeka len kvôli tomu, že niekedy povedal niečo, čo sa Ti celkom nepáčilo - zdanie totiž niekedy klame :o)

27 JanaJ JanaJ | 23. srpna 2010 v 21:45 | Reagovat

[25]: Dani, myslím, že ohľadom komentárov, ani Ty za mnou nezaostávaš :o) avšak, ďakujem, je to tiež pekne napísané. Na všetky Tvoje otázky, ktoré si mi položila sú odpovede v tých dlhých komentároch... a sú také dlhé preto, lebo vždy mám čo povedať, vždy mám toho veľa na srdiečku a vyjadrujem sa vyčerpávajúco, aby ma všetci pochopili, čo ale nemusí robiť dobrotu, čo ma mrzí. Kto však chce a koho to bude zaujímať, ten to vezme ako článok a pozrie si to.

Ináč, k RKC, vďakabohu nepatrím, písala som o nej v inej súvislosti. Otčenáš som neoslavovala, ale obhajovala a samozrejme, že sa modlím v prvom rade vlastnými slovami (na konci komentáru č. 20 máš príklad), dokonca aj svoj život vnímam ako modlitbu - chválu, prosbu a vďaku životodarnému Vesmíru. V komentári 20 máš napísané, prečo je modlitba otčenáš tak výnimočná, ak sa ju budeš modliť zo srdca, nie automaticky a zo zvyku, lebo Ťa to niekto naučil – pochopíš... S modlitbou ,,Zdravas“ a inými výplodmi RKC nesúhlasím. Mimochodom, ja sa nemodlievam nahlas, ale v hĺbke duše – mysľou. A akékoľvek náboženstvo dnes už nie je berlička, ale zavádzajúce zlo, ktoré Ťa od správnej cesty skôr odpúta, než na ňu nasmeruje. Moja rada: Pestuj si individuálny vzťah s vesmírom... Cmuk! ;o)

28 Dana Dana | 24. srpna 2010 v 11:32 | Reagovat

JaniJ, ale Otčenáš patří ke konkrétnímu náboženství. Sama píšeš, že náboženství je zavádějící zlo. Tak nechápu jak můžeš Otčenáš obhajovat v těchto souvislostech. A tím pádem nechápu, proč vůbec diskutovat na téma přetvoření Otčenáše. Když dělám jakékoliv rituály patřící k jakémukoliv náboženství, tak se napojuji na tuto energii. A já nechci sama sebe spojovat s tímto zlem.
Náboženství, hlavně RKC, beru jako bezvadnou berličku v tom případě, že spousty lidí bylo jako mimčo pokřtěno, a právě v této souvislosti jim "vstávají chlupy" hrůzou, když o RKC něco jen slyší (zprávy v novinách a TV ..obtěžování děti, hromadný sex apod.). Jsou správně nastartovaní na to, aby se vydali tou správnou cestou.

Je třeba si také uvědomit, že spousty lidí chce něco pro sebe udělat, ale vůbec tomu nerozumí, jsou úplně na začátku. Jen něco cítí a neví co. Proč by se měli učit Otčenáše? Už jen forma, která jim jde ze srdce jim bude bližší. Drtit do hlavy něco, čemu vlastně nerozumí (když o křesťanství nic neví), je jim ještě vzdálenější jak nám.
Tohle není článek jen pro Tebe nebo pro mne.;-)
A už dost, nechci se pořád propojovat s nějakým náboženstvím, chci být sama s sebou.:-D

29 Petr Petr | E-mail | 26. srpna 2010 v 0:27 | Reagovat

Zdravím Vás dámy a pane,

když už je řeč o žádostech a modlitbách tak hodím do placu, jak to dělám já.

Požádat o pomoc jsem zkusil párkrát jako kluk cca 11-12 let tak trochu z legrace, ale zjistil jsem, že to funguje (pokud požádám o pomoc v dostatečném předstihu před klíčovým okamžikem) a tak občas, když už se mi něco důležitého začne vymykat z rukou o pomoc požádám.
Vynalezl jsem si na to tenkrát jen tak zkusmo vlastní rituál, bral jsem to ze začátku opravdu spíš jako legraci a nechal jsem se inspirovat muslimskou modlitbou, ale protože to funguje tak ho používám pořád.
Kdo ví, možná mi to tenkrát někdo poradil.

Zalezu si někam, kde jsem sám, abych se mohl soustředit a nikdo mě nerušil. Předem si rozmyslím, o co žádám, s čím potřebuju pomoct, abych to formuloval pokud možno konkrétně.

Postavím se čelem k východu (ke světové straně, ne ke dveřím), složím ruce přes prsa a ukloním se. Bytost, ke které se obracím, oslovuji  ,,Alláhu". Mluvím k němu pouze v duchu, nic nahlas neříkám. Popíšu problém, se kterým bych potřeboval pomoct a situaci, které se potřebuji vyhnout, nebo stav, kterého naopak potřebuji dosáhnout. Poprosím o pomoc a poděkuju (za kladné vyřízení).
Ještě chvíli tak stojím a soustředěně si přeju, aby mi pomoc přišla a aby všechno dobře dopadlo.
Potom udělám tři kroky dozadu, narovnám se a odcházím.

Než si ze mně začnete dělat srandu, že to nebo ono je zbytečné nebo nesmyslné - já už dnes beru celou věc naprosto  vážně a nepřipadá mi vhodné žádat o pomoc jen tak cvičně a zkoušet, když něco z toho vypustím nebo pozměním, jestli to bude pořád fungovat.
Dělat někomu pokusného králíka nebaví ani mě.
Když něco funguje, je lepší do toho nešťourat a nechat to fungovat.

30 Petr Petr | E-mail | 26. srpna 2010 v 1:21 | Reagovat

Ještě se vyjádřím k problematice, která se tu diskutuje.

Přikláním se k názoru, že ŘKC křesťanskou myšlenku těžce překrucuje a zaměřuje se víc na formu než na obsah, což se projevuje mj. tím, že znám řadu lidí, kteří přesto, že chodí celý život do kostela neztratili svoje špatné vlastnosti a i nadále jsou lakomí, nepřejícní, neochotní pomoct, pomlouvají druhé a vyvyšují se nad ostatní. Ti dobří by byli pravděpodobně dobří i bez toho.

Takže když to nevyžaduje situace (svatba, křtiny, pohřeb), tak do kostela nelezu.

Ad 2., 6.: Já jsem svoje děti s problematikou smrti seznámil hned jak to byly schopny pochopit, ať už v rovině přirozené smrti (kde jsou moji dědové a babičky a proč už tu nejsou) tak se smrtí následkem úrazu - musel jsem jim v jejich vlastním zájmu vysvětlit, že když udělají nějakou hloupost, nebo když překročí určitou mez, mohou se zranit nebo umřít(zjednodušeně: skočíš z metru - nestane se ti nic, skočíš z 1,5 m - bude tě to bolet, skočíš ze 2 metrů - něco si zlámeš a pojedeš do nemocnice, skočíš z větší výšky - umřeš a pochováme tě na hřbitově).

Ad 5.,7.: Souhlasím, taky na Otčenáši nevidím nic špatného, pokud je opravdu procítěný a ne jenom odhrkaný i když sám se ho nemodlím, jenom když se ocitnu v kostele.
Ta úprava textu je opravdu významově vhodnější.

Ad 12.: Taky dobrá myšlenka.

Ad 17.: Mám podobný názor. Bibli, stejně jako každou jinou knihu podobného zaměření musí člověk číst soustředěně a s otevřeným srdcem a ono mu to samo napoví, co si má přečíst víckrát a co přeskočit.  Podepisuju poslední větu.

Ad 22.: Alue, málo času máme všichni a ne každý problém se dá vysvětlit v pěti větách. Takovéto odpinknutí je vůči člověku, který si dal práci a podrobně popsal svůj pohled na věc, dost nefér.
Osobně bych uvítal právě v případech, kdy mají lidé rozdílný pohled na věc, aby si to navzájem vysvětlili a snažili se jeden druhého pochopit.
Patent na pravdu nemáme nikdo.

Dana: Asi si s Janou nerozumíte, píše v podstatě to samé co ty, zdá se mi, že vám uniká podstata a dohadujete se o formální stránce.
Jak je to s Otčenášem a energiemi nevím, narozdíl od většiny ŘK rituálů a průpovídek na mě nijak špatně nepůsobí.

31 Dana Dana | 10. září 2010 v 14:30 | Reagovat

Já se snažím jít k Energii přímo. Jakmile se pracuje s náboženstvím, tak to může vypadat jako tichá pošta. ..ten, kdo je na konci dostane překroucené. Tak proč nebyt na počátku, když na to mám?

32 Zoltan Zoltan | E-mail | Web | 26. října 2010 v 15:52 | Reagovat

Tiež si myslím, že Ježiš nedal náhodou ľuďom modlitbu Otčenáš. Na druhej strane je pravdou aj to, že "klasický" Otčenáš je už sprofanovaný. V žiadnom prípade by akákoľvek modlitba nemala byť odriekaná mechanicky. Dôležité je to, aby sme spoluprežívali slová modlitby.
Otčenáš nebol daný náhodou, ale pravé pochopenie a prežitie Otčenáša si vyžaduje si určitý stupeň dosiahnutého vývoja a pochopenia súvislostí. Je to totiž dialóg medzi človekom a Bohom Otcom. Ten istý dialóg sa však dá vystihnúť aj inými slovami, ale Otčenáš bol možnosťou cesty k prebudeniu tohto spojenia. Každá modlitba má svoj zmysel, ak je používaná správnym spôsobom v správnych podmienkach...
Ak necítite Nebeského Otca ako svojho Otca, tak modlite sa niečo iné, dôležité je to, aby ste aj cítili to, čo sa modlíte slovami. Pretože slová sú len smerovkou a dôležité je dopracovať sa ku kontemplácii, ktorá povedie človeka ďalej a vyššie aj bez pozemských slov...
Tam kde končia pozemské slová, začína pravá, čistá duša človeka...

33 Nikol Nikol | E-mail | 3. července 2014 v 22:37 | Reagovat

Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat.Jsem začátečník,modlit jsem se začala kdýž jsem měla psychické problémy a také jsem postupně zjíšťovala že mi víra pomáhá.Tak bych se chtěla zeptat.Hraji sport.Jak se při něm nebo před zápasem mam modlit?Většinou si modlitby vymýšlím,ale nevím zda je to správně:))) Děkuji za odpověď:)

34 Já | 16. srpna 2014 v 1:02 | Reagovat

To, co tady píšeš, z mého křesťanského hlediska rozhodně není návod na to, jak má vypadat správná modlitba. Ale je mi jasné, že jiné hledisko = jiný názor.

35 Kája Kája | 14. března 2015 v 17:13 | Reagovat

Mně jako malou učili klasickou modlitbičku Andělíčku můj strážníčku.(Andělíčku,můj strážníčku,opatruj mi mou dušičku.Opatruj ji ve dne v noci,od zlého i od nemoci. Andělíčku strážce můj,dušičku mi opatruj)
Jako malou,mně spíš než křesťanství,učili věřit v anděly. Třeba nad postelí jsme měli obrázek dětí,jak jdou přes lávku a nad nimi je anděl.Ale nikde v domě žádný Ježíš. :)

36 Mára - jpn prfrmnc Mára - jpn prfrmnc | E-mail | 27. dubna 2015 v 16:47 | Reagovat

Já prostě a jednoduše řeknu něco ve stylu prosím konstruktivní sílu vesmíru o ......, děkuju. No a u toho si představuju nějakou milou velkou anděskou bytost nademnou která si to zapíše do notýsku a pak se kolem ní objeví hvězdičky a tím se ta prosba vyšle do okolí a začne se zhmotňovat, či se věci dají do toho správného pohybu.

37 Leonard Vladimír Leonard Vladimír | E-mail | 25. července 2015 v 2:52 | Reagovat

[22]: ako môžeš vedieť že ti nesedí ? Však píšeš že nečítaš jej komentáre. Ja somnikdy nechodil do kostola ale čisté kresťanstvo v lone pravoslávnej cirkvy je úžasné.Čo sa týka cirkvi Rímskej je to zložité odchýlili sa od učenia. Myslím že tav detsve nivočili nútene chodiť do Kostola ato vyvolalo tvoj hnev. Chápem to ale už si staršia na to aby si to rozoznala.ďakujem ak mi na to odpovieš.

38 myší královna myší královna | Web | 22. května 2017 v 19:50 | Reagovat

Já osobně Otčenáš miluji, nemodlím se ho často, protože upřednostňuji vlastní, upřímnou výpověď. Ale je to modlitba plná pokory, člověk v ní vlastně žádá jen o to, co potřebuje, o přežití, odpuštění hříchů, zachování duchovní čistoty a ochranu. Připadá mi, že zhrnuje vše, co potřebuju. :D

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama