Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na alueshop.webnode.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 19.01.

2. / Léčivý potenciál slunce

4. dubna 2011 v 4:45 | Alue K. Loskotová, alias Aluška |  Léčivý potenciál slunce
_____ Léčivý potenciál slunce: druhý díl _____

Jak je to ve skutečnosti:
Pokud se vám zdají slova o podivných Indech jako fantastická povídka, mohu vás ujistit, že je to realita. Manek a Basumatary nejsou jediní lidé na světě, kteří se dívají do slunce a mají z něj užitek. I v české republice se už našli lidé, kteří prováděli pokusy se sledováním slunce s úžasnými výsledky. Slyšela jsem o pánovi, který vzal sledování slunce smrtelně vážně a rozhodl se, že přejde pouze na jeho pohon. Jak to dopadlo?
Údajně se mu skutečně po dlouhé době podařilo přejít na sluneční svit, aniž by potřeboval jíst. Pil jen vodu. Jeho snaha však ztroskotala na zdánlivě banální maličkosti. V dnešní době moderního člověka je veliký problém zůstávat venku a sledovat slunce dostatečně dlouho.
Pro začátečníky se uvádí sledovat slunce hodinu po východu a hodinu před západem slunce. Necvičené oko by totiž v jinou dobu mohlo být podrážděné intenzitou slunečního svitu. K poškození oka dojít nemůže, ale síla fotonů, které necvičeným okem projdou, zanechá dočasně na čočce flek, přes který jde špatně vidět. Tento flek se vytvoří i při doporučeném sledování, o kterém se samozřejmě ještě dočtete, ale zmizí během pár minut, nebo hodin. (Pokud ale nedodržíte začátečnický postup a přeženete sledování slunce, případně to budete zkoušet v pravé poledne, flek vám může zmizet až za několik dní. - Toto samozřejmě v žádném případě nedoporučuji!)
Pokud ale někdo žije ze slunce a sleduje ho během dne minimálně dvě hodiny, počítá dopředu s tím, že slunce tu bude. Nejsme ale v Indii. Slunce tu nepraží celý den a někdy je i dlouhou dobu zataženo. Když se nemůžete do slunce dívat, přejdete znovu k jídlu. I když slunce je venku dost, mnohokrát člověk ranní sledování slunce zaspí, nebo ho během dne zanedbá a nestihne. Čili tento pokus zkrátka ztroskotal na faktu, že jsme moderně žijící lidé a sledovat slunce každý den dostatečně dlouho je náročný úkon. - Ne ale nemožný.

Nejhorší lži o slunci:
Když jsem byla malá, dívala jsem se intuitivně do slunce, stejně tak jako jsem věděla, že žiji uvnitř duté země a ne naopak, jak mě to později přeučili ve škole. Když jsem byla hodně malá, jedno ráno jsem sledovala slunce po cestě do školky. Co mi nikdy nezmizí z paměti je věta: ,,Nedívej se do něho, oslepneš!!"
Přátelé, kdyby tohle byla pravda, tak už nemám oči. Sledování slunce nemůže nikdy poškodit lidské oko, ba právě naopak, lidské oko slunce velmi potřebuje.

Učili nás ve škole, že slunce je žhavá hvězda. Ve skutečnosti, když vezmeme v úvahu dutou zemi, je slunce rezonátor, který vyzařuje fotony. Jeho povrch není horký, ale právě naopak: Má -273°C, je tedy zmrzlé.
Hřeje až při kontaktu se vzduchem a určitými energiemi. Proto ve vakuu slunce nehřeje, protože fotony se nemají jak aktivovat.
Pálí nás pouze aktivované fotony, ne slunce. Věřit tomu samozřejmě nemusíte, ale toto základní vědění je dobré znát, pokud se rozhodnete sluncem léčit.

Systém nás učí se proti slunci chránit, protože je horké, nebezpečné, můžeme z něj oslepnout, tak jako všechny ty krávy a ovce tam, kde je údajně ozonová díra. (Viděli jste někdy ovci oslepnutou sluncem? Větší blbost nás opravdu učit nemohli, stejně tak, jako že v ozonu je díra, nebo že je globální oteplování. Masáž absolutními nesmysly, kterými nás školy, elity, věTci a média krmí, je naprosto neuvěřitelná.)

Prodávají se vysoce nebezpečné a chemické přípravky proti slunci které nás mají před tím hrozným žhnoucím gigantem ochránit. Že způsobují rakovinu a že jsou v nich nanočástice vám raději neřekli. Možná proto jsou tak strašně drahé. Kdyby všichni lidé používali olivový a kokosový olej, spousta lidí by z našich nemocí totiž neměla penízky a to je pro systém samozřejmě nežádoucí.

Nosit sluneční brýle je prý zdravé a navíc je to ,,in". Proto všichni mají černé monokly přes celý obličej a cítí se jako ,,veliké hvězdy". Že si tím blokují léčivé slunce a že navíc vypadají (s prominutím) jako mouchy, nevědí. - Nebo to zkrátka nechtějí vidět?

V další části si povíme více o slunci, fotonech a praktickém využití nových vědomostí. Pryč s mýty a výmysly o tom, jak je slunce strašně nebezpečné.

Pokračování seriálu zde: Léčivý potenciál slunce: 3

© Aluška.org, Alue K. Loskotová 2011. Publikování části nebo celku na jiných stránkách je zakázáno.
 


Komentáře

1 Nasgol Nasgol | 4. dubna 2011 v 8:14

Nosit sluneční brýle...6. odstavec// :oD Možnáproto jsem řekl kamarádce, že si nebudu kupovat brýle, anichž bych si uvědomil neprůchod slunečního zážezení...až do teď, o tom vzhledu t říkám pořád, u mě vypadaj jak letci :oD :oD

2 Karloss Karloss | 4. dubna 2011 v 9:36

No to člověk čučí co se všechno dozví :)
Je pravdou, že včera na procházce jsem zkoušel jedním okem aspoň 1 nebo 2 minuty
koukat do slunce kolem 14:30h, ani mi moc neslzelo a na to že jsem to nezkoušel jsem byl překvapený že je to tak snadný, na druhé oko mě ta záře z slunečního disku přišla moc silná tak jsem zůstal jen u levého oka, k údivu odborníků na slovo vzatých na to oko vidím stejně jako na pravé oko, ba co  víc, to testované oko bylo odpočatější
než to druhé, alespoň tak jsem to cítil.
I pro mě je to novinka a v rozporu se zažitým přesvědčením o koukání do slunce.

3 Jindra Jindra | 4. dubna 2011 v 11:53

Je to síla, ale vyvrátit to nemůžu, tak remcat nebudu. Jen bych doporučoval opatrnost. Třeba koukat do slunka o půl třetí mi přijde ještě dost brzo, pro netrénované oko.

4 Lúmenn Lúmenn | Web | 4. dubna 2011 v 12:13

Já to zkoušela a takovou bolest v očích jsem fakt ještě nezažila. Nevím, možná je to mýma očima, jsem poměrně silně krátkozraká a nosím kontaktní čočky, ale i s čočkama i bez nich mě slunce strašně vadí, i když je venku jasný den nemůžu se dívat a mhouřím oči, natož se dívat do slunce, to bolí, pálí a slzí mi z toho oči. Dělám něco špatně já a nebo nám ve škole až tak nelhali?

5 Alue Alue | E-mail | Web | 4. dubna 2011 v 12:22

[4]: Bolí tě to, protože máš oči nemocné. Co bolí, to se léčí. Ale věřit tomu samozřejmě nemusíš, nikoho nebudu přemlouvat ani nutit, aby se léčil sluncem.

6 Karloss Karloss | 4. dubna 2011 v 12:33

[3]:[4]:Řekl bych že každý je asi jinak citlivý, mě to na tu minutu, možno víc na to jedno oko až tak moc nevadilo, dýl jsem to zatím nezkoušel, tím druhým to bylo horší a sem to radši nechal být, kdyby mě to tak bolelo samozřejmě že bych to tu minutu nevydržel, pokud máš takovouhle reakci tak bych byl s tímto velmi opatrnej a praktikoval bych to jen při západu a východu slunce kdy je záření pro citlivější oči přijatelné, možná si oči postupně zvyknou.

7 Elave Elave | 4. dubna 2011 v 13:11

Už jsem se na těchto stránkách dočetla něco tom, že dívání do slunce je zdravé. Tak jsem to šla ihned nadšeně zkusit. Něco po 4 hodině, myslím si , že to bylo v únoru. První pokus šel celkem dobře, oči sice slzely, ale po chvilce si zvykly a uviděla jsem takovou narůžovělou skvrnu díky ní už mě oči slzet přestaly. Poté jsem viděla ještě přibližně hodinu oranžovou skvrnu před očima. Další den jsem to praktikovala znovu ( ve stejnou hodinu) tentokrát asi 5-8 min.. Oči slzely více, pak mi před nimi zůstala opět oranžová skvrna. Šok nastal, když nezmizela ani druhý den ráno a ani další následující dny. Měla jsem problémy s viděním, ani číst jsem pořádně nemohla. Pamatuji si, jak jsem byla nešťastná a vážně se bála, že už to tak zůstane ( na to opravdu nezapomenu). Nakonec jsem to řekla rodičům, pořádně mě vynadali a ještě ten den v neděli se jelo na pohotovost. Díky bohu očař nic nezjistil, ale chtěl abych se dostavila na podrobnější vyšetření ( na něj jsem nešla protože skvrna postupně slábla a mizela ). Skvrna po týdnu a asi dvou dnech zmizela, ale doteď vidím špatně některé barvy na počítači např. zelenou (některé odstíny) jako šedou nebo červenou (také některé odstíny)  jako růžovou. Neříkám, že to není možné třeba slunce opravdu na někoho působí blahodárně. Nebo, že bych někde udělala chybu?  No nic, jen jsem se s vámi chtěla podělit o tuto, i když negativní zkušenost.

8 Saracén Saracén | 4. dubna 2011 v 13:59

Re 9: Jednoduchá věc, poškodila jsi si čípky v oku.
V každé lidské sítnici je asi 6 milionů čípků (tedy mnohem méně než tyčinek); ovšem existují tři funkční typy. Každý ze tří druhů buněk je specializován na jinou barvu: na zelenou barvu, druhý na barvu modrou a třetí na červenou barvu spektra. Čípky potřebují ke své práci poměrně hodně velké osvětlení (rozhodně více než tyčinky), ale na druhou stranu zajišťují preciznější vidění než tyčinky.
- To ovšem neznamená, že čípky ke své práci potřebují zírání do sluneční záře.

Světločivné buňky (čípky a tyčinky) na sítnici nejsou rozloženy stejnoměrně. Vůbec žádné například nejsou v tzv. slepé skvrně v zadní části oka, v místě výstupu zrakového nervu. Nejhustší výskyt čípků (tyčinky zde zcela chybějí) je naopak asi 4 mm od tohoto bodu, v tzv. žluté skvrně (macula). Pokud na toto místo dopadnou světelné paprsky, vidíme nejostřeji.

Při dlouhodobém zaostřování na jeden bod, například při čtení, sledování televize či práci na počítači, dochází ovšem k přetěžování žluté skvrny, které se s věkem dále zhoršuje, až může přerůst v tzv. maculární degeneraci a skončit až slepotou.
Že zírání do slunce významně přetěžuje žlutou skvrnu, je snad nabíledni.

Stav správného barevného vidění se nazývá trichromazie – v oku jsou tři skupiny sítnicových čípků s pigmenty reagujícími na modrou, zelenou a červenou barvu

Anomálie se nazývají:
•protanomálie (vidí hůře červenou barvu)
•deuteranomálie (vidí hůře zelenou barvu)
Chybí-li úplně jedna skupina pigmentu, mluvíme o dichromazii a podobně i v této skupině:
•protanopie (nevidí červenou barvu) – deuteranopie (nevidí zelenou barvu) – tritanopie (modrou), zřídka.

Symptomy
•snížená zraková ostrost
•světloplachost

Léčba
•medicínsky: žádná
•funkcionálně: (brýle nepomáhají k plné zrakové ostrosti), tmavé brýle aj. pomůcky proti oslnění.

Z toho snad zřetelně vyplývá, že léčba tu žádná k dispozici není, ani u vrozených, ani získaných vad a poškození. Zkouší se léčba pomocí aplikace kmenových buněk do oka.

Alue, propagujete tady informace vedoucí k poškození zdraví, to je přinejmenším neetické.

9 Elave Elave | 4. dubna 2011 v 14:23

[8]: Nenapadá mě říct nic jiného než,že za blbost se platí. Jinak děkuji za informaci.

10 Kirael Kirael | 4. dubna 2011 v 14:33

[8]: Neřekla bych, že slečna Alue propaguje informace k poškození zdraví, jen věci nedomýšlí, a hlavně to, ža Evropani žijí v podstatě půl roku v zataženu, kdežto v Indii celý rok ve sluci.

11 Kirael Kirael | 4. dubna 2011 v 14:34

[10]: *že

12 Michael Michael | 4. dubna 2011 v 14:56

[10]:To, že ze slunce se lze najíst řekněte těm statisicum dětí které umírajié hlady.

[7]: Čočka v oku působí podobně jako lupa: spojuje paprsky a v ohniskové vzdálenosti(tam kde se paprsky spojují) muže i vzniknout plamen. Koukaní do sluníčka muže vypálit zrakový nerv. A to nenávratně.Jsem proti tomu článku, protože kdyby tomu někdo uvěřil může si poškodit zdraví.

13 Peter Peter | E-mail | 4. dubna 2011 v 15:07

[8]: Saracéne, vezmeš-li to čistě materiálně, máš jistě pravdu. Toto např. určitě platí, třeba pro digitální foťák, či obecně jakýkoli stroj. Součástky odejdou, a basta. Jenomže (a to se pořád bavím v materiální rovině), člověk se pořád obnovuje. Buňky pokožky za 48 hodin, červené krvinky taky nějak tak, dokonce ani kostní tkáň už nemáme vůbec tutéž co předloni... Človek je spíše řeka než socha.. Podstatná je ale, samozřejmě, rovnováha. Nějaké prudké šoky určitě nebudou dobré, opatrnost je samozřejmě namístě. I když, já koukání do slunce za plné síly svitu nezkoušel, a asi ani nebudu.. Proč taky, když se dá energie získat i za rozbřesku/západu? Co jsem ale zkusil, je chůze po žhavých uhlících - fakt ale je že tam bylo přede mnou cca 10 lidí.. Ale přesto jsem byl - já nevím jak ten stav nazvat - strach tam prostě nebyl, ale jedno mi to teda opravdu nebylo - ale přece jenom jsem si říkal, kdyby mě to z jakéhokoli důvodu popálilo, tak tohle mě určitě ze světa nesprovodí - ale těsně předtím jsem myslel na - tulipány:-) a těch 700 či kolik stupňů ten popel má mi s mýma chodidlama neudělalo, krom těžko smytelné černoty od uhlíků, nic. Já myslím že je to o naprogramování se. Ale určitě si myslím, že tady je opatrnost tady fakt namístě. Jinak popálit se na uhlí jde klidně taky, já to riziko koutkem mysli i přijal (velice malým koutkem), představil si to i prakticky (možná naivně-nevím) - taxíkem dom, ledová voda - puchýře na chodidlech, od bot, a popáleniny (jednou v dětství třeba i od hořícího lihu - ta byla sice nepříjemná, ale zatajil jsem to před rodiči a doktor vůbec nebyl potřeba - byla to záležitost cca týdne) jsem měl už x-krát, a jsem živ a zdráv a pouze vzpomínka (a u popáleniny i jizva, pravda) zbyla. Obnovujeme se, nejsme sochy. Neviděl bych to až tak černě. I když já zůstanu pouze u rozbřesku/západu - to je taky fakt...

14 Saracén Saracén | 4. dubna 2011 v 15:27

Re 16: Ano, ale sluchové vlásky v uchu a zrakové tyčinky a čípky v oku jsou velice jemná zařízení, která, pokud se poškodí, nejsou obnovitelná. Jak je uvedeno výše, zkouší se léčba pomocí implantace kmenových buněk. Tělo si prostě neumí tyto vysoce specializované části nahradit. Ano, tělo snese krátkodobě extrémní zátěž bez úhony, dokáže se i regenerovat, ale pokud byste chodil po uhlí denně, asi by se ty popáleniny časem objevily.Není pravda, že lidské tělo vůbec nepodléhá fyzikálním zákonitostem a všechno lze zmoct silou ducha. Kdyby to tak bylo, nemuseli bychom zde být.

15 Kirael Kirael | 4. dubna 2011 v 15:32

[12]: A víte proč se jim to tají? Protože by pak už nebyly žádné hodné organizace na jejich ochranu, netekly by žádné peníze. Ale ještě víc než jídlo je důležitá voda, a tu pít musíte, že Slunce se jen najíte.
A ta v Africe není.

16 Barbora Sejrková Barbora Sejrková | 4. dubna 2011 v 15:43

Taky jsem to zkoušela a něco na tom je a nejen proto, že na moje (dioptrické) levé oko mi slunce vadí míň... Ale je taky třeba naslouchat sám sobě, a ne jako ovce vyběhnout a čučet do slunce. To k ničemu nevede, když k tomu nejsou vhodné podmínky. Taky občas nemáte chuť na něco "ohromně zdravého", protože to prostě nepotřebujete. Takže všeho s mírou.
Ani na sníh od slunce není škodlivé se dívat, když posloucháte tělo... To mám ověřené na vlastní oči :D

17 Marťa Marťa | 4. dubna 2011 v 15:43

Konečně se dočkávám skvělýho článku :)

18 Baruenka Baruenka | E-mail | Web | 4. dubna 2011 v 16:10

Miluju brýle a jelikož jsem puberťák, který se snaží být "in", tak ty brýle z očí nesundám. Ale Aluško, věřím ti v každém článku, v každém návodu co jsi napsala a tvoje návody mi moc pomohli.
A i když tu pár lidí s článkem nesouhlasilo, věřím, že je "správný". Do sluníčka se nekoukám, protože mně k tomu ani nic netáhne a prostě ten "komplex" co mi pravděpodobně nahustili do hlavy ve škole má na tom možná taky podíl. Věřím, že někomu to může dělat ,,vyloženě dobře", ale na světě vždycky budou lidi, kteří jsou jiní než ostatní... :)
Melu nesmysly.. :D

19 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 4. dubna 2011 v 16:24

Kdo věří, pravda mu zůstane skrytá ... takže věřte, čemu chcete ... :)

20 Peťa Peťa | 4. dubna 2011 v 16:26

Nikdy jsem nějak neměl dobrý vztah k slunečním brýlým, možná intuitivně. A hlavně nesnáším, když se mnou někdo mluví a tmavé brýle si nesundá, takže mu vůbec nevidím do očí. Jinak, já zkoušel koukat do slunce spíše nepřímo a bylo mi to docela příjemné.

21 Jindra Jindra | 4. dubna 2011 v 16:27

V článku mělo být ještě varování, nedívat se do slunce s brýlema nebo čočkama. Sice je to asi samozřejmý, ale někdo by si to nemusel uvědomit. Přesně to, co se stalo Elave je důvod, proč bych neměl odvahu napsat článek nabádající ke koukání do slunce. Byť je to zajímavé téma a může na tom něco být. Riziko je ale příliš velký. Já taky fandil přípravku MMS a loni jsem si poleptal pajšl (byť mou vinou, užil jsem ho 1x na lačno a to se nesmí), ale stalo se. Není to bez rizika.

22 Ordi Ordi | Web | 4. dubna 2011 v 16:45

Možná je má otázka momentálně úplně mimo mísu, ale co lidé, kteří mají alergii na světlo? Mimochodem já se do slunka dívám už od mala. Když jezdím do školy, tak zrovna vychází slunce a já do něj čumím celou dobu a pak se chlámu jako největší dement a mrkám jak idiot, protože jsem celá hotová z toho, jak při mrknutí vidím "to kolečko" :D Já vždycky musím vypadat jak nějaká zhulená a ožralá holka z Bohnic, ale ani po 17 letech mě to slunce nepřestává udivovat :) Zároveň ale musím podotknout, že rovněž nosím kontaktní čočky, protože už od mala špatně vidím. A nepřipadá mi to, že by se mi oči nějak zlepšovaly. Naopak mě mnohdy k večeru dost pálí a bolí a mám je oteklé. Nehledě na to, že jsem se před třemi dny probudila a najednou jsem o moc hůř viděla na levé oko. A tento stav pořád trvá. Řeknu vám, že nejvíc frustrovaná si připadám, když večer vyndám čočky a kolem sebe vidím jen rozplizlé fleky a nic víc. Je mi smutno z toho, že nemůžu vidět věci ostře i bez čoček. Bohužel, můj zrak se zhoršuje takovým tempem, že nejspíš budu úplně slepá, až mi bude 80...

23 Suny Suny | 4. dubna 2011 v 17:11

[15]:Kdyby to šlo, tak by na to tam dávno přišli, protože to nejsou národy, kterých by se dotkla škola. A navíc jsou mnohem víc propojeni s přírodou než my, takže podle mě, jestli to fakt funguje, tak zrovna v Africe a jiných jižních státech to musí dávno vědět.

24 Ivette Ivette | 4. dubna 2011 v 17:34

Dvě otázečky Aluš :)
1) Vždycky jsem si myslela, že slunce patří k živlu ohně, že je ohnivé a horké. Jakože pořád bych to brala jako ohnivý živel, ale vlastně nechová se stejně jako oheň, že?
2) Třezalka tečkovaná, kterou ted pár dní beru na lepší psychiku, zvyšuje citlivost na slunce, bohužel - a pozoruju že je to pravda. Jde s tím něco dělat?

25 NMNS NMNS | 4. dubna 2011 v 17:47

Slunce je už odjakživa zdrajem obrovské energie, kterou můžeme využít, ale může nás i spálit. Ve Slunci můžeme spatřovat prapodstatu ohně. Je nejviditelnějším projevem spojení člověka s božstvím(praenergie,kosmicé vědomí). Bohužel i Slunce má své stinné stránky. Můžeme v něm vidět nenasytnost(ohně). Nesmíme ho, ale za jeho negativní vlastnosti odsuzovat. Stejně jako Luna, Venuše nebo Merkur musí mít i Slunce svou rovnováhu.

26 Liu Liu | 4. dubna 2011 v 21:29

[15]: Údajně existuje množství lidí kteří nepožívají ani vodu, tak pozor na takovéto závěry. Věřím tomu, že je lidské tělo schopno fungovat i bez potravy a třeba i bez vody, pokud se tu energii naučíme čerpat z jiných zdrojů, nicméně pokud tomu tak je, tak to bude vyžadovat jistý tréning, protože pro fyzické tělo je přirozenou cestou právě strava a voda.

  Pokud chcete "experimentovat" s koukáním do slunečního kotouče, tak tak rozhodně čiňte ráno či večer, v době kdy vás slunce ještě nenutí slzet, pokud z něj slzíte a musíte se do toho nutit, tak toho okamžitě nechte, protože výrok "sledování slunce nemůže nikdy poškodit lidské oko" je mylný a dokazuje to spousta případů a nejeden z nich máte i tady v diskuzi.

  Rád bych se tu ale vyjádřil k jedné věci, která je tu a i v jiných zdejších diskuzí do očí bijící. Mnoho z vás tu přijímá vše s toho co Alue píše za svatou pravdu a je ochotna to slepě prosazovat dál a hájit i proti celkem inteligentním argumentům a to i přes to, že o oné věci slyší prvně. Na tuto slepou víru si dávejte veliký pozor. Nechci tu veskrze nijak znevažovat to co tu Alue prezentuje, s některými věcmi souhlasím s některými ne a některé jsou pro mě velikou inspirací. Nicméně nikdo z nás není neomylný, nikdo z nás není tak dokonalý aby vše co říká byla pravda. Čtěte dál zdejší články, ale přemýšlejte a buďte to vy kdo si s toho všeho pro sebe bude vyvozovat nějaké závěry. Nepřejímejte všechno automaticky a bez přemýšlení.

27 Saracén Saracén | 4. dubna 2011 v 21:49

Kdybychom se do Slunce měli dívat přímo, nepotřebovali bychom víčka a řasy.

Nejdůležitějším přírodním zdrojem světla je naše Slunce. Každou vteřinu se 4 miliony tun jeho hmoty přemění na energii, která hřeje a svítí i na naši Zemi. Intenzita záření je veliká a nechráněného pohledu do slunce je potřeba se za jakýchkoliv okolností vždy vyvarovat. Příčinou poškození zraku při přímém sledování slunce je tepelné poškození sítnice v místě neostřejšího vidění - ve žluté skvrně, která má průměr jen 1,5 mm. Při přímém pohledu do slunce je intenzita světla dopadajícího na sítnici tak vysoká, že může dojít k vypálení díry v sítnici. Člověk při tom nepociťuje žádnou bolest a poškození je poznatelné až za několik hodin po expozici. V průběhu dalších 14 dní se v popálené oblasti sítnice vytvoří jizva, která pak spolu se zhoršením vidění přetrvává po celý život a není možné ji ovlivnit léčbou.

Sluneční záření má typickou spektrální charakteristiku. Lze je zjednodušeně nahradit spektrem záření tělesa o teplotě 5700°C.

Sluneční záření působí na naše oči i tehdy, kdy se do něj nedíváme přímo. Rozptýlené a odražené záření je všude kolem nás a pokud není slunce přímo zastíněno hustou vrstvou oblačnosti pokrývající celou oblohu, působí toto záření na celý nechráněný povrch našeho těla včetně očí. Naše oči jsou na příjem záření denního světla zvyklé a při běžném mírně sklopeném pohledu se oči nepoškodí ani ve slunečném dni. Stav ozónové vrstvy, která za normálních okolností zcela filtruje nebezpečné ultrafialové složky slunečního záření, se však v poslední době zhoršuje i v našich zeměpisných šířkách. Proto se může stát, že pobyt na slunci v poledních hodinách při sníženém obsahu ozónu v atmosféře může poškozovat jak kůži tak i naše oči. Jistě, nejedná se o akutní poškození jako když se podíváme do slunce nebo do svářecího oblouku, ale z dlouhodobého hlediska je i toto vystavení očí zvýšené intenzitě slunečního záření pro ně nepříznivé.

Druhá situace, pro kterou oči nemají přirozenou ochranu nastává, je-li nutné dívat se na jasnou oblohu do okolí slunce i tehdy, když bychom to "dobrovolně" neudělali, protože přirozené reflexy nám přikazují sklopit zrak. Je to např. při řízení dopravních prostředků na zemi nebo v letadle.

28 Ms.Scriptum Ms.Scriptum | E-mail | Web | 4. dubna 2011 v 22:51

Mám dotaz: když je sluníčko tak blahodárné, jak to že se v létě spálím? :)

29 Arjuna Arjuna | E-mail | 4. dubna 2011 v 23:04

[28]: presne ma napadla ta ista otazka:))

30 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 4. dubna 2011 v 23:24

[26]: ... Mnoho z vás tu přijímá vše s toho co Alue píše za svatou pravdu ... Na tuto slepou víru si dávejte veliký pozor. ...

Jojo, tak nějak. Doplním jen toto - na JAKOUKOLIV víru si dávejte pozor, nejenom v tu o léčivé síle Slunce, platí to všeobecně. Sami se pomocí víry vězníte v iluzi ... :)

31 Jindra Jindra | 5. dubna 2011 v 1:01

[28]: Všeho s mírou. Ve vodě se můžeš utopit, oheň může popálit, Slunce je potřeba pro život všech rostlin i živočichů, ale může taky spálit. Záleží taky na typu pleti, já jsem bílej a na slunci se vždy spálím hnusně do červena, nikdy ne do hněda. Ale ničím se ani nemažu, mám odpor k mastnotě všeho druhu (oleje, krémy).

32 Radůz Radůz | 5. dubna 2011 v 8:41

Vidím, že se do tebe Aluško vědecká obec pustila s náležitou vervou, což se samozřejmě dalo očekávat.
    Nechci polemizovat o technických věcech odehrávajících se v oku.
    Řeknu jenom svou osobní zkušenost s díváním se do sluníčka.
    Já pohledy do slunce praktikuji už několik let a v mém věku ještě nenosím brýle jako většina mých vrstevníků, přesto, že denně pracuji několi hodin s počítačem.
    Každopádně bych ale doporučil všem kdo se chtějí připojit, začít sledovat východy a západy slunce, tak aby to člověku bylo příjemné. Prostě naslouchat intuici.
    Všem přeju hodně úspěchů a minimum negativních zkušeností.

33 Honza Honza | 5. dubna 2011 v 8:48

[30]:[26]: Naprosto souhlasím. A lidi, nevěřte slepě všemu co kdo říká, hlavně myslete, máte vlastní hlavu :)

34 ouch ouch | 5. dubna 2011 v 9:43

Nejsem si jistý, jestli jsem to tu nepřehlídl, nebo jestli to bylo zmíněno v první části... ale Alue možná zapomněla na dost zásadní věc: má se začínat na 10 vteřinách a každý den po 10 přidávat... ne že se můžete první den dívat hodinu po východu nebo před západem do Slunce! To je hloupost a hovadina jako trám, oko si na takovou pecku musí zvykat postupně a potom to opravdu neškodí... takže hodinu po východu a hodinu před západem je bezpečná doba, během které můžete každý den o 10 vteřin navyšovat čas, po který se díváte. A pokud se bojíte, dejte si to denně o 5 vteřin :) západy jsou často slabší, začněte klidně u nich.

35 Ordi Ordi | Web | 5. dubna 2011 v 18:25

[27]: Jenže víčka a řasy nemáme od toho, aby nás chránili před Sluncem, ale máme je od toho, aby zabraňovaly vniku nečistot do našich očí a mrkáním je zvlhčujeme a tím je také chráníme. Takže víčka a řasy nám určitě nebyly přiděleny, abychom se nedívali do Slunce...

36 BoFi BoFi | 5. dubna 2011 v 18:50

Úžasně! cítím podobně jako ty... milá Aluško <3 Děkuju že tu úžasný článek ... a ještě děkuju že je hřejivé Slunce :-)

37 saila saila | 5. dubna 2011 v 18:55

24:
konecne prvni clovek taky s nazorem ze MMs neni az tak uzasny
37: jj a taky nechat tu cocku pomalu zuzit tzn. neotevri oci primo do slunce a drzet je nasilne otevreny

kdyz jsem se naposled koukala do vychazejiciho slunce tak mi prislo uchvatny jak se v tom oku udela ten flek aby se do toho slunce dalo koukat

38 Saracén Saracén | 5. dubna 2011 v 21:20

Co na to říct: Ordi, dívejte se do slunce jak potřebujete. Někdo prostě sebepoškozování/sebelikvidaci z nějakého důvodu nevnímá a považuje to za normální cestu. Je třeba to respektovat.
O tomto hodně píše psychotronik Stanislav Brázda na svých stránkách.

39 Jindra Jindra | 5. dubna 2011 v 22:59

[37]: Ale MMS je dobrá věc, jen má svoje rizika a já jsem si na sobě vyzkoušel dobrý účinky i špatný. S koukáním do slunka je to podobný. Hurá na věc, bez znalosti přesných detailů může napáchat velký škody, ale správně užitý může být úžasný. V tomto článku ale právě ty detaily chyběly. Začínat na pár sekund, nemít čočky nebo brýle, nejít za hranici, kdy oči slzí a bolí atd. Hlavně mladí lidi se do všeho vrhají po hlavě a to může u takovýchto činností napáchat nevratný škody. Možná by to chtělo počkat s experimentama až po přečtení dalších dílů seriálu.

40 woodman woodman | 5. dubna 2011 v 23:49

Ahoj Aluško,
není jednoduché psát o slunci lidem s tak pevnými návyky. Když jsem poprvé uslyšel o dívání se do slunce, myslel jsem si své..... Když jsem si ale všiml, že můj pes, který je už skoro slepý každé ráno, hned jak se vyčurá sedne a čučí do sluníčka, až jí tečou slzy a pak jí vymizí modrošedej zákal z očí a vidí šišku co sem jí hodil, šišku kterou by hledala jen po čichu.....pochopil jsem. Všem , kteří zde diskutují chci říct, že co člověk, to originál a skutečnosti, které zde uvedu jsou pouze mé vlastní. Ve třech letech mě srazil kluk na kole a způsobil mi erozi rohovky, krom jiného. O třicet let později mi vlétnul kamínek do druhého oka a stalo se totéž. Při posledním úrazu oka jsem došel na oční a očařka tyto předchozí úrazy zpochybnila se slovy jizva na rohovce je na pořád. Když jsem jí řekl co na to aplikuji, vykázala mě z ordinace. Dnes je mi čtyřicetjedna let, nevím co je to problém s viděním do dálky či na blízko, vidím do dálky v několika úrovních, vidím obaly okolo lidí a uvědomuji si spojitost mezi světýlkem v srdci, sluníčkem a očima které jsou bránou do duše. Díky za tebe sluníčko
Jirka Woodman

41 Saracén Saracén | 6. dubna 2011 v 9:43

Jirko, víte, tady na tomto blogu v podstatě tvrdí s velikou mírou sebejistoty kdokoliv cokoliv. Zatím jediný konkrétní důkaz ale je, že si jedna čtenářka pravděpodobně poškodila zrak.  
Nevím, co to znamená: vidím do dálky v několika úrovních.
Pochybuji, že si váš pes vyléčil zákal sledováním slunce. Máte na to nějaké důkazy? Byl jste se psem u veterináře, který vám to potvrdil? Nebo jste o tom prostě jen přesvědčen?
Problém některých "duchovních lidiček" je ten, že víra a plamenné přesvědčení nahrazují téměř vše, včetně uvažování a vnímání.

42 Saracén Saracén | 6. dubna 2011 v 15:42

Je dobré si uvědomit, že hranice mezi skutečně jasnozřivými informacemi a osobními iluzemi/sebeklamem  je velice křehká. Kdekdo, kdo tvrdí, že je napojen na kdeco a je čistým spirituálním proudem, ve skutečnosti tahá poněkud nebo hodně znečištěné, zastřené informace z nejrůznějších sfér či ze svého rezervoáru minulých poznatků, který také vždy není jiskřící nádobou. Je snad každý Eduardem Tomášem? To asi   stěží. Překvapuje mě, kolik lidí je schopno bez úvahy, bez zaváhání přejímat informace od osmnáctileté dívky, kterou ani osobně neznají, u které je vždycky riziko , že nadšení převáží nad čímkoliv dalším, a která se, jak se mi tak zdá, se podvědomě pasuje do čehosi jako prorok Jana z Arku. Problémem je to, že jako u mnoha u new age proudů, jádro těchto různých informací bývá pravdivé ( Slunce je dárcem života), přičemž zbytek kolem notně pokroucen.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama