Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 15.7.

Rozhovor s Jiří Maria Maškem o tom, jaké to je tvořit OSUD.cz

12. května 2011 v 5:45 | Alue K. Loskotová, alias Aluška |  Rozhovory a Osobnosti
Vážení čtenáři,
Přináším vám rozhovor, který jsem vytvořila ve spolupráci s Jirkou Maškem... áno, právě s tím hodným panem Maškem, který pro nás všechny už od roku 1999 vede portál OSUD.CZ.
Pevně věřím, že se vám bude líbit stejně tak jako mně a že vás potěší.
Snad se podaří v následujících písmenkách přiblížit Jirku těm, kteří ho mají rádi a které jeho nitro zajímá.

* Můj text je zde pro jednoduchost rozlišený tučným písmem.
Dozvěděla jsem se, že ti rozhovory většinou nabízejí bulvární plátky, které nemají chuť tě podpořit, ale naopak podkopat. Toho se u mě naštěstí bát nemusíš, doufám, že tě tentokrát nabídka tohoto druhu potěší.

Je pro tebe tvorba OSUDového webu něco jako životní poslání? Naplňuje tě?

No, třeba Respekt úplně bulvární není, časopis Dingir také ne.. :) Přemýšlím o těch slovech, co píšeš. Poslání svého druhu určitě ano. Vždyť co je důležitějšího a více naplňujícího na tomto světě, než ukazovat lidem pravdu, odkrývat tajemství, učit je vidět věci jinak a doufejme, pomáhat najít víc zdraví a víc štěstí? Ale životní poslání asi ne, to zřejmě teprve přijde. A samozřejmě, únava už je za těch 11 let obrovská, ale baví mě to stále velmi, jinak by to asi ani nešlo dělat s takovým nasazením a tolik hodin denně. Přeci jenom vysedávání u počítače není jinak úplně fajn zábava pro tělo. Ale to dobré převažuje. Vždyť mám možnost říci svůj pohled, nebo pohledy mně blízké, mnoha tisícům lidem. A ono je to dokonce zajímá a baví, nebo mluvím jejich hlasem! To je přeci naprosto úžasné. Samozřejmě mám radost, že naše stránky stále více čtou i novináři mainstreamu a čerpají pak z nich pro svou práci a úhel pohledů.

Zkus si představit, že by nikdy OSUD nevznikl. Jak by asi tvůj život vypadal, co bys dělal? Myslíš, že by se ti taková jiná realita líbila? Český lid by byl jistě ochuzen.

(smích). Já vlastně vůbec nevím, co bych dělal. Zkoušel jsem podnikat, měl jsem firmu na vyřizování cestovních formalit, později cestovní kancelář, pak provozoval hodinový hotel, obchodoval s klubovými fotbalovými suvenýry, provozoval hudební automaty a pak teprve přišel na řadu OSUD. Měl jsem to štěstí celý svůj život naprosto v každé chvíli dělat to, co mne bavilo a ještě se tím živit. To považuju za velké požehnání svého osudu. Moc nehraju na kdyby v životě, beru, co je. Asi bych také dělal svou práci dobře, svědomitě, asi bych měl možná i o něco víc peněz, ale dnes bych už neměnil. A český lid? Ten své velikány zpravidla rozpozná až po jejich smrti, vzpomeňme osudy Komenského, Karla Čapka, nebo třeba českých pilotů v Anglii. :) Chci věřit, že se to začne časem měnit.

Cítíš se být v životě šťastný? Vnímáš někdy, jak ti vesmír vrací tvoji pomocnou ruku?

No, ano. Okamžiky štěstí zažívám stále více. Ono pracovat nad tématy, které OSUD zpracovává, je dost depresivní. Značný tlak vytváří i okolí, všichni ti závistivci a fanatici, kteří se mi snaží nějak ublížit a rozhodit mne, samozřejmě také novináři, snažící se mě zesměšnit. Mnoho lidí dokonce i z duchovního prostředí už dělí ostatní na černé a bílé, to je samo o sobě šílené, náš svět není dvojbarevný a lidé už vůbec ne. Pro některé, i poměrně blízké přátele, jsem se ocitl na straně temné. Prostě proto, že se snažím probírat i tím co je zle a špatně, jak se říká hnojem, ale také komunikovat se všemi vědomostními či spirituálními směry, všemi zdroji.. jenže ty zdroje a směry a guruové spolu navzájem soutěží. Co soutěží, oni se navzájem nenávidí. A já stojím mezi tím a tak je samozřejmě jednodušší nenávidět a pomlouvat Maška.

Co mi dává aspoň miniaturní pocity štěstí? Má neuvěřitelná partnerka Maruška, která je věrným přítelem pro chvíle pohody i depresí. Miluju všechno její smysl pro humor, její umění, psaní, malování, muzicírování, textování hudby, hraní, režírování, scénářování. Dále pocit, že jsem svobodný a mohu dělat, co uznám za vhodné, mi také rozlévá v těle radost. Přestěhoval jsem se navíc mimo Prahu a miluju ty chvíle na zahradě, v lese.. nebo uvnitř v domě. Byť je to samozřejmě obrovská práce a člověk se moc nezastaví. A v poslední době přibyl do kolonky štěstí ještě náš papoušek Leonardo. S tím si dokážu hrát dlouhé desítky minut a zapomenout na svět.

Vesmír nade mnou především drží ochrannou ruku. To vnímám velmi silně. A zda vrací pomoc.. ono pomáhat nevyváženě a nevyžádaně není úplně jednoduché a někdy, nebo možná dokonce většinou, je to proti vůli Boží, protože čím víc někomu pomáháme, tím víc ho držíme nad vodou, do které pád by byl možná start k novým věcem, změnám… V poslední době jsem několikrát někomu pomohl víc, než je zdrávo a ty důsledky pak byly pro mne poměrně drtivé a bolavé, ta pomoc se otočila proti mně. Takže, snažím se už krotit své přirození :), své původní nastavení a tak nepomáhat. Spíš poradit, poučit, pokud už se někdo ptá po změně.
Jiří Mašek s Maruškou

Ačkoliv by to každý nemusel po povrchním přelousknutí webu říci, jsi velmi citlivý člověk, jemný. Sem tam se objeví pěkný zážitek, třeba z meditací. Znáš i své andělské pomocníky, jejich jména? Povídáš si s nimi občas, nebo raději volíš jiné kanály, se kterými se ti komunikuje lépe?

Ó, ano. :) Kdysi jsem je poznal na semináři Evy Puklové, tím má duchovní dráha vlastně začala. Byli tři, neposední kluci, velmi hraví a veselí. Jména dvou z nich znám, ale nechám si je kvůli všudypřítomným magikům raději pro sebe. I když jsem pak jednou ve velmi silné promluvě poznal, že jich každý člověk má celkem 12. Třinácté je napojení na samotný Zdroj, Boha. A pak nešťastná třináctka, že!? :) I má škola Anoss měla anděla. Ano, někdy jim vzkazuju.. ale není to tak často. Bohužel. Zkusím v tom přidat. Když je hodně těžko, na své anděly - chudinky - řvu a stěžuji si. Ale to opravdu jen ve výjimečných vypjatých chvílích. Kluci, promiňte! :)

Do svého jména přidáváš ,,Mária", jako projev uctívání ženského principu. Nemohla jsem si nevšimnout, že skutečně ženský princip uctíváš, jde to vidět na tvém jednání s lidmi. Nejsem si vědoma toho, že bych někdy potkala někoho, kdo skutečně vnímá ženy jako perly. Jak je to možné? Byla na tebe maminka v dětství moc hodná, anebo tvá náklonnost pramení z něčeho mnohem hlubšího?

Ano, jsi jedna z mála, která to registruje a odhalila. Maria pro mne znamená ženství, ale znamená to pro mne taky službu, duchovní službu. Zpravidla těžkou duchovní službu, jak to prostě u Marií bývá. Znamená to pro mne naději pro ostatní. Ženy opravdu miluji. Ono, muže nemám rád zas o tolik méně :), ale pokud ženu pohladím po vlasech, nebo jinde, namasíruju, chytnu za ruku, dám pusu, dělá jim to, nám oběma, moc dobře - teda některé se cukají, ale ty samy sebe většinou nemají rády a proto nesnesou projevy lásky ani od druhých, ale tím se to učí, jsou s tím konfrontovány, jen si to v té chvíli neuvědomují - uznáš, že hladit muže je ještě horší, než hladit ženy. I ženy si to často vysvětlují sexuálně, ale čím jsem starší, tím méně to tak myslím! :) Myslím, že si lidé vůbec málo říkají a vyjadřují svou přízeň. Dokonce se pak různě obviňují z harašení… mělo by se to učit ve školách. Jinak ženám vděčím skoro za všechno, vzpomínám s ohromnou úctou a láskou na všechny své minulé partnerky, až se mi oči zalévají dojetím, co některé se mnou musely vytrpět.. tolik mi toho daly a tolik mne naučily. Moc rád bych je jednou pozval na velkou párty a řekl jim to do očí, ale s některými už nejsem v kontaktu. Co se týče maminky, ano, vypiplala mne ona. Po tátovi šli komunisti, neboť se angažoval v 68. roce a režim mu znepříjemňoval život. Musel se utéci schovat z Vlašimi, kde jsme bydleli, do Prahy. Takže jsem vyrůstal prakticky bez něj a moc mi chyběl. A vždy jsem si víc rozuměl s holkama. Přišly mi moudřejší, vyspělejší a jejich starosti důležitější, než ty klučičí. Ale vůbec nejradši jsem měl jako malý dospělé. A neméně důležitým faktorem je asi i to, že jsem možná ženská duše. Myslím, že i duše mají polaritu, některé jsou víc ženské a některé víc mužské. Já jsem ženská. :)

Nepropadáš někdy z toho OSUDového burcování pesimismu, nebo neustálému očekávání atentátu ze všech směrů? U takto významných stránek je jisté, že ti práce leze do života a určitě i do vnímání okolního světa. Jak se to projevuje?

No, kdyby člověk čekal, z kterého rohu ho někdo sejme, brzy by se zbláznil. Ne, žiju s pocitem, že jsem v bezpečí. V božích rukách. On rozhodne. Samozřejmě, že mne některé věci bolí a dělám si z nich "hlavu", nebo spíš "srdce". Když je toho moc, pláču kvůli tomu a to se pak udělá líp. Pesimismu jistě také někdy propadám a jede to ve vlnách. Záleží samozřejmě také na tom, kde se zrovna nachází Měsíc :), nebo které události se aktuálně dějí. I tak mám ale pocit, vlastně skoro jistotu, že to stejně nakonec nějak všechno docela dobře dopadne, ale bude to ještě moc těžké.
Ano, samozřejmě mi práce leze do života dost. Znovu formuluji svůj vztah k lidem, obecně. Není jednoduché odhalovat, čeho jsou někteří jedinci schopni a není také jednoduché sledovat, jak většina lidí mlčí k nepravostem. Mávají rukou nad svými osudy, nad zdravím, nad politikou… Ze strachu, z lenosti, nevědomosti. Jsem takový extroverní introvert, ale poslední dobou jsem se trochu stáhl do sebe. Potřebuji najít v sobě další energii a motivaci pro svou další práci.

Poznávají tě občas lidé na ulici? Bývají to milá setkání? Co vykládají? Nechtějí třeba podpis? :)

No nevěřil bych, že mají můj obličej někteří tak dobře otisklý v paměti, protože už se mi to několikrát opravdu stalo. Je to vtipné, když na tebe někdo mává na eskalátorech.. :) A zpravidla si ale myslím, že to je na Marušku, pokud jedeme spolu, její obličej znají přeci jenom milióny lidí, můj jenom tisíce. Ale většinou to jsou milá setkání. Ne, podpis nechtějí, pokud už se odváží ke mně přijít, zpravidla jen poděkují, nebo poplácají chlapsky po ramenou. Na přednášce Davida Icka bylo už takových lidí tolik, že jsem si připadal až nepatřičně a takový projev díků a podpory mi přišel až nezasloužený… musím ještě popracovat. :)

Protože OSUD existuje od roku 1999, máš jistě přehled o tom, jací byli lidé na webu dřív a jací jsou teď. Mohl bys prozradit, jestli od doby vzniku webu do současnosti proběhl nějaký významný posun ohledně lidského vědomí a přijímání zpráv, které přinášíš? Je to posun k lepšímu, anebo se to zhoršuje?

Ano, ten posun je do očí bijící. Zatímco v roce 99 jsem byl asi jediný v ČR, který spojoval různá témata (mimozemšťané, zdraví životní styl, konspirace, politika) dohromady, dnes už je takových servrů celá řada. Proto už také čtenáři mnoho věcí vědí, chápou ty souvislosti. Něco už znají a proto o tom nechtějí znovu číst. Jenže jedna věc je vědět a druhá věc je řídit se podle toho. To se asi zatím neřídíme, proto se nám to děje (mám na mysli společenské, ale i kataklyzmatické události), stále dokola, respektive stále houšť. Je zajímavé sledovat, jak lidé procházejí všemi těmi fázemi. Nejdříve to zesměšňují, pak to odmítnou, pak znovu přijdou, začínají o tom přemýšlet, učí se jinak přemýšlet a začíná už jim řada věcí zapalovat sama. Je skvělé naučit někoho přemýšlet a vidět svět jinak, víc vcelku. Vždyť společnost a věda nás učí vidět svět po kouskách, máme specialisty naprosto na všechno a obor vzdálený jen pár centimetrů od toho jeho už pak skoro neznají, neovládají. Jak potom chceme uzřít souvislosti? Myslím, že i vzrůstá určitá vyspělost, třeba v diskusích. Jsem rád, že už se lidé na OSUDu až na výjimky nenapadají, bylo třeba v tom sjednat určitý pořádek, těch křiklounů nikdy není moc, ale často umí strhnout dav k agresivnímu konání. Lidé vnímají, že v tom jedou spolu, že si to budou muset vylízat až do dna a že bez vzájemné pomoci se prostě neobejdou.

Všimla jsem si, že se neustále snažíš stránky rozvíjet, přidávat nové funkce, otvírat možnosti, nabízet nové služby. Vyloženě takto své čtenáře ,,mazlíš", aniž by si to většina z nich uvědomovala. Někdy se vylepšení ujmou, někdy zůstanou nevyužita, to už nechme lidem… máš i teď v hlavě další nápady, které bys rád otevřel? Zaznělo už něco o e-shopu.

Ano, trošku jsem si hrábl na dno fyzických i finančních sil spuštěním nové verze OSUDu před několika měsíci. Takže nic moc extra nechystám, byť samozřejmě některá další vylepšení v hlavě mám. Ano, e-shop stále zvažuju. Chodí k nám mraky lidí a myslím, že bychom jim mohli nabídnout spoustu zajímavých produktů, které i tak hledají. Konec konců, bezvadně funguje už od roku tuším 2002 spojení s esoterickým knihkupectvím Hledající pana Jelínka.

Jaká barva je pro tebe nejkrásnější?

Mám rád téměř všechny! Ale pokud bych měl opravdu jednu vybrat, asi žlutá, nebo zlatá. Omračují mne právě kvetoucí pampelišky, už odmalička. A pak asi jemně fialová, barva šeříku.

Děkuji za rozhovor, ať se daří a práce vzkvétá spolu s tebou :)
Moc děkuju za tvé zajímavé otázky, slova podpory, uznání i za to, co sama pro lidi děláš. Řadu pocitů tak asi sdílíme. :)
A na závěr Jirkova malá růžová kamarádka, papouščice Leonarda, alias ,,Leonka" :)
Kam dál:
• Máte nápad na další zajímavý rozhovor? Doporučte mi ho do mailu: redakce@aluska.org
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu http://aluska.org/

 


Komentáře

1 Alien Alien | 12. května 2011 v 7:13 | Reagovat

Libovej frája :-)

2 Bo Bo | 12. května 2011 v 9:32 | Reagovat

Leonka je krásná, potešila.
Na Osud som prestala chodiť, pre mňa  hodne všehochuťový, aj rádoseznačný,  a  téma peniaze ma zaťala.
Ale tento rozhovor s JMM ja fajn, dík Alusko.

3 Katrin Katrin | 12. května 2011 v 13:11 | Reagovat

To, že je ženská duše jsem si myslela už dřív při pohledu na něj, ale překvapila mě jeho skromnost.

4 cico cico | E-mail | 12. května 2011 v 13:31 | Reagovat

Pozdravujem.

Vďaka za rozhovor.

Pekný deň

5 Jindra Jindra | 12. května 2011 v 14:04 | Reagovat

Alu, tohle jsi mohla čekat, kontroverzní téma, placený server, moderovaná diskuse měla být hned od začátku. Trojku bych smazal, je to reklama na ten šmejdskej web, nemáš zapotřebí to tady vystavovat.

6 cico cico | E-mail | 12. května 2011 v 15:44 | Reagovat

Pozdravujem.

Vďaka za rozhovor.

Prajem pekný májový deň.

7 Michael Michael | 12. května 2011 v 16:45 | Reagovat

OSUD.cz neznám, ale podívám se tam.

8 cajovnaprozeny cajovnaprozeny | Web | 12. května 2011 v 17:12 | Reagovat

děkuji za rozhovor,neřekla bych, že za Osudem.cz se skrývá tak úžasný člověk :-)))
že to má v hlavě nějak poskládaný bych čekala, ale že to ne víc žena než muž - TO NE!

9 morrisst morrisst | 12. května 2011 v 19:19 | Reagovat

Alue, udělej někdy rozhovor s Aluškou! :-)

10 Lenka Lenka | E-mail | 12. května 2011 v 19:58 | Reagovat

Já jsem s Osudem Jirky Maška spokojená, přijde mi jako fajn člověk. Jeho web jsem sledovala už dříve, ještě než jsem si předplatila členství. Že je všehochuťový, vůbec nevadí, člověk si tam aspoň najde, co ho zajímá. Je z čeho vybírat. Osobně na tom nevidím nic špatného, když někdo za svou práci dostane zaplaceno - tady aspoň v podobě poplatku za členství. Dříve jsem sledovala dost Matrix, ale přestal mi vyhovovat - nepotřebuju číst sáhodlouhá pojednání o různých věcech. Ale zase to třeba někomu může vyhovovat.Kromě článků pana Karpety, za ty jsem ráda, ale to není čtení pro někoho, kdo je ještě hodně mladý a o životě toho ještě prd ví. Takže asi tak.

11 Aran Aran | 12. května 2011 v 22:41 | Reagovat

[1]: a [Smazaný komentář] znáte Jirku osobně? Je velmi jednoduché druhé kritizovat. Rozhodně nedělá žádnou lehkou práci. Ono "probudit" lidi je skoro nadliský úkol, když se za ty roky nechali tak hluboko uspat.
Rozhodně nesouhlasím s názorem [1]:, ale to je vše co s tím můžu udělat. Každý člověk má právo na svůj názor a jaký ten názor bude záleží pouze jen a jen na něm.
Přeji hodně světla.
Roman
PS: Kdo hledá potřebuje světlo, kdo našel, nepotřebuje ani to světlo.

12 Aluška Aluška | E-mail | Web | 13. května 2011 v 9:14 | Reagovat

[5]: Přesně tak.

[9]: No jo, a realizoval bys to jak? :D

[11]: Zbytečně se čertíš.

13 koudy koudy | 13. května 2011 v 12:36 | Reagovat

[9]: Jenomže toho by se musel ujmout někdo jinej než Alue :D .. někdo, kdo by se ji nebál zeptat na zajímavé věci :)

14 Honza Honza | 13. května 2011 v 13:24 | Reagovat

Mohl by mi někdo říci kdo je ta Maruška, kterou znají milióny lidí ? Opravdu nevím ...

15 Alien Alien | 13. května 2011 v 13:28 | Reagovat

[11]: Tohle nebylo kritizování, to byla pochvala!! Neumíte česky? libovej frája je pochvala... :D

16 Rumburak Rumburak | 13. května 2011 v 19:12 | Reagovat

[11]: nezdá se ti, že seš chytrej jak rádio? :o)

17 Aran Aran | 14. května 2011 v 10:55 | Reagovat

[12]: čertění vypadá jinak :D
[15]: tak to jsem fakt nepoznal, u nás se to používá jako kritika. Jiná krajina, jiný mrav.
[16]: když už, tak jak 2 rádia, ne :D:D:D Na základě čeho jsi k tomu došel?

18 ok ok | 14. května 2011 v 15:26 | Reagovat

JM si píše Maria, ne Mária. Dlouhý á jsi asi převzala od blbů Luluminátů a spol., kteří píšou Mário.
Maruška je samozřejmě tam ta, z té televize. Nevím přesně, na bednu nečumím :)

19 otevřená mysl otevřená mysl | 14. května 2011 v 18:20 | Reagovat

[14]: Herečka Marie Doležalová, která hraje jak v divadlech, tak například v sitcomu Comeback. ;-)

20 Jindra Jindra | 14. května 2011 v 21:54 | Reagovat

[14]: A taky moderuje nějakej pořad pro děti na ČT1 a hraje i ve videoklipu Anděl (Xindl X).

21 Rumburak Rumburak | 15. května 2011 v 11:44 | Reagovat

[19]: "otevřená mysl" sledující Comeback :-D

22 Alien Alien | 15. května 2011 v 21:35 | Reagovat

Comeback je náhodou v pohodě... A hrála i ve filmu Pusinky, jednu z hlavních rolí. Mám jí ráda. :-)

23 Primula Primula | 10. května 2012 v 7:14 | Reagovat

Milá Alue, po prečítaní tohoto rozhovoru mám úsmev na tvári a som rada, že som mala tú česť prostredníctvom teba aspoň takto spoznať vnútro tohoto skvelého človeka. Je fakt úžasný !!!

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama