Jistě vám neušla podstatná změna ohledně diskuzí.Zatímco dříve byly diskuze většinou volné, dnes jsou všechny zmoderované. Považuji za slušnost vám osvětlit, co mě k tomu přinutilo a proč.
Bohužel doba přiostřuje a člověk se musí umět přizpůsobit. Obrovská zloba určité skupiny lidí, kteří nenávidí všechny úspěšné, protože sami v životě nic nedokázali, vykopali válečnou sekeru a snaží se ničit vše, co je jim trnem v oku a co vzbuzuje závist.
V posledních dnech jsem se stala obětí tvrdé kyberšikany a mnohačetných nařčení, která nejsou založená na pravdě a stojí na hranici trestné činnosti.
Už nejde o pouhá slovíčkaření a žabomyší války, ale tvrdá obvinění, která si nezasloužím ani já, ani lidé, kterých se tato nařčení týkají.
Pomluvy, útoky spamů a výhružky mě přinutily prosedět několik hodin nad diskuzemi a všechny zmoderovat, aby se zachovala krásná atmosféra těchto stránek a aby stálí čtenáři nebyli zatížení problémy, které se snaží vyvolávat nepřejícní lidé.
Byla jsem nařčena například z toho, že sháním maso nějakému pedofilovi. Obvinili mě, že svoje stránky nepíšu já ale někdo jiný a že jde o manipulaci. Byla jsem označena za lichvářku, členku sekty, kvantovou šarlatánku, která je někde dokonce údajně držena. Že prodávám nějaké podvodné produkty za mrzký peníz a tak dále...
Jeden velice moudrý člověk mi nedávno řekl, že stejně tak jako on, i já budu celý svůj život pozorovat, že mě lidé budou buďto převelice milovat, nebo přehnaně nenávidět, jakoby neznali zdravou míru.
Byla jsem trochu v šoku, když jsem se nad tím zamyslela a došlo mi, že to tak vlastně v životě mám a děje se to i teď.
Musím se ohradit vůči obvinění, že nejsem autorkou svých stránek. Aluška.org má několik základních stavebních kamenů, které jsou jedinečné.
1. Na to, že jde o stránky, kde vychází článek téměř každé ráno, má pouze jediného autora i správce a to mě. Pravidlo druhé, zásadně se nepřidávat k žádným skupinám, náboženstvím, ani sektám.
Přístup do mojí administrace jsem nikomu dalšímu nesvěřila, natož pak práci na článcích, nebo poradnu. Pokud nějaký můj kamarád, známý, či čtenář vyvěsí u mě článek, autora poctivě uvádím a když se vám z nějakého důvodu nemohu osobně věnovat, vždy najdete včas upozornění v aktuálních oznámeních. Nikdy bych nemohla svoji povinnost svěřit někomu jinému a když nestíhám, vždy si udělám čas na to, abych vše dohnala.
Celý svůj život jsem se potýkala s problémem, že jsem byla předčasně vyspělá a až příliš inteligentní. Díky tomu jsem byla jako dítě outsider, díky tomu mi příliš mé okolí nerozumí a díky tomu jsem obviňována z toho, že nepíšu své vlastní stránky, protože lidé nedokáží pochopit, kde se to ve mě objevuje. Neberou mě takovou jaká jsem, jejich malé mozky nejsou schopné pojmout něco, co se vymyká zajetým kolejím a proto mě očerňují.
Ne, nejde o nějaké prázdné plácání se po vlastním rameni, mám to černé na bílém a musím s tím žít každý den. Každý den se dívat, jak mi lidé nestačí a jak jsou pak na mě za to zlí.
Závidíte mi snad, že jsem jiná než ostatní a že dokážu psát o věcech, které tu nikdo nezná a ještě formou, které každý rozumí a která má úroveň? - Kdo z nás je tu ten ubožák a lhář, kdo z nás nenechá druhého v klidu rozvíjet své projekty?
Co se týče útoků na mé přátele, tak jako každá jiná svobodná bytost si umím na lidi dělat vlastní názor a to s kým se stýkám a koho mám ráda je čistě moje věc a nevidím důvod, proč by někomu mělo vadit, že se bavím s vlivnými lidmi, se kterými si navzájem pomáháme. Každý z nás by si měl sehnat pár dobrých lidí, kteří stojí při sobě. Já totiž nebořím, ale tvořím, své přátele mám ráda a to co se o nich píše, je uměle vyrobené bahno.
Skupině lidí, která na mě právě útočí, nebylo svaté zhola nic, dokonce ani moje fotografie, kterou vidíte výše v designu. Věřili byste, že i na ní se dá něco najít, na co se dá zanadávat?
Doneslo se ke mě, že tam vypadám jako zmalovaná děvka, že jsem ukradla mamince rtěnku a že ,,rozhodně nemám ksicht jako andílek".
- K tomu bych se také ráda vyjádřila. Jestli o mě někdo píše, že vypadám jako anděl, upřímně děkuji za milou poklonu, nevidím ale důvod, proč bych měla za to být pranýřována. S rukou na srdci mohu prohlásit, že své tělo miluji, nevidím na něm vůbec nic špatného, jsem šťastná za to jak vypadám, za svoji tvář především. A jestli by snad někdo chtěl proti mému vzhledu něco namítat, ať se první podívá na sebe.
Rtěnku nepoužívám, používám balzámy na rty a maminku nemám už dva roky. Když s ní chci mluvit, musím se podívat do nebe.
V současné době vím, kdo tyto věci dělá. Abyste měli představu, kdo tyto pomluvy šíří:
Ten, který tuto ,,křížovou výpravu" proti mě vede, žije v současné době na Slovensku, v minulosti se celkem třikrát pokoušel o sebevraždu a ani jednou mu to nevyšlo. Když v pozdějším věku zplodil nemanželské dítě, ještě než se batolilo, o své malinké dceři vykládal před svými známými (i přede mnou), že jeho dcera je na úrovni duší jeho úhlavní nepřítel a že ji musí stůj co stůj zabít. - Jestli to udělal, o tom nemám zprávy.
Druhý hlavní aktér, který jedná na popud potencionálního sebevraha a vraha, je bývalý chráněnec Jiřího Maška, kterému nakonec vrazil kudlu do zad, dodnes mu dluží peníze a byl to shodou okolností i ten, který mi první daroval doménu Alue.cz, pak mi ji ukrad, zneužil, nakonec prodal a dlouho trvalo, než jsem ji dostala zpět a to jenom díky někomu dalšímu, kdo mi velice pomohl. Svého času vám dokonce i na doménu Alue.cz vložil svoji fotku a tvrdil, že mě miluje. - To vidím.
Ostatní aktéry útoků neznám a ani jednomu z těchto lidí jsem nikdy nic neudělala. - Vlastně ano, udělala. Mě se daří, kdežto oni se topí v dluzích, problémech a jejich jedinou životní radostí je dělat ostatním lidem zle a ničit jejich sny, protože oni ty svoje nikdy mít nebudou.
Jedná se o skupinu, která dělá špatně i Jiřímu Maškovi, jsou to pořád ti samí lidé.
Ne, nejsou v právu. Jediná motivace jejich jednání je pouhá závist, že někdo jiný se má dobře a oni ne, protože si vše pokazili. To, co se o mě a mých blízkých snaží roztrubovat jsou falešné konstrukce s jediným účelem: Zničit krtka.
Tato akce s jediným účelem likvidace je poháněná čistou nenávistí.
Nejvíce mi nemohou přijít na jméno za to, že se moje kniha ujala a že jde skvěle na odbyt, za to že se mám dobře a za to že mé stránky získávají den co den na oblibě, kdežto oni to nemají a své weby musí pohánět roboty na návštěvnost a používat všechny jejich hackerské a programátorské schopnosti, aby to alespoň vypadalo, že něco umí a něco mají.
Smutek, který u mě v této souvislosti aktuálně vládne, je velký. Je mi opravdu smutno u srdce. Obrovským způsobem mě tato země zklamala. Věděla jsem do čeho jdu, ale vždy jsem věřila, že to nebude tak zlé, že se věci vždy nějak zaoblí, závistivci přijdou k rozumu a dobro zvítězí. Ale tady nejsme v pohádce.
Kráčím proto ode dneška ve šlépějích orgo-neta, který už dávno přede mnou pochopil, že volné diskuze jsou cesta do pekel a který si také zakusil svoje. Bohužel mně trvalo až příliš dlouho konečně pochopit, že to nemá cenu. Dělám to nerada a jsem postavena před hotovou věc, nemám už na výběr, jestli tu chci pro vás být dál.
Pro slušné lidi se nemění prakticky nic, akorát že se vaše příspěvky budou zobrazovat se zpožděním a pokud někam odjedu, budou diskuze stát. Uznejte ale, že je to pořád mnohem lepší, než jednou zjistit, že žádná Aluška.org už není, protože se povedlo to, před čím jsem byla varovaná už dva roky dopředu. - Poslechla jsem, ale jenom na pár měsíců, protože jsem pořád věřila v dobrotu lidí.
Ne, teď už v ni nevěřím... Teď už nezbývá než doufat v těch pár slušných lidí, kteří v této strašné době ještě zbyli a držet spolu.
Do této doby jsem byla ohledně diskuzí zbytečně moc měkká a dělala jsem vám chůvu. Ozvláště by se měl doma chytit za nos Marián Kosnáč, který své komentáře poslední dobou často nedomýšlel a vůbec si neuvědomoval, co mohl způsobit.
Za to, že jsem tu po vás celých pět let uklízela bordýlek, jsem si vysloužila nálepku ,,cenzorka" a za svoji pomoc lidem jsem si vysloužila skupinu lidí, co mě nenávidí do morku kostí, aniž bych jim cokoliv provedla.
Prostí lidé vždy raději uvěří jednoduché lži, než složité pravdě. Celé moje dětství v mém okolí vždy prosperovali jen ti největší hajzlové. Až teď, když už je na to sedm let pozdě a konečně vyšla pravda najevo, najednou se za mnou chodí s prosíkem. Teď to tady mám zase. Budou opět prostí lidé raději věřit pomluvám? A také jim dojde pravda až sedm let po tom, co bylo dávno pozdě? ... Snad se toho nedožiju, snad se to už znova dít nebude.
Ale co. Přežila jsem to kdysi, přežiju i tohle. Tehdy jsem byla malá a sama, dnes jsem už dospělá a mám okolo sebe spoustu lidí.
Co bude dál? - Žádný strach. Končit nehodlám a ani nebudu.
Momentálně pouze bráním sebe, svůj život, své přátele a své zásady a nejsem rozhodně z těch, co by sedli do kouta, litovali se jak je ce ý svět hrozný a všechno zahodili.
Aluška.org pojede dál jak jste zvyklí, až na diskuze, které jsou teď všechny chráněné a už nebudu dělat chůvu, ale moderátora.
Chcete diskutovat? - Diskutujte, máte ruce volné. Tohle jsem musela udělat kvůli těm pár lidem, kteří by za moje odstranění patrně prodali i vlastní matku a ne kvůli vám, kteří si sem chodíte v klidu počíst. Pro vás jsem se snažila hodně a pořád snažit budu.
Tentokrát jsem se ale probrala za minutu dvanáct a už to nenechám náhodě.
Chcete-li pro mě něco udělat, zahrabte malinké válečné sekyrky, které po mě občas ze cviku hodíte a nevěřte jednoduchým lžím. Pamatujte, že kdo dělá zle jiným lidem a kdo je pomlouvá za jejich zády, mluví vždy pouze sám o sobě. Nikoho slušného by totiž to, co oni právě dělají, ani nenapadlo. Natož aby k tomu přikročil.
Toto je mé jediné a poslední prohlášení k tomuto incidentu. Od této chvíle za tím dělám tlustou čáru, nebudu se k tomu už vyjadřovat, ani mě další postupy nezajímají.
Nechávám špinavcům jejich špínu a budu se dál věnovat tomu, o co jde: O konstruktivní službu lidem.
Odmítám tomu dál věnovat svůj prostor a čas a nebudu tomu přizpůsobovat ani program svého webu. Zítra se tedy můžeme těšit na další díl divadla a pokračovat v dobrém díle.
Jinak bych tuto situaci vnímala, kdyby o mě takto mluvili moudří lidé. Když ale vím, čí je to dílo a když vidím ten primitivní přístup, k jakému se ponížili, nezbývá, než se zasmát, přizpůsobit okolnostem a jít dál.
Alue
Kecal | 3. února 2012 v 7:50 | 
Zde hledá 
Promiň Alue, vážně to nemyslím zle, ale nezdá se mi věta: Přístup do mojí administrace jsem nikomu dalšímu nesvěřila, protože taky (http://karolinaloskotova.blog.cz/1111/prvni-dojmy-po-navratu-z-dovolene) je do komentářů přihlášen JM a tady (http://karolinaloskotova.blog.cz/1003/3-prednaska-o-vode-autor-to-mas-marny-doporucuji) je přihlášen Tomáš Marný. Tu ikonku máš v komentářích jen ty. A dá se poznat, že je to ona tím, že když se na ni zmáčkne, tak to odkáže do tvého profilu na blogu.
Já nemám právo říkat, na čí straně je pravda, přijde mi ubohé, když tohle píšou.