V e-shopu Alue.cz jsou nové Brazilské křišťály. - Aktuální výběr ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 17.11.

8. Moristova dobrodružství

29. ledna 2013 v 2:54 | Alue K. Loskotová |  Deníček
Jelikož je Moristek nalezený poklad z ulice, pořád ještě spolu řešíme kožní problémy. Svrab už je skoro za námi, jenom to doléčit, ale vzápětí přišly jiné problémy. - Tak dostává poctivě homeopatika 3x denně.
Upřímně jsem šťastná, že mám tuto možnost a se vším si poradíme sami. Neumím si představit, že bych například konkrétně u svrabu musela kočmunda každé ráno odchytit, tahat ho za kůži za krkem aby ztuhnul a čistit mu tyčinkou uši zevnitř nějakou chemickou srágorou.. Myslím, že by mě za to zabil.
Homeopatika jsou ale jiná liga. - Aktivuji, nakapu mu to do vody a hovoto. Moristek pije během dne skoro pořád, takže se neustále léčí.
Později jsem také - jednoduše pro urychlení léčebného efektu - přešla k aplikaci přímo. Nevěřili byste, jak je Moristek vzorný.
Mám k sobě jednoho asistenta, ten vezme kocourka na klín, položí ho na záda a já kapu.
Moristek otevře pusinku, napije se z lahvičky... Pak nastaví krček, nechá si potřít srst... A pak - věřte nevěřte - si nechává kapat homeopatika přímo do uší. - Prostě vzorný pacient. Asi uznal, že je to menší zlo a když se nechá, tak to nebolí a zase mu dáme rychle pokoj.
Vlastně už ani asistenci nepotřebuji. Když ho mám na klíně, ukážu mu jenom lavičku, on ji chytne mezi tlapičky a pije jako chlupaté děcko z lahve... Opravdu je neuvěřitelný, asi bych to měla nahrát na video.



Taky jsem se dočetla, že tyto problémy ukazují na oslabenou imunitu.. tak už se mi v hlavě honí různé teorie, jak a čím mu ji přírodně posílit... Ale ještě máme čas, nic není hop na krávu býk a je tele. Já taky měla celé dětství slabou imunitu a dneska jsem nemocná tak jednou až dvakrát do roka, jinak vůbec. - Všechno se dá pomaličku postupně poopravit.

Samozřejmě, že kocourek i během aplikace léčby vrní a je spokojený, protože děláme překvapené šťastné obličeje, chválíme ho jak je vzorný a on si pak připadá jako správný střed vesmíru... Teď jsme v dobré fázi. Nic se mu na těle nerozšiřuje, naopak se to zatahuje. Jenom doufám, že zase něco nechytne, až to doděláme.

Moristek má velice zvláštní krmící rituál.
Už jsem četla od jedné naší čtenářky, že její kočička ,,zahrabávala" misku, ale Moristek si vymyslel rituál úplně jiný. Aplikoval ho už hned od začátku, co jsme se dali dohromady, ale opravdu mě to trklo až teď, protože si na něm trvá s železnou vůli.. Když nemůže mít svůj rituál, to radši nežere.
Když přišel koncem listopadu, věnovala jsem se mu 24 hodin denně celý týden. Pořád jsem byla u něj a hlídala ho, protože se nemohl pouštět ven (to už víte, jak se tehdy ztratil a mě z toho málem kleplo) a když se nehlídal, vždycky něco provedl přibližně každých 5 minut... A v té době, když dostal krmení, tak on jedl, já si sedla kousek od něj a potichu ho sledovala.
A Moristek si zvykl dělat mezi mnou a miskou ,,kolečka slasti".
Přijde k misce, trošku užere, ale ne moc...Přijde ke mně, lísá se... Nechá se pohladit, vrní a vrací se k misce... Zase chvilku žere. Pak se vrátí ke mně, obejde si mě, obejme ocasem, zavrní, samozřejmě se musí pohladit, podrbat, pochválit... a pak jde zase k misce.
Nakonec ke mně takto chodí minimálně 3-4x za jedno krmení... Jelikož ode mně ale dostává obědy a večeře, snídaně dostává většinou od kolegyňky, se kterou provádí to samé ranní cvičení. - I ona musí být nablízku a když kocourek během krmení přijde, musí ho pohladit, aby se zase k misce mohl vrátit.

Naposledy jsem zapomněla na jeho rituál. - Vzala jsem ho večer dovnitř, dala mu večeři a šla si v klidu na záchod, protože když žere, tak nic neprovede, tak budu na to mít snad klid... Po chvilce vyjdu ze dveří a zjistím, že miska je trošku ujedená, v postatě se ani nehla a Moristek všechno obchází a hledá mě...
Když mě konečně našel, přiběhl a přitulil se: ,,No co to jako mělo být? To si nezvykej. Pěkně se mnou půjdeš do kuchyně a budeme dělat rituál."
Sedla jsem zase k němu na zem jako vždycky a Moristek, aby si vynahradil to strašné ,,trauma" na začátku, tentokrát udělal koleček 7. Takže jsme večeřeli půl hodiny, než jsem ho dala spát a mohla jít...


Kolegyňka na to prohlásila, že krmit kočku pozdě večer půl hodiny, na to že by se zvysoka vy... No jo, ale co mám dělat? Navíc, když se mi to tak vlastně líbí?

Mimochodem spaní: To je také hezká kapitolka.
Moristek má vystlanou ovečku (Takový velký chupatý polštář) na zemi. Dodržujeme jednoduché uspávání: Moristek se položí na ovečku, dá se mu jeho oblíbená plyšová myš. ,,Uděláme buc, ták, hodnej kocourek... dobrou noc." (A zavřít dveře, než si Moristek uspávání rozmyslí a pokusí se přetáhnout večerku ještě o něco déle.) Moristek si vezme myš pod packu a spí s ní jako děti s plyšákem. Když nedostane svoji myšičku, okamžitě vstává a nechce jít spát... prostě jako malej.
Ale teď už je to lepší. On si totiž jeden večer nepřišel, tak jsem ho nechala venku přes noc a další noci zase. To totiž nebyly žádné velké mrazy. Moristek se mi tak zdá spokojenější. Sám si řekl že už je dost velký na to, aby mohl chodit v noci venku, tak ho nechávám. I pro mě je to jednodušší. - Nakrmím kocoura, vyhodím ho ven a jdu si po svých.
Vlastně jsem nad tím dlouho přemýšlela, jestli ho nemám už na noc vyhazovat, když by bylo přes noc docela teplo. Asi to vycítil a řekl si sám.
Ale když je tam třeba -4 stupně, tak už ho beru dovnitř, i když nechce... Fakt si nejsem jistá, kolik toho snese. A zase až tak velké špeky pod kožichem nemá, aby ho to víc izolovalo... To pak řádí jako černá ruka. Holt jak si zvykne na noční pobíhání, tak se mu vystlaná ovečka moc nelíbí, i když jsou venku mrazy.

Před pár dny celkem kvalitně a profesionálně našel a zabil v zahradě myš.
Když ji přinesl ke dveřím, byla ještě teplá a měkká, čerstvě zakousnutá... Začal si s ní házet jako s míčem. Poskakoval po ní.. Pak se zakousl, aby zase odskočil a mohl na ni znovu dupnout...
Moristkova typická hra je, že si představuje, že je mrtvá myš, nebo jeho oblíbená plyšová myš, ve skutečnosti živá. A je nebezpečná a že asi i kouše. - Takže na ležící ,,předmět" číhá, naskakuje, ale když je těsně u něj, celý se naježí, otočí, vyletí metr do vzduchu a uteče se někam schovat, protože si asi představuje, že ho to honí....
Když si s myškou dohrál a začala stydnou, sežral ji celou i s hlavou, jenom venku na kachličkách zůstala trošička krve... Hm, někdo mi říkal, že kocouři prý myši neloví, že jsou na to moc líní... Tak možná to platí jenom na staré kocoury.
Byla to sice řádně nechutná podívaná, čaj se mi to ráno obracel v hrdle, ale stejně jsem na něho byla hrdá, že to není žádný degen a umí si venku poradit...


Kam dál:
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu http://aluska.org/
• Na Aluška.org najdete také interaktivní chat - Vstoupit do Chatu - ZDE
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! - Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí" níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? - Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
.
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
 


Komentáře

1 Lana Lasthovicka Lana Lasthovicka | Web | 29. ledna 2013 v 8:38 | Reagovat

Se máš, že máš takového vzorného pacienta :-). Já mám psa (ale říkám mu čičina, protože občas dělá nějaké typické kočičí věci a dokonce i mňouká :D) a ten, když se venku zaneřádí a má uši plné písku, a já se mu je chystám vyčistit, okamžitě mne "seřve" a pokouše jako kdybych mu ty uši snad chtěla uřezat. To mne pak docela mrzí - starám se o něj a on je pak takhle ošklivý. To samé pak při stříhání drápků, spíš ještě horší :D.

2 Verča Verča | E-mail | 29. ledna 2013 v 12:54 | Reagovat

Páni, takovej je to pacoš? Naše čičindy si kolikkrát ani nenechaj vytáhnout klíště. To pak jen slyším babču, jak lamentuje: "Nech se, stůj! Stůj říkám! Tak necháš toho,?" a tak pořád dokola.:-D No ale zase třeba moje psice si uší vyčistit nechá, i když zatím to bylo u veterináře, protože já trubka ztratila lahvičku s čisticím roztokem a odčervení taky není problém - slupne co vidí, ať to je maso či léky. Ne nadarmo se labíkům říká chodící popelnice.:-D To její předchůdce dalmatin ty odčervovací pilule desetkrát vyplivl a to byl jinak taky pěknej žroutík. No ale překvapilo mě, že pije z flašky. Já když takhle chtěla krmit koťata, byla to vždycky bojovka.:-D
Je to s těma zvířátkama zábava.:-)

3 Alue Alue | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 13:10 | Reagovat

[1]: Já už se dostala i k těm vatičkám a stříkání MMS do uší... No nelíbí se mu to, ale taky to jde.

[2]: Máme na klíšťata takový ,,háček". Klíště se najde, zahákne, otočí a je hned venku. Funguje suprově i na lidi. S tímhle si kočka nechá dělat úplně všechno.
Odčervení teď řeším taky, zíra dostane druhou dávku. - Pilulku rozmlátím na prášek, zamíchám do rybiček a je to :)

4 Ilíriel Ilíriel | E-mail | 29. ledna 2013 v 17:17 | Reagovat

Šikovný :-) Vždycky, když některá z našich koček donesla svou první myš, byla jsem na ni hrdá, jako by to bylo moje dítě :-D
Překvapuje mě, že si nechává kapat do uši - to je fakt vzornej. Ty homeopatika fakt fungují i na svrab? Vždycky jsem si myslela, že na to platí jen chemie, ačkoliv ji sama vůbec nemusím.
Jinak na odčervení práškem funguje chytit kočku za kůži krkem - ona se přestane hýbat a prostě chytí ten kotěcí reflex a čeká, co bude. Otevřít tlamičku a strčit prášek co nejdál do krku. A počkat, až polkne. Rada od veterinářky, ověřeno na několika kočkách.
Naše Mína prášek najde mezi jakýmkoliv žrádlem a nechá ho být. Když ho rozdrtíme, tak to nežere vůbec. Takže musíme takhle, i když pak na nás kouká stylem "počkej, však já ti to oplatím". Na druhou stranu je fakt, že ona se odčervuje i sama okusováním různých pokojových rostlin - nejradši má konopí a aloe. Občas mám dojem, že je chytřejší než všichni veterináři dohromady :-)

5 Alue Alue | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 17:37 | Reagovat

[4]: A pozná Mína rozdrcenou pilulku i v rybičkách?

6 Sentencia Sentencia | Web | 30. ledna 2013 v 9:56 | Reagovat

taky hezky rozmazlený pacholek :) my máme doma něco podobného. Krmící kolečka teda nedělá, ale zato máme jiné rituály - máme spící polohy, kdy já si musím lehnout přesně tak, jak je Charlie zvyklý, aby si on mohl lehnout ke mně. Když si chce hrát, tak já musím s ním a vykukovat na něj za rohy bytu a tak dál. Jen mě teď rozčiluje poslední dobou ohledně vody. Od začátku, co ho máme, mu dáváme na balkon do mističky vodu a vždycky to bylo v pohodě. Teď se mu ale nějak zalíbilo tu vodu rozlívat. Vůbec nevím, co ho to popadlo. Vždycky ráno jdu na balkon, a tam potopa.

7 Ilíriel Ilíriel | E-mail | 30. ledna 2013 v 12:00 | Reagovat

Pokud vím, tak i v rybičkách. Je to po čertech chytrá kočka :-) Pro jistotu se ještě přeptám Jarmila, neb mi je taky příjemnější nenásilná cesta :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama