Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 15.7.

Zakázané vzdělávání

6. července 2013 v 2:54 | Alue K. Loskotová |  Oblíbená Videa
Doporučuji ke shlédnutí následující film ,,Zakázané vzdělávání."
Obsahuje mnoho šokujících poznatků. Hned v úvodu se například dozvíme, podle čeho, proč a za jakým účelem vznikla povinná školní docházka. V minulosti byla povinná školní docházka jen pro otroky a později byla přenesena na nás všechny.
Speciálně, aby se vychovávali určití lidé, připravení se zapojit do monstrózního systému. A to takovým způsobem, aby ho neměnili, aby se nebouřili, ale aby dělali prostě to, co se jim řekne.... Děsivé, viďte?
Když sedíte (uvedeme si úplné minimum) 9 let každý den tolik hodin v lavici, nesmíte nikam jít, nesmíte dělat co chcete, nesmíte se příliš projevovat, jste izolovaní, zavření s lidmi stejného věku a jste nuceni opakovat opakovat opakovat, myslíte si, že vás to nijak nepoznamená? Že vás to nezmění? Myslíte si, že je to pro dítě přirozené?
Závěry o principech a metodách současných škol, jsou děsivé. To člověka opravdu vyvede z míry.
Mimojiné je tam také jasně řečeho, že ADHD a podobné údajné ,,poruchy" u dětí, jsou vymyšlené nemoci, které vznikají, když se dítě nechová tak, jak by podle sterilních tabulek mělo. Kdo má vlastně ten mustr a kdo má právo určovat, které dítě se chová jak by mělo, když jsme každý úplně jiný?

Dále film pokračuje rozebíráním alternativních pokusů. Mluví mnoho učitelů, kteří jsou nespokojení se současnými školami a proto založili speciální soukromé školy, které používají úplně jiný systém.
V těchto školách se učí především vzájemné lásce, spolupráci v kolektivu, naučné hry, učení se za pohybu (nejpřirozenější způsob, jak se dítě učí) a podporuje se maximálním způsobem individualita a nadání každého dítěte.
Individuální přístup, svoboda, žádné známkování. To zní jako ráj!



Žák sám uzná a určí co mu jde, nebo co nezvládá. Sám určí, co se chce učit.
Myslíte, že z těchto škol vycházejí hloupé a nevzdělané děti? Právě naopak!
Tyto děti jsou nadšené. Chtějí se učit, chtějí vědět a v oborech které je zajímají, jsou milionkrát lepší, než děti které maji všechno dané povinně a striktně. Navíc jsou láskyplné, ohleduplné a vědí, co od života chtějí.
Zatímco v klasické škole se učíme srovnávat, soupeřit a děláme všechno na sílu. Je v tom obrovský rozdíl.

Tento film je velice pokrokový, v podstatě říká: ,,Už bychom neměli naše děti učit, aby byli masa, která dodržuje staré principy. Neměli bychom je drtit systémem starým dvě stě let, původně vyvinutým k potlačení válek. Měli bychom začít novou éru, měli bychom nechat vyrůst generaci, která bude kreativní a pokroková. Už nechceme vychovávat opakovače."

ZAKÁZANÉ VZDĚLÁVÁNÍ
http://www.youtube.com/watch?v=KyY1w_qW54U&feature=youtu.be

Popis k filmu:
Moderní škola je dvě stě let stará a je stále považována za hlavní formu vzdělávání. Škola a vzdělávání jsou pojmy, které jsou široce diskutované na akademické půdě, ve veřejné politice, vzdělávacích institucích, médiích a občanské společnosti. Od svého vzniku se škola vyznačuje strukturami a postupy, které se již dnes považují za překonané a velmi zastaralé. Její hlavní nedostatek je v uspořádání, které nebere v úvahu povahu učení, svobodu volby a význam lásky a lidských vazeb v individuálním a kolektivním rozvoji.
Z těchto úvah vzešly v uplynulých letech revize, návrhy a změna myšlení. Dokumentární film "Zakázané vzdělávání" ukazuje, jak moderní školství vznikalo, s jakými výzvami se potýká a předkládá možná řešení. Zároveň zkoumá alternativní přístupy a zviditelňuje ty zkušenosti, které se odvážily změnit strukturu vzdělávacího modelu tradiční školy.

Ve filmu je více než devadesát rozhovorů s učiteli, vědci, odborníky, spisovateli, matkami a otci. Je to cesta napříč osmi zeměmi Latinské Ameriky a čtyřiceti pěti nekonvenčními vzdělávacími zkušenostmi, kterou dosud vidělo nebo si stáhlo již více než deset miliónů lidí. Film byl společně financován více než sedmi sty koproducenty a nabídnut k volnému šíření do celého světa. Z filmu se ve španělsky mluvících zemích stal jedinečný fenomén, zcela nezávislý projekt nebývalého rozsahu, který odhaluje skrytou potřebu a volání po nových formách vzdělávání.

Webové stránky projektu:
http://www.educacionprohibida.com/
Český překlad filmu vznikl s pomocí International Montessori School of Prague a nakladatelství DharmaGaia.
http://www.montessori.cz


Kam dál:
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu http://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! - Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí" níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? - Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
 


Komentáře

1 Jirka Jirka | 6. července 2013 v 3:19 | Reagovat

Vzdělání je něco, co činí domýšlivým. Jen láska doopravdy vzdělává. Vzdělání může ujednocovat vědomosti, ale v praxi spíše selektuje je to co se hodí do systému. Pravé vědomosti člověk tepve hledá až vyjde ze systému vzdělávání. Vžil se jakýsi omyl, že vzdělání připravuje na budoucí povolání, ale všichni víe, že situace na trzích se stále mění a nelze jaksi načasovat na několik pětilete dopředu počet úředníků, počet řemeslníků ve specifických oborech. Počet vědců a učitelů. Každému také vyhovuje jiný model cesty ke vzdělání, podle jeho předpokladů, tradic v jeho okolí , systému chápání a pohledu na hodnoty. Vzdělání nelze v plném rozsahu centralizovat. Lze jen stále hledat společné jmenovatele úsudků a cest k prohlubování toho, co nás spojuje. Naše jednota má vést ke spolupráci s respektem k lidské individualitě. Jednota nemůže být systémově zaměňována za jakousi robotizaci člověka, který se jako živá duše v okovech "jednotných " systémových šablon úplně ztrácí.

2 J J | 6. července 2013 v 3:39 | Reagovat

Rektor jedné univerzity mi jednou řekl. Ono to studium u nás je jen taková hra. Stejně většina z vás budete dělat v životě něco jiného.

3 Macin Macin | 6. července 2013 v 7:05 | Reagovat

Film jsem viděla, pracuji ve školství, sice neučím, ale tak na 90% s filmem souhlasím.Učitelé jsou jen naprogramovaní roboti,mají všude plno papíru, jak je žák kamarád a jak se vítá otevřenost a upřímnost. Pokud je ale žák takový, je to jak v tom filmu, je drzý a neuctivý.Je to smutný film.Na základce jsem měla z matematiky na výzo buď 3 nebo 4. Pak,na střední, za 2! Stačila změna učitelky, která výklad matiky pojala velmi netradičně a matika nás velmi bavila a rodiče jen zírali.

4 Zbyněk Zbyněk | E-mail | Web | 6. července 2013 v 11:18 | Reagovat

Odkaz na tenhle film jsem poslal úplně všem učitelům na naší střední škole. Dostal jsem pouze dvě odpovědi. A jen v jedné z nich byl slib, že se na něj ten učitel podívá. (Je taky možné, že to ti ostatní automaticky shlédli a byly tak šokováni, že mi zapomněli odpovědět :D )

5 Alue Alue | Web | 6. července 2013 v 11:41 | Reagovat

[4]: To jo, ale dokud bude škola taková jaká je, pak s tím učitelé sami nic moc nenadělají. Musel by se kompletně rozkopat celý ten zahnilý a starý systém, postavit něco zcela nového. Pak by dostali i učitelé volné ruce. Dokud budou děti do těch moderních sirotčinců chodit povinně, nic se nenapraví.
Děsím se doby, kdy se budu rozhodovat, jestli tam moje děti půjdou, nebo jestli jim seženu něco pro normální lidi...

6 Jarka Jarka | E-mail | 6. července 2013 v 14:18 | Reagovat

Ahoj Alue, skvělý video a je v něm hodně pravdy. A taky mám názor, že se děti mají učit to co chtějí a mají mít možnost si vybrat a zdokonalovat se v tom co je baví. Každý člověk je individuální, někoho baví číst knihy a jiného baví něco vytvářet manuálně. Jojo ten systém už by měl spadnout do propadliště dějin a hodně hluboko.

7 Lori Lori | 6. července 2013 v 14:30 | Reagovat

na konci roka nám väčšina učiteľov u nás na škole dala  papiere s tým, že nech anonymne každý napíšeme svoj názor. Na celý predmet, na učiteľa spôsob výučby,všetko, čo sa nám ne/páčilo, čo by sme zmenili alebo pridali. Na väčšinu sťažnosti však učiteľka nezmohla nič iné, než len si povzdychnúť, pretože ona sama s tým nespraví nič, aj keby chcela.

8 Zbyněk Zbyněk | E-mail | Web | 6. července 2013 v 16:22 | Reagovat

[5]: Ano, souhlasím, to hlavně studenti mají tu moc. Protože, až nebudou studenti ve školách, nebudou mít zastánci tohoto nešťastného vzdělávacího systému co žrát :-) Oni nebudou mít koho co učit a s tím nadělají kulový. Celý systém spadne. Pak se začne odznova, lépe, s láskou a respektem. Už v tuhle dobu slýchávám naříkat vedení školy, do které chodím, že musí "bojovat" o studenty, že jich je málo, ruší se obory, slučují školy a lidi kolem (alespoň kolem mě) se začínají probouzet z toho oblbování...
...malá změna přijde brzo, na velkou bude třeba si počkat déle :-) Třeba budou mít už tvé děti štěstí :-)

9 Kinra Kinra | 6. července 2013 v 20:05 | Reagovat

Mohlo by sa už veru niečo zmeniť, pretože je to čím ďalej tým horšie. Ja sa každé ráno budím pomaly s plačom, keď si spomeniem na školu a na kopu tých nepotrebných drístov, čo sa musím učiť, cítim sa naozaj veľmi zle.

10 Jana Jana | E-mail | 6. července 2013 v 21:38 | Reagovat

Ahojte, za 1 rok budu mít obě děti na střední a chtěli bychom řešit střední školu, která je jinak zaměřená než 'normální' školy. Chtěla bych se zeptat, jestli je možné dostat nějaké kontakty na tyto soukromé školy.
Předem moc děkuji za odpověď.

Pěkné prázdniny

Jana

11 Mája Mája | E-mail | 6. července 2013 v 22:16 | Reagovat

Ahoj, už jsem starší, ale základní škola je pro mě noční můra. Jen si na to vzpomenu je mi špatně. Šikana od dětí i učitelky. Dostala mě až k psycholožce a lékům. A "spolužáci" taky. Musela jsem tam každý den, hrůza, ale nikoho to nezajímalo. Víc psát nemůžu, mám slzy v očích. Na to se zapomenout nedá, nikdy.

12 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 7. července 2013 v 2:01 | Reagovat

Zkrátka, jestli já budu mít nějaké děti, tak si je budu učit sama. Abych neriskovala, že mi je nějaký vyšinutý učitel psychicky zruinuje.

13 Ameline Ameline | 7. července 2013 v 8:33 | Reagovat

Tohle je pro mě srdeční téma, děkuji, ještě se musím dodívat. Klasický systém je nefunkční a bohužel hodně z těch, kteří se pokoušejí něco dělat jsou beznadějní snílci (v jedné takové aktivitě pro reformu vysokého školství se angažuji). Nebude to jen tak, ale mám velkou důvěru v budoucnost.

[11]: To je mi líto. Tomuhle by neměl být vystaven nikdo a nikdo si takové zacházení nezaslouží. Taky s tím mám určitou zkušenost. Je to poranění, které se nehojí snadno, ale lze je vyléčit...

14 Farah Farah | 7. července 2013 v 9:15 | Reagovat

[10]: Také zdravím, projížděla jsem různé typy škol tady po ČR. Nevím odkud přibližně jste, tak ani nechci doporučovat něco hledat v Praze (pokud by to právě nutilo děcka dlouho dojíždět, nebo bydlet na intru, který se jim nemusí vždy líbit, tak to nemá smysl). Musím ale předem říct, že škola toho ražení jako v dokumentu, bohužel v ČR neexistuje, nebo alespoň, jak to bývá u dobrých začínajících, co by systém rád potřel, tak o nich není vidu ani slechu. Já soukromě doučuji, tak jsem poznala mnohé. Jedno gymnázium si tamhle udržuje mermomocí každého studenta, kvůli prachům a aby "ti co se snaží" nebyli úplně vyčnívající, tak se téměř nechávají propadat (to mi řekl jeden můj studentík!). Ale viděla jsem třeba celkem pěkně koncipované učebnice a materiály u jiných dětí-cizinců. Ta škola vede výuku v AJ, pro osvěžení nových věcí nebo dovedností se podávají různé kvízy, křížovky a též se propojují znalosti z ostatních oborů navzájem. Pochopitelně je to škola soukromá a na rok stojí cca 30 tisíc. Je to varianta, která se té v dokumentu nejvíc blíží, ale dál je to otázka financí a dopravní dostupnosti. Takže bych dolovala informace o vašem kraji. Toť vše, čím mohu inspirovat. Tady jsou na ukázku stránky té školy -mě se teda líbí, že se tam potkávají děti různých národností a kultur, takže to nevychovává xenofobním způsobem :) http://www.meridianedu.cz/en/

15 Lady Rovena Lady Rovena | E-mail | Web | 7. července 2013 v 12:09 | Reagovat

Alue, doufám, že svůj blog budeš vést (mít) i v době, kdy budeš mít děti a doufám, že zde budeš dávat i postřehy z mateřského a výchovného období. Docela se na to těším jak to budeš řešit nebo neřešit. A teď to nemyslím ve zlém ani ironicky. Jen mě zajímá jestli třeba budeš děti sama vyučovat nebo jim najdeš nějakou spešl školu nebo něco podobného.
Pokud jde o školu, tak se mi vybaví můj ředitel ze střední. A ten vždycky tvrdil:
"Nemusíš vědět vše, jen musíš vědět kde to najít"
zajímavá myšlenka :)

16 Alue Alue | Web | 7. července 2013 v 12:14 | Reagovat

[15]: No upřímně, když si sečtu sakum prdum školy, očkování, manipulace s dětmi a juvenilní justici, možná si to s těmi dětmi ještě rozmyslím.

17 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 7. července 2013 v 19:39 | Reagovat

Film jsem před časem viděla a moc se mi líbil. Nejsem si jistá, ale mám dojem, že v Latinské Americe stále ještě převažuje systém podobný našemu a la rakousko-uhersko. U nás se přeci jen něco děje, rozbíhá se reforma školství, která se snaží propojit to klasické školství s některým osvědčenými prvky alternativ (projektové vyučování,kooperativní vyučování atd.), hodně pedagogů (i rodičů) již prošlo kurzem Respektovat a být respektován (vyšla u nás i úžasná kniha manželů Kopřivových aj., doporučuji přečíst... četla jsem i absolvovala jejich kurz a zcela jistě o něm budu psát i na svém blogu na www.zitjak.wordpress.com, protože mě velmi ovlivnil). Takže snahy o změnu tu jsou, ale nejsem si jistá, čeho lze vůbec dosáhnout ve skupině více jak 20 dětí. Učitel není ani krotitel divoké zvěře, ani psycholog, ale hlavně a převážně pedagog a má učit a vychovávat, ale situace ve školách vypadá většinou úplně jinak. Spíše, aby se počet dětí na učitele zmenšoval, tak se zvyšuje, mnohé školy prý ještě ani nepochopily, jak strašně důležité je mít ve škole školního psychologa, který pracuje s dětmi, pro které je škola problematická. Že se to pak promítá do klimatu třídy, o tom není třeba ani diskutovat. Celý systém je založen na tom, že děti se mají připravovat na zaměstnání a učí se všichni všechno ve stejnou dobu, ať je to zrovna zajímá, nebo ne, nebo ať k tomu dozrály, nebo ne. A panuje představa, že známky je budou motivovat. Ale známkou motivujete jen menší skupinu dětí, pro ty, které na jedničky a dvojky nemají, jsou známky demotivující. Nejhorší na tom je, že na známkách mnohdy trvají rodiče. Dnes už mají školy možnost zavést ústní hodnocení, ale rodiče se tomu brání. Málokdo chápe, co známky dělají s vnitřní motivací dítěte (zabíjí ji) a že vzdělání není o známkách, ale o rozvoji osobnosti a to po všech stránkách, ta intelektuální je jen jedna z nich. Existuje představa, že kdo chce mít dobře placenou práci, musí se nadrtit nějaká fakta, udělat přijímačky na VŠ, tam se tři, nebo pět let zase drtit nějaká fakta (dnes i ta VŠ bohužel připomíná spíše střední školu)... no a pak beztak zjistí, jak dnes již zjistili na západě, že ta dobře placená práce pro ně beztak nebude. Kdo studuje to, co ho baví, je dnes za exota. Je to vše dost komplexní problematika, vzdělávání je tak provázané s ekonomikou,že se nedivím rodičům, kteří nutí děti studovat něco, co jim ani moc nejde a nebaví je to, protože mají dojem, že jinak se jejich děti "dobře neuživí". Ale ono je to kolikrát nakonec všechno úplně jinak. Já pro svou dceru, která letos nastupuje do první třídy, hledala školu snad celých šest let. Uvažovala nad alternativami, montessori, waldorf, ale ani ty se mi nezdály pro ni vhodné. Hodně alternativ v podstatě jede hodně ve snaze vychovat samostatné, zodpovědné a hlavně úspěšné občany. Což je pochopitelné, protože na trhu se školstvím rodiče na "úspěch" hledí. Podívejte, jak moc je dnes kritizována reforma školství (a věřím, že mnoho věcí není ideálních), ale ona je kritizována proto, že děti toho už tolik neumí, jako předtím. Nemají v hlavě už ty kvanta informací (které ale beztak, stejně jako my, brzy zapomenou, pokud pro ně nejsou relevantní), ale důraz se klade na kompetence. Nenašla jsem zatím žádnou školu, do které bych ji s klidným svědomím dala, tak bude chodit do nejbližší běžné školy (abych ji neotravovala ranním vstáváním), jejíž ředitelka podporuje alternativy, první tři roky nebude dcera známkována (pouze slovní hodnocení) a já jí budu klást na srdce, že je pro mě důležité to, aby poznávala, do hloubky, to, co ji bude lákat, ale neodmítala ani to, co ji zrovna lákat nebude a snažila se najít na tom něco zajímavého. Nevěřím, že člověk se setkává v životě s něčím jen tak. A kolikrát si dělám takovou černou legraci, že škola je ideální místo k tomu, aby se člověk naučil spolupracovat s druhými, přijímat věci tak, jak jsou a tzv. "letting go". On svět, podle mě, není totiž jen o tom, dosáhnout toho, co Já chci, ale také dosáhnout toho, čeho prostě dosáhnout mám, ač o tom zpočátku nevím a ač o to zpočátku ani nemusím stát. A co je nakonec mnohem lepší, než si moje vystresované Ego kdy mohlo představit. Alespoň já mám takovou zkušenost. Omlouvám se za tak dlouhý komentář, opravdu je to pro mě téma na několik článků, protože se mě tak hluboce dotýká. Já sama (a to jsem byla celý život premiantka, nyní učím a zároveň dál postgraduálně studuji) mám z našeho školství osypky :-)))) A hlavně, mám malou dceru, a jako matka bych ji ráda pomohla projít tím naším školstvím, co nejlépe bude moci. A nemyslím tím co nejlepší známky.

18 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 8. července 2013 v 16:43 | Reagovat

Jsem na vozíku a už od mala mě bavilo oblečení, tedy móda. Postupem času mě to opustilo, přišla škola, puberta a já se vydala směrem, který mě nebavil a čím bylo blíž k maturitě, tím to bylo horší a litovala jsem toho, že jsem na cestovní ruch šla. Učila jsem se ekonomii a další, pro mě, blbosti, které mě vůbec nebavily. Pak přišla vysoká škola, jsem v druhém ročníku, učím se germanistiku, poněvadž jsem si myslela, že když mě němčina baví a mám ráda Německo, nebudu litovat, že jsem do té budovy vlezla.

Bohužel.

Němčinu mi tak zhnusili, učíme se tak nepotřebné věci, které ani učitel na střední škole s žáky nebude potřebovat. Jsem tam jediný člověk ve třídě, co přišel kvůli tomu, že má jazyk rád a ne kvůli práci.
Před prvním ročníkem VŠ jsem věděla, že mě to táhne opět k módě, ale bohužel, tento stát nejspíš není schopný umožnit studium postiženým v takovém oboru, není schopný pomoct jakkoliv, aby člověk mohl dělat to, co chce. Takhle jsem musela zvolit jinou cestu, která mě ale nenaplňuje a mám pocit, že umím německy ještě méně, než po střední škole. Chuť do učení není skoro žádná. Vážně nevím, jak se dostat k tomu, co mě naplňuje.

Díky za tvé stránky.

Teri :-)

Na ten film se podívám, jistě s ním budu souhlasit.

19 Farah Farah | 8. července 2013 v 21:27 | Reagovat

[18]:Musim dat za pravdu, ja taky sla delat po zakladce skolu, kde urcite bude fyzika a matematika, proste me to nadchlo. Sla jsem na strojni prumyslovku. Tam me to bavilo, ackoliv by se nasly veci, ktere mi moc nesly, spis tak prumerne, ale proste soustruzeni, frezovani a pak napsat CNC program, ktery je vlastne jednoduchy, co tam napises, to pak v realu ten stroj udela...to byly veci K NECEMU. Elektro a umet si sestavit vlastni logicky obvod atd, no ja se mohla na nejakou VŠ vykaslat a jit do Skodovky a byl by klid. Ne, ja si rikala, ze ta fyzika by mohla prece byt jeste jinak zajimava. I sla jsem po mature na jadernou fakultu. Co bych ocekavala? Ze budu projektant nebo technik JE Temelin...neco na ten zpusob. Nebo presedlat na matfyz a stat se meteorologem, astronomem (take lakave), ze budu nekde zkoumat jadra, nebo z ceho vesmir je, to uz byla moje filozoficka nenasytnost :D Tuhle fyziku jsem jednoznacne (to jsem pochopila za 5 a pul roku! na FJFI) potrebovala prozivat, nebot TO je asi nejpresnejsi mereni a poznavani pro me...ne to kulit pres nejaky pocitac, kde vidim jen radky mozna jako cenna odmena prijde par histogramu a vic ani prsk :( Ne pro tohle jsem nesla pokouset svoje nervy o zkouskach a moje rozbourany streva, co reaguji podrazdene na jakykoliv stres. A  uz vubec ne pro to, abych pak rok a pul nemohla najit praci. Ted se prace nasla...ve smenarne. Ale jsem rada aspon za to. Vite proc? Vite, co mi po mailech odpovidali, kdyz v mem CV videli FJFI-ČVUT Praha, bakalarka na tema kvark-gluonove plasma, studium svazku castic na urychlovaci LHC v CERN? :D Pry: hledame Ing.... spise strojare, ale VŠ...tak se teda potom hlasim na pozici strojarskou CNC programator, kde mi vzdelani rozhodne staci a reakce: Mate na nami nabizene misto prilis vysokou kvalifikaci (COZE??? a to jako mam chodit kanalama, protoze nemam praci a jsem bez penez total??? TO SI DELAJI SRANDU!!! si mysli, ze mi pomuzou? Vic vdecna mit aspon neco, i kdyz malo vzhledem k memu titulu...ale to uz urednickeho hajzla nezajima!)
Cele dva roky, co jsem venku ze skoly, me nad vodou drzela prave soukroma doucovani a k tomu nejaka drobna na cas nenarocna brigada. Ted HURA, aspon ta smenarna, tam se proste a jednoduse pocita a zadne kraviny k tomu!

20 Tania Tania | 9. července 2013 v 17:21 | Reagovat

[1]: "vzdelani je neco, co cini domyslivym" - je to smutne, ale presne.

21 Anima Anima | E-mail | 15. července 2013 v 10:10 | Reagovat

Aluško, článok som zatiaľ nečítala, len úvod, ale prvá myšlienka, ktorá mi prišla na rozum: rodenie pod dozorom, ako sa to deje v dnešných nemocniciach a oddelenie novorodencov od matky a pod. bolo taktiež najprv u otrokov, neskor sa to prenieslo do denného života a pokladá sa za správne. Zámer bol rovnaký, vychovať "biorobotov", ovplyvniteľných ľudí. Pri takomto zaobchádzaní totiž prichádza dieťa i rodičia o puto, doležité enregie, ktoré ich k sebe viažu a ochraňujú. Musela som napísať, zaujímam sa o to.. Pekný dník

22 just it just it | 19. července 2013 v 2:48 | Reagovat

Nad povinnou školní docházkou se zamýšlím podobným způsobem... "jiné" děti jsou šikanované a přetvářené. Mně škola tak rapidně snížila sebevědomí, že je pro mne těžké si ho navracet zpět. Ráda bych znala život takový, jaký je ve skutečnosti. Vždy jsem byla jiná a vždy mi říkali, jak naivní jsem. Nu a nyní, po 20ti letech, ve svých názorech jsem stále podobná. Bohužel jsme otroci tohoto systému.

23 Venëa Venëa | E-mail | Web | 11. září 2013 v 14:53 | Reagovat

Já mám například trojky ze zeměpisu a dějepisu, i když jsem si jako menší strašně ráda zjišťovala různé zajímavosti, četla naučné knihy, ale škola mi to úplně znechutila. A nebo jiný příklad: Nechci chodit na žádnou výuku kreslení a hraní na kytaru (i když mi to celkem jde), protože vím, že bych o to ztratila zájem. Už se mi to několikrát stalo. Na žádném kroužku jsem dlouho nevydržela, protože jsem nesnášela to "a teď udělejte tohle". Tady z těchto příkladů je jasně vidět, jak škola a jí podobné systémy ničí  překrucují lidskou osobnost (např. úplně udusila mou zvídavost).

24 Michal Michal | 15. dubna 2015 v 23:37 | Reagovat

[19]: Tania to řekla celkem hezky: "vzdělání je něco co činí člověka domýšlivým" Problém většiny nás absolventů FJFI je něco čemu se říká intelektuální snobismus. Člověk, který projde peklem na FJFI a zůstane v desítce z původních několika stovek nabyde dojmu, že má na úspěch nárok. U některých jedinců je snobismus tak silný, že jim zabraňuje se snížit k tomu dělat něco praktického - něco užitečného, po čem je poptávka. Stala jsi se obětí vlastního ega Farah...a na statistice jsi asi nedávala moc pozor..oni totiž ty "nějaké histogramy"  hrají v řadě disciplín velmi důležitou roli. A "kulit přes počítač?" ..jak jinak bys chtěla dělat ty nejpřesnější měření prosímtě? Sama dobře víš, co zpracovává a přesně vyhodnocuje data z LHC ...nebo bys tam chtěla stát s pravítkem v ruce ;)?

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama