Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 20.9.

Opravdu si myslíte, že máte nějaké problémy?

13. října 2013 v 2:54 | Alue K. Loskotová |  Zamyšlení
Chodím pravidelně číst jeden ryze pánský internetový magazín. Chodím si tam vždycky odpočinout, pobavit se nad cynickými články a vtipnými videi. Portály pro ženy jsou nudné a tak nějak pořád stejné, ale jak je to pro chlapy, má to říz a člověk se fakt zasměje.
Teda vlastně neznám jedinou webovou stránku, u které bych se každý den mohla válet smíchy pod stolem, jako je tahle. Je to moje pravidelná dávka emocí. Když se chci zasmát, tady mi ten smích zajistí naprosto spolehlivě.
Záměrně ji však neuvádím, protože by se někteří čtenáři mohli urazit, že mám pokleslý smysl pro humor a že se to ke mně nehodí. Něco podobného, jako to, že spousta lidí nemůže pořád ještě rozchodit, že občas jím maso ze soukromého chovu... Jako by to byl bůhvíjaký zločin. No, to ale není to, o čem jsem chtěla tento článek napsat, tedy zpátky k tématu:
Jeden den byl ale pro mne obrovská výjimka, pro změnu vydali článek s depresivními fotografiemi pro zamyšlení, což normálně nedělají. Z celého článku mi zůstaly v paměti hlavně dvě fotografie, které byly absolutně nejhorší, jaké jsem asi kdy v životě viděla. (Nebojte se, nebudu je sem vylepovat, nechci vás zbytečně děsit, jen je popíšu slovně).

Jedna fotografie byla z památníku genocidy ve Rwandě. Byl tam popis dvouleté holčičky. Co měla ráda, jaká byla hodná a způsob její smrti. Ten nikdy neuhodnete. ,,smashed agains a wall". Toto někdo fakt udělal dvouleté holčičce.
Ještě horší byla ta druhá z roku 1998 ze Súdánu. Dobře živený dospělý muž šlohl pytlík rýže během humanitární pomoci malému dítěti, které bylo jenom kosti potažené kůží. Nezmohlo se na nic, klečelo za ním na čtyřech a dívalo se na jeho záda s výrazem absolutní beznaděje.
Udělalo se mi zle od žaludku, vypnula jsem net a šla to rozchodit. Pak jsem ani nemohla večer usnout.

Když jsem ty fotografie viděla, musela jsem se ve všem zastavit a položit si otázku, jestli mám vůbec nějaké starosti, nebo problémy... Jestli kdokoliv z lidí v mém okolí ví, co to je, mít fakt problémy?



Nechci nic znevažovat, protože každý člověk a každá jeho zkušenost je cenná a zaslouží si úctu. Nechci nijak znevažovat to co nachystal život mně, nebo třeba lidem, kteří se mi svěřují denně v poradně.

Ale když si představíte, kolik je na světě lidí, kteří celý den jenom sedí na ulici, zabalení v nějakém hadru, nemají co do pusy a jak jsou vyhublí, už ani nevstanou, tak vám najednou VŠECHNO okolo vás přijde jako absolutní prkotina a řeknete si: ,,Týjo, a ty pořád něco řešíš... Podívej se na tohle. To je opravdový problém."

Nemám mesiášské sklony, nemám touhu ani potřebu zachránit svět, ani všechny lidi na něm. Nepojedu teď do Afriky nebo jánevimkam rozdávat pytle s rýží, protože každý máme své poslání, i já. Ale nemám srdce z betonu, takže mi tyto hrůzy nejsou jedno.

Vím, že platí, že se člověk nemá nad nikým povyšovat ani ponižovat a že se nemá moc srovnávat s lidmi, kteří jsou na tom špatně, protože každý je sám svého štěstí i neštěstí strůjce. Tady v těchto zemích to ale tak úplně neplatí. Když se narodíte na ulici a nemáte nic, tak se asi těžko vyšvihnete, protože ty možnosti většinou nejsou, na rozdíl od nás tady v Česku.

My, tak zvaní ,,moderní či civilizovaní lidé", každý den řešíme blbosti a prkotiny:
Jsme naštvaní, že prší.
Nechceme ráno vstávat do práce, do školy.
Jsme líní vynést odpadkový koš.
Nechce se nám pořád doma dokola uklízet do zblbnutí, když to stejně nikdo neocení.
Máme problémy s přáteli, s rodinou, hádáme se mezi sebou, nebo řešíme různé bolesti ze zlomených srdcí.
Trápíme se pro lidi, kvůli lidem, trápíme se kvůli penězům.
Bojíme se, jestli máme dost peněz na to či ono, na zaplacení nájmu, na pojištění, na debilní složenky od E-ONu.
Dostáváme sodu od rodičů, nosíme pětky ze školy.
Trápíme se, že o nás někdo něco hnusného řekl nebo napsal, užíráme se, děláme si z toho ve svém nitru hnusný vřed, který potom donekonečna pitváme a snažíme se zjistit proč se to stalo a obhajujeme svoji pravdu a svoji spravedlnost.
Nadáváme na bezdomovce, na nepřizpůsobivé, na Zemana... ZKRÁTKA POŘÁD NÁM NĚCO VADÍ A MYSLÍME SI, ŽE TOHLE JSOU ,,PROBLÉMY".

Zatímco na jiné části planety sedí chudí lidé zabalení v hadrech, kteří by zaprodali duši za to, aby mohli jednou v životě řešit otázku ,,Kurník, vyjdou peníze na nájem? - Kurník, miluje mě ten kluk? - Kurník, koho budu volit? Vždyť ti všichni politici jsou tupí a zbyteční úplně stejně."

Zaprodali by duši za jediný váš dnešní oběd, nebo za tu jedinou oškubanou slepici, co vám běhá doma na dvorku.

Když řešíme tyto naše ,,problémy", máme dojem, že nás život pořád za něco trestá, ptáme se ,,proč zrovna my" a vůbec nás u toho nenapadne, jaké máme štěstí, že vůbec můžeme řešit tento druh problémů.

Takže příště, až zase budete mít pocit, že máte nějaké problémy, že vám někdo ublížil, že je k vám život nespravedlivý... Zastavte se a zeptejte se sami sebe, jestli máte doopravdy problémy, nebo jestli je jenom nevymýšlíte.

Vymýšlet si problémy jde velice snadno, spousty z těch sžíravých iluzorních problémů rozmotávám s lidmi, takže vím, že paleta je zde poměrně dost pestrá.
Někdy už si tak říkám, že naše společnost je tak přejezená a tak znuděná, že už neví roupama coby, tak vymýšlí různé dekadence a vytváří si umělé problémy, aby bylo co řešit, na koho nadávat, koho očerňovat. My bohatí a přejezení lidé, kteří máme to štěstí, že žijeme v Česku, řešíme krávoviny, protože potom nemusíme řešit to, co je skutečně důležité.

Za mne odpovídám jednoduše: Já vůbec žádné problémy nemám... A vy?


Kam dál:
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu http://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! - Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí" níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? - Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
 


Komentáře

1 lenka f lenka f | E-mail | 13. října 2013 v 8:20 | Reagovat

To je naprosto otřesný, co se v těchto zemích děje. Člověk tady tu brutalitu nepochopí, jestli za to může ta ohromná bída, nevím. To jsem si říkala také tehdy  před 3 lety jak postihlo obrovské zemětřesení  Haiti, které sousedí s Dominikánskou republikou, jak je to absurdní a nenormální v tomhle světě. To, že lidi jedou na dovolenou do Domin. rep. je samozřejmě v pořádku, ale absurdní na tom je to, že hned vedle na Haiti lidi nemají co jíst a kde spát a je to tam jedna velká hromada sutin. Někdo říkal, že to zemětřesení mohl být i svým způsobem trest za zneužívání woodoo, které je na Haiti velmi rozšířené. Tak v kontrastu s tímto člověk fakt nemá problémy, nebo aspoň rozliší co problém je a co je ptákovina.

2 vlaja vlaja | E-mail | 13. října 2013 v 9:16 | Reagovat

my nemame problemy len rozum ma

3 klarka klarka | 13. října 2013 v 9:27 | Reagovat

Super článek, ale otázka je, co je lepší, žít v násilné společnosti, kde děti umírají hlady nebo jsou rovnou zabjeny o zeď, nebo v našem "matrixu" kde máme sice materiální blahobit, ale ten je využívan k tomu, aby nám mohli vymívat mozky a ovládat nás a připravit o veškeré duchovní hodnoty

4 mk mk | 13. října 2013 v 9:32 | Reagovat

ahoj všichni. je dobře, alue, že jsi právě tuhle záležitost vyzdvihla. všichni (nebo drtivá většina) se rychle rozmlsáme a vůbec si neuvědomujeme jakými malichernostmi otravujeme život sobě i těm okolo nás. rozhodně není od věci si to občas připomenout.
mimochodem, mně osobně se líbí, když se ženská začte do pánského magazínu a taky se při tom pobaví :)

5 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 13. října 2013 v 9:37 | Reagovat

Žila jsem pracovně nějakou dobu v Africe a Asii a pořád prudím lidi tím, že jim říkám, na co si pořád stěžují :-)) I když na druhou stranu taky chápu, že i ty naše problémy (tedy pokud se to netýká toho, že si stěžujeme třeba na počasí) mají smysl. I když víc vděčnosti za to, co máme, by vůbec neškodilo...

6 adeláč adeláč | 13. října 2013 v 9:48 | Reagovat

Ahoj, tak když to člověk srovná s tímto...tak vlastně žádný problémy nemá. Mrzí mě, že spousta lidí, třeba v Africe, nemá co jíst. Můj táta posílá tuším nějaké peníze dětem do Afriky, jak se říká, korunka ke korunce, když to pošle víc lidí, tak to může pomoct. :-)

7 Domča Domča | E-mail | 13. října 2013 v 10:16 | Reagovat

To je krásné, pravdivé, ale i smutné zároveň...děkuji.

8 Mary Mary | 13. října 2013 v 10:47 | Reagovat

Tímhle tématem se zabývám od té doby co čtu různé alternativní zpravodajství alias  anti-illuminati nebo ac24. Zajímalo by mě jestli si ty duše ve skutečnosti zvolily něco tak hrůzostrašného protože nevím proč by se někde takhle trestal. Nevidím v tom žádný osobn růst celý život trpět na ulici bez jídla a bez ničeho. To co se dnes děje v Sýrii je ještě mnohem horší než naše nejhorší noční můry a my tu brečíme když nás odkopne kluk nebo nás někdo pomlouvá. Zdá se mi to nespravedlivé. Bohužel elitám se to přesně takhle líbí, a málokdo se snaží s tím něco dělat.

9 Gray Gray | 13. října 2013 v 11:55 | Reagovat

Docela by mě zajímalo, jak se pak zachoval  autor té druhé fotografie - zda zasáhl do dění, které zaznamenal. Ale předpokládám, že tohle se už ve článku nepíše...

[1]: Jen tak pro zajímavost, voodoo je náboženství. To je, jako by do Polska přišlo tornádo a někdo ukázal prstem "hele, to mají za to, že uctívají Ježíše Krista".

10 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 13. října 2013 v 12:03 | Reagovat

Já jsem co se týče problémů strašný flegmatik. Bud je vyřeším hned na vlastní pěst, nebo prostě nad tím mávnu rukou a jdu dál...

Díky za tento článek :)

11 Lilien Lilien | 13. října 2013 v 12:12 | Reagovat

Je docela smutné, že člověk potřebuje takové hrůzy, aby se nad sebou zamyslel.
Ale ve světle tohohle blednou všechny mé školní stresy ohledně chybějících seminárek, bakalářky a státnic a člověk si jen řekne: ,,To se vyřeší." a velmi lehce se ukáže ten druhý pohled. Stýskání po partnerovi, s kterým se vidím dvakrát do měsíce se promění ve vděčnost, že jsem s bytostí, která mě miluje a já ji. Občasná prázdná lednička kvůli finančním potížím a související hlad o suchém chlebu se promění ve vděčnost, že mám aspoň střechu nad hlavou a teplou postel. Ano, spoustu problémů si způsobujeme sami, protože jsme si zvykli na drama.

12 Eva Eva | 13. října 2013 v 12:44 | Reagovat

Taky na tu stránku chodím:-) Co se týče těch problémů, tak ano, spousta lidí má problém s vděčností a s uvažováním v širších souvislostech - zkrátka plná lednička a televize je nadstandard, ale pro většinu lidí je to samozřejmost, nad kterou ani nepřemýšlí. Na druhou stranu, po svých zkušenostech s duševně nemocnými je mi jasné, že některé problémy tak snadno nerozchodíte a že jsou i horší věci než prázdný žaludek. Každý máme nějaký osud - pro někoho to může být trápení fyzické, ale pro nás Evropany je to často trápení duševní, které není o nic méně závažné.

13 Veronika  ♥ Veronika ♥ | 13. října 2013 v 19:07 | Reagovat

Ano, naprosto s Tebou souhlasím: Já žádné problémy nemám! A myslím, že se časem opět vrátím k tomuto článku, až mě bude něco "trápit"... :) Díky za tento článek, protože zrovna dnes opravdu bodl... :D

14 Alue Alue | 13. října 2013 v 19:57 | Reagovat

Jde do tuhého přátelé. Mám poslední Svět za oponou, který je ještě nezadaný... Už jenom jedna kniha :)
A Svítání dovezou zítra, to se nanosíme!

15 Cherryna Cherryna | 13. října 2013 v 20:23 | Reagovat

Zrovna o tomhle jsem nedávno přemýšlela. Vstala jsem jedno ráno, začala jsem nadávat že musím uklízet, že je zase doma jekot, že venku je hnusně a že mám zase na obličeji plno beďarů. V polovině dne jsem se tak zamyslela a řekla sama sobě že proč tohleto vůbec řěším? Můžu být ráda že jsem zdravá, mám co do pusy, mám kde spát, že mám střechu nad hlavou, je mi teplo, ve skříni mám plno oblečení, sprchuju se teplou vodou, podviživená ani obézní taky nejsem...a já si budu furt stěžovat. Někdy už zapomínám na to kdo jsem a za co bych měla být vděčná. Jsem ale ráda že jsou momenty, kdy si to mile ráda připomenu :).

16 lenka f lenka f | E-mail | 13. října 2013 v 20:30 | Reagovat

[9]:
Ať si o tom myslí každý co chce, asi to nelze takhle hodnotit. Pro mě to je především magická tradice (africká šamanská tradice), která se prolíná s náboženskými prvky (křesťanství), která má své světlé, ale i temné stránky.

17 Katka Katka | 13. října 2013 v 21:51 | Reagovat

Výborný článek, Alue.

18 valec valec | E-mail | 14. října 2013 v 9:50 | Reagovat

Právě dne sjsem četl, že v Evropě hladoví 43 miliónů lidí. Na počet obyvatel je to cca jeden z desetí lidí. Kolik si myslíte, že je v tom děti? Ale o tom se běžně nepíše. Ano máme to i doma, ale nechceme to vidět. A to nemluvím o tom co zažívají děti ne Ukrajině v Rusku atd. Ale o tom se také nepíše. Nebo to jenom nechceme vidět??? Jsme fakt pštrosi??? Je to smutné.

19 mariankosnac6 mariankosnac6 | 14. října 2013 v 11:46 | Reagovat

Milióny ľudí v Indii žije v totálnej chudobe. Ľudia vychudnutý na kosť tam ležia popri chodníku, nemajú vôbec nič ani oblečenie. Nemôžu ani chodiť. Žijú jedine z toho že im okoloidúci hodia trochu jedla. V Indii je smrť bežnou súčasťou života, oni to berú ako niečo normálne.

20 myší královna myší královna | E-mail | Web | 15. října 2013 v 14:18 | Reagovat

Aluško, práh toho, co jsou problémy, máme oproti rozvojovým zemím posunutý. Řešíme jak nakrmit sebe, děti, jak si zabezpečit střechu nad hlavou a vzdělání. Protože všechno, co jsem zmínila, patří ke standardu naší společnosti. Protože to potřebujeme. A pokud to nedáme, máme spoustu mechanismů, které nám pomohou - nadace, charita, sociálka. Možná nepotřebujeme vzdělání k tomu, abychom přežili, ale potřebujeme jej. Jasně, je to smutné, proto se v této věci angažují desítky, stovky, tisíce lidí, ale tahle situace se definitivně vyřešit nedá. Srovnávat jejich a naše problémy je blbost. Naše osobní problémy nám pak možná připadají menší, ale to neznamená, že ostatní nemají srovnatelné problémy. Je sice ušlechtilé, že bys chtěla, aby lidi svoje problémy bagatelizovaly, ale tím se starost o vlastní existenci nevyřeší.

21 Aeber Aeber | 15. října 2013 v 17:40 | Reagovat

Maslowova pyramída priorít, toto je logické. Keď nemáš čo jesť, je jedlo to jediné, čo ťa zaujíma. Samozrejme, lebo môžeš zomrieť. Ale keď máš jedlo, prístrešie, si v bezpečí, chceš viac a je samozrejmé, že keby deti v Afrike mali zrazu dosť jedla, bývanie a podobne, za tri roky by tiež prahly po novom ajfoune a neviem po čom všetkom. A sťažovali by sa, že prší. Lebo tak to proste je.

22 Jirka Jirka | 16. října 2013 v 16:43 | Reagovat

počkej, počkej.. Dost paušalizuješ.. Samozřejmě máš pravdu ale, to že někdo bydlí v ČR ještě neznamená že se má dobře. Spousta lidí tu dře 16-ctky nebo 12-ctky denně za minimální plat a nejdýl ve 40 po celoživotní dřině a depresi z nějaké hlučné, špinavé a vymrzlé fabrice končí na oddělení intenzivní péče nebo umírá, proto aby byly plný regály v obchodech. Naproti tomu někteří lidé v Africe nezatížení byrokratismem a zákony ČR žijí harmonicky v souladu s přírodou, která jim dává obživu. Mám teď na mysli státy středoafrické nebo jihoafrické. Ne ty kde je poušť bez vody a ta největší bída jak máš na mysli ty.

23 Jára Jára | 17. října 2013 v 0:23 | Reagovat

Doporučuji jedno video o situaci ze Sýrie obsahující rozhvory s lidmi.

Myslím, že dojem z toho je ještě oo něco horší. Totiž ty "hodné" povstalce jsme také podporovali poněvadž jsme součástí tohoto státu. Jsme proti tomu naprosto bezmocní to utrpení zastavit. Myslím, že jak v Sýrii, tak i v Lybii by se dalo nafotit něco ješte mnohem horšího.

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=5D2V-4RHdWA#t=11

USA finančně krachuje, ale na vojáčky bude mít i kdyby do úst co nebylo. A neschválení rozpočtu znamená už otevřený signál, že je cosi velmi schnilého v systému.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama