Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 20.9.

17. Moristova dobrodružství / První nalezeniny!

20. listopadu 2013 v 2:54 | Alue K. Loskotová |  Deníček
Dneska je to přesně jeden rok, co jsem na ulici potkala svého miloučkého kocourka. A tak mi dovolte dnes něco jako slavnostní článek, protože tohle je událost, která se prostě oslavit musí.
Za ten jeden rok udělal Moristek spoustu pokroků, nejenom to, že vyrostl. Prali jsme se ze začátku s organizačními a dorozumívacími problémy, než jsme si na sebe zvykli. Byly různé nehody a nedorozumění. Také byl poté kocourek dlouho nemocný, ale - musím zaklepat - dnes už je činaný, zdravý a moc krásný. Takže to už je konečně za námi, dostával holt to nejlepší a to by bylo, abych si ho nevypiplala.
Dnes je z něho krásný baculatý don Čičon, se kterým nejsou žádné problémy, po necelém roce různých trampot už si sebe navzájem jenom užíváme.




Je to super společník a jak se uzdravil a začíná pomalu zima, tak mu hezky zhoustla srst... Takže je krásně šahací a ještě k tomu přítula. Nejvíc se mazlí, když jsme spolu sami. To ho mám pořád za zadkem. Když jsem si ho přinesla, tak první 1-2 týdny chodil za mnou pořád. Kamkoliv jsem šla, musel jít i on a když to nešlo, tak kňákal a musel se mu někdo další věnovat, jinak byl frustrovaný... Mně to bavilo, protože byl roztomilý, jak se u mne pořád šmrdošil.
Z toho už vyrostl, ale když se mu nikdo další nevěnuje, tak se na mne upíná podobným způsobem.

Někdy mu říkám, že ten pitomec co ho tehdy nechtěl, si vůbec neuvědomuje, jakou kočku - s jakou úžasnou a dobrou povahou - vlastně odmítl. A že tím líp pro mne. (Kocourek mi například nedělá zlomyslné naschvály, což jinak bývá pro kočky typické.)
A macek se jenom usmívá, jakoby věděl, o čem je řeč. Možná ví, protože na něho pořád mluvím a jelikož kočky bývají chytré minimálně jako tříleté děti, tak už možná trochu česky rozumí. Občas totiž poslouchá přesně na slovo...
Tak mu říkám, že alespoň máme společnou minulost, že jsme oba původně takoví nechtění a pak znovunalezení... Že jsme se hledali, až jsme se našli a že všichni ti pitomci, co nás dřív neměli rádi, nám dneska můžou vlézt na záda.
A macek vrní, převaluje se z jednoho boku na druhý a užívá si to...

Možná začne rozumět i trochu německy, protože když jsme sami, tak mě poslouchá, jak se učím. A já se učím značně hlasitě s důrazem na výslovnost.
Dneska jsem to i zkoušela: Místo ,,Nazdar macku" jsem ho ráno pozdravila ,,Guten tag." - Normálně se zarazil, pak na mě vykulil šokovaně oči, lekl se a utekl... Tak mu říkám česky ,,Ahoj". To ho uklidnilo a pak až přišel na snídani... Tak nevím. Asi mám blbou výslovnost, nebo do té němčiny tak zapálený nebude.




Dokonce ani nedošlo na tu původně zamýšlenou kastraci (Všichni muži teď určitě slaví, protože pokaždé když se o tom mluví před chlapy, tak si to berou nějak osobně a tváří se, jako bychom na tu kastraci brali je.), jelikož jsem původně očekávala, že Moristek bude dělat binec. V tom smyslu, že začne značkovat, začne se toulat a bude chodit dorvaný, jako chodíval v pubertě. Jenomže když dospěl, tak se rvát přestal.
Čili se domnívám, že nakopal zadky všem kočkám z ulice a teď kraluje. Protože spousta koček, co kolem nás / k nám dřív chodívala, už si sem nedovolí strčit ani packu. Značkování se neděje, agresivita žádná, žádná změna povahy ani nálad a vůbec se netoulá, protože ví, že nikde jinde mu nebude líp, než u mne, takže kde by coural...
Takže kocour za celý svůj život nepoznal ani jednou veterinu, o zdraví se mu starám já (stejně tomu veterináři nerozumí a například ani ten pitomý demodex léčit neumí) a na tu kastraci kašlu. Tu jedině v případě nutnosti, ale v současné době si neumím moc představit, co by to muselo být za situaci, abych ho tam vzala? - Nikdy neříkej nikdy, každopádně tohle padlo. Macek je vzorný, tak jaképak copak... Leda by do party přišla další kočka a on by ji chtěl obskakovat. To by se tomu už možná nevyhnul. Třeba by mě ale mile překvapil a nedělal to... Kdoví? Chytrý je dost.




Před pár dny jsem dočetla kvoji knihu Svět za oponou. Bylo třeba ji znovu projít kvůli opravám pro její druhé vydání... Našla jsem toho pravdu hodně, ale zajímavé bylo, jak jsem se v různých částech knihy zarážela, protože některé věci, které jsem tam jakoby doplnila ,,z hlavy" pro obohacení příběhu, se mi později staly doopravdy. Ale úplně na chlup stejně, jako přes kopírák.
Takže když jsem v knize četla, že Eliška má kocourka Moristka, že ho našla na ulici, původně ho chtěla rozdat, ale pak nějak neodolala a nechala si ho, tak jsem čučela před sebe jako puk. V podstatě kromě barvy srsti jsem přesně popsala sebe samu.
Takových momentů jsem měla v knize víc, ale to už bych odcházela od tématu.




Jsem šťastná, že ho mám, protože si mám s kým hrát. Někdy Moristek schválně čeká, až otevřu dveře a pak běhá zvenku dovnitř a zase naopak. - Ví, že naťape... Jednoduše tím provokuje.
Takže za ním vyběhnu ven a on se pak schovává v keřích a různě z ních na mě skáče a bafá. A já ho chvilku chytám, chvilku se lekám, jindy dělám že si ho jakože vůbec nevšímám a to on zase naopak vyskočí z úkrytu a bafne mě. Takže si užijeme spoustu srandy.
Určitě by stálo za to, některé naše hry natočit. Nejenom na babu a na schovku (v našem podání je to spíš baboschovka), ale i chytání Krysy Vasilisy. Je toho zkrátka hodně. Zajímavé je, že s kočkou se nedomlouváte na pravidlech hry a přesto si s ní perfektně zahrajete, i se zasmějete.
A Moristek někdy v zápalu baboschovky i různě vrčí, koulí děsivě očima a lítá kolem vás jako brundibár. Takže já nemusím předstírat, když mě bafne. Zařvu doopravdy :D

P.S. Jelikož nevím kdy má kočičák narozky, máme ,,Nalezky".


Kam dál:
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu http://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! - Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí" níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? - Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
.
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
 


Komentáře

1 Likan Likan | 20. listopadu 2013 v 8:00 | Reagovat

Tohle mi po ránu zlepšilo náladu. DÍKY!

:-)

2 Dragita Dragita | Web | 20. listopadu 2013 v 9:37 | Reagovat

je nádherný, přeji hodně zdraví :))

3 B. B. | E-mail | 20. listopadu 2013 v 9:56 | Reagovat

Krásný a roztomilý článek :) .. Musím jít obejmout tu moji čičinu :)

4 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 20. listopadu 2013 v 12:15 | Reagovat

Jó, kočka, to je pro mě prostě symbol domácí pohody a radosti. Ať vám to klape minimálně dalších deset let :)

5 adeláč adeláč | 20. listopadu 2013 v 14:41 | Reagovat

Je to krasavec, tak mu přeji hodně štěstí a zdraví k prvním nalezeninám :-) To je jako když se u panenek slaví "rozbaleniny" :D

6 Petra Petra | E-mail | 20. listopadu 2013 v 15:01 | Reagovat

Morístkovi vše nejlepší k "nalezkám"♥.
Vím,že u Tebe je jak v ráji,Aluško, a přeji oběma ještě moooc a moooc krásných společných "bafání"☼

7 Anima Anima | 20. listopadu 2013 v 17:45 | Reagovat

Krásny kocúrik :)

8 Marsi Marsi | 21. listopadu 2013 v 13:19 | Reagovat

S mojí kočičí slečnou hrajeme taky na baboschovku! Úplně přesně jak říkáš! A jelikož je celá černá, někdy ji opravdu nevidím a pak taky zaječím doopravdy :D

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama