Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 25.9.

6. / Nesmyslné názory mého raného dětství, ve kterých dnes vidím smysl

2. listopadu 2013 v 2:54 | Alue K. Loskotová |  Zamyšlení

9. ,,Zásek": Všichni chodí do práce?
Když jsem byla školče, říkali mi lidé o tom, že existují povolání. - Třeba hasič, policajt, doktor, učitelka.
I mi vysvětlili, na co jsou taková povolání dobrá... ok, to jsem vzala a pochopila.
Z nějakého důvodu jsem však až podezřele dlouho žila v ,,mylné" představě, že povolání je jenom asi těch 15 základních druhů co se dětem představují a pak by mě ani ve snu nenapadlo, že existuje i něco jiného. Jako OSVČ, podnikatel, různé firmy, uklízečky záchodů, zametači ulic, různé ženy sedící u okýnek na úřadech, prodavačky, architekti, zahradníci, zedníci...
Jako dítě jsem žila v představě - a teď budete možná hodně koukat - že když nějaký dospělý člověk ,,dělá nějaké povolání", tak že to je nějaká pocta, že je výjimečný a že takový člověk musí být i velmi vážený.

Spočítala jsem si, že zubaře máme ve městě jenom dva. Učitelek asi 30, hasičů asi 10, policajtů tak 10... Kováře žádného.
A ti ostatní lidi asi nedělají nic. Nebo ne? - Netušila jsem, že všichni musí pracovat, aby byly peníze, aby bylo jídlo a že nějaká povolání jako je učitel nebo doktor, jsou jenom špička ledovce, úplně minimální prd z obrovského rozmanitého výběrů prací, které jsou k dispozici a které je potřeba děla. Protože silnice a baráky se samy nepostaví, neuklízí, nenahodí, zahrady se samy neupraví, tráva neposeká, ulice samy nezametou, auta sama nesmontují, neopraví... To mě jako malou nikdy nenapadlo.



Až když jsem byla cca v 2. nebo 3. třídě, byla jsem ze svého omylu konečně vyvedena. Ve chvíli, kdy se mě kdosi cizí zeptal, co dělají moji rodiče.
,,Mamka je doma a pořád spí." - Odpověděla jsem upřímně.
,,Noa otec?" ... Nastalo dlouhé ticho.
,,No co dělá otec?"
,,Já nevím..."
,,Jak nevíš? Musí přece něco dělat. Kam chodí do práce?"
,,No každý den někam chodí, to je pravda."
,,Noa kam?"
,,Já nevim, já se ho na to nikdy neptala."
,,Ty jako nevíš co dělá tvůj otec?"
,,Třeba nedělá nic..."
,,To si přece děláš srandu, každý musí něco dělat. Z čeho by potom žil?"
,,Jak jako MUSÍ? Jak jako žít? Jak jako musí dělat?" Šla mi z toho hlava kolem.

Nasadilo mi to brouka do hlavy, tak jsem se šla ptát dospělých a všichni se ohromně divili, že to nevím a že s tou otázkou najednou přicházím, ještě k tomu tak zaujatě a šokovaně.

Pak když mi to postupem času pomalu došlo, jak je to s těmi pracemi doopravdy, dlouho jsem nechápala, kde se ve mně tedy vzalo to původní přesvědčení, že pracuje jenom pár výjimečných a vážených lidí, že povolání je minimum druhů a že ti ostatní nedělají nic?
Až jsem se dostala k dokumentům o lidských civilizacích žijících ne tady, ale někde jinde a k popisu jejich životního stylu. Pak mi došlo, že to mé přesvědčení nebyl omyl, ale byl to původní program pro lidskou bytost!
Lidé, kteří nežijí tady, ale na jiných planetách, nemusí všichni pracovat. Práci dělají jenom když chtějí a peníze tam neexistují. Mají za to výsledek práce, dobrý pocit a úctu svého okolí, což jim bohatě stačí.

Úplně poprvé jsem o tom četla v knize UFO: Kontakty. Tuto knihu jsem našla na půdě schovanou mezi různými ,,rouhačskými" knihami, které patřily původně mé mámě a které přežily.... Totiž moje maminka, díky tomu že přežila několikrát svoji smrt, začala už tehdy v době vzniku své nemoci studovat různé filozofie a od obyčejného náboženství se dostala k různým ,,lepším" učením, která jí dávala větší smysl, než pánbíčkovat v nějakém kostele. - Nelíbila se jí děravost církevního učení a také to, že když měla otázky k věcem které jí neseděly, nikdo neměl nachystané odpovědi které by dávaly smysl. A když si dovolila o tom diskutovat, byla zařčena z rouhání a posednutí Satanem. - Upřímně, tohle by mě taky pěkně štvalo.
Otci se to však nelíbilo, jednou ho chytl rapl a část jejích alternativních knih které studovala, hodil na hromadu a zapálil. To si nepamatuji, protože jsem byla moc malá a nebyla jsem u toho přítomná, ale vím o tom, protože mi to před mnoha lety, když ještě žila, několikrát svěřila. I s povzdechem, protože mezi spálenými knihami bylo údajně pár dost důležitých, které se jí už potom nepodařilo znovu sehnat.
.... Ano. Takové barbarství a v dnešní moderní době. Pálit někomu knihy. Neuvěřitelné.
Přesto se mezi těmi schovanými knihami pár skvostů našlo a některé knihy po ní dodneška mám jako vzpomínku a takové malé dědictví. Moc mi toho po ní nezůstalo. Jenom pár knih, jedna její malinká kresba a duševní dědictví. Spousty zážitků a vzpomínek, které mohla svěřit jenom mně... Ale to už odbíhám moc daleko od tématu.

Potom u mne nastalo období průzkumu, takže jsem obešla všechny dostupné lidi a ptala se, co dělají za práci... Nějakou dobu jsem z toho byla dezorientovaná, ale postupem času jsem to začala brát jako fakt a bylo po záhadě.
Je to ale smutné, že se původní programy dané pro lidskou bytost tímto způsobem u malých dětí už tak brzy přepisují a vyvrací. Kdybychom se malých dětí ptali víc, mohli bychom postupně od nich dostat kompletní data o tom, jak se má žít, protože ony to vědí. Ale kdo by se tím zabýval, když jsou to ,,jenom" děti, že? :)


Jaké z toho plyne poučení?
Že mnohé děti jsou moudřejší a vědí víc, než jakýkoliv dospělý. Problém akorát je, že ony samy si mnohokrát neuvědomují co proč jak je, nevědí jak si to obhájit, jak si to vysvětlit.... Jen to cítí, nebo pozorují.
A tak je snadné jejich křehké poznání vzít, rozdupat a překroutit ke svému obrazu. Ti odolnější se však později k původnímu vědění přesto vrátí.

Zkuste i vy popřemýšlet: Co všechno jste jako malé děti znali, věděli, intuitivně cítili a kolik vám toho bylo vzato? Kolikrát se ,,dospělí" lidé divili vašim zvláštním názorům? A co z toho všeho je dnes pro vás pravda?

Děkuji za vaše hodnotné poznatky v diskuzích - i pod předešlými články. :)


Kam dál:
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu http://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! - Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí" níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? - Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue
 


Komentáře

1 vlaja vlaja | E-mail | 2. listopadu 2013 v 8:21 | Reagovat

pracuje sa zbytočne /vela/nekomu na zisky psychopatom ktory su aj vo verejnych funkciach co je nenormalne ako lieky poškodzujuce zdravie

2 vlaja vlaja | E-mail | 2. listopadu 2013 v 8:34 | Reagovat

normalny ludia na veducich funkciach a svet by bol taky ako pišeš ako citia deti /psychotesty robia vodiči autobusov vojaci... politici podnikatelia nerobia to je nenormalne/

3 Jarka Jarka | E-mail | 2. listopadu 2013 v 9:40 | Reagovat

Ahoj Alue, souhlas s tímto článkem i s těmi předešlými, vše do sebe zapadá. Vše co se tady "musí" aby člověk zapadnul a nevyčníval z davu je jen zotročení a manipulace s člověkem. A děsně "miluju" lidi, kteří řeknou do práce se musí abys měla za co žít a z čeho zaplatit co se musí platit. Na tyto slova i lidi jsem už alergická. Je mi z toho špatně. Taky hodně lidí je pořád natvrdlých, líných nebo pohodlných něco měnit! A když jim něco řeknu ohledně toho co se děje tady na Zemi, tak nechtějí slyšet a furt melou svoje. Musíš pracovat, musíš mít peníze a hlavně abys měla odpracovaný roky na důchod a jiný hovadiny!!! J8 vystřídala x zaměstnání, protože neumím lízt do zadku, neumím lhát ani se přetvařovat a donášet na někoho. Byví mě práce kolem domu zahrada, pak klasika vaření, pečení, úklid. Z toho aspon mám dobrý pocit když manžel a děti se rádi vracejí domů a příjde mi to užitečné, než stát někde u pásu ve fabrioe a dělat nějaký kraviny, který nevím ani k čemu jsou a stíhat nějaký debilní normy, podle nějakýho osla, který v životě rukama nedělal!!

4 Ilíriel Ilíriel | E-mail | 2. listopadu 2013 v 10:01 | Reagovat

Já si z dětství nejvíc pamatuju pocit, že bych se měla chovat přiměřeně svému věku, abych na sebe zbytečně neupozorňovala. Občas se mi povedl v tomhle směru nějaký zásek, a to jsem pak před dospělýma vždycky dělala, že jen tak plácám a nevím co... Myslím, že tohle jsem měla tak nějak nařízené shora, jen pořád nevím, proč. A taky jsem měla obrovský problém pochopit naši kulturu, nemocné vztahy mezi lidma... Když jsem přišla do školky, absolutně nikoho jsem tam nechápala. S děckama se nedalo bavit a paní učitelka se se mnou z jakéhosi nepochopitelného důvodu bavit nechtěla. Vzpomínám si, že si děcka pořád chtěly hrát na doktora a dávat mi injekci. - Cože? Na doktora? Injekci? Bude to bolet? Proč chtějí dělat něco, co mě bude bolet? Nebude to bolet? Proč si chtějí hrát na něco, co člověka normálně bolí? Ne, fakt jsem to neměla šanci pochopit :-) Chtěla jsem mít všechny ráda, být s nima v míru a mluvit s nima a učit se zajímavé věci a ne si hrát na hlouposti a řešit, kdo se s kým nebaví. Vtipné je, že přesně takhle v naší kultuře žijem všichni, děti i dospělí. Ráda bych jednou svým dětem umožnila rozvíjet se podle jejich zájmů a potřeb a ne podle představ společnosti, škol a úřadů. Nechci podporovat staré nemocné zvyky. Chci tvořit nové, umožnit jim přijít do našeho světa a změnit ho k lepšímu.

5 Alue Alue | E-mail | Web | 2. listopadu 2013 v 10:27 | Reagovat

Četli jste včerejší článek na Hovinkách.cz? Slonice chobotem namalovala krásný obraz :)
http://www.novinky.cz/koktejl/317400-slon-namaloval-hezci-obraz-nez-mnohy-clovek.html
Je to síla.

6 Corny Corny | 2. listopadu 2013 v 11:55 | Reagovat

[5]: Mega! Maluje hezčeji než já :D :) Nádhera... :)

7 woodpecker woodpecker | 2. listopadu 2013 v 12:20 | Reagovat

Souhlasím s článkem, bylo by lepší kolikrát žít jinak a ne že člověk musí tohle a támhleto, aby měl zase něco jinýho..je to někdy běs!
PS: Slona, jak kreslí, jsem viděla a říkala si, jaký má úžasný cítění, i trávu dole nakreslil, lístečky u květů...super :-))

8 Mike Mike | 2. listopadu 2013 v 12:44 | Reagovat

[5]: Pak že zvýřata jsou hloupější něž lidi.

9 just it just it | 2. listopadu 2013 v 14:21 | Reagovat

Ahoj kočko (jsem už taková). Tohle nezveřejňuj, jen mě to překvapilo, tak Ti to píšu sem, protože si toho všimneš dříve než na mailu. Koupila jsem si úžasnou učebnici aurikuloterapie od pana doktora Jaroslava Debefa. Na str. 204 v učebnici druhého vydání je: Přestože je akupunktura (AP) u nás uznávána de iure, zdaleka tomu tak není naším lékařským Olympem de facto. Dosud trvá averze zastánců jediné oficiální medicíny k AP, a z nepochopení i k aurikuloterapii. Snad více než zloba je v tom strach "naletět", strach rozšířit své centralizované vidění a z toho plynoucí nemožnost najít společnou řeč. Svědčí o tom i založení "Klubu českých skeptiků" a zaslepenost jeho členů. Potírají, co neznají. /Když lékař takového formátu napíše něco takového, je to ... nemám slov, tak jsem si na Tebe vzpomněla :-), pa/

10 Veronika Veronika | 2. listopadu 2013 v 14:41 | Reagovat

Já jsem od dětství věřila, že dostaneme odpovědi na všechny otázky po smrti. Prostě jsem to věděla. I když jsem tenkrát smrt brala (nebo mi to spíš bylo tak podáno), jako že vše končí a pak už nic, tak jsem tomu věřila. Ale  dneska už vím, že si některé otázky dokáži zodpovědět už nyní, což je ohromně ulehčující a příjemné :-)

11 Dan Dan | 2. listopadu 2013 v 14:57 | Reagovat

Ahoj Aluško, stává se mi, že pohlední lidé jsou často více zlí a méně pohlední jsou naopak hodnější. Pokud v tomto povahovém stavu budou pokračovat- je možné, že se vzhledové situace díky zákonu analogie díky jejich povahám obrátí (krásní uvnitř budou krásní i vně a naopak)?

12 Mary Mary | 2. listopadu 2013 v 15:11 | Reagovat

Když jsem byla ještě dítě tak jsem nikdy nešlapala po broučkách a ani mouchu jsem zabít nemohla, kytičky jsem netrhala a všichni si o mě mysleli že jsem vadná, když jsem po ostatních vyjížděla ať nemačkaj mravence a netrhaj větve. Do teď jsem taková.

13 onni onni | Web | 2. listopadu 2013 v 17:26 | Reagovat

Mi to taky vzdycky pripadalo padle na hlavu, hlavne pak v puberte, kdy jsem si prestavala rozumet s rodici a muj otec me stval s tim jeho - co chces v zivote delat? Musis neco delat! - jeste jsem ani nedokoncila vysku a nasi me kazdy den otravovali, jesli jsem si uz nasla praci. Vetsina lidi, vcetne me, si to vysvetlovalo mou lenosti, jsem proste lina a nechce se mi makat. Ja ale proste zatim neprisla na to, co bych chtela v zivote delat. Teda ano, vim co bych chtela, chtela bych byt matkou a starat se o dite, ale bohuzel, dite zatim nemame.
A tak jsem po vysce zacala pracovat v administrative, nerikam ze me to uplne nebavilo, ale skoncila jsem v kanclu s primitivnima lidma a se sefem, ktery byl asi jisty druh emocionalniho upira. Ted jsem na nemocenske uz delsi dobu, protoze jsem to nedala. Psychicky jsem se zhroutila a vypadly mi dokonce i vlasy. Ale co dal? Porad se me vsichni na to ptaji, co jako hodlam dal delat. Ja ale nevim, co mam delat? Mozna ze to ani tak neni o tom, mit penize na zivot, ale proste obecny pocit, ze lidi proste musej makat, jinak jsou to liny vyzirky.
Ale z neceho lide zit musi, ze.

14 Yasminn V. Yasminn V. | E-mail | Web | 2. listopadu 2013 v 19:00 | Reagovat

[5]: Sloni jsou učení malovat obrazy taháním za uši, nebo podobnými bolestivými doteky. Je to plánované, není to jediný případ - sloni se normálně učí kreslit, každý je naučen jen na jeden obraz, který opakuje stále dokola. Ti, co je to naučili, na tom prodejem obrazů (nebo vybíráním vstupného na divácích, kteří se dívají, jak slon maluje) vydělávají...

15 Dan Dan | 2. listopadu 2013 v 19:29 | Reagovat

[11]: Teda- pardon, to patří do dotazníku :).

16 Hugo Hugo | 2. listopadu 2013 v 19:55 | Reagovat

[12]: to je najhoršie, niekdo je dobrý a ostatní ho majú za vadneho....... Neuveriteľné, taká nespravodlivosť...

17 Hugo Hugo | 2. listopadu 2013 v 20:01 | Reagovat

No neviem, neviem.... Podľa mňa by človek nemal len tak "preleniviet".... Prácou sa rozvíja duša, to môžem potvrdiť, aj ja keď pracujem tak cítim ze to je správne a tak to ma byť, -tým nemyslím prácu ako zamestnanie :D keby nikdo nič nerobil, odkiaľ by sme mali jedlo? Domy? Všetko? Nie, určite ľudia majú pracovať, ale inak ako sa pracuje dnes.... Ale pozrite sa na mravce, z nich az chrší tá sila, oddanosť, vyspelosť... Niektoré teórie hovoria ze mravce su najvyspelejšou civilizáciou Zeme, a ja s tým súhlasím.... Proste mravce by mohli byť našim príkladom.....

18 Colliode Colliode | 2. listopadu 2013 v 21:30 | Reagovat

Já jsem si jako malá povídala s bačkorou... Co to znamená?

19 melisa melisa | 2. listopadu 2013 v 22:12 | Reagovat

To ja se jako mala(predskolniho veku) dovedela, ze vsichni MUSI do prace ...!!! Jak jako musí..??? Prece kdyz nebudu chtit chodit do prace, tak nemusim. Ale musíš...Jinak te zavrou.(bylo to za dob Husaka)Pamatuji si na ten moment, kdy se mi uplne sevrelo bricho a nechapala jsem, jak me nekdo muze nutit chodit do praci, kdyz nebudu chtit...Byla jsem smutna. Dnes..., kdyz jsem se dovedela (po nekolika odmakanych let v tomto systému), do kolika budu muset delat, nez se dostanu do důchodu..., tak jsem naznala,že v tomto pracovním tepmu se a ni důchodu nedoziji, tudiz nema cenu hrat na nejake odpracovane roky. Driv mel clovek jakš takš motivaci...- odpracované roky ! Ale dnes...co je mi po nějakých odpracovných rocích..? Nemam motivaci nadale dřít v tomto systemu.....

20 Lily Lily | E-mail | 3. listopadu 2013 v 0:04 | Reagovat

Ja si tiež pamätám pár zvláštnych a podobných "zásekov" ako ty Aluš. Jeden z nich si pamätám perfektne a poslednou dobou si na neho spomínam viac a viac a mám aj chuť sa s tebou, s vami oň podeliť. Pamätám si ako sme pozerali TV a tam išli nejaké správy, v ktorých opisovali ako vedci niečo objavili, alebo vynašli, na niečo nového prišli, no proste niečo v tom zmysle. A ja som sa tomu hrozne moc čudovala. Vôbec som tomu nechápala. Vedci? Aký vedci? Čo potrebuju objavovať? Na to musí byť niekto kvalifikovaný (v tej dobe by som takéto slovo nepoužila ani v myšlienkách :D ale vyjadruje najlepšie to čo chcem povedať a ako som to cítila)? Ja som mala za to, že človek všetko vie v zmysle, že sám človek nie je nositeľom danej múdrosti, ale že cez nás akoby prechádza. My ju proste len príjmeme a všetko nám je dané... A že nič viac nepotrebujeme, že všetko vieme a fungujeme. Všetko čo potrebujeme máme, tak načo výskumy. Viem, že som sa mami pýtala, že ako je to možné? A čo to je? Človek už neobjavil a nevie všetko? Čo je to výskum a no čo to je? Mamka mala trochu trpezlivosti a vysvetlila mi to. Bol to taký môj prelom, pretože dovtedy som žila v niečom podobnom ako opisovala Aluška, že každý robí čo chce, neexistovali peniaze pre mňa, alebo niečo povinné, všetko ma bavilo, do školy som sa hrozne tešila (veľké sklamanie nakoniec, totálne ma to nudilo, ale učiť som sa chcela, len inak, no...) A teda od toho momentu som akoby začala sa len diviť, že na aký svet som sa to dostala... a vojny? tie som tiež najprv dlho nechápala, nechcelo sa mi tomu uveriť a hrozne som plakala keď som prišla na to čo to je a ešte keď som zitila, že niečo také ešte stále je na Zemi, pôvodne som vôbec nevedela čo to je, vôbec, viem že mi to museli niekoľokrát vysvetlovať, ale z časti nechápem tomu doteraz, nechápem. No dobre... to už som sa rozpísala viac ako som chcela :D

21 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 3. listopadu 2013 v 13:09 | Reagovat

To já vždycky jako malá chápala chození do práce jako něco vynuceného, co nikoho nebaví. Že člověk prostě musí tak trochu trpět, aby dostal peníze na jídlo.
A už ve školce mě to děsilo. To jako nejdřív musím do školky, pak do školy a pak do práce? A potom do důchodu? No jo důchod. Těším se na něj už od malička. No jo, ale to budu ale už stará a nemocná. Takže si už vlastně nic neužiju.

22 mariankosnac6 mariankosnac6 | 3. listopadu 2013 v 14:25 | Reagovat

[17]: Mravce žijú v ideálnej komunistickej spoločnosti, preto sú tak silný. Existujú kolóny mravcov dlhé niekoľko kilometrov. Každý mravec oddane pracuje, buduje, myslí tak aby bol prospešný celému spoločenstvu. V jednote je sila. To ale neni nič pre ľudí, tí nie su jednotný ako mravce. Ako povedal slávny chovateľ mravcov O. E. Wilson: Komunizmus funguje, to Karl Marx len pracoval so zlým živočíšnym druhom!

23 Huga Huga | 3. listopadu 2013 v 15:00 | Reagovat

[19]: chápem, ale musíš si uvedomiť, ze žiješ na planéte Zem, ktora je hmotna, rovnako ako ty. Tu máš hmotné telo... Potrebujes mať cez zimu teplo, potrebujes niečo jesť, piť, zabezpečiť si bezpečie, vychovávať deti............. A to sa nedá len tak, ze keď ľudia nechcú pracovať tak nemusia, tie domy sa tam len tak nezjavili, vodovod tak isto, proste ak by nikdo nepracoval nemali by sme nič, predstavuješ si to príliš jednoducho - každý bude sedieť doma, radovať sa, v noci spat v posteli, cez obed jesť, piť, potom cez zimu zakúrit, cez leto ísť na aute do vedľajšieho mesta na bazen.... Ale to tak nie je!! Ak by nikdo nepracoval, odkiaľ by si tu posteľ mala? Alebo ten dom? Odkiaľ by si na ten obed nahrabala jedlo, pitie? Odkiaľ by si mala auto, benzín, kdo by postavil ten bazén? To všetko vyrábajú ľudia prácou, to nejde len tak povedať si "nechcem pracovať, tak ma hádam nebudú nútiť, nie?" a očakávať ze všetko sa ti zjaví pod nosom...

24 Farah Farah | 3. listopadu 2013 v 18:07 | Reagovat

Tento postoj dospělých u mě způsobil, že jsem unikla do svého světa a ještě si vytvářela další- pro jistotu záložní. Věděla jsem v momentě, kdy jsem prozradila něco z jednoho svých světů rodičům, tak mi jej vzhledem k neschopnosti si to obhájit a argumentovat, vytrhnout, pošlapou... tak jsem zkrátka MUSELA mít zálohu. Zase na druhou stranu mě mrzelo, že držet taková tajemství znamená velké odcizení. Jak jsem rostla, čekala jsem, až mi odcizení bude fuk, a nechala si věci pro sebe, dokud můj svět nenabyl takové síly po všech stránkách, aby již nešel jiným člověkem zničit nebo ukrást. No před dvěma roky jsem jim začla odhalovat ten aktuální a vypadá to, že konečně se mi jim povedlo vysvětlit, co se stane KDYŽ... (a to přece nechcete?) takže svobodně dýchám :)

25 derewi derewi | Web | 3. listopadu 2013 v 18:54 | Reagovat

[23]: Jenže to, co popisuješ je zaměstnání pro systém, aby se nezhroutil. Práce a zaměstnání je něco jiného. Žel, lidí je mnoho, existuje diktatura peněz a lidé nejsou na takové úrovni, aby existovali bez nich a bez "dělání".

Když někde řeknu, že mě nebaví "makat", obvyklá reakce je: "A co bys jako chtěla dělat?". Lidi jsou rádi, když jim někdo značnou část dne nelajnuje, aby nemuseli přemýšlet a potkat se sami se sebou. Samozřejmě, ne všichni.

Valná většina dnešní práce je umělá a funguje na pseudovýznamu. Přispívá tedy k tomu, aby se "systém nezhroutil". Je to novodobé otroctví. Na druhou stranu nevím, do jaké doby se "vracet", neboť otroctví se vyvíjelo do dnešní moderní podoby. V budoucnu, až bude více stojů a technologie ještě více pokročí se budou "vymýšlet" další pozice, aby ti, kteří ztratí zaměstnání díky technickým vymoženostem měli kde "dělat". Proč? Aby měli peníze, protože je "musí" mít...

Představa světa bez peněz je pěkná, ale jsem skeptická. Svět by bez těchto papírků fungoval, ale muselo by se změnit lidstvo... V dnešní době by si každý vzal, co chce i do zásob, to nejlepší... Pak by na ty "pomalé" nic nezbylo.

Pro mě je existence boj o přežití, absurdní panoptikum, hra se zákony džungle.

Nelidská zvířata jsou výše než lidé, co se "duchovna" týče. Lidi jsou inteligentnější (ale jen proto, že si nastavila pravidla tak, aby jejich IQ vyšla jako nejvyšší).

26 honzi3 honzi3 | 3. listopadu 2013 v 19:23 | Reagovat

[24]:Myslím že každý člověk by měl dělat práci která ho baví.Pokud někoho někdo k něčemu nutí ať již společnost či rodina tak je to vždy na nic a trpí tím dotyčný i okolí a pak to vypadá jak to vypadá.Co se týče vlastních světů tak to jde dneska dost rychle aby se projevily i reálně:-)Takže navzdory skeptikům se skutečně něco změnilo.

27 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 4. listopadu 2013 v 10:31 | Reagovat

[22]: kdepak, jen dnes se tomu neříká komunismus, ale kapitalismus. Všichni oddaně pracují pro prospěch společnosti (ale hlavně pro těch pár, kteří na tom vydělávají nejvíce), ale pro sebe a pro svou radost málo kdo. Proto má dnes téměř každý doma auto, televizi, DVD, mobil a počítač... zatímco v nekapitalistických džunglích se zdá se ten život užívají skromně, ale víc? No, spíš bych řekla, že je to všechno jen jeden takový stereotyp, beztak je všechno nakonec jinak...

28 Margareta Margareta | 4. listopadu 2013 v 14:26 | Reagovat

[1]:Myslím, že tento názor je možná dobře myšlený, ale špatně prezentovaný. Pracovat by člověk měl, to ho posouvá dál. A že pracuje pro někoho? Tak ať nepracuje pro někoho, ale pro sebe. Ať si každý řekne, že pracuje proto, aby mohl žít, jíst, koupit si knihu (auto, DVD..). Často je hodnocená tá část našeh života, že musíme pracovat. Ale když chceme žít, tak to bez práce nejde. I naštípat dřevo ve společném lese bychom si museli my sami. Že jsou špatné pracovní podmínky, to vím. Ale když já nebudu pracovat pro sebe, tak nebudu vědět, jak nejlépe pracovat, budu jen kritizovat a závidět.

29 Domča Domča | E-mail | 4. listopadu 2013 v 17:15 | Reagovat

Anebo taky "zásek" proč mě proboha navlékají do nějakých kusů látky a proč mi pořád nasazují ty ponožky a boty když chci být v kontaktu se zemí???To můžeme pozorovat samozřejmě zejména u miminek, jak to odmítají...vždyť přece přišli na svět nahé, tak proč by to tak nemělo zůstat napořád kromě zimy že? u mě tenhle "zásek" kdy jsem si ho plně uvědomovala přišel v pubertě, kdy mě doslova rozčilovalo, že si všichni všechno neustále zahalují, přitom nazí jsme si všichni rovni;)

30 derewi derewi | Web | 4. listopadu 2013 v 19:42 | Reagovat

Já bych proti zaměstnání nic neměla, kdyby byl člověk oceněn, že pracuje (je jedno, pro koho atd.). Nicméně, když tedy chodí někam něco dělat a jeho výplata tak tak pokryje základní věci (bydlení, jídlo, prostředky pro hygienu), tak je něco špatně. Zřejmě to tak "někomu" vyhovuje. Jistě, najde se menší procento lidí, jež má i celkem dost peněz navíc. Podle mého by každý, kdo pracuje měl být ohodnocen minimálně tak, aby v pohodě vyžil... Samozřejmě ne ve smyslu: nastavíme to tak, aby si každý mohl koupit to nejluxusnější.

Je ostuda, když někdo je užitečný pro systém a stejně je jím bičován. Obyčejně je pak vystaven větám typu: "Tak si najdi lepší job nebo vedlejšák.".

Otázkou taky je, podle čeho by měl být člověk hodnocen, neboť platy jsou různé.  podle vzdělání, toho co umí, přínos pro společnost, výkon...?

Přijde mi tragikomické, že třeba zvěrolékař dostane třeba 15 tisíc a pisálek z bulváru 50 000- Nejsem kompetentní určovat, kdo je lepší... Jsou povolání, kam si jedinec nejde vydělat, ale "naplnit sebe nebo jiné". I tak míním, že je co ke zlepšování.

Chápu, že si lidi nikdy nebudou rovni. Plus fakt, že se nic nezmění, dokud se společnost (aspoň 90%) nevzbouří bojkotem. Tady se to zřejmě nestane. Proto řada lidí "opustí" přátele, domov atd., aby si finančně pomohli a odstěhují se někam jinam...

31 Jenny Jenny | 6. listopadu 2013 v 0:38 | Reagovat

Ahoj, já jsem jako malá chodila se strachem do školy, vůbec jsem tam nechtěla být a nechápala jsem že nemůžu být doma, kde si můžu hrát. Na základní škole a střední škole to samé odpor k tomu chodit každý den do školy a učit se nepotřebné věci a ztrácet čas, když bych mohla dělat to co mě baví a rozvíjí.
A s prací je to podobné, jako malá jsem jednou navrhla, proč to nemůže být tak že všichni si budou dávat všechno a tak se nebude muset nic kupovat a nebudou existovat peníze, ale proste lide k sobe bude hodni a pomáhat si ve všem. Do dnes mam ten pocit, že to tady není takové jaké by mělo a lidé dělají jen to co jim systém nařídí. Je to smutné, že to tady takhle vypadá.
A to jak si popisovala s hračkami, já také k nim měla a mám do dnes úctu, když jsem byla malá tak mi bylo líto, že si s některou hraji více a s jinou méně tak jsem jim alespoň dávala pusu aby nebyly smutní. Do dnes mám postel plnou plyšových kamarádů a jsou to moji andílci strážní když je mi nejhůře.

32 Marsi Marsi | 10. listopadu 2013 v 14:58 | Reagovat

Já jsem jako malá třeba věděla, že když člověk umře (v té době jsem neuměla pochopit proč jsou z toho všichni tak nešťastní a naopak moc dobře vysvětlit svému okolí, co si přesně myslím, že se děje), neznamená to úplný konec. Pořád jsem věděla, že přijde něco po smrti. Další život, zkušenosti, prostě něco. Když jsem pak slyšela ho buddhismu a  reinkarnaci, řekla jsem si, že TO je přesně ono a měla jsem radost, že si to myslí další lidi. A tak to bylo i se spoustou dalších věcí, které jsem rozklíčovala i díky tvým stránkám. Vždycky mi poskočilo srdíčko, když jsem zjistila, že si to nemyslím jen já, nějak se to jmenuje, atd.

Pak jsem se strašně divila ve školce, proč musím držet lžičku v pravé ruce, když se mi lépe drží v levé. A proč se kvůli toho učitelky tak rozčilujou. Když se nedívaly, vždy jsem si ji přehodila a jedla jsem tak, jak jsem já uznala za vhodné.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama