V e-shopu Alue.cz jsou nové křišťály z Madagaskaru. - Aktuální výběr ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 01.12.

Údajně máme každý rok o stupeň hloupější děti. - Blábol, nebo realita?

7. června 2014 v 2:54 | Alue K. Loskotová |  Zamyšlení
Už jsem to slyšela mockrát. Mnoho učitelů hlavně na základních školách si všímají, že každý rok mají hloupější a hloupější děti ve třídě. Buď se k tomu dostanu přímo osobně, anebo mi to říkají lidé z druhé ruky, případně školáci, kteří mají se svými učiteli lepší vztah a něco občas prosákne ven. Co se poslední dobou doslýchám, mi chvílemi až vyráží dech.
Pokud jsem já osobně považovala své vrstevníky za hodně opožděné, potom si nedokážu asi ani zdaleka představit, co se tam musí dít dneska. Bohužel mám neustálou zpětnou vazbu od mladých lidí a tak mě tento poznatek vůbec nenechává chladnou. Nabízí se však naštěstí i možnosti, co se s tím dá dělat.

Naposledy se to téma zase naťuklo na návštěvě u přátel. ,,U nás ve třídě máme z cca 20ti lidí 12 dyslektiků a dysgrafiků."
Spadla mi čelist, když jsem to uslyšela. Nejedná se totiž o školu pro postižené, nebo nějakým jiných způsobem znevýhodněné děti. Já měla v době, kdy běžně děti chodí do základní školy, anebo na gymnázia ve třídě pouze jednoho dysgrafika a ještě měla jednoho vedlejší třída. To byli dva lidé na celý ročník, také jsme měli třídy po cca 20 ti lidech. Takže mě tato zpráva opravdu usadila. Nota bene, když jsem slyšela, co se dále na této škole děje.

,,Každý rok jsou třídy s dětmi horší a horší. Děti mají stále větší problém naučit se číst, porozumět textům, počítat. Zhoršuje se i jejich chování." Slýchám (a možná už i vy, pokud se o toto téma zajímáte) od učitelů.



Poruchy učení a všechna ,,dys" vznikají poškozením plodu dítěte v době jeho prenatálního vývoje, pokud je dítě opakovaně ozářeno ultrazvukem. Druhotná příčina je samozřejmě očkování, dnes už jde o známou věc. (Obsahuje obrovské množství hliníku, který se usazuje v mozku.) Je tedy možné, že pro dnešní dobu vyvinuli ,,hodní páni vědci" technologie, které způsobují vyšší procento poškození mozku plodu, poté se rodí mnohem více ,,dys" a za nějakých dvacet let už budeme považovat za normální, že polovina dětí neumí pořádně číst a psát?

Stávají se z nám pitomci zase až takovým rychlým tempem?
Že učitelé sledují každý rok o stupeň horší třídu - jak chováním, inteligencí tak i schopností učit se a pamatovat si -, slýchávám opakovaně. Nedokážu si asi ani představit, jak moc demotivující musí být něco takového pozorovat. Povolání učitele je psychicky velmi náročné a pokud učitel každý den sedí s bandou dětí, které látka ani nezajímá a každý další ročník je horší a horší, musí to být naprostý horor.

Můžeme si říct, že to je nesmysl, že shodou náhod se v nějaké třídě (pozor, GYMNÁZIUM! Žádná základka někde v Kotěhůlkách) zničehonic sešlo 12 ,,dys", ale měli bychom se všichni zamyslet a hlavně školáci (Vím podle ankety, že mé stránky čte zhruba 30% osob pod 18 let, zbytek jsou dospělí. To je velmi dobré.). - KOLIK MÁTE VE SVÝCH TŘÍDÁCH OSOB S NĚJAKOU PORUCHOU ,,DYS"?
A pokud jste starší, kolik jste jich měli v době, kdy jste ještě do školy chodili? - Srovnání by bylo velmi zajímavé a možná až alarmující.

Mohu říct, že to lidé přehánějí. Že jsou učitelé přecitlivělí a vymýšlí si nesmysly o tupých dětech, místo aby třeba uznali, že neumí dobře učit, že jsou neschopní, případně jim to prostě nejde. Mohla bych to smést pod stůl. Jenomže já mám svoji mailovou poradnu a tam toho poznám hodně
Nevěřili byste, kolik lidí mi tam denně píše. Zpoplatnění pomohlo pouze částečně, ale v podstatě se stále brodím v záplavách zpráv, které mnohdy nestíhám ani číst. Jelikož je poradna stále pro děti zdarma, děti se nijak neomezují a píší mi ostošest.
Mám srovnání, stránky dělám od roku 2008, nyní se píše rok 2014.

Jeden z nejčastějších problémů, které dnes řeším, jsou děti, většinou v pubertě, na základních, maximálně středních školách. Je to část dětí, které jsou trochu jiné než zbytek kolektivu, mají vyšší inteligenci a tím pádem vyšší nároky na vše. Na podněty, přátele, možnosti svého rozvoje. (Po pár letech praxe poznáte podle jejich schopnosti psát, popsat své pocity a zkušenosti, jestli vám píše dítě inteligentní, či nikoliv.)
Tím pádem jsou to děti komplikovanější, náročnější, které bývají stranou kolektivu. Být jiný samozřejmě kromě hromady výhod a náskoku před ostatními, skrývá v sobě také velký problém najít si nové kamarády, protože příliš inteligentnímu dítěti nestačí jen tak někdo. Musí být oba na podobné vlně, když už ne na stejné.

Za poslední dva roky sleduji v podstatě explozi stále stejných zpráv
Je jich mnohem a mnohem více, které se cítí strašlivě osamělé a jsou velice nešťastné z toho, že jsou ve třídě, kde je to samý primitiv: Mobil neustále u hlavy, kalhoty u kolen, a když ne mobil, řeší se prostě přízemní ptákoviny. O přestávkách řev, před kterým se není kde schovat. Když žádáte od nějakého vrstevníka něco, u čeho je zapotřebí nějakého intelektuálního výkonu (i triviálního), dostane se vám často výhledu na jeho otevřenou papuli, nebo hýkavý výsměch, aby nějak zakryl, že vůbec nechápe, co jste mu právě řekli.

Primitivy s mobily a řev jsem zažila i já, to pro nás už není vůbec nic nového. Ale ještě před pár lety jsem nemusela dělat každý den psychologa asi čtyřem mladým lidem, co jsou školou povinní a zcela nezávisle na sobě mi píší pořád to samé. - ,,Nejsem absolutně schopný se zařadit do kolektivu a najít si nového přítele. Materiál okolo mě absolutně nepřipadá v úvahu."
Vypadá to, že v mé době byly podmínky velmi těžké k tomu, najít si někoho inteligentního, ale nějak to vždy šlo. Třeba zaměřením se na někoho z vyššího ročníku, nebo velmi vysokou aktivitou, poznávání dětí kdekoliv jinde i mimo školu. Já zažila mnoho kroužků a znala jsem místa, kam si chodily hrát děti z jiné školy ve městě. Zkrátka když se člověk opravdu hodně snažil, nakonec někoho našel. Nemusel to být člověk zrovna alternativní, stačilo že byl hodný, rozumný, tolerantní a dalo se s ním bavit alespoň o životě a názorech, když už ne o andělech a podobných věcech, které zkrátka nejsou pro každého. - Šlo to. Alespoň jeden se našel a to si ještě jakš takš děti hrávaly i venku.

Takových lidí co bývali mimo kolektiv bylo je a bude. Tak to zkrátka chodí, takový je život. Ale pokud jsou děti každý rok o něco horší a hloupější a poruchy ,,dys" už dnes nejsou vzácné, potom se vůbec nedivím, že musím každý den psát úplně to samé nadanějším dětem na základních školách v tak hojném počtu. Všechny mají stejný problém a jakoby se to množilo geometrickou řadou. Někdy otevřu čtyři stejné maily hned po sobě. Všichni mi píší to samé a je až děsivá myšlenka na to, že to přímo souvisí s tím, co se doslechnu i od mnohých učitelů.
Jestli se každý nový ročník děti o něco zhorší, není divu, že pokud je mezi nimi tzv. ,,černá ovce" co nezapadá, tak se každý rok snižují o něco i šance, že si tato ,,černá ovce" najde k sobě někoho rovného, nebo alespoň zhruba podobného. Protože už pomalu ,,vymírají" i ti průměrní.

Proto se mi také množí tyto případy. Je jich víc a víc, protože situace se skutečně zhoršuje ne po desetiletích, ale rok od roku.
Představte si, že musíte každý den dělat psychologa takovým dětem a neustále dokola jako kolovrátek vysvětlovat, ať nehážou flintu do žita, ať navštěvují kroužky, ať si víc věří, ať se víc usmívají, ať se nebojí, že v budoucnu na ně určitě nějaký ten dobrý kamarád čeká... Jakmile jednoho povzbudíte a investujete do něho třeba půl hodinu svého času, otevřete další zprávu a můžete začít znova. Mění se jen jména a věk.
Je to STRAŠNÉ. Protože tyto děti jsou osamělé, nemají peníze, často jsou tam i rodinné problémy a rodiče třeba ani nemají pro něco tak zásadního pochopení, dokonce i kolikrát brání dítěti, aby se svojí samotou něco dělalo. To znamená, že ho nikam nepustí, nepřispějí, neporadí, nepodpoří, nepohladí. Nepřihlásí ho do kroužku, nápady odsoudí jako ,,volovina". Pak se ale strašně diví, že se to dítě stává postupem času labilní, mizí z domu, nemluví s nimi a nechce pomáhat v domácnosti. Co do svého dítěte rodič vloží, to se mu v době puberty vrátí zpátky jako bumerang. - Tyto děti nepřijmou to, co dnešní průměrné dítě, chtějí od života něco víc a ačkoliv každé z nich si připadá jako jediné na celém širém světě, já je řeším po hromadách.
Tímto má ,,neprůměrné" dítě jednak sražené sebevědomí na minimum, nemá žádnou podporu a jakékoliv jeho významnější snažení bývá následované házením klacky pod nohy. A do toho si ještě přidejte zhoršující se hromadnou inteligenci našich dětí spojenou s poruchami učení, psaní, paměti.

Co se s tím dá dělat?
Pokud bylo dítě vystaveno ultrazvuku a je od narození ,,dys", tak nic moc. Nota bene stále bude inteligentní, i se může dobře učit, i bude slušné, i udělá vysokou školu. Na toto naštěstí ultrazvuk vliv nemá.
Ale pokud je dítě psychicky nevyrovnané, špatně se učí, špatně čte, nic si pořádně nepamatuje a má primitivní projevy chování, potom ano. Toto lze řešit.

Způsobuje to telefonování s mobilem u hlavy, první krok je tedy zabavení mobilu dítěti, které není dost moudré na to, aby samo přestalo s mobilem telefonovat, když se mu to vysvětlí. Děti jsou vůči tomuto záření mnohem více citlivé, než dospělý člověk a jejich mozek na to mnohem více reaguje.

Další velký problém jsou sladkosti pro děti. Nejenže obsahují éčka, ale obsahují i tzv. ,,blokátory". Jsou to uměle přidané chemické látky, které způsobují onu otupělost. Vyskytují se hlavně ve sladkostech určených dětem, nejvíce ve sladkých čokoládách a v produktech, na které se dělá masivní reklama.

Smícháte-li dohromady 4 léky, žádný lékař vám nedokáže přesně říct, jaká bude jejich interakce a co z takového koktejlu vznikne. Takovou reakci není možno s jistotou předpovídat. - Proto se NIKDY nesmí předepisovat více, než 3. U vyššího počtu léků jsou neočekávatelné jak vedlejší účinky, tak možnosti poškození organismu pacienta.
To samé se však děje v dětském těle, pokud dítě denně konzumuje potraviny obsahující éčka. Pouze smícháním vícero druhů éček dohromady, vzniká koktejlový efekt, který u dítěte způsobuje zdravotní i psychické problémy, spojené samozřejmě s poruchou učení a pozornosti. Dítě je poté neklidné, ,,mimo", dostává nálepky ,,Hyperaktivní, ADHD" a přitom je ve skutečnosti naprosto zdravé, jen je nadopované jedy z jídla.
Pokud k tomu navíc přidáte i otupující blokátory na mozek (které samozřejmě na obalech nenajdete vypsané), vzniká problém, který popisují učitelé.

Snadná pomoc tedy je, naprosto vyloučit z dětského života všechny podobné sladké ,,odpadky a potraviny" a nahradit je něčím jiným. Místo hnusné levné dětské čokolády mu kupte Lindt, místo hnusných chemických bonbonů s hromadou éček mu můžete nějaké vyrobit, nebo se spolehnout na české výrobce, kteří mají tradici a stále vyrábí u nás. Tam blokátory nejsou a často ani éčka. Když už, tak najdete třeba jen jedno, maximálně dvě. (To jsou například sladké špalky, hašlerky, lipo atd.)

Třetí důvod problémů s dnešními dětmi je nasnadě: MÁTE DÍTĚ? - VĚNUJTE SE MU A STIMULUJTE JEHO MOZEK
Pokud se dítěti nedostává péče, pozornosti a lásky v takové míře jakou potřebuje, začne si to kompenzovat. Například nadměrnou potřebou jíst sladké jedy, které mu poté blokují mozek, zlobením ve škole i doma a hlavně prosezením celého dne u počítače.
Počítač vaše dítě naučí anglicky díky hrám, naučí ho orientaci v mapách, bude ,,elektronicky zdatné".
Ale počítač NIKDY nerozvíjí inteligenci, schopnosti empatické a sociální, schopnost komunikace, schopnost vytváření vlastního názoru, vymýšlení řešení.
Výsledkem je mladý člověk, který na počítači sice naťuká cokoliv, ale když se ho zeptáte na nějakou hlubší myšlenku, chcete s ním mluvit vážně, nebo po něm zkrátka potřebujete projev empatického myšlení a chápání, dítě toho často není schopno.
Pokud vidíte dítě, které chodí s otevřenými ústy, jedná se už o jasný projev imbecility, kterou způsobují HLAVNĚ počítačové hry. Otevřená ústa a prázdný výraz způsobuje dlouhodobý výplach mozku elektronikou.
Pokud se budete svému dítěti věnovat a budete ho opravdu milovat, nikdy neprosedí u počítače dvanáct hodin denně a nebude mít potřebu utíkat do virtuální reality. Bude chtít být s vámi a dělat věci společně.

To, co se děje s dnešními dětmi, není jen o špatně nastaveném systému, který nutí matky chodit do práce. Není to jen ultrazvuk.
Ale jsou to v první řadě rodiče, kteří rozhodují o tom, jestli bude mít dítě mobil, jak dlouho bude sedět u počítače, jestli bude jíst chemické jídlo plné přídatných látek a blokátorů myšlení a jestli bude mít dítě dostatečné stimuly k rozvoji svého intelektu, sociálních a dalších schopností.
Ta individua, o kterých mi dnes píší nešťastné děti, které mají to štěstí že nejsou stejné jako zbytek jejich vrstevníků, vznikají díky špatné stravě, počítačovému gamblerství a nepozornosti rodičů, kteří se svému dítěti nevěnují a neposkytují mu vhodné podmínky k rozvoji.

Dávejte si veliký pozor, co jíte (pokud jste mladí a máte rádi sladké), co si přikládáte k hlavě (pokud jste nadšení telefonisté) a jakým způsobem zacházíte se svým dítětem (pokud jste rodiče). Následky jsou fatální a my už dnes vidíme výsledek.
Nenechte se ukolébat představou, že to tak zlé není. Mám to v poradně denně černé na bílém, je to rok od roku horší a nabývá to naprosto obludných rozměrů. Někdy mám z toho i pocit, že se snad všechny děti z celé republiky na mě domluvily a mají nějaký rozpis na to, kolik mi jich denně napíše to samé.

Upřímně si dělám starosti, jak si děti, které dnes mají problémy naučit se psát na základní škole, poradí v reálném životě, který se s nikým nemaže.

"Obávám se dne, kdy vývoj technologie předčí vzájemné lidské vztahy. To potom svět bude mít generaci idiotů"

Albert Einstein



Kam dál:
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu http://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! - Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí" níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? - Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue




 


Komentáře

1 Asteracea Asteracea | 7. června 2014 v 3:14 | Reagovat

No..učím na výběrové škole a přesto si připadám,že učím bandu neandertálců. Neumí ze základní školy zhola nic. Nejhorší na tom je to, že dnes takový student ani nepozná chytrého a hloupého učitele, nechápe,co to znamená používat vlastní rozum, podrobovat věci kritice... Osobně vidím nejhorší zlo v jedné internetové stránce: Facebook. To je obrovské nebezpečí, vzniká závislost, mohla bych napsat romány, jak jsou studenti závislí, jak se to negativně projevuje na jejich vnímání reality a pod. Je velice těžké vůbec poznat i dospělé lidi,kteří ještě na této desivé stránce nejsou zaregistrování. Někdy si připadám jak na nějaké zdegenerované sci-fi planetě. Nehledě na to, že tato stránka je nebezpečná nejenom z hlediska vývoje dětí a dospívajících.

2 Fox Fox | E-mail | 7. června 2014 v 4:03 | Reagovat

Máš Aluško naprostou pravdu. Když chceš po děcku co je věčně na FB na tabletu nějaký inteligentní projev, většinou řekní nevím. Mít dítě je velká zodpovědnost a skutečně 75% rodičů by mělo zásadně změnit svůj přístup ke svým dětem.

3 Anelie Anelie | 7. června 2014 v 4:09 | Reagovat

Tak me je neco pres tricet a na gymplu jsme meli dva, co meli problem se ctenim, a jeden z nich byl myslim dyslektik. No ale oba v pohode vystudovali vysokou skolu(technicky obor).

Sama za sebe jsem v zivote zadnou pocitacovou hru nehrala, a doufam, ze moje deti na tom budou stejne.

Alusko, tento clanek mi uplne zmenil muj pohled na tebe, teda ne ze by byl pred tim nejaky blby, ale vsechna cest za to, co delas!

4 mk mk | 7. června 2014 v 8:48 | Reagovat

ahoj, všichni! s blížícími se prázdninami mám pro vás přátelskou radu - buďte všeobecně obezřetnější a všímejte si víc okolí..
nechci vyznít jako pan soukup z besipu, ale jen za poslední týden jsem se asi šestkrát málem fyzicky střetl s vzorovými ukázkami lidské degradace, bez zájmu nebo aspoň ohledu k prostoru ostatních. mám pocit, že pořád víc lidí vůbec neregistruje ostatní na křižovatkách ani chodnících. jako perličku týdne vyzdvihuju dvacetiletého mistra ze sousedství, co nejspíš potřeboval před kamarády zamachrovat s tátovým bmw a rozpištěl tomu gumy do protisměru. to, že se srovnal až pár metrů ode mě, slyšitelně pobavilo i jeho vrstevníky, tak buďte před podobnými druhy kolektivních her ve střehu..
nebo mi naopak chlap hrající si s mobilem vlezl bez rozhlédnutí do cesty (myslím, že si ani nevšiml, když jsem před ním zabrzdil).
no a pak naše přeřvávající se zlatá mládež, která si to proti vám rozverně vykračuje klidně v sedmi i více kusech po chodníku pěkně vedle sebe, takže musíte jako ten pán výše taky vlézt do silnice, když je chcete obejít. pokud je příliš silný provoz nebo zvítězí vaše ego, mám ještě vyzkoušeno proražení si cesty skrz, ale počítejte přinejmenším s nechápavými a vyčítavými pohledy. nebo v případě dívčí skupinky je možnost zastavit a nechat dámy obejít vás, těm důvtipnějším to docvakne a občas se dokonce omluví, ti omezenější vám nadají (hádejte, co převládá).. pokud někdo máte s podobnou situací lepší zkušenosti, moc rád se přiučím něčemu novému :)
v každém případě si užívejte letního počasí a volte pokud možno mírumilovná rozhodnutí - když se vytočíte, vede to k hněvu, ten vede k násilí a to je cesta k temné straně síly :D
zdar :)

5 Elda Trnimir Elda Trnimir | E-mail | Web | 7. června 2014 v 8:52 | Reagovat

Jo, to moc dobře znám... V mojí třídě na gymplu možná jsou intelektuálně jaksi inteligentní lidé, ale jejich emoční inteligence je strašně malá. Ty rozhovory se u nás točí kolem pomluv, jízlivého utahování si z jiných a zvláštních povrchních záležitostí... neumím si s nimi moc popovídat. Máme třeba jednu zlatou profesorku, moc hodnou bioložku- jedinou lidskou učitelku co znám, nevěřili byste, jak moc je ochotná a s námi trpělivá- a jeden náš spolužák, takový chytroun pesimista, na ni napsal už 2-3 stížné dopisy jen kvůli tomu, že přírodu považuje za zbytečnou a "že se tam učíme nesmysly"... No dobře, sice nejsme přírodovědecká SŠ, ale jak může nevidět, jakou má ona dobrou povahu a nevzít to v potaz... fakt nepochopím.

6 souhlasim souhlasim | 7. června 2014 v 9:09 | Reagovat

Úplně moc souhlasím s tím článkem ^^ mamka mě vzala k psycholožce protože se nechci s nikým ve třídě bavit kamarádit atd a psycholožka jak mě poprvé uviděla hned mi dala prášky, přitom vůbec neví proč a jestli je to pravda...Prostě s lidma kterým někdy neni ani 15 a zajímá je jen jak se pujdou o víkendu opít atd si nemám co říkat...a ani nechci..já se třeba do školy neučím ale mám jedničky a pár dvojek kromě matematiky no...tam mám asi trojku protože mi to nějak nejde..Ale oni nedělají nic,ani neví jestli byl úkol a pak si stěžují na učitele..

7 lissabonka lissabonka | 7. června 2014 v 10:41 | Reagovat

Teda... s tých 12 dys- mi tiež padla sánka :P
ja chodím momentálne na gymnázium, ale práveže sa nemôžem skoro vôbec sťažovať...
mám sa tam s kým baviť, časť triedy sa zaujíma o konšpirácie napr. ako sme postupne ničený (zaujímavé je, že najviac ten, kto má najhoršie známky :D )
ja sa najviac kamarátim so spolužiačkou čo sa zaujíma o bylinky a prírodu...
ešte tam máme 2 väčšie skupiny, ale neprídu mi vôbec vymleté... a ešte aj naši učitelia majú veľký prehľad (často varujú pred ožarovaním z elektroniky... vlastne občas mám pocit či nechodia čítať tento web - lebo v škole nám niečo spomenú, potom prídem domov a je to tu :D (napr. aj s tou vodou - že je v nej antikoncepcia a pod.))

ale zase keď si predstavím, že by som bola vo vedľajšej triede - to by bola totálna katastrofa...
napadá ma, že keď sme boli ešte prváci, všetci nás chválili, že aká sme slušná trieda... čiže možno len mám šťastie, ja neviem :D

ak porovnám svoju terajšiu triedu so základnou, je to dosť veľký rozdiel, ale myslela som si, že som si trebars len nesadla so spolužiakmi...

8 Karel Havlík Karel Havlík | E-mail | 7. června 2014 v 11:26 | Reagovat

Všecho souvisí se vším. Rodiče makají jako otroci, aby živili nejen své děti ale hlavně kapitalistickou smetánku a jiné parazity, tak na děti nemají čas. Tak děti sedí jako neandrtálci u počitáááče, chlastají, kouří a já nevím co všechno ještě. Nechápou, že jsou obětí matrixu, že jsou jeho ovečkami. Když vidím, co roste za (de)generaci, pak se zeptám: "kam tohle povede"? Je mi 32 let a přiznám se, že si nedovolím přivést dítě do tohoto světa. A už vůbec ne v této zemi, kde běloch nemá sociální zázemí, stát se o něj v případě nouze nepostará. Ano, děti blbnou. To je přesně cílem systému, mít hloupé lidi, kteří znají akorát cestu do práce, do hospody a domů. A takhle do kolečka.

9 Karel Havlík Karel Havlík | E-mail | 7. června 2014 v 11:45 | Reagovat

[4]: ... ano, to je dnešní realita. Koukám takhle z "vokna", pozoruji sousedy z protějšího paneláku. A co nevidím? Agresivní kluk a holčina, zřejmě už asi jeho "bývalá", si právě něco řeší. Kluk do děvčete strčil a co myslíte? Zastal se jí někdo? Ani h...! Tak jsem zahulákal pár ostrých slov na toho neandrtálce a on se uklidnil. Otočil se a zdálo se, že si půjde po svých. Dívenka si očividně oddychla, jenže prasoohnilec si to rozmyslel a začal jí pronásledovat až jí dohonil a opět bránil v cestě. To už jsem na nic nečekal, nazul vysoké botky a upaloval zachránit situaci. Když jsem do běhl na místo, už tam nikdo nebyl, ani jsem je už neviděl při obchůzce sídliště. Naštěstí pro toho zmetka. A ještě víc mě sr... lidi, co chodili okolo, jakoby nic.

10 Lori Lori | 7. června 2014 v 11:48 | Reagovat

Mám 17, na základnes škole, čo je približne 10 rokov dozadu, sme mali 3 dys, ale jeden potom odišiel.
A niekedy mám pocit, že u mňa na škole žijem v bubline inteigentných, empatických, charizmatických ľudí, kde každý ( aspon v triede a na mojom poschodí na internáte) ja zaujímavý a hĺbavý. A občas si hovorím, že je to naozaj len taká bublina idyliky pretože keď šla som okolo gymnázia v mojom rodnom meste a ľudia skončili, boli to samé cigarety, mobily, nadávky a kde sa pôjdeme opiť a to čo mala tá baba za topánky, čo sa jej nehodili farebne k bunde...
Držím palce všetkým tým deťom, čo sú nie-priemerné, budú si aspon vážiť kamarátov a dobrú spoločnosť:)

11 Karel Havlík Karel Havlík | E-mail | 7. června 2014 v 12:11 | Reagovat

Jo a teď mě tak napadá, Aluško? Proč se jmenuješ jako kytka?! :DDDDDDD

12 K. L. K. L. | 7. června 2014 v 13:18 | Reagovat

„Proto se NIKDY nesmí předepisovat více, než 3.“ Dnes se běžně předepisuje více než 3 léky, je mnoho lidí, kteří berou i 5 a více různých alopatických léků.
[6]: Psycholog není oprávněn k tomu předepisovat léky. To musela být jedině psychiatrička.

13 Alue Alue | Web | 7. června 2014 v 13:30 | Reagovat

[12]: Přesně tak. Protože doktoři jsou šmejdi, co to moc dobře vědí a kteří chtějí vydělat co nejvíce a pacient tohle neví a doktorovi věří. Však moje máti po chemu brala i 14 naráz a jak jí z toho bylo pekelně blbě... A jak se jí ulevilo, když vysazovala.

Kdyby všichni lidé věděli, že 4 prášky mají neočekávatelnou interakci, nikdo by k doktorům nechodil, protože by mu konečně došlo, že na jeho zdraví tam nikomu nezáleží. Tam jde o to, ty prášky co nejdráže prodat.

14 Dave Dave | E-mail | 7. června 2014 v 13:39 | Reagovat

Dyštak promiň není to myšlený jako další z těch dopisů který dostáváš jen něco jako vzor pro ty co to nezvládaj, co potřebujou poradit ;) :D . Je mi patnáct a tyhle problémy sem měl taky naštěstí mně naši nikam za psychologama netahali kvůli práci že nebyl čas...  Jinak co se týče toho že ti každej píše tak by se měl zamyslet nad životem ne? Je to jejich život a je dobrý se občas vybrečet aspoň to člověk v sobě nedusí, ale naše já (těla, mysl, duše) sou naše a nikdo s nima nemá právo co dělat nebo do nás co cpát a hlavně si myslím že každej by měl bejt schopnej spoustu věcí zmáknout sám. Problém s kolektivem sem měl taky ale co se dá dělat? Rodiče furt v práci otec pak na kamionu máti chodila domů taky dost pozdě a když sem byl ve školce tak krom toho že mně všichni ignorovali tak sem tam vždycky zůstával poslední něž někdo přišel bratr kterej mně vždycky byl atd. že sem si někam zalez a pár hodin se neukázal a tak to chvíli bylo. Ale každej z nás má sílu to změnit nejsme přeci nějaký ořezávátka jsme LIDI teda ti co si to uvědomují a máme potenciál mněnit spoustu věcí včetně našeho života tak si to nenechte líbit buď jim to řekněte a řešte to   mírumilovně, zlost vyvolává jenom zlost a klid a láska jenom lásku minimálně teda aspoň pohodovej přístup ostatních :D . Každopádně jestli vám to je jedno jak se na vás koukaj ostatní (můj případ) tak je ignorujte prostě vždycky je možnost jak z toho ven u mně to byla hudba, sport (nejvíc mi vždycky pomohlo se jít lehkým tempem proběhnout lesem dyštak se někde zastavit a naslouchat to byli nejlepší chvíle :) ) a taky sport tam sem vždycky vypnul a svět pro mně nebyl jenom pravidla hry, spoluhráči a nějakej cíl, čili se snažím říct najděte si něco nebo někoho co vám pomůže se z toho dostat dosáhněte klidu a pohody prostě dobrý věci si užijte a ze špatnejch se poučte a dál je neřešte a jděte dál a budujte život užívejte si ho nejsme tu abychom ho proseděli u televize, pc nebo celej propracovali. Tákže naskočte na dobrou vlnu a jeďte po ní tak aby jste si život užili a hlavně ho prožili a ne jím jen tak propluli ;)

15 Karel Havlík Karel Havlík | E-mail | 7. června 2014 v 14:06 | Reagovat

[14]:... to je moc hezké, jak si to napsal. Těší mně, že lidi ve tvém věku takhle myslí. Máš to v kebuli srovnaný a jsi na správné cestě. Já jsem na tohle přišel teprve nedávno, tedy sám ne, někdo mě "nakopl", a tak to je. Jak píšeš, najít si někoho, kdo pomůže, většinou přijdou sami, páč to tak prostě je. To je duchovní vývoj, časem prostě potkáváš ty správné lidi. Díky za tvůj příspěvek. :)

16 Karel Havlík Karel Havlík | E-mail | 7. června 2014 v 14:18 | Reagovat

[13]: ... já mám doktorku, na kterou si nemohu stěžovat. Nepředepisuje hned léky, spíš se snaží lidem poradit přírodní léčbou. Je fakt super, když jsem třeba potřeboval vstupní prohlídku do práce, která stojí 400,-, nechtěla za ní nic, protože věděla že smrdím korunou. A že jsem těch zaměstnání vystřídal! :) Ona má takové heslo, že tělo se uzdravuje samo. Samozřejmě už jsme tak zdegenerovaní, že pokud nejsme "hodně vysoko", tak ty "léky" prostě potřebujeme. Já beru loseprazol, páč mě příšerně pálí žáha. Tech "lék" ředí žaludeční kyseliny. Tak nějak tuším, že mě ta žahaFka :) pálí protože mám špatné vztahy v rodině, ale zatím nevím, jak bych to mohl dát do kupy. Hrozně mě ty vztahy mrzí, ale jinak mi to zatím prostě nejde. Věřím, že až to budu mít jednou v palici srovnané, tak mi nic nebude.

17 mariankosnac mariankosnac | 7. června 2014 v 15:12 | Reagovat

Ak poznáte americkú komédiu absurdistan, tak asi tak bude vyzerať svet v budúcnosti. Alebo to bude ako v terminátorovi, stroje budú inteligentnejšie než človek a prevezmú vládu.

18 Dany Dany | E-mail | 7. června 2014 v 15:32 | Reagovat

Jsem přece jen kapku starší. V mé době nebyly ve škole žádní dys, to je pravda. Jen spousta lemplů, lenochů a pod. Já patřila k nim. Prostě něco hroznéno. Líná a nenaučitelná. A hle moje neteř, když byla malá (dnes je jí 22) Tak měla ve škole stejné problémy. A dostala označení dysgrafik, dyskalkulik. Takže ono to není o tom, že je těchto dětí více, než dříve. Jen se to teď prostě tak diagnostikuje. Dříve jsme byli blbci a lemplové a hotovo.
A taky je to v učitelích. Pokud nemá autoritu, je to jen jeho vina. Pak se nemůže divit, že ho žáci neposlouchají, a odmítají se učit.  A svádět pak na děti, že jsou špatní, jen jejich alibizmus. Svádí na druhé svou vlastní neschopnost zaujmout a naučit. To platilo i kdysi a platí to stále.

19 jáá jáá | 7. června 2014 v 15:34 | Reagovat

[6]:teda psychiatr no :D

20 Anelie Anelie | 7. června 2014 v 16:22 | Reagovat

Jeste jsem si k tomu vzpomnela, ja. Jsem chodila na osmilety gympl, takze tam jsme byli vsichni inteligentni, a jeden profesor nam jednou rikal, ze my tu nezijeme v opravdovem svete, ze az vyjdeme ze skoly a dostaneme se do styku s ostatnima, tak uvidime, co umi byt lidi za sebranka... A mel pravdu, kdyz to,porovnam treba se spoluzaky sestry, co chodila na normalni
zakladku, a to za nas jeste nebyly mobily a pocitace teprv zacinaly

21 Alue Alue | Web | 7. června 2014 v 16:31 | Reagovat

[16]: Pálení žáhy a celkově problémy se žaludkem, vředy a zažíváním způsobuje bakterie escherichia coli. Jsou na to homeopatika a MMS, zajdi si za detoxikačním praktikem, nech se změřit a už to nebudeš muset brát. - MMS si na to seženeš sám, stojí pár kaček.

Taky tě varuji, pokud je to ona, tak v pokročilém stádiu hrozí žaludeční vředy, v dalším i crohn, když proleze do střev... Řeš to pokud mohlo hned, práškem jen potlačuješ projevy.

22 Alue Alue | Web | 7. června 2014 v 16:34 | Reagovat

[18]: To je taky pravda. Neustálá medikace a posedlost udáváním diagnoz kolikrát předbíhá normální zdravý selský rozum. Tehdy byly prostě zlobivé a hodné děti, tečka.
Zase ale když už se výjimečně objevil nějaký aspergill, tak to pak fakt neměl lehké a to o lenosti není, prostě mozek nefunguje jako u ostatních.

23 Karel Havlík Karel Havlík | E-mail | 7. června 2014 v 16:34 | Reagovat

[21]: :) děkuji, dám se do toho. :)

24 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 7. června 2014 v 16:52 | Reagovat

Já jsem v deváté třídě ZŠ, je nás 24 a máme 2 dys. S většinou si velice rozumím a můžu s nimi mluvit prakticky o čemkoliv, všechny třeba zaujalo moje veganství nebo že píšu knihu. Tak jakoby je svými názory vyburcovávám :) Což mě velice těší :)
Hodně lidí z naší třídy hraje na hudební nástroje, sportuje, kouří pouze dva kluci, zbytek kouření nesnáší. Překvapilo mě, že nikdo z naší třídy nesleduje TV :) Kluci občas hrají hry nebo dělají blbiny jako malí, ale to jenom když jsou spolu a přetvařují se před sebou. Když jsou po menších skupinkách, jde se s nimi normálně bavit :)

Jsem ráda za svou třídu a budu na ni vzpomínat... *ukápla slzička*

25 Avalien Avalien | Web | 7. června 2014 v 17:35 | Reagovat

To, že děti jsou čím dál více znuděné a sebestředné - bych nedávala za vinu jim samotným (i když nad tím mají taky trochu podíl) ale spíše dospělým. Když se to tak vezme, tento svět spěje do hnoje, vítězí tu dobro nad zlem, reklamy svádí k shromažďování majetku a u přísloví VĚŘ SI má najednou trochu jiný význam. Když ona dvě slova někomu z pubertálních dětí řeknete, vsaďte se, že to je jako kdybyste mu řekli: Kašli na ostatní, ty jsi důležitější.

A tohle je výsledek. Pokud se tento svět celý od základů zázračně nezmění, bude to horší a horší a horší, až nás nakonec naše planeta celá naštvaná nesetřese do hlubin vesmíru.

26 Mona Mona | Web | 7. června 2014 v 18:01 | Reagovat

Docela zajímavé, ale naneštěstí pro mne je to pravdivé... Bude mi patnáct let, příští rok začínám chodit na lesnickou školu, kam jsem podala přihlášku i proto, že jsem doufala, že tam tolik lidí nebude sedět s mobilama v rukách. Jaké přišlo zklamání, když nás při přijímačkách bylo ve třídě deset. Sedm lidí něco cvakalo do mobilu, jedna holka si něco četla, nějaký kluk čučel kamsi doblba a já jsem v lavici chroupala mrkev.
Co se týká dysů, jsem zastáncem toho, že je to opravdu jen nějaká diagnostika pro lenost a pár dalších věcí. Ve třídě jsem si prošla s čtyřmi dys, najednou jsem měla ve třídě maximálně dva. (jeden u nás bydlel jen chvíli, ostatní k nám propadli a už odešli dřív/propadli od nás níž, až na jednu holku). O zbytku třídy se asi raději zminovat nebudu. Jsem zastáncem toho, že jsem se ke své smůle připletla do třídy primitivních opic. To jak u nás kdo kouří, to snad radši rozebírat nebudu.
Je docela smutné, že se s nikým moc nebavím, protože moc není o čem. Pár kamarádů jsem si našla proto, že jsem začala chodit do skautu a florbalového kroužku, kde se pár relativně normálních lidí našlo, abych se s nimi mohla bavit i o normálních věcech vhodných k mému věku.
Je teda fakt - trávím asi u počítače trochu víc času, než by bylo nutné. To přiznávám, ale koneckonců sama se mi někdy jít ven nechce a můj nejbližší přítel bydlí sice nedaleko, ale má přísné rodiče a vídáme se asi tak jednou týdně, takže si hodně po večerech píšeme a podobně. Je to škoda, já bych s ním byla radši venku, ale co se dá dělat. Krom toho, musím dodat - je mu osumnáct, z čehož vyplývá, že je mentálně už trochu jinde než kdekdo v mém věku, takže s ním se už docela dá bavit. Když opomenu, že je věřící, je to ideální člověk pro mé potřeby.

27 tarantule* tarantule* | 7. června 2014 v 20:06 | Reagovat

Mě je 15 a je nás ve třídě 29 a dyslektiky máme jen 2. K tomu plnou třídu zmíněných blbců se kterými se absolutně nadá bavit, protože kromě té blbosti okamžitě začnou pomlouvat toho, kdo je jen trochu jiný. Nemůžu se dočkat, až na konci roku vypadnu. Jinak se přiznávám, že patřím k těm utrápeným teenagerům, kteří ti psali. Teď je mi skoro provinile, když vím, kolikrát na to musíš odpovídat. Myslím, že jsi ten dotaz před časem zveřejňovala i taky na blogu (ten o zapadání na střední škole). A chci ti za tu odpověď ještě jednou poděkovat :)

28 Aknot Aknot | 7. června 2014 v 21:13 | Reagovat

Navštevujem strednú umeleckú školu a musím povedať, že mám veľmi dobrých a inteligentných spolužiakov. Neviem, či je to tým, že pocitovo tvoríme a robíme to, čo nás baví alebo je to náhoda a dostalo sa toľko dobrých ľudí do jednej triedy. Avšak keď sa pozriem na iné školy, tak vidím ľudí závislých na mobile, dievčatá, čo sa obliekajú ako... s prepáčením štetky, chalanov, čo na seba hulákajú a nadávajú, tak žiaci mojej školy sú na tom úplne inde.

Je mi smutno z toho všetkého, ale som rada za ľudí, ktorými som obklopená, lebo s nimi sa človek vie porozprávať úplne o všetkom.

29 BP BP | 7. června 2014 v 21:43 | Reagovat

Patrim k starsi generaci. Ve tride na ZS (1976-1984) nas bylo pres 30 a zadneho dys jsme nemeli. Byli jenom zaci snazivy, chytrejsi, lini, pomaly, hloupejsi. Na gymplu jsem byla 1984-88 a opet zadne dys jsme ve tride nemeli a bylo nas opet pres 30. Tam se to delilo jen na vice chytrejsi a mene chytrejsi. Mame 3 deti 14, 9, 6 a televizi nemame 5 let, radio tez ne (jen v aute) a noviny/casopisy neodebirame. Mame 2 pocitace, ale pristup na ne je jen pres heslo, takze pokud deti na nem chteji koukat napr. pohadku, tak nas rodice museji pozadat o svoleni a my jim pocitac zapneme. Vsichni 3 maji kazdy 2 konicky kam pravidelne 2-4 tydnne chodi. O vikendech jsme temer vzdy v prirode, tapkame po horach .... sbirame vsichni byliny na caje ci vyrabime sirupy, medy, maste.... Pri spatnem pocasi bastlujeme, malujeme, hrajeme hry nebo nekoho navstivime. Mobily mame zapnute malo, wifi nemame. K doktorum nechodime. Facebook je jako co ? :-) nevedeme. Ale to vse je u nas mozne, protoze ja nepracuji. S manzelem jsme se dohodli, ze kdyz chceme deti, tak by mel jeden z nas byt doma a vice se jim venovat. Bydlime v zemi, kde vetsinou muz staci rodinu uzivit, takze zena v domacnosti je zde, hlavne na vesnici, normalni stav. Nejsme milionari, nemame hmotny majetek, ale zijeme si dobre a tak 2x do roka mame krasnou dovolenou v zahranici, aby jsme videli, jak ziji jinde a neco z teto planety jeste videli, nez odkracime nekam jinam. Proste jsme se rozhodli vice investovat do deti a spolecnych zazitku nez do hmotneho majetku. At uz je system jakykoliv, tak myslim, ze ZATIM maji ve vychove deti posledni slovo rodice.

30 Foxie Foxie | 7. června 2014 v 22:19 | Reagovat

No, v našem ročníku (prvák na gymplu, tři třídy po třiceti lidech) jsem žádného dys- nezaznamenala, ale asi teda budem spíš výjimka :D Přestoupila jsem z osmiletýho gymplu, kvůli třídě - dělo se tam přesně to, o čem je tenhle článek, už se to fakt nedalo. Když to porovnám, tak tady sice nikdo nenásobí trojmístná čísla z hlavy, ale s těma lidma se dá mluvit. Aspoň trochu.
Řekla bych, že tenhle problém hodně souvisí se školstvím jako takovým, všichni víme, že je to celý postavený úplně na hlavu, a pokud se k tomu všemu sejdou učitelé-pitomci (nikdy bych neřekla, jak strašně dokáže učitel předmět znechutit, nebo naopak zpříjemnit!) tak co se od nás potom očekává?

31 Já | 7. června 2014 v 22:29 | Reagovat

[22]:
kdo je aspergill???

32 Natsumi Natsumi | 8. června 2014 v 8:07 | Reagovat

Jsem na přírodovědném lyceum a s jistotou mohu říct že jsme ten nejlepší kolektiv,a jako třída jsme celkově velmi inteligentní kde nejsou žádné vypatlané děcka.Ostatní moji kamarádi bohužel takové štěstí nemají,, na ostatních školách je to vážně dost špatné tak jak popisuješ ve článku.Dys máme asi jen tři.Jsem strašně ráda za to ,že mohu být někde kde jsou lidi kteří jsou tak nějak na stejné vlně jako já.Možná co mi tam vadí jsou pitomí učitelé kteří mi znechutili nejeden předmět,ale jinak si nestěžuju ,tady už konečně netrpím jak na základce kde jsem měla ve třídě  samé namyšlené, falešné tupce se kterýma jsem si neměla absolutně co říct.

33 Anchor Anchor | E-mail | Web | 8. června 2014 v 9:43 | Reagovat

Musím se přiznat, že jsem jedna z těch, kteří jsou poslední dobou ve škole docela líní jako vši (doufám, že aspoň minimální podíl na tom má blížící se léto a prázdniny, ale úplně si jistá nejsem O:)) a už nějaký ten pátek se mi nechce se učit. Obzvlášť pro mě né zrovna do budoucna potřebné věci z chemie a fyziky. 3:D Ale stále se snažím, čtyřky a pětky dostávám výjimečně a nesedím vyloženě celé dny u počítače - věnuju se nově tanci (třeba teď jsme měli vystoupení! 8O) a ještě nověji zpěvu :)

34 Lilien Lilien | 9. června 2014 v 0:41 | Reagovat

Tak osobně jsem DYSgrafik a nepletla bych to všechno dohromady. Nevím, jak dnes, ale od sebe vím, že to nemusí mít co dělat s inteligencí. U mě byl akorát problém ten, že jsem nikdy nepsala krasopisně, na slohovky jsem dostávala víc času, protože mi trvalo je přepsat a neumím kreslit. Mamka to v mém dětství řešila tak, že mě zaměstnávala ručníma pracema. Kupovala mi různé sady na vymalovávání, učila mě háčkovat a plést, přivedla mě k puzzlím.
Ne všechny DYS dětí jsou automaticky hloupé.

35 Lenka Lenka | 9. června 2014 v 1:01 | Reagovat

Myslím, že to není ani tak těmi ultrazvky, i když určitě to má také svůj vliv, ale to bychom pak museli zmiňovat i HA atd...Asi to bude vše dohromady, ale já si myslím že dneska jsou na ty děti ve školách opravdu přehnané nároky, To co se před 10ti lety učili v 9 se pomalu učí už v 5 třídě...Vůbec si nezmínila to nejdůležitější, tedy to, že dys vyvstává přesně z toho, že se nehledí na studenta a žáka jako na individualitu a že mu není umožněno mít své vlastní tempo na učení apod...Každý je jiný nemůžeme házet všechny do jednoho pytle, tak jako se to dneska dělá a to nejen ve školách. Velice krásně, trefně a moudře o tom pojednává Naomi Aldort a dalších spousty jiných inteligentních lidí...Ty děti jsou chudáci dneska a vím, že to rozhodně není jimi a tím že by byly nějak hloupí. Sama vím, jak mi praděda předhazuje, že my to máme dnes snažší a že on měl na škole sáme jedničky ze všeho. No ale pak když jsem viděla z čeho, tak mi to bylo hned jasné...Těm kdybychom ukázali to co se učíme dnes my, tak by neměli ani šajnu a nikdy by to nebyli ani schopni pobrat a pochopit, takže toť otázka, kdo je tady ten "hloupější"....

36 valec valec | E-mail | 9. června 2014 v 7:36 | Reagovat

Nechci to zlehčovat, ale v poslední době (asi 30 - 50 let)mají hloupější lidé více dětí než inteligentní a chytří lidé. Kdo trochu rozumí matematice, tak si dokáže představit jak to bude pokračovat. Takže je to jenom důsledek toho, že hloupý člověk neřeší počet dětí. Je mu to jedno. Kdežto chytrý člověk si plánuje, počítá přemýšlí co finančně zvládne atd. Takže tak nějak to vidím. Mějte se krásně a vy chytřejší prosím vás milujte se a množte se :-)

37 Babalon Babalon | 9. června 2014 v 10:26 | Reagovat

Měli jsme se synem (3 třída),že v zimě opravdu často seděl u PC nebo TV. Sice jsme se snažili to regulovat, ale kdo se má pořád dohadovat. Nakonec když už se synek tvářil, že vůbec nevnímá okolí, když se i doma předváděl a choval nesmyslně a hloupě, tak jsme doma prostě veškerou elektroniku zakázali. Týden dva to byl horor, ale pak najednou..., agresivita pryč, začas si s námi víc povídat, najednou jsme zase byli rodina plná lásky. Pravda je, že aby se nenudil, začal chodit na sportovní kroužek, takže celkem se 4xdo týdně vyběhá a vyblbne, tak to má asi taky vliv. Každopádně když teď syn řekne, že je lepší být venku než sedět u PC, vrním blahem, že jsme ten vývoj ještě stihli zvrátit včas a nebyli líní změnit i svoje návyky a dětem toho času věnovat víc. Myslím, že nám to doma všechno došlo až za pět minut dvanáct.

38 Tomáš Tomáš | 9. června 2014 v 20:23 | Reagovat

[37]: Tak to Vám gratuluji a beru Váš příspěvek jako velkou inspiraci do budoucna, že to jde a má smysl. Ještě jednou děkuji.

39 Alue Alue | E-mail | Web | 9. června 2014 v 20:38 | Reagovat

[37]: Klobouk dolů, takto se pozná skutečně dobrý rodič.

40 mariankosnac mariankosnac | 9. června 2014 v 21:20 | Reagovat

[39]:  Takže aj rodič, ktorý tvrdo potláča slobodnú vôlu dieťaťa, môže byť dobrý rodič?

41 Iris Iris | 10. června 2014 v 7:50 | Reagovat

To je velmi zajímavé téma. Ani jsem netušila, že je to dnes tak zlé, i když jsem krátce učila a mám stejnou zkušenost. Víceméně jsem ji ale připisovala nízké kvalitě té konkrétní školy. Jinak počítač je problém. Já jsem doma, takže když dítě přijde ze školy, nechám ho chvilku ať si hraje na počítači (my jsme zase v dětství seděli u televize),ale pak musí jít něco dělat. Mám to jakž takž pod kontrolou, ale nejde to úplně zakázat. Aktivity po celý den s dítětem jsou fajn nápad, ale když máte děti, časem zjistíte, že tak úplně vždycky nejde. Co mají ale dělat rodiče, kteří jsou v práci celý den? Jednoho takového kluka znám. Rodiče se starají, kluk chodí do kroužků, ale oni se vracejí z práce až večer. Takže občas je na počítači i 12 hodin v kuse nebo se dívá na horory (saw), na které by mu oni nikdy nedovolili v jeho věku (11) se dívat. Ten problém s počítači by si zasloužil samostatný článek. Co se tak bavím s rodiči, tak to jako velký problém řeší i ti, co jsou na vesnici a děcka můžou běhat venku. Žádný rodič bohužel není takový superman, aby své dítě dokázal zaujmout po celý den a aktivně fungoval jako robot od rána do večera.

42 Alue Alue | E-mail | Web | 10. června 2014 v 10:46 | Reagovat

[40]: Kdybys věděl, co za krypla vyroste z dítěte, které je odmala závislé na počítači (mám s tím bohužel bohaté zkušenosti), neptal by ses takto hloupě. Závislost není svoboda projevu, je to otroctví elektroniky.

43 Lorána Lorána | E-mail | 11. června 2014 v 22:04 | Reagovat

No tééda. Dlouhá léta čtu články od naší drahé Alue (Ahoj Alue :-)) ) Ale dnes prvně "komentuji", poněvadž mi článěk udělal velkou radost. Jsem ročník 94 a ze základní školy jsem vycházela ze značnou úlevou (ten kravál, ta banda,s prominutím, volů, neschopní respektovat učitele a lidi kolem sebe..pufff) Mamča do mě hučela ať jsem na ně milá, babička ať se s nimi přátelím.. Tofišejo! :-D Nikdy jsem neměla potřebu se bavit s lidmi, se kterými se prostě vybavovat nechci. Myslím, že pojem "přátelství" jsem si vyřešila v minulém životě. Ale NIKDY! Ještě nikdy jsem neslyšela to, co jsem si celá dlouhá léta myslela.(viz. Aluščin článěk) Je trefný a já děkuji, že mohu hrdě přijít před babičku a maminku a ukázat jim na Tvůj článek :-)

Co mě ale skličuje je pomyšlení, zda zvládnu vychovat vlastní děti. Tolik se ,jako mladá žena, bojím toho, do jakého světa je přivedu... No, musíme si věřit drahé "mladé ženy" :-)))

Můj bráška (11) má všechny moderní nemoce (dys, dys, dis, dys, ADHA, dys, mírný náklon na autismus) Učitelé chtějí stále nějaká potvrzení od psychologů, jak se k němu mají chovat(chodí do zcela normální školy) a podobně. Já ho znám tak, jak jen sestra může svého bratra znát a nevidím v něm problém. Má své určité sklony, ale to každý člověk. Jediný rozdíl je, že něco společnostu uzná jako "normální" a na něco chce 150 papírů z razítkem.

To je tak: Když vcházíte do ordinace lékaře, jste zdráv. Když odcházíte, prakticky je z vás zombí se štosem receptů. :-)

Děkuji za možnost zdlouhavého komentáře :-D
S láskou a přáním mnoha zdarů, M.

44 Neriah Neriah | E-mail | Web | 13. června 2014 v 14:09 | Reagovat

S většinou článku souhlasím. Ale není pravda, že když má nějaké dítě "dys poruchu", znamená to, že je automaticky hloupé. Naopak poruchy učení mají často děti jinak nadprůměrně inteligentní, děti nadané. Jsem ročník 1993 a když jsem nastoupila do první třídy, měli jsme v ní čtyři dyslektiky. Někteří se naučili číst celkem plynule, nejvíc mi ale v paměti utkvěl kluk, který ještě ve čtvrté třídě skoro slabikoval, čtení mu dělalo fakt problém. A přesto, když jsme měli za úkol vzít oblíbenou knihu a mluvit o ní, zatímco ostatní donesli nějaké pohádky nebo pro jistotu vůbec nic, on jako jeden z mála přinesl encyklopedii a deset minut plynule mluvil o jejím obsahu a proč ho právě tohle zajímá. Nemusí to tak být vždy, ale vážně neplatí, že dítě s nějakým "dys" je zlobivé či líné, jak se tomu říkalo dřív. Naopak co si tak pamatuju, tyhle děti byly vždycky šikanované a pro smích, i když se snažili ze všech sil. Naše třída tehdy byla ve škole nejzlobivější, a žádné z těch čtyř dětí to nezapříčinilo.
Každopádně i kdyby ano, ani bych se tomu nedivila. U těchto dětí je totiž jeden zásadní problém - vnímají, že při určité činnosti selhávají a tyto pocity se pak projevují i v jejich chování. Pokud učitel/rodič dítě nemotivuje, nechválí ho za pokroky a neoceňuje snahu, přestává se snažit a mohou se projevit problémy v chování.
Ale už ty speciálně pedagogické kecy ukončím.

Co se týče etiologie poruch učení, kromě již uvedeného bych dodala i starou klasiku - pití alkoholu v těhotenství, nebo i protrahovaný porod, hypoxie... I nedonošené děti mívají často tyhle problémy.
Každopádně bych si i dávala pozor na to, co matka v těhotenství konzumuje, a nemyslím tím jen potraviny, ale i třeba různé vitamíny v tabletách. Kamarádčina sestra dostala nějaké vitamíny, které obsahovaly barvivo způsobující u dětí právě hyperaktivitu. Hned ten hnus letěl do koše.
Myslím, že spousta žen to bere v domnění, že tak tělu dodávají něco potřebného, aniž by četly složení.

Se zbytkem článku ale souhlasím a doporučila bych ho přečíst všem rodičům, kteří na své děti nemají tolik času, protože jsou celé dny v zaměstnání.

45 Alue Alue | E-mail | Web | 13. června 2014 v 15:04 | Reagovat

[44]: Že jsou všichni ,,dys" hloupí se v článku nepíše, patrně jsi ho nečetla celý pozorně.

46 Jára Jára | 15. června 2014 v 17:44 | Reagovat

A není to třeba očkováním?

Podívejte se na tohle video:
http://www.cestyksobe.cz/ludmila-elekova-nezadouci-ucinky-ockovani-ad3826/

I do malých dětí se cpe stále více a více chemických látek. Hlavně, že farmaceuntické koncerny mají zisk! A co potom bude s takovými členy společnost dělat?

47 Ilona Ilona | 26. listopadu 2014 v 14:41 | Reagovat

Jsem ráda, že má dcera vychovává vnučku raději příroda, knížky, malování, stavebnice, zručnost apd. Problém je u dcerky mého přítele, máma si moc nevšímá a táta(přítel)se v ni vidí, že za ni poklízí, ven nechodí, jen počítač a ošklivé dnešní pohádky, hygiena skoro žádná, spaní pozdní apd., rozmazluje ji. Ve 12-ti letech je holka hodně pozadu. Ve škole ji chtěli dávat taky léky na pozornost. Vložila jsem se do toho, že je to vinna rodičů, že nemá holka žádný režim, nikam nejde, nic nedělá a proto nezvládá ve škole. Prášky, že bych ji nedala. Přítel s práčky taky naštěstí nesouhlasil ale změnu výchovy mi zamítl. Chtěl se přistěhovat za mnou, ale za těchto podmínek jsem zamítla zase já. Nyní se mi podařilo ho zlomit a se vším souhlasí, tak jsem zvědavá. Budu ale tvrdá, je mi holky líto, byla by v životě nešťastná a smáli by se ji. Tohle pokud budeme spolu nedopustím i přes to, že nejsem její rodič. Svoji dceru ale myslím, že jsem vychovala dobře a můžu říct, že mě má i ráda. Bude tvrdý boj, tak mi držte prosím palce. Děkuji. I.

48 vea vea | 2. dubna 2015 v 1:23 | Reagovat

[42]: já osobně se teda můžu s klidem označit za PC závisláka už nějakých 6 let (z celkového počtu 13) a nezdá se mi že bych byla nějak krypl :D sice chodím na speciální školu ale tto je tím autismem a tím že tam je mnohem lepší kolektiv (protože ve třídě je jen kolem 10 dětí a když se něco děje tak to učitelé řeší a ne že jen napíšou poznámku a hotovo) rozhodně můžu říct že IQ 135 je hodně nad průměrem protože podle statistik co jsem přečetla vzhůru nohama z bloku psycholožky (nebo koho :d) byl průměr 100... a to už tak 3 roky bude...

P.S nepřehledný, pátý přes devátý a moc srozumitelný to asi nění ale co :D jednou jsem to napsala tak to mazat nebudu :D

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama