V e-shopu Alue.cz přibyly nové druhy Energetických krystalů. - K dispozici ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 20.10.

5+1 Krotitelé duchů a jejich slavné případy

22. září 2015 v 2:54 | Alue K. Loskotová |  Záhady
Badatelé zabývající se paranormálními schopnostmi, nebo vědci, kteří dokážou odstranit nežádoucí duchy. To jsou současní krotitelé duchů. Jejich služby často využívají zoufalí lidé, kteří už nedokážou déle vydržet v jednom domě s cizí bytostí. Kdo jsou tito tajemní zachránci, kteří umí najít společnou řeč s duchy?

Harry Price

Jedním z prvních lovců duchů je Harry Price (1881-1948) z Británie. Ve vesnici Borley v anglickém hrabství Essen pomáhá místním od ducha jeptišky, kterého se nemohou zbavit. Až jeho příjezd konečně sjednal klid. Price prozkoumal okolí a ve sklepě jednoho z domů objevil záhadné ostatky. Zjistil, že patří zmíněné jeptišce a nechává ji okamžitě pohřbít. Od toho času nastává v Borley klid. Duch ženy zřejmě konečně odešel...

Nejproslulejší Pricův případ se odehrává v londýnské jižní části Battersea. Rodina Henryho Robinsona zde žije poklidně celých 25 let, než se do jejich domu na ulici Eland Road nastěhuje neviditelná bytost. Nejprve pouze hlomozí a třese stoličkami, později ničí nábytek a okna.
,,Napadlo mě, že snad někdo cosi hází vzadu ze zahrady, ale to se nepotvrdilo. Ani policie nic nezjistila," vzpomíná roztřesený majitel domu. Zoufalí Robinsonovi proto hledají spásné řešení a pozvou si Priceho. Tomu je od počátku jasné, že zřejmě půjde o zlomyslného poltergeista.
K jeho odstranění vede dlouhá cesta.

,,Několik návštěvníků mysteriózního domu, které jsem měl možnost během pobytu v Battersea vyslechnout, mi tvrdilo, že za neplechami v domě stojí někdo z domácnosti Robinsonových, nebo alespoň duch, který se přisál na někoho z rodiny," prohlašuje Price při svém vyhánění poltergeista v roce 1928.
,,Provedli jsme test, kdy jsme jednotlivé členy rodiny vysílali z domu pryč. Ale bez výsledku. Chaos v domě pokračoval. Proto mohu tuto hypotézu vyloučit a přidat rovnou domněnku svou. Zahrada Robinsonových sousedí s pozemkem, na kterém se nacházela psychiatrická léčebna, kde se privátně léčili vojáci a váleční invalidé," dodává Price.
Přišel škodolibý duch právě odtud? Je to pravděpodobné, protože potom, co Price vyřkne nahlas svou teorii, útoky prakticky ustávají. Vyhnání ducha později dokončí exorcismus, který provede místní farář. Této praxi se prý žádný z přízraků neubrání.
Údajného ducha po levici Priceho zachytil průkopník tzv. spiritistické fotografie William Hope.



Harry Price byl zřejmě prvním lovcem duchů svého druhu. Využíval ke své praxi i moderní techniku. Ve své době byl však považován za podivína, také proto, že prováděl i čarodějnické experimenty.

Loyd Auerbach

Rodina z Petalumy v Kalifonii se dlouho nemůže zbavit přízraku, který ji těžce ztrpčuje život. Na dům nešťastníků létají spršky kamenů z přilehlé skály. Veškeré pokusy odhalit vandala se však míjejí účinkem. Útoky přicházejí odnikud. Jakmile se o případu dozví lovec duchů Loyd Auerbach (*1956), míří do Petalumy, aby se úspěšně popral s agresivním duchem.

Příběh rodiny Brownových se začíná psát v roce 1985, kdy si pořizují řadový domek na okraji Portlandu. Majitelka Carolyn Brown vzpomíná, že už tehdy měla podivné pocity.
,,Jako bychom nikdy nebyli sami, i když tu s námi fyzicky nikdo nebyl," vypráví žena, která dům koupila i přesto, že věděla o jeho krvavé minulosti. V domě totiž šílený muž zavraždil svou ženu, poté sebe a zanechal po sobě pět sirotků.
,,Řekla jsem OK, stalo se, ale náš život bude probíhat jinak a tohle musíme hodit za hlavu. Ten dům stál za to," doplňuje Brown.

Ale začaly se dít opravdu podivné věci. Samovolné zapínání videorekordéru a světel doprovázely vidiny nejmladší dcery Cassie Brown. Přicházel k ní prý černý pán a černá paní. Dítěti nikdy neublížili, naopak prý nad ní drželi ochrannou ruku. Podle Auerbacha tak činili kvůli výčitkám, že jejich vlastní děti vyrůstají bez rodiny. Jenže z domu musí zmizet!

Auerbach nejprve speciálními přístroji měří aktivity duchů v místnosti, aby zjistil, která místa fungují jako jejich domovské ostrůvky. Po jejich zaměření už přistupuje k samotné akci. Při odstranění duchů pak společně s majitelkou domu používají svěcenou vodu z rozprašovače a příkaz, aby odešli, protože jejich dílo je dokonáno a není jich zde třeba. Toto zvolání provádí sama majitelka domu, paní Brown. Od tohoto okamžiku je prý v domě v Portlandu klid.

Patti Starr

Americká certifikovaná lovkyně duchů která se věnuje také EVP (Fenomén elektronického hlasu) umí údajně ducha rychle a účinně zneškodnit. Díky zásahu Patti Starr z roku 1995 může dále nerušeně fungovat americký hotel Boone Tavern v Madison County, kde se ozývají hlasy duchů a zoufalí zaměstnanci si s nimi neví rady.

Lovci duchů jsou dnes velice populární, ale jejich praxe nemá dlouhou tradici.
,,Dnes je duchařina velmi moderní. Ale nebylo to tak vždycky, když jsem s tímto podivuhodným oborem v 70. letech začínala, tak jsem se bála o tom jen promluvit. Moje okolí by mě považovalo za vyšinutou a obvinění ze spolčení s ďáblem by také na sebe nenechalo dlouho čekat," prohlašuje Starr.
Ale dnes je všechno jinak. Když zrovna nevede kurzy chytání duchů, často pomáhá s přízraky v obydlích, které dokáže oslovit pomocí EVP. Její praxe je však podložena zvukovými záznamy a výpověďmi očitých svědků! Jako například v případě strašidelného hotelu Boone Tavern sídlícím v městě Berea v Madison County.

Zdejší zaměstnanci prý často slýchají hlasy lidí, kteří neexistují. Případ proto přijíždí prošetřit tým Patti Starr. Ona sama vede při zapnutém diktafonu na místě konverzaci: ,,Nacházejí se zde prosím duchové? Pokud je někdo na druhé straně, řekněte prosím ahoj."
,,Ahoj," odpoví slabě znějící hlas.
,,Jste spokojeni tam, kde jste?" ptá se dále Starr.
,,Docela dost." odvětí záhadný hlas.
,,Máte nějakou radu pro nás?" žádá Starr doufaje, že konverzace bude pokračovat. Ale odpovědí je jí jen ticho.
,,Je tu někdo, kdo chce s námi mluvit?" ptá se ještě Starr, ale kontakt je jíž nenávratně ztracen. Stejně tak ale mizí i duchové z prostor ubytovacího zařízení. Vytratili se proto, že konečně byli vyslyšeni? Nebo je přesvědčila pouhá přítomnost Patti Starr?

Jeff Dwyer

Americký senzibil, spisovatel a lovec duchů Jeff Dwyer se studiu duchů věnuje dlouhá léta. Místem jeho působení se stává především domovská Kalifornie a přilehlé oblasti.
O pomoc ho v roce 2010 žádají například manažeři hotelu Monterey v historické části stejnojmenného města. Nejen oni a všechen personál, ale také hosté registrují šeptající hlasy, chladné vlny na chodbách a zjevení přízraků uvnitř budovy.
Dwyer se na místě přesvědčuje, že místní mluví pravdu. Ředitelka hotelu Maureen Doran poskytuje lovci duchů pokoj č. 217, který by měl nejlépe posloužit k potvrzení neblahých domněnek. Právě v jeho blízkosti jsou slýchány hlasy.

,,Moje vlastní zkušenost byla úžasná. V apartmá 217 jsem poslouchal několik minut, zatímco mužský hlas bez těla blábolil o sedmdesátém pátém schodu," vyprání Dwyer.
,,Musí se opravit schod č. 75 a také koberec na tomto schodu," zní odkudsi. Na mobilním telefonu Dwyera se prý přitom objevuje číslo 75 hned několikrát za sebou!

,,Také můj syn Michael slyšel spolu se mnou, jak televizor v apartmá a radiobudík vyzařují hned několikrát elektrické vlnění, když byly přitom oba přístroje vypnuté," uvádí Dwyer a pokračuje: ,,Podle dalšího šetření se ukazuje, že za vše je zřejmě zodpovědný člověk zaměstnancům známý jako Fred. Fred kdysi pracoval v hotelu jako údržbář a zemřel po pádu na schodech."
Paradoxně po tomto zjištění personál upouští od zásahu proti duchovi a ponechává si tuto éterickou raritu jako lákadlo pro turisty!

Dwyer loví duchy skutečně poctivě. ,,Když se vypravím navštívit strašidelný dům, loď, letadlo, nebo jen kancelář, chci se tam všeho dotknout. Kliky, knihy, zbraně, nářadí, kuchyňské potřeby, to všechno si chci osahat," vysvětluje a dodává: ,,Sedím na židlích a spím ve starožitných postelích, abych odhalil duchy a dozvěděl se něco o jejich důvodech, které je nutí pronásledovat konkrétní místo." Tyto pečlivé postupy vedou k mnoha úspěšným misím.
K vyhánění přízraků Dwyer používá vykuřovadel, svěcené vody a soli. Platí ale pravidlo, že ducha je potřeba si nejprve přiblížit. Zvládne to jen opravdový krotitel duchů?

Gina Lanier

Gina Lanier je vyšetřovatelka paranormálních jevů z Tennessee, která mapuje činnost duchů a studuje jejich chování. Zabývá se mimo jiné fenoménem sexu člověka s duchy! Jeden z jejích nejznámějších případů pojednává o duchovi zabitého děvčete na Georgia High School. Studentka upadla na schodech střední školy v roce 1992 a od té doby se na schodiště stále vrací. Podle Lanier každý den v 10:05!

Lanier říká, že duchové jsou nedílnou součástí našeho života. Vzbuzují však prý v lidech nepatřičný strach.
,,Společnost nás neustále učí, abychom se spirituálních věcí báli. Napomáhají tomu hororové filmy s duchařskou tématikou jako Amityville Horror nebo Poltergeist. Lidé si pak spojí duchy s hrůznými obrázky a nedokážou vnímat věci paranormální s otevřenou hlavou. To je moc důležité," připomíná. Jenže, co když jsou darem neutrálně vnímat duchy obdařeni jen někteří jedinci a ostatním nezbývá než doufat, že si je duch nezačne dobírat?

Asi největším klenotem uloveným Ginou Lanier je vyfotografovaný duch děvčete, které zahynulo za tragických okolností na jedné ze středních škol v americké Georgii v roce 1992. (Na obrázku vpravo)
Tento duch navštěvuje Georgia High School pravidelně. Svědkové popisují, že někdy se dívka zjevuje jako mlžný opar, jindy jsou slyšet zvuky pádu po schodech. Studenti vypovídají, že se duch zjevuje vždy ve stejnou dobu během dopoledne. Není obvyklé, aby se duch takto dostavoval na místo v jeden čas.
,,Nikdo mi to sice nepotvrdil, ale domnívám se, že čas odpovídá okamžiku dívčiny smrti," tvrdí Lanier.
Později zachycuje přízrak na schodech, kde nebohá dívka spadla. Stane se tak v 10:05, tedy v čas, kdy prý duch studentky každodenně navštěvuje školu... Dojde její duše někdy klidu?


I Česko má své paranormální vyšetřovatele

Nejznámějším českým lovcem duchů je pravděpodobně Jaroslav Drábek, zakladatel badatelské skupiny EPRV777 (European Paranormal Real Voices).
S tímto společenstvím podniká cesty po celé České Republice, aby pomocí moderní techniky a vlastních paranormálních schopností zúčastněných detekoval nadpřirozené jevy, duchy zemřelých a jiné uvolněné energie.
Mezi jeho nejznámější případy se řadí několikadenní nepřetržité monitorování strašidelného lesa Bor u Branišova poblíž Českých Budějovic.
Během průzkumu se skupině EPRV777 daří zachytit mnoho duchů, a dokonce identifikovat známý strom oběšenců, kde měla ukončit život řada nešťastníků.


Kam dál:
• Kontakt: redakce@aluska.org
• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu http://aluska.org/
• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! - Podrobnosti ZDE
• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí" níže pod reklamou, děkuji!
• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? - Můžete se přihlásit k odběru: ZDE
 


Anketa

Vídáte okolo sebe jiskřičky?

Občas nějakou zahlédnu
Ne

Komentáře

1 Kirja Kirja | Web | 22. září 2015 v 7:07 | Reagovat

Proč je chtějí všichni rovnou zneškodnit a nezkouší se s nimi třeba domluvit?:/

2 Alue Alue | E-mail | Web | 22. září 2015 v 9:01 | Reagovat

[1]: Máš nějaké vlastní zkušenosti s duchem se kterým by se dalo normálně domluvit, pokud je to poltergeist nebo něco podobného? Já duchy z baráku už párkrát vyháněla a vůbec to není tak jednoduché, protože každý reaguje na něco jiného.

3 Alu Alu | 22. září 2015 v 12:55 | Reagovat

Trošku mě mate ta svědcená voda..Nemá být posvětsené prokleté?

4 Alue Alue | E-mail | Web | 22. září 2015 v 13:50 | Reagovat

[3]: Nad tím taky vždycky přemýšlím, proč to krotitelé používají. Možná vyhání zlo zlem :D ???

5 Kirja Kirja | Web | 22. září 2015 v 14:16 | Reagovat

No to úplně né... ale stejně...:D
Je pravda, že jsem teď taky "něco" musela vyhánět, protože to dělalo děsivý zvuky a jakousi "náhodou" jsem objevila takový ten velký nůž na maso u mě na podlaze...

6 Mary Mary | 22. září 2015 v 15:00 | Reagovat

No co vím já, tak ta posvěcena voda doopravdy funguje a celkově mě mate to že církev se umí s tímhle poprat vzhledem k tomu, že většina jejich učení je jinak celkem lživá

7 Alue Alue | E-mail | Web | 22. září 2015 v 15:37 | Reagovat

[6]: O to ale při exorcismu ani vyhánění duchů nejde, jakého jsi vyznání. Duchové reagují primárně na SÍLU OSOBNOSTI, SÍLU VŮLE A SÍLU VÍRY. Pomůcky jsou podružné, stejně tak doprovodná slova.

8 malé srdce malé srdce | E-mail | Web | 22. září 2015 v 17:36 | Reagovat

Mám rovněž několik zkušeností s duchy i s několika dalšími paranormálními jevy. Co se týká duchů, nikdy jsem se je nepokoušel vyhánět(nebyli vůbec agresivní), snad jen kromě jednoho jediného případu, který mě doslova vyděsil k smrti a myslel jsem, že asi zemřu. Bylo to tehdy, kdy mě zasedla "černá můra", či jak se tomu říká. Sedla mi jedné hluboké noci na prsa a začala mne dusit. Cítil jsem na své hrudi sedět skutečnou reálnou temnou postavu a cítil jsem obrovský tlak na prsou, jakoby ta postava vážila aspoň 150-200kg - vůbec jsem nemohl popadnout dech a skutečně jsem si myslel, že asi té noci umřu a v tom svém největším zoufalství jediné, co mne napadlo, bylo volat samotného Boha. A v tom okamžení to odešlo a já jsem se mohl zase volně nadechnout... Další přítomnost duchů jsem pocítil v mém pokoji, když jsem se přistěhoval na Slovensko. V domě, kde nyní bydlím, zemřelo několik lidí. Zažíval jsem tam různé paranormální jevy. I když to asi vyzní blbě, často se mi ježili chlupy(husina), zvláště z jedné paní, která měla bílý závoj( celá byla oblečená do bílého a jednu ruku měla černou. Viděl ji i můj mladší brácha. Každopádně jsem tehdy nevěděl co s tím. Ta paní nebyla nijak agresivní, ale párkrát se mne v noci dotkla, což jsem pociťoval jako velký chlad v místě doteku. V té místnosti jsem každý večer i ráno meditoval a pálil vonné tyčinky, ale ne kvůli duchům (prostě to dělám odmalička) a po nějakém čase jsem si uvědomil, že je prostě pryč, bez toho, abych vůbec něco dělal, či jí říkal, aby odešla. Prostě odešla sama od sebe. A s jejím odchodem ustaly i všechny ty paranormální jevy, až mi to bylo i líto. Najednou tam byla docela nuda. Jinak, já si myslím,že ta paní, byla maminka mojí mámy, která zemřela na rakovinu ve svých padesáti letech, ale nepodobala se na ní, vypadala rozhodně mladší, ale to je asi po smrti přirozené, že jaksi omládneme a ještě mě značně mate ta černá ruka, protože maminka mojí mámy byla prý velmi hodná, aspoň to všichni o ní říkají. Co se týká těch dalších úmrtí, jedním z nich byla smrt máminho bratra, který spáchal  v tom domě sebevraždu - střelil si do pusy a ty zbývající úmrtí, už jsou přirozené, i když jejich úmrtí nastalo v značně mladém věku a také nečekaně. Kromě jiných věcí možná ještě stojí za zmínku jedna příhoda, kterou jsem prožil jako velmi malý chlapec. Tehdy jsem bydlel v Přerově a umíral jsem na těžký zápal plic (skutečně jsem málem umřel) a tehdy jsem u své postele viděl takového liliputského červeného mužíčka. Nikdy předtím ani potom jsem ho už neviděl. Vůbec nevím, co to bylo zač. Samozřejmě, když jsem to říkal ostatním, tak mi nikdo nevěřil a potom jsem to už nikomu nevyprávěl.

9 Alue Alue | E-mail | Web | 22. září 2015 v 18:14 | Reagovat

[8]: Odešla sama přirozeně, protože ty jsi svou přítomností zlepšil energie toho domu, vyčistil jsi ho a ona na něm přestala rezonovat. Možná i povznesením energií v prostoru uviděla světlo a tak do něj odešla. Duchové se u konstruktivních lidí bez duševních problémů nezdržují, nemají důvod. Pokud má někdo opravdu dobré energie, čistí prostor jen tím, že tam bydlí a působí přirozeně, zanechává svoje otisky v prostoru.
Jinak tvé zkušenosti jsou úžasné, děkuji za ně a za doplnění článku. Myslím že ten červený mužíček byl trpaslík, nebo skřítek. Možná se ti snažil pomoct s horečkou, mohl být ohnivého elementu. Soudím podle barvy. Skřítkové děti chrání a mají je rádi, asi proto že jsou jim podobné. Zápal plic jsem měla taky a byl to mazec, ale až v dospělosti. Nepřeju nikomu zažít, jedna z nejhorších nemocí co mě potkala. Fuj :/

10 JÍRA JÍRA | E-mail | 23. září 2015 v 10:58 | Reagovat

Ono s těmi duchy je to stejné jako s Reiki. Kdo je vnitřně čistý, nemá problémy ani s jedním. Je to zase jenom zákon přitažlivosti v praxi. Každý si do tzv. "reálného života" přitáhne to, co odpovídá kvalitě jeho nitra. Máme-li v nitru bordel, je takový náš vnější život, jsme-li vnitřně čistí, dějí se nám hezké věci. Všechno, úplně všechno si však tvoříme sami. Vědomě či nevědomě. Jsme lidi, proto by základem našeho života měla být lidskost...

11 Marti Marti | E-mail | 25. září 2015 v 8:39 | Reagovat

Víte dlouho mě už mrzí, že se sice píše o lovcích duchů, ale nikdo už nepíše, zda je možné duchům - tedy těm, co zde po smrti zůstali pomoci.
Mám tuto schopnost odvádět duše zemřelých, komunikuji s nimi a odvádím je do tunelu, který si otevřu.
Oni - duchové někteří jsou nešťastní i z  toho, že se na ně lidi chodí koukat a lekat se jich. Nechápou to a tak je potřeba jim to vysvětlit.
Oni sami pak chtějí už pryč. Na druhou stranu někteří tu prostě chtějí zůstat a baví je doslova lidi strašit.
Takže takhle to máte. Lovit duchy - nedoporučuji ještě více je tím pozlobíte, protože potřebují pomoci a takhle si je můžete i přitáhnout domů.
Pokud s tímmto světem neumí někdo komunikovat opravdu nedoporučuji se do toho pouštět.

12 Alue Alue | E-mail | Web | 25. září 2015 v 9:10 | Reagovat

[11]: Na Aluška.org je návodů na práci s duchy v domě celá řada. Vyloženě odvádění do světla ale na netu lidi neučím, protože pokud na to nemáš dostatečnou sílu vůle a pokud se toho bojíš, uděláš si naopak ještě problémy a ducha na sebe nabalíš. Tohle nemůže dělat každý jouda z horní dolní.

ALE tvůj komentář mě zaujal, pokud máš zájem napsat takový článek a veřejně ho prezentovat lidem, já ti ráda dám prostor. Můžeš poslat článek do e-mailu a vystavíme ho, když bude pěkný. Můžeš klidně zůstat i anonymní, prostoru dostaneš kolik budeš chtít.

13 Marti Marti | E-mail | 25. září 2015 v 9:28 | Reagovat

[12]: Děkuji, mohu napsat článek praxe v tomto mám více než dosti. Tato práce se však naučit nedá a jak říkám, kdo to nemá tak dané - tím myslím tím jakou bytostí vtělené je, tak si s tím nemá zahrávat.
Setkala jsem se s celou řádkou duchů i s poltergaisty, kteří hlomozí, ale protože oni vidí, že je vidím a mluvím s nimi tak dají pokoj a pak jdou i nedobrovolně nahoru. Více napíši do meilu :-)

14 Katherine Katherine | 25. září 2015 v 10:25 | Reagovat

Preji krasny den. Jsem clovek, ktery ma problem necemu verit dokud to na vlastni oci neuvidi. Tudiz jsem si o to asi koledovala. Nedavno se mi stala vec, ktera me jeste do dneska desi, tak se s Vami podelim. Jedna moje kamaradka se pristehovala kousek od nas do bytu. Samozrejme me pozvala na takovou mensi kolaudacku. Otevrela se lahev vina a tak jsme popijely a kecaly az do pozdnich hodin. V noci nas napadlo, ze posleme fotku kamaradovi. Otevrely jsme notebook, zapla se na nem kamera a natocila se do pokoje. Koukame si tak do notebooku, nastavujeme se na pozu a v tom jsme se obe zasekly. Mlcky jsme sledovaly, jak za nama chodi sedivy stin. ( zadne okno ci nejaky odraz )Prosel z jedne strany na druhou. Vypadalo to jako stiv v prostoru... Zadne detaily jen jasny profil muze. Vubec se na nas neotocil ale prosel dost pomalu. Vse jsme sledovaly pouze v kamere na notebooku. Po tom, co zmizel se me kamaradka zeptala, zdali jsem to take videla. Je pravda, ze jsme v sobe mely lahev vina a kdybych to videla jen ja, tak si reknu, ze uz bylo alkoholu dost a nemyslim na to, ale kdyz to videla i ona... Navic jsme si muze a jeho pohyb uplne presne pozdeji popsaly. Pisu pozdeji, protoze se bezprostredne po tom stinu stało jeste neco zvlastniho. Kamaradka se otocila a ptala se me jestli jsem to videla a co to melo byt atd. Znam se moc dobre a vim, ze za normalnich okolnosti bych asi vyskocila a byla vydesena a okamzite se bezela podivat, co to melo byt. V tu chvili jsem jen rekla: neresme to, Nech to byt... Ne, opravdu nic to nebylo, nesmime to ted resit. A ona me poslechla... Kupodivu. Znam i ji a vim, ze normalne by ani jedna z nas uz v tom byte nechtela jit do postele. My jsme se ale zvedly, zhasly a sly spat. Jakoby se nic nedelo. A rano jsme se vzbudily, jako ze snu. Az rano jsme si o tom zacaly povidat a desilo nas to :D. Rano jsem byla neskutecne vdecna, ze jsem v noci rekla ty veci. Hnat se za tou veci at to bylo cokoli by nam asi urcite neprineslo nic dobreho. Verim, ze pro vetsinu z Vas, vericich v tyto nadprirozene bytosti, to neni nic zvlastniho. Ale pro nas to byl neuveritelny sok. Od te doby si rikam, ze bych mela prehodnotit svuj nazor na duchy. Nebo aspon na elektroniku!! Kameru na pc uz nikdy nezapnu, budu-li sama doma!

15 Alue Alue | E-mail | Web | 25. září 2015 v 13:30 | Reagovat

[14]: Určitě to není nic ,,neobvyklého", a rozhodně moc zajímavý zážitek. Kamery občas duchy chytají, když v nich není proti tomu zabudovaná speciální clona... ne všechny foťáky a kamery tohle umí :)

16 Marti Marti | E-mail | 26. září 2015 v 20:31 | Reagovat

[14]:Ono je opravdu třeba přehodnotit postoj k duchům. Je třeba si uvědomit, že člověk, který zemře tak jeho vědomí se automaticky oddělí od mrtvého těla. Čili duch není žádná nadpřirozená bytost nýbrž člověk, který tu byl ve svém hmotném těle a teď je prostě "beztělec". Není třeba se jich bát. Velmi správně jsi řekla - neřešme to. Tak se tam už pak neobjevil. Nicméně pokud by byl problém - mohu pomoci a odvést ho.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama