Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 15.7.

Manipulační programy církve, aneb jak likvidovat lidi od kolébky/ DOPORUČUJI

9. listopadu 2015 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Zasvěcení a jiné sekty
Milí čtenáři, ďurino na svých stránkách vydal skvělý článek, který přesně píše to, před čím varuji lidi už pěkných pár let. A kvůli čemu mě vyhledaly už desítky lidí abych jim křest odblokovala, když se dozvěděli jaké zlo se za tím skrývá... Velice děkuji za tento skvělý materiál!

Nechcem sa dotknúť nikoho viery, preto nasledujúci preklad nech nečíta nikto, kto si myslí, že s rímskokatolíckou cirkvou je všetko v poriadku, že kňazi sú služobníci boží a že krst je niečo, čo našim deťom nemusí uškodiť. Ak si myslíte, že neexistuje aura, že neexistuje jemnohmotné telo človeka, že neexistujú zápisy vložené do aury, že kliatba je hovadina, nečítajte nasledujúci preklad. Mohol by zvrátiť svet vašich hodnôt. ďurino, október 2015.

Vedel si, že akt krstu vloží do tvojho duševného poľa kotvu a odtlačí do tvojej duše nezrušiteľnú pečať? Inštitucionalizované náboženstvá a cirkvi rovnako ako iné systémy, ktoré pracujú pomocou manipulácií, takýmito jemnohmotnými zásahmi potlačia individuálny vývoj človeka, udržiavajú ho v strachu pred Božím trestom a vládnu nad ním.

Sedem rokov som bol mníchom a osem rokov katolíckym farárom
Kňazský úrad som opustil v roku 2008. O dva roky neskôr som vystúpil z cirkvi. Čo sa stalo?
Moje detstvo poznačila katolícka výchova. V mojich devätnástich som sa rozhodol hľadať pokoj v Bohu, keďže materiálny svet ma už neuspokojoval. Chcel som sa vzdať sveta a dať sa plne na lásku Božiu. Vstúpil som do kláštora a stal som sa mníchom. Tam som sa cvičil v chudobe, zdržanlivosti, poslušnosti, pokore a asketizme. V hlbokých meditáciách som cítil toho živého Boha v sebe a zvedavo som prehĺbil vedomosti kresťanskej mystiky. Otvoril sa mi nový svet.



Keď som bol potom vysvätený za kňaza, vytiahlo ma to z môjho vnútorného mlčania von do sveta. Opustil som kláštor a staral sa o malú obec v strednom Taliansku. Tam som mal viac času, zaoberať sa sebou samým, a začal som otvárať svojho ducha. Začal som pátrať. Kládol som svojim kňazským kolegom a svojmu biskupovi kritické otázky, skúšal som provokovať, aby som lepšie pochopil názory. Z mojej detskej viery sa vyvinula dospelá viera, ktorá sa už neuspokojila so štandardnými odpoveďami. Priepasť medzi mnou a cirkvou rástla.

"Nikto nie je väčším zajatcom ako ten, kto si myslí, že je slobodný!" (Goethe)

Zároveň som chcel pomôcť ľuďom, ktorí mi boli zverení. Nielen duševne, ale celostne. A tak som sa nechal vyučiť za učiteľa jogy a fyzioterapeuta. Jedného dňa ma biskup postavil pred nasledujúcu voľbu: buď si kňaz alebo terapeut - ale oboje naraz nie je možné. Bez akéhokoľvek zaváhania som sa rozhodol pre terapeuta. Zažil som mnohé a nič z toho neľutujem. Tieto početné vnútorné a vonkajšie procesy ma poznačili. Smel som rásť a zbierať skúsenosti. Boli to nádherné roky. Potom však prišiel čas, vydať sa novými chodníčkami.

Na začiatku boli kňazi
krizJa sám som bol kňazom a viem, o čom hovorím. Ježiš nikdy nechcel cirkev, nechcel nejakú hierarchiu a nechcel ani kňazov, ktorí sa vydávajú za sprostredkovateľa medzi človekom a Bohom. Keďže však prví mocní kresťania v tomto rozvíjajúcom sa a veľmi populárnom náboženstve videli šancu získať moc, začali učenie Ježiša manipulovať. Ľuďom povedali, že Ježiš zomrel za naše hriechy a daroval nám tak obrovský poklad spásy. Tento poklad však nie je k dispozícii pre všetkých. Sú potrebné kanály, ktoré tento poklad ľuďom sprístupnia. Týmito kanálmi sú sviatosti. Cez sviatosti sa veriacim dostáva milosť a Božia spása. Tieto kanály bolo prirodzene potrebné spravovať. A tak bol celý tento poklad spásy odovzdaný cirkvi, presnejšie povedané kňazom, na ich výlučnú správu. Iba kňazi smeli darovať sviatosti, pretože iba kňazom dal Boh moc, vedieť sviatosti účinne darovať. Taká je náuka katolíckej cirkvi, ktorá ňou ľudí hľadajúcich Boha zbavuje svojprávnosti a robí ich závislými.

Ako cirkev manipuluje pomocou sviatostí
Centrálnym príkladom je krst. Katolícka cirkev k tomu učí:
"Svätý krst je základom celého kresťanského života, vstupnou bránou do života v Duchu ako aj bránou, ktorá otvára prístup k ostatným sviatostiam. Krstom sme oslobodení od hriechu a znovuzrodení ako Božie deti, stávame sa Kristovými údmi, sme začlenení do Cirkvi a dostávame účasť na jej poslaní: 'A tak sa krst definuje ako sviatosť znovuzrodenia skrze vodu v slove.'" [znenie prevzaté z katechizmu]
Cirkev teda krstencovi sľubuje zmazanie dedičného hriechu a Božie milosrdenstvo. Kto by niečomu takému odolal? Aktom krstu je však odovzdanie dieťaťa zlovestnej moci, ktorá už ho len tak nevydá. Krst je v skutočnosti zmluvou, dohodou, ktorou rodičia telo, ducha a dušu dieťaťa odovzdávajú cirkvi. Stávate sa legálnym vlastníctvom cirkvi, ako vysvetlím v texte ďalej.

Krst okrem toho spôsobí nasledovné:
  • Odtlačí do tvojej duše nezmazateľnú energetickú pečať. Ide o duchovné právo cirkvi vlastniť ta, bez ohľadu na to, či s tým súhlasíš alebo nie.
  • Vloží do tvojho energetického poľa udičku, takže ostaneš manipulovateľný a závislý.
  • Zatvorí tvoje tretie oko, takže stratíš intuitívny prístup k Bohu.
  • Si pokrstený v "smrť Krista" (List Rimanom 6,3).
  • Krstom prestaneš patriť sám sebe, patríš cirkvi. Musíš sa podriadiť cirkevným autoritám, slúžiť im, poslúchať ich príkazy a vážiť si ich. Takto to káže katechizmus katolíckej cirkvi.
  • Spraví z teba otroka Boha (List Rimanom 6,22) [cirkev slovo "otrok" prekladá ako "služobník", pozn. prekl.].
  • Vloží do teba nasledujúce programy: ego, dedičný hriech, oddelenie od jednoty, vinu, strach, kajúcnosť, pochybnosť.

Zajatci cirkvi
Určite si kladieš otázku, odkiaľ to všetko viem. Nuž, niečo tvrdí samotná cirkev, niečo so sa naučil z vlastnej skúsenosti ako (vyslobodzujúci) terapeut.
Známy kardinál z Madridu, Antonio Maria Rouco Varela, tvrdil, "… že katolícky krst nemožno nikdy zrušiť (…), že krst je sviatosť, že zanecháva nezmazateľný znak, a osoba, ktorá ho prijala, ostane navždy katolíkom." (pozn. Alue: není pravda, když víte jak, jde to!)
Kardinál Rouco pripomína, "že krst platí 'vždy a večne', aj keď svoju vieru možno zaprieť. Byť katolíkom je niečo, čo nemožno zmazať - je to súčasť našej DNA" , čiže je to v nás naprogramované.

DNA je nositeľom dedičnej informácie a slúži, ako uvádza Prof. Dr. Fritz-Albert Popp, ako univerzálny anténny systém a zdroj energie a možno ho náležite programovať. Takže cirkev aplikuje náboženskú kontrolu vedomia a ustavične očkuje ľudského ducha programami ako vina, oddelenie od jednoty, strach atď. (viac o programoch nižšie v texte).
Pápež Benedikt XVI. dňa 27.6.2007 v Ríme v príhovore citoval slová svätého Cyrila Alexandrijského (380-444) o krstencovi: "Padol si do sietí cirkvi."
Svätec ďalej povedal, "je to Ježiš, ktorý si teba, krstenca, prostredníctvom cirkevného krstu zavesí na svoju udičku…". Tam je to úplne jednoznačne povedané.

Rituály sú vo všeobecnosti štandardizované úkony, ktoré prebiehajú vždy rovnako a odovzdávajú sa z generácie na generáciu. Ich účelom je ustavične opakovať nejakú udalosť, aby ostala pevne ukotvená v kolektívnom podvedomí. Prostredníctvom svojich rituálov je cirkev stále pevnejšia a odolnejšia voči zmenám, keďže takéto rituály pôsobia ako piliere cirkevného systému. V rituáloch sú používané isté znaky a symboly. Každý symbol predstavuje istú vibráciu a ovplyvňuje tvoje podvedomie bez toho, aby si si to uvedomil.
Kríž, ktorý kňaz drží nad hlavou krstenca, je znakom smrti a energetickou silou minulosti - vďaka nemu je utrpenie ukrižovania ustavične nanovo živené a v tebe aktivované. V mojich knihách sa tomu venujem podrobnejšie.

To, že táto myšlienka nie je úplne scestná, ukazujú výsledky mojej práce: je to znovu a znovu úžasne vidieť, ako sa život ľudí, ktorí sa oslobodili od cirkevných závislostí a manipulácií, otočil k pozitívnemu!
Krst celkom určite nemá na každého rovnaké dôsledky. Ty alebo tvoji známi sú možno pokrstení a majú vnútorný, láskavý vzťah k Bohu. Možno si povieš, že všetko je dobre. To je celkom možné a dokonca "normálne". Žiješ však v polospánku. Si ako ryba chytená na udičke, ktorá sa nebráni. Pretože akonáhle sa pokúsiš uniknúť z háčika - Som vinný, zlý človek, nezaslúžil som si byť šťastný, atď. -, začína to bolieť, vôbec netušíš, odkiaľ tieto programy prichádzajú, a vidíš príčiny iba vo vrodených štruktúrach neláskavosti.

Cirkevné programy, ktoré ťa ovládajú
Ktoré programy presne do teba cirkev vkladá? Jeden program má za úlohu ovládať ťa. Keďže tvoja duša bola krstom vyhnaná na samotný okraj tvojho Ja, nedokáže viac plniť svoje úlohy. Namiesto duše preberajú tieto úlohy programy inštalované cirkvou. Takýmto programom je ego. To má teraz, namiesto duše kontrolu nad tvojim emocionálnym, mentálnym, kauzálnym a spirituálnym telom. Ovplyvňuje, kontroluje a riadi tvoje emócie, tvoj zmýšľanie a tvoje spirituálne napojenie.

Medzi ďalšie programy patria:
Program oddelenia od jednoty: Energeticky si manipulovaný programom oddelenia od jednoty, ktorý spôsobí, že sa cítiš oddelený od Boha, života a ostatných ľudí. Cítiš sa obmedzený a uzavretý a musíš sa chrániť pred útokmi zvonka.
Program dedičného hriechu: Energeticky si manipulovaný programom dedičného hriechu, ktorý tvrdí, že na tento svet prichádzaš zaťažený hriechom(-mi) a si vydaný na milosť pazúrom diabla. Obrovská vina, ktorej sa nedokážeš zbaviť, leží na tvojom srdci. Je vložená až do bunkovej pamäte.
Program viny: Energeticky si manipulovaný programom viny. Cítiš sa vinný. Inak ani nedokážeš myslieť. Si manipulovateľný cez tieto pocity viny. Rituálmi ako bitím sa v prsia so slovami: "Veľa som zhrešil … moja vina … moja vina … moja preveľká vina", ktoré sa odriekajú počas každej katolíckej bohoslužby, sa tento program znovu aktivuje.
Program strachu: Energeticky si manipulovaný programom strachu. Takto kráčaš životom ako ochrnutý, ako s pritiahnutou ručnou brzdou.
Program kajúcnosti: Energeticky si manipulovaný programom kajúcnosti. Svojmu utrpeniu a svojej bolesti dáš zdanlivý zmysel tým, že svoj život obetuješ na upokojenie Boha. Takto však navždy ostaneš úbohou obeťou. A ďaleko od svojej sebazodpovednosti.
Program pochybnosti: Je ti odobraná istota večného dobra. Už si si nie istý, či ťa Boh má vôbec rád. Tento program presakuje aj do tvojho každodenného života a vzbudzuje v tebe mnohé pochybnosti: Robím tie správne veci? Som na správnej ceste? Robím niečo zle? Si neistý a hľadáš oporu v živote.

Tieto programy sú do teba vložené okrem iných krstom, a počas vyučovania náboženstva a na katechizme sú ustavične aktualizované. Všetky tieto programy pôsobia v tvojej aure ako implantáty alebo vírusy. A spotrebujú mnoho pamäťovej kapacity! Možno iba preto dokážeme používať iba približne desať percent nášho mozgového potenciálu…
Na svojich seminároch učím, ako tieto manipulácie rozpustiť v sebazodpovednosti.

Môžeš to vyskúšať. V meditatívnej polohe vyslov tento zámer:
"Ja … (meno), s mojim večným a božským vedomím, mám zámer odpojiť moje fyzické telo, moje éterické telo, moje astrálne telo, moje emocionálne telo, moje mentálne telo, moje kauzálne telo, moje spirituálne telo a všetky mne doposiaľ neznáme telá ako aj celú moju multidimenzionálnu bytosť od každej sviatosti krstu, ktorú som niekedy prijal(a), a rozpustiť tak na všetkých úrovniach s ňou spojené manipulácie, najmä znak kríža, pečať, záchytnú udičku, programy a v láske a vďačnosti ich transformovať v božskom zdroji. Teraz!"

Snaha ovládať svet
Cirkev je inštitúcia, ktorá sa už stáročia snaží ovládať svet. V tomto zmysle vydal pápež Bonifác VIII. v roku 1302 bulu Unam Sanctam (Jediná svätá). V nej vyhlásil, že všetky živé bytosti tejto planéty sú podriadené pápežovi:
"ďalej vyhlasujeme, hovoríme, stanovujeme a že všetky ľudské stvorenia úplne pre nevyhnutnosť spásy podliehajú Rímskemu veľkňazovi. [Preklad citácie prevzatý z https://cs.wikipedia.org/wiki/Unam_sanctam]
Takže pápež sa vyvolil za pána sveta a dodnes si tak nárokuje kontrolu nad celou planétou. V nasledujúcich storočiach nasledovali ďalšie tri pápežské dokumenty, ktoré bližšie definovali a celkovo upevnili nárok na nadvládu.

V roku 1455 pápež Mikuláš V. pápežskou bulou Romanus Pontifex nariadil, že novonarodené dieťa, podľa obchodného práva, je zbavené všetkých práv vlastníctva. To znamená, že všetkým ľuďom bezprostredne po ich narodení odriekol ich právo na skutočné vlastníctvo. Podľa tejto predstavy dom alebo pôda nepatrí človeku, ale Vatikánu. Príslušný človiečik má iba právo užívania, nič viac. A za toto užívanie platí trvalý poplatok, napríklad v podobe daní. (pozn. Alue: Toto je veliká pravda a jsem ráda, že zaznívá z vícero zdrojů!)

V roku 1481 pápež Sixtus IV. prostredníctvom buly Aeterni Regis (Veční králi) vydal nariadenie, že každé dieťa, podľa námorného kánonického práva, stráca aj právo na svoje telo. Dozvuk týchto búl sa ukazuje dodnes napríklad v štátom nariadených poručníckych opatrení v oblasti lekárstva, napríklad v nanútenej medicínskej terapii ťažko chorých detí proti vôli svojich rodičov, alebo povinnosť ich očkovania [pozri nedávny smutný príklad zo Slovenska].

V roku 1537 napokon pápež Pavol III. vydal dekrét, v ktorom rímskokatolícka cirkev, podľa talmudského zákona, vzniesla svoj nárok aj na dušu dieťaťa. Pánom blaha duše sa tak stal kňaz, a ten ho vykonáva najmä aktom krstu.

Ježiš a kňazi
To všetko dalo kňazom ohromnú moc! Úplne v rozpore so slovami Ježiša, ktorý odmietal vojnu, obetovanie zvierat a iné obety a drasticky ako nikto predtým zdvihol svoj hlas proti kňazom a teológom svojho národa. Označil kňazov za hadie plemeno, slepých vodcov a pokrytcov!
Chcel každému človeku priblížiť Božiu lásku, na čo netreba žiadnych kňazov ani žiaden kult. Naopak. Teológovia vedú ľudí podľa tvrdenia Ježiša na scestie a do záhuby (Matúš 23, 13).
Kto úprimne hľadá Boha, mal by ísť do "tichej izby", povedal Ježiš počas svojej kázne na hore (Matúš 6, 5-13), kde každý môže hovoriť s Bohom, svojim nebeským otcom. Ľudia nepotrebujú farárov, pretože Boh žije v každej ľudskej bytosti, v každom zvierati, v každej rastline, v celej prírode.
Tento Boh slúži ľuďom, pomáha im, rozvinúť sa do autentických človiečikov. Je to Boh, ktorý nežiada, ale dáva, nesedí niekde "tam hore", ale žije medzi nami. V nás.

Toto chápanie Boha je určite náročné na pochopenie. Cirkev predsa učí čistý opak. Človek má slúžiť Bohu a takisto aj jeho zástupcovi na zemi, pápežovi. Pretože on je ten, kto má podľa cirkevnej doktríny božskú moc a autoritu, on rozhoduje, čo je dobré a čo zlé a požaduje podriadenie.
Biblia však hovorí: "Ale Ježiš privolajúc si povedal: Viete, že kniežatá národov panujú nad nimi, a velikí medzi nimi prevádzajú nad nimi moc. "Nie tak bude medzi vami, ale ktokoľvek by chcel byť medzi vami velikým, bude vaším služobníkom; a ktokoľvek by chcel byť medzi vami prvým, bude vaším sluhom, ako ani Syn človeka neprišiel, aby mu slúžili, ale aby slúžil a dal svoj život ako výkupné za mnohých." (Matúš 20, 25-28).
Prečo cirkev nenaplnila tieto výzvy? Kedy cirkev začne slúžiť najvyššiemu blahu človeka? Nielen slovom, ale skutkami!

Veríš v malého boha?
Boh cirkvi je malý boh. Je to boh stvorený človekom. Biblia bola cielene zmanipulovaná, aby obraz Boha vyhovoval cirkevným zámerom. A tak nám bol predhodený pomstychtivý, trestajúci, žiarlivý, urazený a požadujúci boh, ktorý nemá s realitou nič spoločného. Aby sme sa napriek tomu cítili byť týmto bohom priťahovaní, tak nám tvrdia, že to všetko vraj robí iba z lásky. Skutočná láska je však bezpodmienečná.
  • Nepotrebujeme učenie, ktoré tvrdí, že sme sa narodili v hriechu a vo vine.
  • Nepotrebujeme kňazov, ktorí podkopali našu sebazodpovednosť.
  • Nepotrebujeme cirkev, ktorá nás drží v zajatí svojho manipulačného systému.
Pretože:
  • Nie si tu na zemi, aby si slúžil bohovi.
  • Nie si tu na zemi, aby si si zaslúžil nebo.
  • Nie si tu na zemi, aby si hľadal Vôľu Božiu a plnil ju.
  • Nie si tu na zemi, aby si sa cez kríž a utrpenie naučil svoje lekcie.
  • Nie si tu na zemi, aby si všetkým vyhovel.
  • Nie si tu na zemi, aby si sa stal malý, závislý a nedôstojný.
  • Nie si tu na zemi, aby si bol nešťastný.
  • Nemusíš byť slepo poslušný.

Si tu na zemi, aby si viedol milujúci, radostný, vďačný a extatický život!
Pre tie osoby, ktoré v mene nesprávne pochopeného Boha potláčajú svoj vlastný život, má Ježiš tvrdé slová: Pozor, tieto osoby sú nebezpečné, pretože zdanlivo sú to príkladní ľudia, v skutočnosti sa podobajú "hrobom, obieleným vápnom, ktoré sa síce zvonku zdajú byť krásnymi, ale vnútri sú plné umrlčích kostí a každej nečistoty." (Matúš 23, 27) [preklad prevzatý z Roháčkovej Biblie]. Nábožný nie je ten, kto sa ukrýva za vieru, ale ten, kto uznáva a žije svoj život v jeho hojnosti.

Prišiel čas pustiť to
Aby bolo možné ďalej sa rozvíjať, je potrebné pustiť všetko, čo potláča a obmedzuje. Sedem sviatostí katolíckej cirkvi nie sú znakmi dobra, sú to nástroje moci a závislosti. Viera, že je potrebné mať sprostredkovateľa medzi človekom a Bohom, spočíva na viere, že medzi človekom a Bohom je priepasť, ktorú nemožno prekročiť vlastnými silami. To však nezodpovedá pravde. Ježiš potvrdil našu jednotu s Bohom a pomáha nám spomenúť si, kto v skutočnosti sme. Na to však nepotrebujeme Ježiša ako sprostredkovateľa.
Ježiš, ako každý iný majster, iba ukazuje cestu, otvára dvere. Cestu musíme absolvovať my sami. Nevkladajme preto zodpovednosť do druhých rúk. Prevezmime zodpovednosť za seba do vlastných rúk!

Preklad z nemčiny ďurino, október 2015

Komentár:
Viem, že existujú zápisy o každom jednotlivcovi, a krst je jedným z takýchto zápisov. Kto vie, ten takýto zápis dokáže zmerať. A tiež ho odstrániť.
Takýto zápis môže poznačiť život človeka a jeho potomkov na niekoľko generácií. Môže byť pozitívny, ale aj negatívny. Môže aj zabiť. Kto je skeptik, nech si dohľadá, ako skončil napr. Ariel Šaron.
Je azda iba jeden spolok, ktorý si vešia na stenu ulovenú zverinu. Sú to poľovníci. Nazývajú to… TROFEJ.



 


Komentáře

1 BE BE | 9. listopadu 2015 v 9:28 | Reagovat

"...stvoril BOH ľudí, alebo ľudia Boha..." pýta sa Majk Spirit v songu Hľadám pravdu.
Tuším som pokrstená, ale mama ma netlačila do cirkevných povinností, takže namiesto do kostola som chodila do kina. :-)
V kostole som omdlievala, dokonca pri aktu sv.prijímania ma vyniesli von :-)
Hm, keď krstia dieťa dotýkajú sa jeho hlavičky, myslím aj miesta, kde je tretie oko. Mám odpor ku rituálom všeobecne..., i tieto úkony považujem za mágiu. Nesúhlasím ale, že sa nedá odpojiť od dogmy a ísť vlastnou cestou s Bohom. - Napr. som zakopla o tzv. Quakers, kvakerov, volajú ich podľa toho, že keď sú v spojení s Bohom, dostávajú informácie, impulzy a s niektorými trasie. Potom sa navzájom informujú, nemajú žiadnu hierarchiu, kňazov, ich cesta je priamo bez prostredníkov. Oficiálna cirkev ich volá sektou. - Článok je obsažný až moc, a cítiť v ňom určitý zámer, je taký "nemecký".

2 BE BE | 9. listopadu 2015 v 9:32 | Reagovat
3 Janina Hartošová Janina Hartošová | E-mail | 9. listopadu 2015 v 10:08 | Reagovat

Milá Alue :-), Děkuji Ti za krásný článek. Při různých diskuzích s lidmi jsem stejný názor, který je obsažený v článku, předávala. Snaha lidí být o něco více, než druzí a možnost je ovládat je veliká. Prostřednictvím víry v Boha se to církvi opravdu daří..
Tvé stránky čtu docela dlouho. Před časem mi pomohly překonat obavy z prasečí chřipky. Přeji Ti mnoho radosti ve Tvém poslání. Měj se krásně :-). Janina

4 Jarek Van Ek Jarek Van Ek | E-mail | 9. listopadu 2015 v 10:18 | Reagovat

Je to velmi těžké a kontroverzní téma.

Mladší náboženství mají své kořeny v učeních starších. Dostala se mi do ruky kniha Bhagavad Gítá a vysloveně mě zvedá ze židle!!! Pro ty, kteří ji nečetli (je vždy s vysvětlením významu veršů Swami Prabhupádou, představitelem společnosti pro vědomí Krišny)ji rozhodně doporučuji. Budu parafrázovat poznatky, které jsem zde zachytil:
- je to o poznání nejvyšší pravdy,
- jen tato cesta je správná,
- je třeba žít, jak ukládá písmo,
- je důležité, aby následovník byl vždy veden duchovním učitelem, protože jedině on může podat správný výklad zbavený emocí.
Z děje : Kladný hrdina Arjuna, který stojí v čele Panduovců, váhá, zda má vést válku proti své rodině - strýcům, tetám, babičkám, dědům a duchovním, kteří ho vedli. Krišna, jenž je v roli kočího jeho válečného vozu, mu důrazně vysvětluje, že musí, protože za pravdu se musí bojovat a Svatá válka je nezbytností. Ten, který se boji vyhne, je slaboch. Pak mu domlouvá, jak by vypadal před druhými, kdyby to vzdal, on, který je považován za ctěného bojovníka atd.. Taková masáž egem.
Důležité je sdělit, že víra jim zakazuje zabíjet, nutí k přísnému vegetariánství a askezi.
V zásadě odmítají vše, co má vazbu na smysly(i radost z jídla). Tělo je pomíjivé, smrt ve válce nic neznamená, je to jen smrt těla, duše nikdy neumírá. Cílem je služba Bohu a spojení s ním.

Myslím, že zde lze najít mnoho kořenů, které byly šikovně vsunuty do dalších náboženství a praktického života církví. Kombinace mnoha moudrých myšlenek s mocenskými prvky snadné manipulace.

5 LenkaL. LenkaL. | 9. listopadu 2015 v 11:26 | Reagovat

Ahoj. To já jsem byla pokřtěná v 10 letech. Cožpak mužou děti za to, že se jim tohle stane? Já vím, že jsem si z toho hlavu nedělala. Chtěla to hlavně moje babička...ted si vybavuju, jak me polili vodou a dostala jsem svíčku a taky přehoz, kde je pták a napsaný " Věřím "( ted jsem to našla na pudě ). Mě jen celkem udivuje, že "něco" takového muže mít takovou moc. Např: že mi to doopravdy uzavřelo třetí oko? Navíc mi jedna osoba řekla, že mám blok kolem 10 roku - tudíž to muže souviset s křestem, že? Jinak, díky za článek! :)

6 leeth leeth | 9. listopadu 2015 v 11:27 | Reagovat

Dobrý článek, oči otevírající..
Prosím, alue ... jak tě můžu poprosit o to zrušení křtu? anebo, není na to nějaký návod? :(

7 Alue Alue | 9. listopadu 2015 v 13:55 | Reagovat

[6]: Musíš na to mít dost silnou pomůcku... Požádat mě můžeš, dělám to zadarmo, ale nejde to dělat na dálku.

8 lenka f lenka f | E-mail | 9. listopadu 2015 v 14:12 | Reagovat

Pěkný a pravdivý článek. Jsem ráda, že pokřtěná nejsem, ale člověk neví, co bylo v jeho rodu v minulosti. Mohli být pokřtění třeba prarodiče či praprarodiče - já to u sebe nevím. Ale o zápisech do aury nemám sebemenší pochybnosti i z vlastní zkušenosti u člověka, u kterého jsem kdysi byla. Já jsem tam  takovej zápis měla, vím přesně čeho se týká a ta paní mi to taky řekla, aniž bych se jí o té situaci vůbec zmiňovala. Dneska,když si tu situaci proberu, tak si říkám, že bych nejednala stejně a měla větší pochopení. Ale tenkrát to bylo těžké, starosti a dvě malé děti. Ale to je už dneska stejně pasé, tím to neomlouvám.  Z článku je zajímavé, že třeba křest prarodičů či rodičů i jakýkoliv jiný negativný zápis v auře může v něčem negativně ovlivnit život  potomků v dědičné linii. Třeba tam něco silně zablokuje nějakou schopnost či vlastnost. Takže i toho nepokřtěného se to může nějak dotknout v jeho životě, ale určitě ne do té míry, jako kdyby ten křest přijal sám.  Záleží na tom, jak silný ten zápis jeho předků byl ať už negativní nebo pozitivní.

9 Al One Al One | 9. listopadu 2015 v 14:23 | Reagovat

Všechna náboženství jsou zlo, hnusná manipulace. Nebrat!

10 Karloon Karloon | 9. listopadu 2015 v 16:22 | Reagovat

Stačí se podívat do historie jak se víra šířila, kolik válek za šíření víry se odehrálo a kolik zločinů církev stačila během historie provést,
od upalování čarodějnic, pálení knih cizích kultur, nenávist k pohanům, křižácké výpravy, zbavování se nepohodlných osob (Jan Hus, a další)
to vše se odehrálo opravdu z nekonečné boží lásky která církev a jejich víra hlásá.

Smutný je že matka je kovaná křesťanka a úplně této víře propadla, chodí do kostela jak může, má povinné denní modlidby který si za ten den musí splnit
klečí před křížkama, nedej bože aby se sní člověk začal bavit o takových to věcech čím se tento blog zabývá. Zkoušel jsem to abych jí pomohl, abych jí vysvětlil
v čem ta víra je špatná, rozumě vést dialog na tyto témata aby to v naší rodině fungovalo líp a mohli jsme se společně posunout dál.

Nedokážete si představit jakým peklem jsem potom v mé rodinně musel projít, od nadávání jak sem divnej, mimo a pod
po matčiny nekontrolovatelné nenávistné výbuchy vzteku ve kterých jsem neviděl žádnou vážnější opodstatněnost,které zbytečně stresovaly a vytvářely atmosféru nenávisti
potom člověk v takové atmosféře měl deprese, nemohl ani spát, ani se nedá popsat jak to zdravého, konstruktivního člověka dokáže zničit, a to doslova.
(paradox byl když tento výbuch nastal hned po zmiňovaných modlidbách, opravdu boží pomoc z hůry)

chtěl jsem pomoct, ale nakonec jsem si uvědomil že každý má vlastní cestu. Jedno příslový říká: Náš osud je takový, jaký si ho samy vytvoříme.

tuto svou zkušenost přidávám jako varování a to co je zde psané mohu potrdit vlastníma zkušenostma, který mě stály opravdu hodně.

11 Lenka.L Lenka.L | 9. listopadu 2015 v 17:28 | Reagovat

Alue, jakou silnou pomucku? Muže to zrušit člověk sám bez něčí pomoci anebo je to lepší, když to udělá někdo jiný. ( nebo stačí ta meditativní poloza a říci ten záměr) Děkuju.

12 Radek Radek | 9. listopadu 2015 v 17:40 | Reagovat

Tady je taky pěkné počteníčko... rozbor Janova zjevení s rozluštěním kdo a co je církev a "šelma" která vystupuje z moře, atd...

http://www.ragauian.cz/dve-selmy-vladnou-zemi-1/

13 A.L. A.L. | 9. listopadu 2015 v 18:40 | Reagovat

Na tenhle článek jsme vyloženě čekala...jsem bohužel pokřtěná a ony "programy" na sobě skutečně pozoruji, a to už delší dobu. Vsadím se, že ti teď začnou hromadně chodit žádosti o zrušení křtu :D Doufám, že tuto službu nepřestaneš nabízet, až budu moci, určitě bych se toho chtěla zbavit...
Nemůžu říct, že bych souhlasila se vším, co je v článku, ale zní mi to logicky a s mnoha věcmi se ztotožňuji. Nechápu, že lidi nevidí, co za zlo je ono vychvalované křesťanství (ale samozřejmě vůbec všechna náboženství).

14 Alue Alue | 9. listopadu 2015 v 18:54 | Reagovat

[11]: Je lepší když to odblokování udělá někdo, kdo ví co dělá a má na to dobré věci. - Ten postup co je v článku se mi líbí, myslím že jako podpůrná metoda je dobrý, že to člověk vědomě odmítne a tím neudělí souhlas k tomu co se mu stalo. Možná to pak má menší sílu... Ale k odblokování toho rituálu formulka nestačí.

15 Jarka Jarka | E-mail | 9. listopadu 2015 v 19:29 | Reagovat

[10]: Tohle dobře moc znám.

16 Farah Farah | 9. listopadu 2015 v 19:43 | Reagovat

Něco z pětileté zkušenosti z období cca před třemi roky sem pustím. Známé budu zde říkat Sestra ;-) Náš dialog probíhal takto- já: Pořád mi něco nehraje, ty víš určitě hlouběji do věci, tak se tě zeptám, protože se nemůžu ztotožnit s myšlenkou/POKUD MÁ BÝT UPŘÍMNÁ/, že něco nebo někoho mám milovat a u toho se mám bát. Jak můžu mít ráda něco, z čeho mám strach? A jak můžu mít strach z něčeho/někoho, co tolik miluji? Sestra:Strach prostě k tomu patří, tím se vyjadřuje přeci ta láska a oddanost (Bohu). Do ráje se dostane jen ten, kdo je boha-bojný (hmm, takže ten kdo se bojí Boha dle mínění Sestry a spousta dalších ve strachu věřících lidí...mimochodem mně to nestačilo jako odpověď). V tu chvíli ve mně zarezonovalo, že to co je ve mně je jediné pro mě pravdivé a nejde udělat přepis nějakým názorem nebo přesvědčením zvenku. A že si to raději nechám pro sebe. Tak povídám:Podívej na další sestry- každá druhá má nějaký zdravotní problém anebo problém kdekoliv jinde a navíc chybí energie s tím něco dělat a všecky do jedný řeknou: Dá-li Bůh. (pubertální část mé osobnosti se řehtá nad ironií, protože tito lidé nikdy nevezmou na vědomí, že spoustu toho změnit a ovlivnit MOHOU a není to hřích a není to vina, když si několik let z neznalosti nebo nezkušenosti předtím počínali- a nebudu říkat, že zle, ale jen JINAK, způsobem, jaký jim moc nepomáhal). Nechat se vodit systémovým pojetím víry je potlačení duše. Abych odolala manipulaci, tak jsem těch 5let experimentovala s jednotlivými myšlenkami a zásadami, zda se více či méně dají prolnout a přeložit do toho, s čím se ztotožnit mohu. Byla to má volba. Konec srandy nastal, kdy už se to v poli začalo zaměřovat na mou osobnost a nějak se začalo pátrat, jestli se budu vdávat, zda je někdo na obzoru a dokonce se začal někdo nabízet, ale stačila mi minuta mluvení o čemkoliv (jen ne o něm a o mně :D) a věděla jsem, že frekvenčně by to fakt nešlo :P Tak jsem chvíli hrála zatloukačku a že už mě doma chtějí provdat a pak jsem elegantně zmizela :) A smazala si FB. Pouze zůstalo těch pár duší, kteří sice choděj do mešity a tak, ale zanechali si aspoň nějaký rozum a respekt ve smyslu, že druhým do života nekafrají a nepomlouvají, když se náhodou neudělá něco dle pravidel. Pro mě je nejlepším vlastní duše pozorováním meditace a AC. Tam se dá vidět hodně, včetně aktuálního nastavení- mimochodem to se od minulého týdne zklidnilo, takže hurá! :) A takhle se raduju ze sebe jak jsem.

17 :O :O | 9. listopadu 2015 v 20:48 | Reagovat

Píše sa tu iba o Katolickom krste a co evanjelická cirkev (protestantská) je ten krst taky isty ? :)

18 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 9. listopadu 2015 v 20:49 | Reagovat

S tímto článkem více méně souhlasím. Některé ty věci jsem dokonce věděla už před tím, aniž bych je musela někde číst. Jako by to člověk tušil odjakživa.
Já teda pokřtěná jsem. Nechali mě pokřtít a ani se mi nezeptali, jestli to chci. Tohle přece nemůžou. Vždyť to pro mě stejně nemá ani žádný význam. Stejně nejsem křesťansky založený člověk.
Ale vlastně i některé příznaky mám. Hlavně ty pocity viny. A to se ani netýká víry. Stačí když nejdu na přesčas a moje kolegyně z práce jo. Dovede si vůbec někdo představit, tun pocit rozervanosti? Ten pocit hlubokého studu, když někdo je ještě hodinu v práci a já se tou dobou už dávno flákám doma? To mám ale chodit na přesčasy každý den, jenom proto, abych ne nenervovala? A to není jenom to. Já mám pocit viny z mnoha dalších věcí. A přitom vím, že jsem zatím nic vyloženě zlého neudělala. Ale přesto ten vtíravý pocit.
Ještě štěstí, že do toho kostela nechodím. Byla bych na tom psychicky ještě hůř.
Tu formulku si řeknu, až budu mít lepší atmosféru. Aspoň pro začátek. Jen jsem si jí přeložila do češtiny. :-)

19 Katka Katka | E-mail | 9. listopadu 2015 v 20:53 | Reagovat

Ahoj Aluško, prosím ťa a odkiaľ si? Jedná sa mi o to, že moje deti - 4 a 1 ročné mám pokrstené, s krstom som sama nesúhlasila, ale pretože manžel a manželova rodina na tom veľmi trvali, pre pokoj v rodine, som povolila...sama som však cítila, že to nie je o.k...Ty si spomínala, že vieš odblokovať tieto implantáty, ale že je nutné osobné stretnutie??? dobre som pochopila...Ak áno, bolo by to niekedy možné?

20 Alue Alue | 9. listopadu 2015 v 21:49 | Reagovat

[19]: Bylo, ale ne takto přes diskuze...

21 Ykka Ykka | E-mail | 10. listopadu 2015 v 0:16 | Reagovat

Zní to pochopitelně, možná že i díky tomu na sobě začínám pozorovat nějaké souvislosti, přinejmenším nepřiměřený pocit zodpovědnosti nebo již zmíněné viny. Jen mě znejistila jedna věc, kdo z vás četl satanskou bibli, určitě si nemohl nevšimnout podobností v pojetí té filozofie. Víru uznávám jako respekt k zákonům přírody, vesmíru a matky Země, naopak církve svou úlohu plní asi stejně jako vlády a politika..

22 Ivet Ivet | 10. listopadu 2015 v 6:38 | Reagovat

[18]: Ber to tak, že každý je pánem svého času a ty za něj nezodpovídáš. Znám to, jednu dobu jsme měli v práci hrozný frmol a neustálé přesčasy. Všichni vyčerpaní a unavení, ale dělali jsme co jsme mohli, aby se o stihlo. Když ale přišla výplata a to co nám připlatili bylo k smíchu, rozčílila jsem se a narovinu vedoucímu řekla, že už neudělám pro podnik ani hodinu navíc a opravdu jsem nedělala. Všichni ostatní zůstávali v práci stále dlouho a já si chodila domů. Jasně, že mi nebylo příjemně a ostatní se mě vyptávali jaktože si jdu, ale odolala jsem a pochopila, že to je jejich rozhodnutí. Nikdo je tam nedržel (nikdo mě za to nevyhodila ani nepokutoval) a nikdo je nenutil tam být, ale zřejmě měli podobný pocit viny či závazku a zůstávali ačkoliv neměli důvod. V tom je to stejné. Každý má volbu jen sám za sebe.

23 luz luz | 10. listopadu 2015 v 7:42 | Reagovat

Neni tu jasne, jestli se ten spatny vliv krtu tyka vsech cirkvi.
Neni vsude totiz stejny postup, napr. nekde probiha venku v rybniku apod., bez svecene vody ci krizu. (ani se vsude neveri v tyto programy).

Jinak souhlasim s hodne vecmi jakozto nekatolicky krestan. Vlastne jeden z hlavnich rozdilu je, ze pro protestanty (hlavne modernejsi odvetvi, ne ta starsi tradicnejsi) je podstatny osobni vztah k Bohu, ktery je mozny nezavisle na konkretni instituci. Ale pro katolickou (a par jinych hlavne tech starych) je nutnosti, ze ten vztah k Bohu zprostredkovava cirkev svatostmi a bez toho to nejde.

24 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 10. listopadu 2015 v 11:27 | Reagovat

Křesťanství přineslo mocnou vizi a mocný způsob osvobození se, blbé je, že spousta křesťanů to ani nezaznamená, protože církev je k tomu jádru ani nepustí :-(
Křesťanství přineslo zprávu o tom, jak si lidstvo předává z generaci na generaci špatné zaměření (tzv. dědičný hřích)... ovšem bylo velmi snadné vidět ten dědičný hřích a nevidět to, kam se má člověk zaměřit. Což je průšvih.
Křesťanství říká, že by si člověk měl být vědom, kdy se odchyluje od špatného zaměření (své viny) a nechodit po světě pyšně a myslet si, že zná Pravdu. Něco jiného ovšem je, když se pozornost zaměří jen na tu vinu a na trestání za ni případně vyhýbání se jí ze strachu před trestem. A sama církev propadla pýše jak hrom. Pochybnost o svém úsudku může otevřít ten ustrnulý model a člověka osvobodit, něco jiného ovšem je, když člověk ztratí kontakt a pochybuje už úplně o všem a odpovědi hledá u autorit. A tak by se dalo pokračovat dál a dál, bod za bodem.

Náboženství vcelku operují s pravdami, které leží za duálním světem, které jsou velmi mocné a které, když se pochopí povrchně a duálně, tak působí pohromu za pohromou. Za to ovšem nemůže Ježíš Kristus, ale lidi. A vemte to tak, že křesťané mají za vzor "beránka" a stejně si neuvědomili, jaký vzor v něm vlastně mají. Propadli dělení na dobré a zlé (prvotní hřích!), zažila jsem to na vlastní kůži - https://zitjak.wordpress.com/2015/03/21/buddhismus-nebo-krestanstvi-aneb-zrcadlo-umi-byt-previt-2-cast/. Propadli pohanství, protože v podstatě uctívají modlu. Čemu nerozumí, to zdevalvují na démony (https://zitjak.wordpress.com/2015/10/05/buddhismus-jako-satanisticke-uceni/). A podporu pro to vše najdou v Bibli. Tak jistě, jako bývalá překladatelka vím o interpretaci textů své. Muslimové mají s Koránem podobný problém a za vzor "vlka" a Boha, kterého je třeba se v prvé řadě bát, jak trefně poznamenala Farah ve svém komentáři. Průšvih na desátou. Muhammad možná správně vycítil, že křesťané se od zvěsti odchýlili, ale odchýlil se ještě víc a ještě se prohlásil za pečeť proroků... čímž zpečetil neblahý osud mnoha generací.

Křest je zcela jistě velmi mocný ochranný symbol a možná je pro děti jako takový naopak vhodný. Ovšem nesmí se propojit s tím, že potřebujeme vždy jen ochranu, a s těmi všemi body v článku uvedenými, které se v církvi tak hojně podporují. V takovém případě je křest vstupem do problémů. Duchovní život nespočívá v ochraně, spočívá v otevřenosti, která ochranu nehledá u církve a jejích rituálů, ale přímo u zdroje. Někteří křesťané to vědí a věděli. Křesťanství dnes už není jen jedno, ale těch "sekt" je spousta. V islámu je to totéž. Vždycky to pnulo. Bohužel většina (a křesťanství, nebo i islám bývalo, či stále je, dlouhou dobu vírou většiny a proto vypadá tak, jak vypadá) nechce, nebo není schopna?, vnímat dál než za vinu, strach a pochybnosti. Ostatně to téměř nikdo. Otázka zní, jestli to tak považují za duchovní nebo ne... a zda jsou ochotní za to druhé soudit a trestat... a v tom je islám jen prostě fyzicky krutější. Ale známe to, i psychické týrání je týrání.

25 Moudrávrba Moudrávrba | Web | 10. listopadu 2015 v 11:48 | Reagovat

Pěkný článek. Vzpomínám si, jak jsem jako 16ti letý četl bibly. Byla tam spousta frází jako ,, a bůh je sežehne pekelnými plameny" ,,ti kdo ho vzívají budou spasení, ti kdo se odvaracejí budou na věky věků hořet v pekelných plamenech" atd.

V té bibly mi bůh přišel jako závistivý sadista, který ztrestá a pošle do pekala každého kdo se mů nebude klanět a vzívat ho.

Konec konců bible byla napsána lidmi a církví, takže to mluví asi za vše.

Podle mě by člověk měl nalézt boha sám v sobě a uvědomit si své božství.

26 Moudrávrba Moudrávrba | Web | 10. listopadu 2015 v 12:32 | Reagovat

[22]: To je hodně zajimavé co říkaš Ivet s Raja Luthrijelou. U mě v práci je to tak, že všichni zaměstnanci chodí domů stejně ve stejnou dobu, ve stejnou dobu chodí na objedy atd. Jenom já si chodím domů a na objedy kdy chci. Někdy dřív a někdy později než ostatní. Nejsem přeci ovce, aby jsem chodil všude s ostatními, jako kdybych bez nich nemohl existovat. Žádný pocit viny při tom nepociťuji. Naopak zažívám při tom pocit absolutní svobody, protože nejsem připoutaný ke své pověsti, co si o tom myslí jiní. Ať si o mě klidně někdo řekne, že jsem antisociál, nebo že jsem out. Je mi to jedno.

27 aves passeria aves passeria | E-mail | Web | 10. listopadu 2015 v 13:12 | Reagovat

[25]: No jo, když ona je to v podstatě pravda. Když člověk ladí s Bohem (se svou podstatou), tak se cítí jak v ráji, ale když s ním neladí a jde si cestou ega, tak je to peklo na zemi... všechny ty žádosti a strachy ho pomalu spalují na troud. Myslím, že tohle v podstatě pociťuje dnes a denně každý člověk. Jen je třeba nebrat to tak doslovně, nemyslet si, že to přijde jen po smrti... a nestrašit... nezaměřovat se na peklo, ale na ten ráj...

28 Přihlížející Přihlížející | 10. listopadu 2015 v 15:21 | Reagovat

A dá se prosím Tě nějak zbavit zasvěcení do Reiki a podobných "radostí", před asi 8 lety jsem z nevědomosti se nechal do těchto věcí zasvětit. Děkuji.

29 Anchor Anchor | E-mail | Web | 10. listopadu 2015 v 18:00 | Reagovat

Nevím, jestli je to nějakou necitlivostí (ovšem někdy naštěstí nějaké energie mám tu čest cítit), ale tuhle nás nedávno průvodce tahal po kostelích a byla to docela pohoda (= ponurá místa, ale jinak celkem klídek) :) Dokonce i ve Vatikánu (no jo, bu bu, ale já za ten plán exkurze nemůžu, tak aspoň, že jsme tam byli den před Halloweenem a né až o tom svátku)! A ještě nám v tom nejmenším státě na světě svítilo slunce a všechny fronty včetně 3 prohlídek ostrou ochrankou před vstupem do muzeí šly hladce :D A pak jsem v den návratu do ČR viděla zvláštní úkaz na obloze! :)

Můj názor je jistě také z velké části podpořen tím, že jsme tam byli jen chvíli, maximálně půl hodiny (jakože v kostelích, holt ve Vatikánu nás pár hodin zdrželi), nekoukala jsem se moc po křížích, nechodila k ostatkům svatých (to je trochu nechutné a zvláštní, vystavovat si tam něčí kosti, byť dle jisté knihy velkolepých lidí) a já byla taky poněkud ovlivněná výživným celodenním chozením :D

30 Anchor Anchor | E-mail | Web | 10. listopadu 2015 v 18:04 | Reagovat

Pardon, reagovala jsem trochu mimo hlavní téma, ale zahlédla jsem někde slovo kostel a už to jelo! :)

31 Mia Mia | 10. listopadu 2015 v 18:37 | Reagovat

[17]: Taky mě zajímá, jestli se zavírá třetí oko i u evangelického křtu. Nechala jsem se takto pokřtít v dospělosti a naopak se mi pak rozšířila jasnozřivost. Nevím,možná to s tím nesouvisí.

32 Luz Luz | 10. listopadu 2015 v 19:56 | Reagovat

[27]:  Ano, vzdyt i ezoterici  i Alue pisou o tom, ze clovek si nejakym zpusobem odnasi nasledky, pokud zije zle, treba i po smrti... A kdyz neco v podstate docela podobneho je v bibli/krestanstvi, tak je to hned odsouzeno? Jsou v tom jiste rozdily, ale podstata je myslim hodne podobna.

33 luz luz | 10. listopadu 2015 v 20:05 | Reagovat

Ohledne tech trestu jeste, nepopiram, ze je to mozne - i po smrti, ale potiz je, ze Rimskokatolicka cirkev vytvorila spoustu pravidel navic, ktera myslim uz moc nesouvisi s biblickou podstatou (Milovat Boha a sve blizni). Napr. jit do pekla za vynechani mse? Tam uz spis nez o osobni vztah k Bohu jde o zavislost na te instituci, ale melo by spis jit o osobni promenu zivota, ne jen zamerovat se na cirkevni pravidla!

34 rk rk | 10. listopadu 2015 v 21:17 | Reagovat

Od narození mně rodiče vychovávali jako katolíka. Bohužel to bylo na způsob jako když slepý vede slepého a oba spadnou do jámy. Ale nemám jim to za zlé. Na střední - asi před více než 20 lety - jsem všechna vyznání a náboženství hodil jednoduše do koše. Přesto jsem věřící, jen nevyznávám žádné konkrétní náboženství protože je prostě nepotřebuji. Ale zároveň zcela respektuji všechna mírumilovná náboženství. Není to žádná poblázněná móda nebo nulová koncepce - věřit a nemít žádné náboženské vyznání, jak si na první pohled někteří mohou myslet. A kdybych snad jednou do budoucna byl rodičem, bylo by to stejné. Na světě existuje spousta rodičů kteří věří, že jen statut rodiče jim umožňuje mít svrchované právo rozhodovat o svých dětech ve smyslu vyznání, vzdělání, práce, lásky atd. já těmito fikcemi netrpím. Ukážu možnosti, podělím se o nabité zkušenosti, poradím, pomůžu, ale konečné rozhodnutí ponechám na nich. Každý si musí najít vlastní cestu, zkratka není. Nejsem žádný děd vševěd a nevidím důvod proč bych si na něj měl hrát. Není ostuda nevědět. Ostuda je slepě věřit, nemít žádné pochybnosti a nepřiznat omyl nebo neznalost. Inu člověk stvořil Boha k obrazu svému. A za článek děkuji Aluško, zajímavé.
https://www.youtube.com/watch?v=NV_8-CvXuPE

35 Lu-Aquarius Lu-Aquarius | E-mail | 10. listopadu 2015 v 21:47 | Reagovat

[24]: Děkuji za tento příspěvek aves passeri. To opravdu sedí :)

36 Lu-Aquarius Lu-Aquarius | E-mail | 10. listopadu 2015 v 23:47 | Reagovat

Je všeobecně známo, že nemáme dochované žádné psané slovo přímo od Ježíše Krista. Vše o něm napsali lidé (dnes známí jako apoštolové). Původní dochované texty psané v Aramejštině (později v řečtině) jsou datovány do období několika desítek až stovek let poté, co Kristus žil. Historicky známé je zničení chrámu v Jeruzalémě (kolem r.70 n.l.), kdy byl v podstatě Římany zrušen a rozpuštěn tehdejší Izrael - území obývané Židy (to bylo znovu obnovené až po II. světové válce vedenou Adolfem Hitlerem). Sám Ježíš Kristus podle dochovaných písem byl Židem (narozený z rodové linie matky Marie), nikoliv křesťanem. Mluvil o Bohu, jako o svém Otci, a kvůli tomu ho pravověrní Židé nenáviděli, pochopili to tak, že se rouhá, neboť nazývá Boha svým Otcem a tím sám sebe jeho Synem, a proto jej odsoudili k smrti. Při čtení evangelií jsem vždy cítil, že je tu někdo, kdo říká světu pravdu a mluví přímo k srdci člověka, který hledá sám sebe v údolí chaosu a bolesti. Učení Ježíše Krista bylo tak silné, že několik století po zničení Jeruzalemského chrámu jeho následovníci byli ochotni položit i svůj život za to, co o něm poznali - byli pronásledováni na smrt a mučeni tehdejšími krutými císaři vládnoucími v Římě. Čím více byli pronásledováni, tím více se toto učení a víra šířila. Až v roce 325 svolal do města Nikaia první ekumenický koncil císař Konstantin I. Veliký a ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. Tím se stalo to, že křesťanská víra byla spojena s mocenskými a politickými záměry tehdejšího Říma a nastal hluboký úpadek, který se pak nejvíce projevil ve středověku, zejména inkvizicí, odsuzováním a upalováním těch, kteří věděli (ženy léčitelky církví nazvané čarodějnice, Jan Hus, Jacques de Molay - velmistr templářských rytířů, Giordano Bruno, Mikuláš Koperník, a další... i Jan Amos Komenský a John Dee měli s katolickou církví též určité problémy...) Dnes zde máme papeže Františka, který ačkoliv se tváří velmi hezky pro mnohé, je to zasvěcenec Jezuitského řádu (nejtemnějšího a nejvlivnějšího řádu katolické církve) a některá proroctví mluví o tom, že je jeden z posledních papežů - tzv. černý (jezuité chodí v černých hábitech). Předchozí papež Ratzinger (za svého mládí účastník Wehrmachtu) nedávno abdigoval, neboť neměl už žaludek na to, co poznal v útrobách římsko-katolické církve (přinejmenším by zvracel). Stojí za to pročíst si historii papežů a všech těch smutně-humorných frašek, které se kolem tohoto postu odehrály v průběhu staletí. Otázkou je např. toto "KDYBY DNES PŘIŠEL JEŽÍŠ KRISTUS (PŘI SVÉM DRUHÉM PŘÍCHODU JAK JEJ MNOZÍ KŘESŤANÉ OČEKÁVAJÍ A KAŽDOU NEDĚLI V KOSTELE NA KOLENOU VZÝVAJÍ "NA TVŮJ PŘÍCHOD ČEKÁME...") A PŘIŠEL BY K PAPEŽOVI VE VATIKÁNU, ŽE JE JIŽ ZDE A PAPEŽ JAKOŽTO (KRISTŮV ZÁSTUPCE-NÁMĚSTEK ZDE NA ZEMI) BY MU MĚL PŘEDAT SVÉ KŘESLO... JAK BY TO NEJSPÍŠ DOPADLO?) ... zde si sami můžete učinit úsudek, jaká je to vše fraška a obrovská manipulace a zahrávání si s dušemi lidí, kteří upřímně hledají a věří v pravé světlo pocházející od Ježíše Krista. Poznal jsem během svého života mnoho upřímných a hledajících i nacházejících v oblasti křesťanských církví (katolické, adventistů, svědků Jehovových, letnčních, křesťanských sborů a dalších...) a blízkosti Ježíše Krista klid, mír a spásu, ale nemohu se stále srovnat s tím, že se zde jedná o obrovskou manipulaci spousty lidí na základě určitého záměru a plánu vysát z lidských bytostí to nejcenější, pod kterým to bylo všechno vytvořeno. Možná je to jen otázka určité zralosti, dokud "ovečka" potřebuje pomoc, dostává ji od "pastýřů", ale když nabyde svého vlastního uvědomění a síly, nastává čas odejít z "ohrady, kde hlídají dozorčí pastýři" a jít vlastní svobodnou cestou k Poznání, které překoná všechny dosavadní vnucované pravdy církevními institucemi a dovede bytost ke skutečné svobodě, pravdě a lásce i za cenu mnoha ztrát a bolestí... o tolik vzácnější je pak ta Perla, kterou obdrží, o které mluvil i Ježíš Kristus ve svém příběhu o Božím Království.

37 Efs Efs | E-mail | 11. listopadu 2015 v 7:49 | Reagovat

Líp bych to asi nenapsal. Moc oceňují tento komentář, který jako snad jediný nevylévá s obsahem vaničky i to dítě. Není pro nás nic cennějšího -- a šitého naší společnosti a době přesně na míru -- než Ježíšova slova. Připomínám, že jen tehdy, jsou-li chápána čistě a poctivě jakobychom byli dětmi. Nechci otravovat mnoha slovy, ale všechno tam je. I v těch očesaných kánonických evangeliích. Ti zvídavější si mohou najít i apokryfní texty, třeba evangelium Esejských apod.

A ještě ke [25]:: Záleží i na překladu Bible. Žádný asi není dobrý (spolehlivě a jednoznačně interpretovatelný) vzhledem k časovému, geografickému a vůbec vývojovému odstupu. Je možná ohromná spousta výkladů. Co se týče Nového zákona, tedy hlavně evangelií -- ačkoli jsou očesaná a poněkud překroucená, stále v nich je Ježíšovo učení a poselství. A kdo čte pozorně, nachází zde i to, co je trochu schované mezi řádky a co nám "faráři" neříkají.

A k tématu křtu: Mám za to, že díky prozření získanému vlastním poznáním má každý sám možnost se osvobodit a najít si svou cestu a žádný rituál provedený někdy v časném dětství nezávisle na jeho vůli mu v tom nemůže zabránit. A ještě nakonec -- i mezi těmi katolíky, ač se k nim nehlásím (ani k žádnému jinému církevnímu či "duc-hovnímu" sdružení) znám několik takových, kteří směřují čistě a poctivě správnou a nezavádějící cestou. Těch cest je dnes ovšem na zemi kolem sedmi miliard. Žádná není dobrá ani špatná. Některá je delší, jiná snadnější, jiná rychlejší, na jiné se musí člověk často vracet a hledat, kde udělal minule chybu...

Jak zpívají V + W: Čtěte Bibli, tam to všechno je. Nezůstavejte však jen u Bible, hledejte i v jiných zdrojích zdrojích a především, jak říkají bezpečáci: "Před otevřením očí zapni mozek." A dodávám: I srdce.

Pohoda, hezký den

38 Jarek Van Ek Jarek Van Ek | E-mail | 11. listopadu 2015 v 9:44 | Reagovat

Když si tak čtu příspěvky do diskuse, tak cítím všude přítomný strach. Proč? Když chceme být nad věcí, proč máme z toho mít strach? Dospěl jsem k životnímu zjištění, že když se v životě vezeme s nějakou "pravdou", která se později ukáže, že je hodně pokřivená, a proto proti ní začneme usilovně bojovat, že obojí je stejně špatné. Naše ego se skvěle baví, jak si nás hezky zmanipulovalo, je to produkt jeho hry a energie, které v obou případech vysíláme, jsou energiemi zloby, tedy nízké energie, bránící nám v cestě vzhůru. I boj za pravdu je pouze záminkou, jak nám bránit ve vzestupu.

Slučujeme tady dvě věci - křest a církev, zdánlivě neoddělitelné. Myslím, že nás spojuje silné cítění, cítění velmi podobné avataru Ježíšovi, že sdílíme jeho ctnosti a oddanost druhým, ale i jeho vztah k Bohu, Zdroji, jakkoliv ho nazveme mnoha jazyky počínaje domorodými kmeny nebo názvy, používanými oficiálními velkými církvemi. Nebyl jsem při tom, když Ježíš prošel křtem, ale jsem přesvědčen, že neskrýval před okolím svůj vztah k Bohu a prošel jakousi formou rituálu, pravděpodobně s Janem Křtitelem. Proto nevidím na křtu nic špatného, i když sám nejsem pokřtěn.

Všechno to, co cítíme a prožíváme nám má dodat sílu jít po vlastní duchovní cestě a neplýtvat energií např. napravováním církve. Pokud nenajdeme odvahu veřejně si stát za svým cítěním, aniž bychom vytvářeli převraty, revoluce a jiné "hlouposti" hmotného světa, tak se neposuneme, budeme se stále motat dokola. Slunce v duši.

39 gretka gretka | E-mail | 14. listopadu 2015 v 11:42 | Reagovat

ahoj ja jsem si to vždy myslela o křestu je tedy pravda že mi to ponoukl muj tata.jsem ze čtyř sourozencu a tatka nas nikdy nedal pokřtít.rodina mého taty byla a je velice pobožná ale když tata dospěl dyžtancoval se od nich. takže jen málo  jsme viděli taty rodinu,když jsme byli starší a ptali jsme se proč se nestýká se svou rodinou řekl nám že nechce aby jsme mi jeho děti poslouchali nesmysli o bohu a otom že jsme jeho otroci že boha každej mame v sobě a že mu nemusíme sloužit taky pravě povidál i o tom křestu mama trvala na tom aby jsme byli pokřtěný ale tata si prosadil že nebudem pozdějš nam vysvětlil přesně tohle co je v tom članku.když se mi narodila dcerka tak mě vyloženě prosil at ji nedám křtít že to bude moje největší chyba když to svý dceři udělam dala jsem na svuj šestej smysl a dcera pokřtěná není a koukam že na všem co je v tom članku něco je protože tohle jsem slyšela od svýho tatky před deseti lety.

40 Luz Luz | 14. listopadu 2015 v 19:31 | Reagovat

[39]:  Správný tvar je křtu.
A jinak absolutně nedává smysl nechat křtít dítě, pokud rodiče nejsou věřící křesťani a tedy nemají záměr ho vychovávat ve víře. Takže ani by moc nedávalo smysl, kdyby od vás příbuzní očekávali, že to svoje pokřtít necháte. Ani církve pokud vím vesměs nejsou v takových případech k tom ochotné, pokud jde o někoho, kdo ani do kostela běžně nechodí a farář ani o něm neví, jestli vůbec je věřící.

41 myší královna myší královna | 15. listopadu 2015 v 10:08 | Reagovat

Vesměs souhlasím. Navzdory všem hezkým slovům, co tu o Ježíši zazněla, jsem jej nikdy nebyla schopná a ochotná přijmout jako Božího syna, jako zhmotněného Boha, ani jako jiné blbiny, podle mě to byl v tomhle směru kacíř, jestli o něm Bible nelže.

Co se týče toho, co s námi dělá církev: jo, to je i moje zkušenost. Myslela jsem si, že to jen "my" - katolíci - jsme takoví šílenci. Ale ne. I například protestanti jsou na něčem, jako je svátost, dost silně závislí. A katolíci nejsou schopní sami sobě cokoli odpustit bez toho, aby vyznali své hříchy v rámci svátosti. Svatba, co není v kostele, není svatba, i když ten člověk není praktikující křesťan. Křest jsem považovala vždycky zbytečný v případě, že není člověk ochoten se církvi odevzdat, ale u nás to byl zase jen trend: "Dítě potřebuje nějak přivítat na svět." Aha, takže jej musíme bez jeho vědomí upsat víře? WTF?

A ta rádoby kajícnost je už ten poslední článek, co mě drží od kostela bokem. Nedávno jsem tam vkročila po deseti letech, když jsem cítila jakousi duchovní prázdnotu (a nakonec mi to pomohlo, protože kázání, které ten den kněz přednášel, bylo naprosto skvělé a otevřelo mi v některých věcech oči), ale všechno to příjemné bylo nakonec orámováno tím samým: naše vina, čekáme na smrt, Ježíš, kterého jsme vlastně zabili, blá blá blá. Jako na to fakt nemám. Když jsme se o tom kdysi bavily s mamkou a kamarádkama, máma mohla vyskočit z kůže. A kamarádka řekla, že kostel a mše, to je samá bolest a samé utrpení. Máma vyletěla, že o tom je přece život, o bolesti a utrpnení. Musela jsem se smát, říkám: Tak ty vidíš svět? Tak to mě teda moc mrzí.

Prostě život je o bolesti a hnusu a smrti. To jim dává víra. A bez představy, že každý jejich problém je cosi žádoucího, protože tím "nesou Kristův kříž" by asi pošli.

K tomu dědičnému hříchu mám akorát krátkou poznámku: to platí za předpokladu, že skutečně věříme tomu, co píše Genesis. Ale jelikož je to technicky nemožné, musím se ptát, jakou hodnotu má vetknutý dědičný hřích, který možná ani nebyl spáchán?

A ještě by mě zajímal ten způsob, jak se křtu zbavit, pokud jsi o něm psala nebo o něm napíšeš. Díky.

42 Luz Luz | 15. listopadu 2015 v 13:14 | Reagovat

[41]:  Ja treba mam celkem pochopeni a oceneni pro to, ze krestanstvi pomaha se s tim zivotnim utrpenim vyrovnat. Vic nez nektere jine smery. Napr.  v nekterych ezoterickych pristupech, kde se tvari, ze kdyz na to nebudeme myslet, tak to prestane existovat apod. - jak to ma pomoci cloveku, ktery treba prave prochazi nejakou tragedii ve svem zivote? Ale v krestanske vire je Buh, ktery se s nami v tom muze ztotoznit a soucitit, protoze sam zazil utrpeni, neni to nejaka vzdalena bytost, ktera o tom nic nevi z vlastni zkusenosti.
S dedicnym hrichem, no to je taky specificky katolicke, hodne krestanu z jinych odvetvi veri, ze clovek je zatizen hrichem teprve, az kdyz vedome udelal neco spatneho, co vedel, ze je spatne, tedy nemuze se to tykat uplne malych deti.

43 Paskalina Paskalina | E-mail | 16. listopadu 2015 v 19:43 | Reagovat

třeba by pomohlo toto:
http://www.osacr.cz/2013/11/22/jezis-muz-s-nejdivnejsim-pohlavim-aneb-zahada-svate-prekozky/
https://wereprague.wordpress.com/2013/11/28/jezis-muz-s-nejpodivnejsim-pohlavim-aneb-zahada-svate-predkozky/
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2468998
Katolickou církev samozřejmě posměšky na adresu Ježíšova pohlaví už v 19 století začaly poněkud otravovat. Vyřešila to tedy s grácií a citem, které jsou jí vlastní. V roce 1900 vyhlásila, že kdokoli, kdo něco řekne nebo napíše o  Ježíšově předkožce, bude exkomunikován.

44 luz luz | 17. listopadu 2015 v 8:09 | Reagovat

[43]: Eh, to mi neprijde jako nejak zvlast dulezite k tomuto tematu, spis zajimavost/ senzace na okraj. Ovsem je to jeden z dokladu stredoveke vseobecne posedlosti relikviemi a zajimavost ohledne jisteho aspektu viry nebo spis povery te doby.

45 Marcela Marcela | 15. prosince 2015 v 11:22 | Reagovat

Alue,zajímalo by mě,co si myslíš o betlémském světle.Díky

46 kateřina kateřina | E-mail | 28. dubna 2017 v 23:01 | Reagovat

Ahoj Alue, nechala jsem se pokřtít asi v 16-ti....da se to zrusit?dekuji za odpoved :-)

47 Alue Alue | 29. dubna 2017 v 9:50 | Reagovat

[46]:  Dá se to zrušit. Píšu o tom ve své třetí knize.

48 kateřina kateřina | E-mail | 29. dubna 2017 v 11:05 | Reagovat

A mohla bys mi prosim napsat kde najdu nazvy knih? Clanky mad hezky zpracovane a urcite rada bych si neco precetla

49 Alue Alue | 29. dubna 2017 v 20:10 | Reagovat

[48]:  http://alueshop.webnode.cz/knihy/
Případně záložka nahoře na stránce Vyšlo knižně, kde jsou podrobnosti... Ta žlutá je třetí a obsahuje návod. Kromě mnoha dalších věcí.

50 kateřina kateřina | E-mail | 29. dubna 2017 v 21:18 | Reagovat

Moc ti dekuji :-)

51 Luboš Luboš | E-mail | 12. října 2017 v 13:11 | Reagovat

Dobrý den, je potřeba zrušit kromě křtu i biřmování a eucharistii?
Přijde mi to docela důležité.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama