Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 20.9.

Muž poznává pravdu prostřednictvím ženy / DOPORUČUJI

4. ledna 2016 v 0:45 | Alue K. Loskotová |  Ženy, Muži, Vztahy
Milí čtenáři, před delší dobou si možná ještě pamatujete, že jsem psala něco o ženské spiritualitě, o posvátném božském spojení s měsícem. Pánské osazenstvo se ozvalo, že by chtělo něco podobného i pro ně, nějaké hezké pojednání o úkolu či poslání muže. Dlouho jsem uvažovala jak ten článek napsat aby nevyzněl nějak blbě, tak jsem to slíbila a odložila na neurčito. Protože ženy zasvěcují ženy, ale jako žena bych asi neměla moc zasvěcovat muže, když si nejsem úplně jistá jaká slova k tomu použít. Na to by bylo lepší použít slova nějakého muže, co pochopil. A takový muž existuje, jmenuje se Tomáš Keltner... Teď se mi dostal do ruky ,,náhodou" slovenský časopis Vitalita, kde je právě toto téma krásně vysvětleno v rozhovoru s Tomášem. Rozebírá úlohu muže i ženy velice trefně, krásně a srozumitelně. A tak jsem ho pro vás přeložila do češtiny a přepsala. (není to opsané přesně slovo od slova, provedla jsem během překladu menší jazykové úpravy pro účely tohoto článku, ale do poselství jsem nezasahovala) Článek je velice důležitý, čtěte ho pomalu a pořádně, protože co slovo to perla!

Muž poznává pravdu prostřednictvím ženy

V listopadovém čísle opět pokračujeme v rozhovoru s Tomášem Keltnerem. Položili jsme mu otázku, na kterou už delší dobu hledáme odpověď.

Proč nám tak moc záleží na přijetí a požehnání od našich rodičů?

Je to potvrzení správnosti. Souvisí to se sebevědomím a sebejistotou. Mluvili jsme o tom, že sebevědomí souvisí s tělem a sebejistota s duší. Naši rodiče jsou první autorita, se kterou se tu na zemi potkáváme. A proto od nich potřebujeme potvrzení naší správnosti, což nám dodává sebejistotu. Ale neděje se to způsobem, že oni řeknou ,,Jsi tu správně". K tomuto mentálnímu přenosu dochází až o hodně později.
Úplně na začátku od nich potřebujeme cítit správnost. Správnost je bez pochybností, ale bohužel systém je nastavený právě skrz pochybnosti. Nemáme víru, ale pochybnosti. Vymezujeme se konfliktem, určujeme se přes pochybnost a ne přes víru.
Pochybnost je už v početí. Jestli partner se kterým jsme, je ten pravý. Máme problém, že partnery si neumíme vybírat. Pochybnost v průběhu těhotenství, prenatálního vývoje, porodu, první okamžiky života jsou také v pochybnosti. Neustále všechno kontrolujeme, jestli je to v pořádku. Kdybychom věřili, nemáme potřebu pořád něco kontrolovat.




Proč si tak zoufale potřebujeme potvrdit svoji správnost?

Od počátku jsme přes nevědomé rodiče programování k pochybnostem. V první řadě jsme naučeni pochybovat o sobě: ,,Jsem správně a jsem tu správně? Neměl bych být někde jinde, v jiné rodině s jinými lidmi?" A na tomto stavíme vše ostatní a díky tomu má v sobě vše otisk pochybnosti a ne víry. To v nás spouští obrovskou potřebu potvrzování od rodičů. Je to program, který v sobě máme, aby nám nedovolil se osvobodit. Když potvrzení nedostaneme od rodičů, chceme ho od někoho jiného. Partnera, společnosti, vzdělávání... Přes toto všechno se snažíme najít a potvrdit si naši správnost. Hluboko pod tímto vším je strach z nepřijetí, neustále se opakující téma.

Takže problém rodičovství spočívá ve špatném výběru partnera?

Přesně tak. Nebyly nám dány správné instrukce o tom, jak si ho vybrat správně. My si ho vybereme vizuálně, což je mužský způsob. Hlavou, rozumem a podle toho kdo se nám líbí, a to je zoufale málo. Nevnímáme, kdo ten člověk skutečně je.
Moudrost vedení by v sobě měla obsahovat žena, ale systematickým ničením žen se jejich sebevědomí změnilo a snížilo. Ženy se teď pokoušejí podobat spíše mužům, takže si muže už nevybírají podle toho co cítí, ale podle toho jestli se jim líbí. To je velký problém, protože si nevyberou správně.
Rozumem se správný partner vybrat nedá. To se musí cítit. Základní rozdíl mezi mužem a ženou je, že muž myslí a žena cítí. Jak se žena snaží myslet, což se právě ve společnosti děje, je stavěná do pozice rozbitého muže. Ona se pokouší opravit, přijmout standardy které patří mužům a podle toho se chovat. A podle toho si vybírá i partnera, takže nemůže vzniknout funkční vztah. To je důvod, proč je dnes tolik vztahů nefunkčních. Začínají prostě na špatném základu.

Ženy neprocházejí zasvěcením, matky nezasvěcují své dcery a ty potom hledají ženskost v mužích, což je nesmysl. Muž nemůže zasvětit ženu a stejně tak žena nemůže zasvětit muže. Žena může muže obřezat, vykastrovat, ale neudělá z chlapce chlapa.
A to se bohužel se vztazích velmi často děje. Když se muž bojí tak zesměšňuje, což je velký problém. Zesměšňuje ženu, to co cítí a ona, protože nemá jistotu a není zasvěcená, si postupem času řekne: ,,Není na tom něco, když muž který mě miluje (v podstatě to však není láska ale vlastnění), o mně tohle tvrdí?"
Když muž ženu velmi dlouho zesměšňuje, úplně ji rozhází a ona přestane vědět.

Je potřeba si uvědomit, že žena je Bohu blíže než muž. Dokáže se sama kalibrovat (pozn.: jinými slovy naladit na správnou ,,božskou" vlnu, rezonanci). Když je sama tak zná pravdu a skutečnost. Protože pravda je jenom jedna, nejsou rozdílné druhy pravd. Moje pravda, tvoje pravda, jejich pravda, objektivní pravda, subjektivní pravda... to jsou pseudofilozofické nesmysly. Pravda je jen jedna a to je skutečnost.
My jsme od skutečnosti velmi vzdálení. Největší propast mezi námi a skutečností tvoří rozum. Žena je sama schopná vnímat skutečnost, pravdu. Takže žená zná pravdu a muž by se pravdu měl dozvídat od ženy, ne od jiného muže, nebo z nějakého systému, učení, či náboženství. To jsou lidské plytké vědomosti. Žena pozná prapodstatu. Žena se sama dokáže dostat do stavu stability, pozice kdy je vědomá.
Vědomá žena je v podstatě vědma. Vědomá žena je sama o sobě zdrojem světla, ona je světlo. Proto žena nemůže být osvícená, to je nesmyslný esoterický pojem. Ženy prahnou po osvícení a to je zoufalý projev nepochopení a usídlení mužského principu v ženách. Osvícený může být pouze muž a to právě svojí vědmou, ženou, jejím světlem.
Žena je skutečná stabilita, kterou v ní nachází muž, ten je potom vnější stabilitou, o kterou se následně ve vnějším světě opírá žena. Uvnitř je žena spojená s Bohem, venku je spojená s mužem a muž skrze ženu poznává pravdu.

Muži jsou skvělí učitelé a učitelé jsou velmi důležití, ale pravda leží mimo učení. Učení je ruka ukazující na Měsíc a žena je tímto měsícem. Je sluncem, zdrojem toho světla. Ona to světlo nese. Ukazuje, kterým směrem se dát.
Rozdíl mezi bytostí ženy a muže je ten, že žena je spojená s Bohem a zná pravdu. Muž je sám, a rozhoduje se sám. To je velmi důležitá pravda, která by měla být předávána v rámci mužského zasvěcení.
Muž nefunguje v mužských kruzích a nevyužívá ženskou energii k nalezení sebe sama. Muž se rozhoduje sám. To dělá muže mužem a je oddělený od Boha, spojuje se s ním prostřednictvím vědomé ženy.
Spojením muže a ženy může vzniknout nové dílo, reprodukce, nový život, další generace. Od tohoto jsme se ale odklonili a vytváříme vztahy, páry a rodiče dle zcela odlišných hodnot. Nedovolujeme ženám cítit, nutíme je přmemýšlet, rozumově analyzovat, vybírat si partnera rozumovým způsobem, ne podle toho, co žena cítí.

Chyba má vlastnost sněhové koule. Když se valí z kopce, nabaluje se, nevyřeší se sama. Je to jako s rozbitým autem. Když ho nespravíme, samo od sebe se to nezmění, a když ho budeme dále používat v tomto stavu, rozbije se ještě víc. S chybou je to stejné, má tendenci se sama od sebe zvětšovat, ne řešit. Když je na začátku špatné rozhodnutí, má tendenci se zhoršovat. Chybí rovnováha. Je to rozbíhání dějů, které jsou defektní a obsahují chyby.
V rodových liniích, ať už mužských či ženských se pak musí najít někdo, kdo to všechno začne řešit. Žena by se měla v první řadě zaměřovat na sebe a na to, co cítí. A věřit tomu, co cítí. To je začátek trénování, kalibrování sebe samé. Problém je, když je dohromady více žen. Jak se říká, když se potkají čtyři ženy, tři jsou správně a jedna z nich ne, tak po rozchodě jsou čtyři špatně. Chybí jim totiž mužský element.

Co do toho mužský element přináší?

Vnější stabilitu, vnější pevnost, formu, a hranice. Téma hranic je velmi důležité. Celá existence, celé stvoření je o tvaru a o formě - a v podstatě o hranicích. Naše tělo je složené z buněk a buňku definuje její hranice. Kdyby nebyly hranice, nebyl by tvar a ani život. Je nesmysl se domnívat, že hranice jsou nesprávné a musí se rušit. Naopak, hranice vymezují, odkud se kam něco děje. Tak je to v pořádku, tak to bylo stvořené. My bychom jako tvůrcové - Bohu rovní - neměli měnit základní nastavení této hry, této reality. A jedno ze základních nastavení jsou hranice. Když nějaká buňka ztratí své hranice, zmizí a rozplyne se, pohltí ji něco jiné, něco co je větší a silnější, co svoje hranice má. Něco, co má svoji víru a nezáleží na tom, jestli si myslíme, že je dobrá nebo špatná.

Můžeme zjednodušeně říct, že když jsou v mém nitru pochybnosti, je velký předpoklad, že mě pohltí něco větší, stanu se součástí nějakého systému nebo člověka, který je silnější než já a já převezmu jeho zákony a pořádek?

Když jsou v člověku pochybnosti, tak ty pochybnosti naruší něco, co bychom mohli nazývat imunitním systémem, obranyschopností, ,,sebetvořením".
Já ztrácím schopnost sebe-tvořit" a když ztrácím schopnost tvořit sebe, tak se navazuji na silnější prvky, které tuto schopnost mají a stávám se více méně jejich součástí, až úplně zaniknu. Pochybnost je tma. Pochybnost je nepřítomnost víry. Je to nepřítomnost pána v domě, vytváří to možnost, aby přišel někdo jiný a obsadil uvolněné nehlídané místo. Ty dveře se nesmí otevřít.

Jak pracovat s pochybností?

Jsou dva způsoby. Ženský a mužský.
- Mužský jde přes informace, přes poznání. Je to cesta, kterou v současné době této společnosti doporučuji, protože je v principu mužská. Mužský element, mužský strach v tom hraje velkou roli.
- Žena to řeší prostřednictvím cítění, ona cítí jak to ve skutečnosti je. Ona nemusí vědět jak nebo proč, to nebo ono, odkud kam... Ona to cítí a co cítí, to je správné.
Muž tuto schopnost nemá. Když vedle sebe nemá vědomou ženu, tak je to s jeho pravdivostí velmi pochybné. Nemá se přes koho stabilizovat a vytváří se v něm strach. Ten následně plodí agresivitu. Toto můžeme vidět u mužů, kteří jsou bez lásky. A v kulturách, kde láska po celé generace chybí.

Žena je velmí důležitý, řekl bych i nejdůležitější prvek stvoření. Co se týče tvorby stability. Svobodná a vědomá žena je základním stavebním kamenem, skálou na které vše ostatní stojí. Na to, aby žena tou skálou mohla být, potřebuje vedle sebe muže, který nemá strach. Znamená to, že rozum muže tvoří víra a ne pochybnost.
Toto je funkční spojení: Vědomá žena s osvíceným mužem. Mužem, který je osvícený ženou a oba společně tvoří frekvenci víry, která dále tvoří.
Žena tvoří vnitřní stabilitu, muž tvoří vnější stabilitu. Spolu tvoří stabilní prvek, který ze sebe vysílá něco jako správně fungující imunitní systém. Do takového spojení není možné zvenku žádným způsobem vstoupit. Ani agresivitou, ani jemnohmotnou frekvencí, ani kouzly, ani sílou. Takovou harmonickou dvojici není možné narušit. Když je takto postavený celý národ, tak tento národ nebojuje, není šance ho ohrozit nějakým způsobem zvenku. Dá se strašit a děsit, ale nedá se pokořit. Problém je, že něco takového tu není, společnost je momentálně plná vyděšených mužů hledajících svoji matku a zničených žen bez sebevědomí, které netvoří své fyzické tělo, aby si zasloužily částečné přijetí od kohokoliv.

Ještě bych se ráda vrátila zpět k ženskému způsobu práce s pochybností

Pochybnost v podstatě pochází z muže. Je to mužská záležitost implementovaná do ženy. Žena neobsahuje pochybnost, ona ji netvoří, ani to nedokáže. Žena je jediná bytost ve stvoření, která tvoří přijetí. Nikdo jiný přijetí netvoří. To tvoří žena, pokud je svobodná.
Pochybnost je něco, co je do ženy implantováno zevnitř skrz rozumovou část - mužský element. Pochybnost není součástí ženy. Když se žena přestane soustředit na rozum a začne se soustředit na sebe, bude větší váhu přikládat tomu co cítí a ne tomu co ví a myslí nebo říkají muži. I kdyby je považovala za velkou autoritu.
Taková žena nemá pochybnosti. Pochybnost tu nemá místo, neuchytí se na ženě. Žena je zdrojem světla a tma nemá možnost v přítomnosti tohoto světla pravdy existovat. To je mužská záležitost, záležitost hmoty. Tmu, respektive stín, vytváří hmota... Když se světlu do cesty postaví hmota, vytváří se stín. To je to co tvoří muž, to je mužská práce. Diavolo - symbol oddělení.
Není to ženská záležitost, jak je nám po celá tisíciletí předkládáno mužským systémem náboženství. To, že žena je prvotní problém a hřích, je ženská záležitost, je nesmysl. Žena je projeveným světlem, není možnost aby v ní existovala tma. To dokáže jedině muž. Ale je nutné dodat, že muži jsou produktem žen, každý muž je produktem své matky.

Je pravda, že když jsem ve spojení sama se sebou, pochybnost není.

Žena ví, protože je blíž k Bohu, je s ním v přímém spojení. Ona zná pravdu, tu jedinou skutečnou. Žena je schopná skutečnost cítit, ona nemusí poznávat, přemýšlet, analyzovat. To musí muž, protože necítí.
Problém začíná tehdy, kdy se žena začne chovat jako muž, přebírá mužské vzorce chování a ustrašený muž v ní pak necítí ženu, ale muže. To znamená, že se stává soupeřem a začínají spolu bojovat. Bojují spolu v podstatě dva muži, a ani jeden není úplně správně, ani jeden není úplný. Jeden má mužské tělo, druhý má ženské tělo a mužského principu moc.
Výsledkem boje není prohra nebo výhra, výsledkem boje je pouze boj. Je nesmírně destruktivní. Nemá smysl opravovat nefunkční vztahy. V první řadě je potřeba začít od sebe.
Nastane-li problém, ptám se sebe: ,,Co se děje, jaký mám problém?"
Neříkám: ,,Jaký ty máš problém, měl by sis ho vyřešit."

Žena je silnější než muž, co se týče vnitřní síly. Je stabilizujícím prvkem společnosti. Když žena neplní svoji funkci stabilizujícícho prvku, tak společnost která je mužská, se ztrácí a přechází do destrukce. Čistě mužská společnost nebo kultura bez zásadního vlivu žen má jen a pouze destruktivní charakter, což okolo sebe můžeme vidět v současné době.


stránky časopisu Vitalita: www.vitalitanet.sk


 


Komentáře

1 Atrej Ystma 776 Atrej Ystma 776 | E-mail | 4. ledna 2016 v 7:58 | Reagovat

Z toho co článek říká bych řekl, že muži mají obecně problém jednat intuitivně a tušit věci dopředu, ale pro ženy je to přirozené.

2 Irčulie Irčulie | 4. ledna 2016 v 8:46 | Reagovat

Co se týče té ankety, strašně bych si přála, aby se lidé probudili a abychom porazili matrix, ale bohužel to nevidím moc dobře. Myslím, že tenhle matrix opět prohrajeme a lidstvo bude zotročeno.

3 Ykka Ykka | E-mail | 4. ledna 2016 v 9:45 | Reagovat

Zajímavé podněty, přicházejí zrovna v náročném období kdy jsem musel hodně přemýšlet. Když se řídím víc citem, než rozumem, tak to znamená že mám v sobě ženský element? Možná to je příčina toho proč mi žádný vztah nefunguje.

4 :) :) | 4. ledna 2016 v 9:58 | Reagovat

Podle predchoziho clanku o muzich to moc na to ze muzi premysleji nevypadalo:-D. Vseobecna pravda neexistuje, pravda je pouze to co citime. Je tam psano, ze muz nemuze zasvetit zenu a naopak, ale pak kdyz muz nema vedomou zenu tak je to blby, cili zena jakoby zasvecuje muze. Nebo aspon mi z clanku prijde ze tak nak oba si neco davaji, ale tento fakt to zas vyvraci...jinak se mi nejvic libi ten posledni odstavec.

5 Milan Milan | 4. ledna 2016 v 10:26 | Reagovat

Hezky popsaná problematika, s určitými prvky popsání bych sic nesouhlasil, ty nejzávažnější následně uvedu -> tedy žena jako nositelka světla takto mluvíme však o poslu pána temna (světlonoše - satana), jistěže žena přínáší něco nejenom do mužského světa leč nejde o světlo, světlo nic nenese, jedná se jen o jinou formu energie, popsal bych tuto formu spíše jako energii stvoření - vytváření nebo také přetvoření, takto popsané právě odporuje mužské víry, kde nyní ve světě nijak neznám žádnou ženu - bohyni stvořitelku (vždy se jedná a mluví o bohu - muži), pak nastává u žen také klamavé přijetí nejenom od mužů, vnímáme jak žena nemůže být stvořitelem, vždy se mluví o muži stvořiteli, přitom je stvořitelem právě žena... (jedná se o jednu ze základních klamstev celosvětové víry všeobecně) ostatně proto se také o ženě mluví jako o ďáblu jelikož hlavně jako muži nedokážeme příjmout nejenom přes své naučené poznání jak žena není světlonoš - ďábel tedy zlo, nýbrž jak je žena stvořitelem... bůh svořitel, tedy vše živé je neutrální, není ani muž ba ani žena, ke stvoření jsou zapotřebí obou energií, jak mužské - síly, tak ženské - poznání...

Dále odstavec o pochybnosti - to doslova odporuje páté dohodě, kde se krásně popisuje, jak se bez jakékoliv i byť malinké pochybnosti velmi těžko rozhoduje a tím když nebudeme pochybovat třebaže o rozhodnutí kohokoliv, tedy velmi špatně budeme rozhodovat sami za sebe, pak nemůžeme najít sami sebe v sami sobě a nemůžeme přijmout sami sebe v sami sobě, jistěže určitá pochybnost je potřeba, chybí mi pak tedy spojení s důležitou důvěrou, pokud důvěřuji - nepochybuji, pokud nedůvěřuji, pak vždy pochybuji, leč i přes tyto drobnosti působí článek jako celek dobře popisující problematiku, sice zmateně ale i tak dobře...

PS: plně souhlasím, jak muži nechcou býti muži a ženy se nesnaží býti ženami... pak je plně nad slunce jasné té celosvětové energetické nerovnováhy muž - žena a oddělenosti duality lidské duše...

6 hannah hannah | 4. ledna 2016 v 10:48 | Reagovat

Knihy od p.Keltnera mám a pro mě jsou něco,jako bible,ale na rozdíl od té zfalšované,tak tohle se mnou rezonuje..Doporučuji a děkuji za článek!

7 Al One Al One | Web | 4. ledna 2016 v 10:57 | Reagovat

Kdo si to dovoluje tvrdit, že muži myslí a ženy cítí? To je blbost, ve skutečnosti i muži cítí a ženy myslí. Nejsme tak odlišní, to jen kultura nás (muže a ženy) staví do pozice rolí, které se tváří jako odlišné. Začíná to od dětsví kdy holčičky dostávají růžové panenky a muži autíčka. Ale je to jenom role, nic víc. Já tvrdím, že dokud si ženy budou hrát na něco, jakože jsou "víc cítící, blíž k bohu a podobné kraviny a muži zas na to, jací jsou "páni a frajeři" neposuneme se nikam. ŽENY A MUŽI JSOU SI ZCELA ROVNI. Ačkoli fyziologicky je rozdíl jasný, všechno ostatní je jen kulturní a dogmatický balast, který od sebe muže a ženy odděluje, protože jim diktuje určitou roli, kterou pak od sebe navzájem očekávají, což je k ničemu. Pravda je taková že obě pohlaví se rodí, žijí a umírají a letící nekonečným prostorem na nádherné modré kouli kolem jiné žhavé koule vlastně nikdo neví co to má všechno znamenat, takže jediné co nám zbývá je být okouzlen tím tajemstvím zvané život a jediný úkol ať už muže nebo ženy je žít co nejšťastnější život, který nikomu neubližuje. Mír všem.

8 Alue Alue | 4. ledna 2016 v 11:24 | Reagovat

[3]:  Každý z nás má v sobě jak mužský tak ženský element. Taky umím používat rozum, sestavit skříň, natahat dřevo a poslat někoho do prd. - Otázka spíš je, jestli člověk umí své složky vyváženě používat a ve vztahu - jestli jeho způsob chování odpovídá tomu, co jeho partner potřebuje. Mnohdy není špatně ani jeden, pouze nejsou kompatibilní. Ale za sebe teda můžu říct, že nejdýl mi vydržely vztahy ne tam kde je chlap zženštilá citlivka, ale kde chlap je prostě chlap. Hrdý, pevný ve svých názorech, schopný. - O kterého se můžu opírat.

9 Alue Alue | 4. ledna 2016 v 11:26 | Reagovat

[5]: Jasně no, špatně zvolená slova. Co nadělám, to už jsem mu nepřepisovala.

10 :) :) | 4. ledna 2016 v 14:48 | Reagovat

Pro me je muz muzem pokud je citlivy a umi sve city a pocity vyjadrit, protoze se za ne nestydi;) Coz mi prijde jako dosti zenska slozka, opravdu nemusim nejake nafoukance, co si mysli: sem chlap tak si muzu trochu zarvat a nekomu dat pres hubu kdyz se mi neco nelibi ne!

11 LenkaL. LenkaL. | 4. ledna 2016 v 18:32 | Reagovat

Radost být Ženou aneb Radost být Mužem  - by byla taky dobrá rubrika :D, ale "musel" by ji psát muž.

12 Luz Luz | 4. ledna 2016 v 19:47 | Reagovat

[7]: Ano, take mi vzdycky vadilo toto skatulkovani a zobecnovani na zaklade biologickeho pohlavi. A to se nedeje jen v mainstreamove kulture, ale casto se to objevuje i v te ezoterice apod., jen v obmenene podobe.  Spise nez tvrdit, ze vsichni muzi nebo zeny jsou nejaci, by se melo uznat, ze kazdy clovek je jedinecny a ma svou jedinecnou osobnost. Ohledne mysleni a citeni jsem si hned vzpomnela na MBTI typologii, kde to je jednim z charakterizujicich prvku. A take tam je mozne, ze nektere zeny maji typ s prevahou mysleni a naopak. Ovsem bylo pry zjisteno, ze statisticky opravdu je mezi zenami vice typu s prevahou citeni a mezi muzi vice tech s prevahou mysleni. Takze asi to neni jen predsudek, ale odpovida to skutecnemu stavu.

Nektere veci se mi velmi libi u Keltnera, hlavne duraz na pritomnost a viru a lasku namisto strachu.
Ale nektere mi pripadaji slozite a nesrozumitelne, hlavne druha kniha.

13 sladkymesic sladkymesic | 4. ledna 2016 v 21:45 | Reagovat

Zase jednou článek, u kterého taju :) Jako inspirace a zamyšlení krásné, plus úžasné obrázky :D
[7]: No, ono právě je to biologie-genetika. Všichni máme duše bez rozdělování pohlaví, ale právě geny nám dávají každému pohlaví něco jiného. Samozřejmě je v každém člověku od všeho trochu-mužský i ženský aspekt, jde o to, co převažuje a v čem se cítí dobře, a je fakt, že většina mužů se cítí dobře v roli fyzické opory a logičtějším uvažování (ale zároveň schopný něhy a citu), ženy spíš jako inspirace a citlivé, mateřské bytosti (ovšem schopné logicky uvažovat, přemýšlet a postarat se o sebe). Nikdo neříká, že muž je takový a žena onaká, každý jsme jiný. Ale podstata ženy a muže je prostě v čemsi rozdílná a v tom je ta krása, vzájemná podpora a doplňování se.

14 iriska iriska | 4. ledna 2016 v 21:52 | Reagovat

To je zajímavé, četli jste knihu Kurandera? Ta to popisuje podobně, v příběhu kde hlavní hrdinkou je žena, léčitelka.

15 Alue Alue | 4. ledna 2016 v 22:16 | Reagovat

[13]:  No konečně to tady někdo ocenil. Víte jak je to těžké, sehnat na netu hezkýho chlapa, aby to byl vkusný obrázek, co se dá na web použít? Hodiny a hodiny nimrání se v googlu. :D

[14]: Nečetla, ale jestli je to zajímavá část knihy, klidně stvoř úryvek, to by se sem hodilo :)

16 lili lili | 4. ledna 2016 v 22:31 | Reagovat

vau...sila riadna

17 Vénya Luna Vénya Luna | Web | 5. ledna 2016 v 8:35 | Reagovat

[15]: Já to také moc ocenila :D
Jinak se mi článek líbí, i když z něho trochu cítím vyzdvihování ženského principu, což mě jako ženě rozhodně lichotí, ale... Možná je to však jen můj osobní pocit.

18 Lily Lily | 5. ledna 2016 v 9:19 | Reagovat

Jj ten obrazok je fakt úchvatný.
Ale taky nevidim nič zleho na tom, ked žena je aj logicka... napriklad ja sa nechavam viest citmi aj rozumom.
A nemam ziadny problem vo vztahu, je krasne vyrovnany a to nemam ziadnu zženštelku aj ked samozrejme za aj on ma city :)
Studovala som 3 roky zvieratka a presla som na techniku a som taka stastna... Konecne sa nemusim biflovat kvanta skript aj ked zaujimavych a bavilo ma to (ale na skuske velky problem bo som si nespomenula na slovíčka a podrobnosti a neviem... proste mi to vobec neslo a to som sa ucila ovela viac ako vacsina spoluziakov). Na technike? Ano, nie je to jednoduche, ale ked to pochopim, precitam a par veci sa naucim, paradicka. Mam skusku bez problemov ;) zrazu take vyslobodenie :) A to si nemyslim ze by som bola zrovna ako chlap :D alebo ze by som potlacovala svoju zenskost ;) (dalsia super vec na technike je, ze si vacsinou dvere neotvaram sama chichi :D ;) )

19 Sarkita Sarkita | 5. ledna 2016 v 9:45 | Reagovat

Děkuji velice za výborný článek, který mne podpořil v mé "teorii", resp. v tom, k čemu postupem času docházím. Skutečně existuje (jak říká o všem moje dcerka - "žije") ženský a mužský princip a v každém z nás jsou obsaženy obě složky, jen v každém v různém poměru. Navíc během reinkarnací jsme přeci muži i ženami, takže zkušenosti nabýváme obojí.
Jednou jsem tu psala v nějaké souvislosti, že Země se navrací ke svému ženskému principu a dává nám to vědět mimo jiné i přes růže (symbol ženství). V roce 2015 kvetly růže opravdu hojně, a to i ty plané růže v příkopech. Kdo se dívá, vidí. Ještě třeba odkaz na kruh v obilí http://www.cropcircleconnector.com/2015/uffcott/uffcott2015a.html Pocitově to mám tak, že žena se zpátky navrací ke své pravé podstatě (protože opravdu my ženy už nejsme Ženami v pravém slova smyslu, své moci jsme se vzdaly). Navracíme se zpět ke své Bohyni (v každé z nás). A teprve, až to pochopíme, přijmeme a navrátíme se k sobě, muži se budou moci stát pravými Muži. Takto to není možné, pořád se nastoluje rovnováha (představte si nějaký nevyrovnaný pár, jak dlouho může fungovat?). Ale začít musíme my ženy samy, každá za sebe a přitom spolu. Je to opravdu rozsáhlé téma. Souvisí to i s menstruací, měsícem - Lunou (lůnem ženy).... Tento článek mě opravdu potěšil a povzbudil na mé cestě. Děkuji Alue.
PS: K těm barvičkám oblečků, jak tu někdo psal, že holčičkám vrznou růžovou a chlapečkům bledě modrou...ono to není od věci. Růžová je červená smísená s bílou nevinnou (holčička ještě není žena, ale princip v ní už je) a bledě modrá totéž. K dospělým ženám se symbolicky přiřazuje červená a k mužům modrá. Smísením těchto dvou barev vznikne fialová, barva vyšších světů (splynutí mužského a ženského principu). Akorát my už nic nevnímáme, zapomněli jsme podstatu a propojenost všeho. Tak snad si brzy postupně všichni vzpomeneme.....

20 iriska iriska | 5. ledna 2016 v 10:32 | Reagovat

[15]: Ta knížka je tak nabitá daty, že je těžké vybrat malý kousek:) Třeba tady:

"Nejmocnější zbraní ženy je její vnitřní síla, která ochraňuje jak ji, tak její blízké. Proto se musíš naučit ponořit se do svého vnitřního světa. Teprve až když v sobě objevíš svoji pravou podstatu, můžeš všechnu svoji vnitřní energii využívat. (...) Stále tě ale ještě něco omezuje. Ještě neznáš samu sebe a v důsledku toho se nepřijímáš." "Opravdová žena s mužem nepotřebuje bojovat. Vlastnosti a schopnosti, kterými je obdařena, jsou tak specifické, že je absurdní srovnávat je s těmi mužskými. Žena v absolutním spojení a spolupráci s mužem jde cestou pravdy, lásky a respektu vůči vesmírným zákonům. (...) Její energie má jemné vibrace, které ji pozvedávají na vyšší duchovní úroveň. Proto se ještě dnes říká, že žena otevírá muži dveře k věčnosti." (str 200 a 204).

Kniha je pojatá jako duchovní román, ale jsou v ní zakomponovaná i cvičení a zajímavá data. Je to o indiánské dívce, která odejde z města do učení k peruánským léčitelům. Příběh je napínavý a samozřejmě tam hraje roli milostná zápletka :)

Kniha je k dostání třeba tady: http://knihy.abz.cz/prodej/kurandera   myslím že ji mají i některé knihovny.

21 Alue Alue | 5. ledna 2016 v 11:41 | Reagovat

[17]:  A proč myslíš, že kardinál Judas tak strašně nenávidí ženy a snaží se je likvidovat a ponižovat ve společnosti za každou cenu? Protože ony opravdu jsou blíž k Bohu. A to není z mé hlavy.

22 Alue Alue | 5. ledna 2016 v 11:44 | Reagovat

[20]: Díky za úryvek, to musí být určitě naprosto úžasná knížka. - Kdybys ji po dočtení chtěla doporučit veřejně svými slovy, ráda ti dám k tomu prostor :) - protože já než se k ní dostanu, to taky může ještě trvat pěkně dlouho :(

23 Sarkita Sarkita | 5. ledna 2016 v 11:58 | Reagovat

[21]: Stačí si vzpomenout, jak ženy byly upalovány pro "čarodějnictví"....

24 iriska iriska | 5. ledna 2016 v 12:22 | Reagovat

[22]: Dobře Alue, děkuji :) Po dočtení si to zkusím zpracovat a pokud to bude dobré, ozvu se ti :)

25 Mírek Mírek | 5. ledna 2016 v 12:33 | Reagovat

[8]: Nezáleží na tom zda jsme tady a teď mužem či ženou. To nejdůležitější pro naši existenci je vyrovnání onoho mužského a ženského principu v nás. V okamžiku, kdy pokládáme muže či ženu za něco víc než ten druhý protiklad je to špatný směr dle mé domněnky. Základem je rovnováha těchto dvou aspektů. Prvotním směrem je urovnání svých vnitřních rozporů a konfliktů, až poté zjistíme že to co se odehrává-lo uvnitř náhle se prezentuje i na venek a v tu chvíli zjišťujeme jak se ono zrcadlo našeho vnitřního nastavení vně proměňuje.

26 BE BE | 5. ledna 2016 v 13:38 | Reagovat

Začala by som /já som začala/ svoje "vzdelanie" Jungom - princípom  Animy a Anima.  Pan Keltner len pridal veľa slovíčok.... a urobiť,  zrovnať ľudí do nejakého rámca. Rámec nie je. Keď autor má potrebu čosi oznámiť, alebo vydať , musí to byť na knižku. o tom to celé je. Predsa nevydá zošit :-D

27 Lori Lori | 5. ledna 2016 v 13:42 | Reagovat

Perfektná kniha  je i Ženy, ktoré behali s vlkmi :)

28 Severka Severka | E-mail | Web | 5. ledna 2016 v 15:28 | Reagovat

To, že muži obecně se řídí více rozumem a ženy zase citem, je určitě pravda, ale celý článek trochu zavání glorifikací ženského principu... 'Muž necítí'? To jako vážně? :/

29 vanilková vanilková | 5. ledna 2016 v 17:00 | Reagovat

[27]: jooo! Ženy které běhaly s vlky! Je skvělá! Taky doporučuji

30 Hanka Hanka | 5. ledna 2016 v 17:57 | Reagovat

[14]:

[15]:

Úžasné je i pokračování této knihy: Hadí žena, vřele doporučuji! Kuranderu jsem zatím nečetla, ale podle ohlasů jsou obě knihy stejně skvělé. Hadí žena je o Evropance, co se vydává do Peru, kde se učí být pravou ženou. Také se tam rozebírá úloha muže a ženy v partnerství a jak mít podle indiánů šťastný vztah :) Za mě super.

31 Lily Lily | 5. ledna 2016 v 22:09 | Reagovat

velmi pekne napisane :3

A len tak medzi rečou sledujem,že nás ,,lily a lili" atd je dosť veľa,rozmýšľam že sa začnem podpisovať inak,lebo v tom asi bude trošku chaos :D

32 lili lili | 6. ledna 2016 v 11:45 | Reagovat

Hej ja som si to všimla tiež že sa asi premenuujem....a k tomu čarodejníctvu horespomenutému mne ešte teraz hocikto povie že som čarodejnica a to len preto že napríklad viem niečo dopredu a poviem im to tak hneď musím byť čarodejnica, tak niekeedy radšej ani nehovorím

33 lili lili | 6. ledna 2016 v 11:47 | Reagovat

milujem mužskú spoločnosť ale je pravda že v citlivých témach si najlepšie rozumiem so ženamy, tie to chápu inak, nehovorím že aj muži niesu citliví sú to áno ale predsa len rozhovor so ženou je iný level...

34 Jan Jan | 7. ledna 2016 v 1:32 | Reagovat

Ženy mají mysl stejně tak,jako mají muži city.Ale v dnešní době je jasně vidět že ženy jsou mnohem více ovládány svými emocemi a muži zase svojí myslí.Nevědomě se ztotožňují se svým emočním tělem a svojí myslí které tak vytváří falešné já,ovládá nás naše falešné ego.Odlučujeme se tak od svého pravého já,od své pravé podstaty.Jsme v době kdy jen málo lidí na světě užívá své city a mysl,ve většině je to přesně naopak,city a mysl užívájí nás.Vytváří tak bolest a strach.
Žena a muž tvoří jednotu v dualitě hmotného světa,Patriarcha ani Matriarcha nejsou cestou,cesta je jejich jednota,společné naplnění celku.
A nakonec,pravda je v přítomném okamžiku, tady a teď,vždy a pouze jen jedna,není špatná ani dobrá,je taková jaká je.

35 Depe Depe | 7. ledna 2016 v 14:13 | Reagovat

Vyborny clanek! Kdyz uz jsem se prehoupla ze stavu "zjisten problem", tak ted hledam "Jak to napravit". Nebudes psat clanek o tom, jak zacit na sobe pracovat? Jak by se treba mela v urcitych situacich zena ci muz zachovat? Jsme vsichni tak rozhozeni, ze malokdo vi, jak by to aspon castecne melo vypadat. Ono se lehce cte teorie, ale chybi praxe.

36 Alue Alue | 7. ledna 2016 v 15:27 | Reagovat

[35]:  ,,Jak na sobě pracovat", o tom jsem napsala celou knihu co má 359 stran. Jmenuje se Svítání, koupit můžeš tady: http://alueshop.webnode.cz/products/svitani/

Otázka chování ve vztahu k pohlaví to je zase jiné téma, spíše populární psychologie a takové knihy na trhu jsu také. třeba Muži jsou z marsu, ženy z Venuše je výborná kniha.
http://karolinaloskotova.blog.cz/1504/muzi-jsou-z-marsu-zeny-z-venuse

37 Depe Depe | 8. ledna 2016 v 10:54 | Reagovat

[36]: dekuji za odpoved. Ve tve knize jsou i prime prakticke ukazky prace na sobe? Protoze vseobecnou teorii ctu vsude, ale proste me to nenakopava jak je vidno.

38 Alue Alue | 8. ledna 2016 v 20:56 | Reagovat

[37]: Je tam návod postupný krok za krokem co jak dělat jak měnit jak myslet, je to proložené různými zážitky  z mého života aby čtenář neměl pocit že se do něho v jednom kuse hučí ale aby si taky odpočinul  a trochu si to ukázal na nějakém zajímavém příkladu... Ta kniha má jinak tři díly, jsou to tři knihy v jedné. Poslední část jsou pak už hlavně energetické návody jak co vyčistit. Něco tady na webu je, něco jsem si zase vyloženě schovala pro knihu. Jinak je to kniha napsaná čistě podle toho jak jsem na sobě pracovala já. A čtenáři výsledky mají.

39 mm mm | 9. ledna 2016 v 10:53 | Reagovat

Muz a zena nebo zena a muz  potrebuji jeden druheho na vsech urovnich a ve vsech sferach byti.Tak jsme stvoreni.Zadne : ale nebo neco mezi tim neni. Musite se divat na svet jako deti se zkusenostma despelich,pak uvidite pravdu.V jednoduchosti je pravda,tak proc to komplikovat.Lide maji plno komplexu(destruktivnich programu viru bloku) v citovem tele a vse moc zamotavaji, coz je pouze chaos. Informace ,ktere dostavame jiz od ditete jsou z 99% chaoticke a destruktivni.Vse co potrebujete najde pouze  klidna a cista mysl. Coz v dnesni dobe neni skoro mozne.Vse je uvnitr nas i pravda.

40 Depe Depe | 9. ledna 2016 v 22:23 | Reagovat

[39]: lehce se to rekne a hur udela v praxi. V tomhle jsem tak zasekana vcetne zavreneho srdce, ze je mi ze sebe zle a trpi muz i dite.

41 Depe Depe | 9. ledna 2016 v 22:24 | Reagovat

[38]: dekuji. Objednala jsem si a tesim se na ni:-) PS: netreba prispevek zverejnovat.

42 Katka Koledzai Katka Koledzai | E-mail | 19. ledna 2016 v 13:40 | Reagovat

Dobrý deň Aluška, veľmi nás teši, že si našli informácie svoju cestu a dostávajú sa i touto formou k ľuďom, veď všetci sme na jednej lodi. Keďže je však za týmto článkom práca, čas a mnoho pozornosti našej redakcie časopisu Vitalita, poprosim uviesť naše stránky www.vitalitanet.sk
Ďakujeme a prajeme pekné dni
Katka Koledzai za Team Vitality

43 Ankhur Ankhur | E-mail | 25. ledna 2016 v 15:12 | Reagovat

Článek se mnou vnitřně příliš nerezonuje. Přijde mi to pojato a vysvětleno poněkud zjednodušeně a je kladen důraz na projev. Každý ze 2 projevů pochází z jednoho zdroje.
Archetyp ženy a muže jistě je, ale je otázkou zda zrovna takový, jaký je popsán v článku a pak, zda zrovna tak je to i v projevu daného konkrétního člověka. Nic není čistě mužské a ženské. Do všeho vstupují další energie a vlivy (plnetární, výchova, atd.).
Muž i žena mají spojení s Jednotou/Bohem (nazvěme si to, jak to každý vnímáme) a vnitřní pojetí je jiné. Asi se dá říct, že muž je oheň a žena voda. Žena byla stvořena pro muže. Tím nemyslím, že jedno je lepší, ale i voda je z ohně.
Archetypálně: muž si bere, co chce a žena chce vlastnit toho, co si jí bere. Muž chce brát a žena vlastnit (nedělit se a být jedna). Oboje je vidět v projevu - myslím, že západní "civilizace" ukazuje zcela jasně, kam jednosměrné zaměření vede...
Ačkoliv jsou si žena a muž polaritně otočení a to jistě predurčuje mnohé - od vnímání, způsobu jednání, cesty k Bohu/Jednotě - dovolám si tvrdit, že jsou stejně milníky, které je nutné projít. Předně 1. najít své srdce a to otevřít, 2. do srdce vnést rozum/intelekt, aby se mohla rozvinout  a projevit moudrost intelektu.
Přijmout sebe sama, mít odvahu dovolit si, vnímat rozumem/intelektem i citem, protože 2 tvoří jedno. Intelekt je nadřazen citu, avšak intelekt bez citu je bezcitný a nemůže cítit, co je správné.
Objevit přítomnost a stát se tichým (nikoli pasivním) životem. Život by měl být radost a naplnění toho, o je nám dáno - to, čím jsme vymezeni. V jednotě je vše, v nás je dannost - výčet atributů, kterými jsme obdařeni.
Proto bychom se neměli srovnávat a nebát se projevit.
Přeji Vám/nám všem hodně odvahy žít, hodně radosti a moudrosti při objevování naší lidské duše, tajů a krás života.

44 Norbert Valent Norbert Valent | E-mail | 25. ledna 2016 v 22:38 | Reagovat

Doporučenie na tvorbu resp. info prichádzajúce cez p. Keltnera som dostal kedysi dávno cez kontaktéra.Toto je super , ale realita je oveľa ťažšia ako je to tu popísané. Ak máte chuť rád strávim čas debatou aj s p. Keltnerom.Prospeje to veci a možno aj Národom.

45 Lenice Lenice | 21. února 2016 v 16:43 | Reagovat

[15]: mě na posledním krasochlapci zaujaly rozlámané knoflíky...
tak si tu tak v klidu přemítám zda to má jakýs hlubší význam :-)

Fotky pěkné, trochu z jiného světa než co vidět kolem sebe

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama