Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 20.9.

Příběh horníka, který se v roce 1965 propadl do podzemního města / DOPORUČUJI!

25. dubna 2016 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Dutá země
Milí čtenáři, duben mi přinesl na zlatém podnose článek, ze kterého jsem byla paf a ze kterého bude běhat mráz po zádech i vám.
Někteří možná víte, že se po celé planetě Zemi nachází podzemní města. Věřili byste však, že se v roce 1965 do jednoho zapomenutého podzemního komplexu omylem propadli dva čeští horníci?
KGB událost pečlivě zametla pod koberec, pravdu se proto veřejnost dozvídá až dnes.
Velice děkuji čtenáři, který tento materiál velkoryse nabídl na Aluška.org, jsem za něj velice ráda. K článku přikládám i úvodní dopis autora.

Dopis:
,,Dobrý den Alue,
rád bych se s Vámi, a pokud to umožníte, i s ostatními čtenáři podělil o snad zajímavý, ale každopádně dramatický rozhovor s mým dlouholetým kamarádem a přítelem, který jsem převedl do psané podoby, aby zůstal zachován a byl přístupný co nejširší veřejnosti.

Na světě je stále mnoho pochybovačů, ba i lidí, kteří se skutečnosti dutého světa přímo vysmívají, a já doufám, že Jarův příběh by některým z nich mohl otevřít oči. Já sám znám Jaru už mnoho let a za sebe můžu říct, že ačkoliv toho hodně vytrpěl, ani jednou v životě nemusel ohnout hřbet a vždycky byl tím nejrovnějším a nejryzejším charakterem.

Děkuji Vám za Vaši krásnou a milou činnost v tomto chaotickém světě a
přeji Vám mnoho vnitřního štěstí.
Milcha"

Příběh horníka Jaroslava z Ostravy


,,Byl to takový normální den. Šel jsem do roboty jako jindy, i svačinu jsem měl připravenou. Fárali jsme a netušili, co přinese několik dalších hodin. Naším úkolem bylo obnovit rubání na sloji Hubert a už to samo bylo dost nepříjemné."

Tak začíná svou vzpomínku na den, který změnil celý jeho život, dnes osmdesátiletý horník Jaroslav Švarc z Ostravy. Nic toho poklidného rána nenasvědčovalo tomu, že se setká nejen možná s pozůstatkem prastaré, technicky vyspělé civilizace, ale nakonec i se zájmem tehdejší KGB.

,,Rubali a odklízeli jsme zhruba v jednom kilometru a bylo pekelné horko. Vzpomínám, že kamarád Jožin byl celý mokrý potem a já si z něho dělal legraci. Ještě dnes je mi při té vzpomínce do pláče…
…asi po dvou hodinách k tomu došlo. Nejdřív jsme pod nástroji uslyšeli dutý zvuk. Tomu jsme nevěnovali pozornost. Ještě několikrát jsme zavrtali do kamene, když v tom se pod námi probořila zem a my se "pod tou zemí propadli pod zem"(to mě v tu chvíli napadlo).
Dopadli jsme docela tvrdě, bál jsem se pohnout a zjišťoval jsem, jestli nemám něco zlomeného"

Pan Jaroslav dál líčí zkušenost vymykající se jakýmkoliv představám a jakékoliv realitě, s níž se dnes a denně setkáváme.

,,Probořili jsme se z výšky asi čtyř metrů, a když se usadil prach a my se jakž takž vzpamatovali, přišel první šok - místo naprosto úplné tmy okolo nás bylo namodralé světlo. To odnikud nevycházelo, prostě tam bylo.
Druhým překvapením byla jakási podivná vůně. Něco jako když jste za deště poblíž elektrických stožárů (asi ionizovavaný vzduch?).
Další, o hodně větší šok nastal, když jsme se rozhlédli kolem sebe. Čekal jsem minimální prostor nějaké dutiny, kde se sotva pohneme, ale rozhodně ne tohle! To nebyla nějaká dvoumetrová sloj - to byla naprosto regulérní krajina - černošedá, zalitá bleděmodrým světlem.
Na zemi ležely zuhelnatělé stromy - všechny byly padlé jedním směrem, všechny vyvrácené obrovskou silou někdy snad před milióny let - ale zachovalé, jakoby mumifikované."

Tento obyčejný horník nikdy nic neslyšel o teorii duté země, nikdy ani nečetl o tunguzce, jakékoliv paranormální jevy mu byly cizí. Teď však, spolu se svým kamarádem, čelil naprosto nové realitě. Zatím byli oba konsternováni tímto přírodním úkazem, ale opravdu to bylo všechno jen v režii přírodních sil? Jaroslavovy vzpomínky pokračují:

,,Vidět bylo dokonale a v dálce za vyvrácenými stromy se tyčil nějaký sloup. Mysleli jsme, že to bude nějaký komín nebo větrací šachta a rozhodli jsme se k němu dojít. Nějak jsme se domnívali, že to musí souviset se šachtou a že bychom tam zkrátka měli jít a pak uvidíme.
Vydali jsme se kolem padlých, obrovských, snad sto metrů dlouhých kmenů. Neustále jsme klesali a kupodivu se teplota nezvyšovala. I Jožin se už nepotil a v podstatě jsme teplotu ani nevnímali.
Neustále jsme měli pod nohama uhlí a blížili jsme se k tomu sloupu. Jeho pata byla za mírným valem a vršek se ztrácel v tom modrém světle, kde jsme tak nějak automaticky předpokládali strop, který však nebyl nadohled.

Šli jsme necelou hodinu, bylo to daleko. Dnes odhaduji něco ke třem kilometrům. Nikde nebyl vidět žádný konec. Nic co by naznačovalo, že jsme v dutině. Jen za námi se tyčila skála, ze které jsme vypadli. Čím déle jsme šli a o celé té věci rozmlouvali, tím víc nám to připadalo absurdní.
Dokonce nás napadlo, že máme halucinace, protože jsme se nadýchali kysličníku uhelnatého a že za chvíli umřeme. Nic takového nám zřejmě nehrozilo a my jsme ve zmatku šli dál, ke komínu. Musel to být komín, protože byl hranatý, což už jsme začali rozeznávat. Byl i lesklý. A začínal nás tak nějak znepokojovat. Byli jsme prostě nějak z toho celí nervózní.
Už jsme byli natolik blízko, že jsme viděli, jak ke každé hraně komína patřil takový malý, asi jeden a půl metrový komínek - dokonalý osmistěn, o průměru asi 40 až 50cm. Komín byl také osmistěn.

Teď už jsme stáli přímo u něj a vnímali ten znepokojivý pocit, který jeho blízkost vyvolávala. Jako by nás přitahoval - dotýkali jsme se jeho dokonalých stěn a měli pocit, že nemá žádnou teplotu, navzdory tomu, že jsme očekávali chladný kov.

Pak to přišlo! Najednou jsem dostal rozkaz - vnitřní rozkaz. Běž k hornímu sloupku a dotkni se jedné konkrétní stěny. Musel jsem uposlechnout, cítil jsem, že musím uposlechnout. Tak jsem se dotknul jedné stěny prvního sloupku, pak jsem byl vnitřně doslova dotažen ke druhému a dotknul se další konkrétní stěny. Následoval další a zase se dotknout jen jedné konkrétní stěny - jen jednou a pokračovat k následujícímu.
Takhle jsem obešel celý hlavní sloup, dotýkaje se různých stěn sloupků, vytvářel jsem šifru, kterou jsem nechápal, byl jsem puzen silou, která mě daleko převyšovala, cítil jsem se jako Mojžíš, který dostává desatero (to mi blesklo hlavou v jednu chvíli, mezi 6. a 7. sloupkem).
Byl jsem u posledního, ani jsem nepřemýšlel, nepotřeboval jsem přemýšlet, jen jsem byl, jen jsem vnímal, že existuji a že už mě přemýšlení neomezuje, že naprosto jistě vím, že se musím dotknout páté stěny posledního sloupku, že za tím dotykem mě čeká další etapa na cestě lidským bytím.

A pak se to stalo! Už jsem to nebyl já - stal jsem se osmistěnným sloupem, pilířem podpírajícím celý vesmír. Spojnicí světů. Dneska by v televizi řekli, že to bylo něco jako červí díra, nebo tak něco. Byl jsem mimo prostor a čas. Netuším jak dlouho - jeden nádech? Hodinu? Celý život? Nebo 13,8miliardy let?"

Tak to je skoro závěr úžasného vyprávění úžasného pana Švarce. Úplný konec je bohužel daleko prozaičtější. Pan Jaroslav přišel k "normálnímu" vědomí na nosítkách, když už byl na denním světle tohoto světa.
K jeho překvapení ovšem nemířil do sanitky, ale ke dvěma přistaveným černým čajkám (auta tehdejší KGB), kam ho, za naprostého mlčení, vtáhli a odvezli na "lékařské" vyšetření a k výslechu.
Dlouhé hodiny dokola odpovídal na stále stejné otázky. Byl však trpělivý, protože věděl, co jsou ti muži zač. Věděl, že ačkoliv si myslí, že pracují pro Moskvu, že ve skutečnosti je řídí někdo jiný. Věděl, že za čtyři roky budou pomáhat s příjezdem tanků, věděl, že za dvacet let budou pomáhat jakémusi sdružení s názvem občanské fórum. Věděl, že tu budou vždy.
Kamaráda Jožina už nikdy neviděl - oficiálně prý zahynul při závalu ve sloji Hubert, neměl ani oficiální pohřeb. Jaroslavovi bylo samozřejmě zakázáno o celé věci mluvit - pod pohrůžkou naprostého vyhlazení celé jeho rodiny.
Dnes, kdy Jaroslav je už prakticky sám a cítí ve vzduchu podobné transformační napětí, jako tehdy u Sloupu světů, se cítí povinen o tom všem informovat co možná nejširší veřejnost.
,,Je čas ke změně. A jak to cítíme my, tak to cítí i oni a proto stupňují tlak. Proto se ve světě dějí hrůzy, ze kterých nás vyvede jen úplná transformace do dalších dimenzí, tak jako pomohla tenkrát mně, abych viděl jasnou a konkrétní budoucnost, a získal i jiné vyšší dary a zasvěcení. Kéž by měl každý člověk svůj Sloup světů," uzavírá Jaroslav Švarc.


Aby Jaroslav plně pochopil, proč se dotýkal sloupů právě v určeném pořadí, vytvořil tento klíč, který mu ukázal, že na sloupky napsal tehdejší datum a celou událost tím spustil!
Bylo to zařízení, které po sobě zanechala vyspělá civilizace? Nebo je vnitřek zeměkoule dodnes obydlen bytostmi na daleko vyšší duchovní úrovni, než jsme my?





Odpověď Alue (pro doplnění, zkráceno):
Dobrý den,
Perfektně se matrix brání, když jsem otevřela mail, přestal pracovat Mac a musela jsem ho restartovat. A teď už vím proč. - Jen jedna poznámka, toto nemá s dutou zemí nic společného, podobných podzemních míst/měst je mnoho po celém světě a tvůrci jsou různého původu. Tohle mohlo být podzemní lidské město po jednom z již padlých předešlých matrixů.
s pozdravem
Alue

Závěrem:
Existují velmi rozlehlá podzemní města a nejsou všechna opuštěná, jako toto místo. Je zde světlo které nikdy nezhasíná, rostou zde rostliny... Zážitek Jaroslava Švarce vypadá velmi autenticky také proto, že se perfektně shoduje s tím, jak skutečné podzemní komplexy vypadají.



 


Komentáře

1 Ykka Ykka | E-mail | 25. dubna 2016 v 6:25 | Reagovat

Kdysi jsem se byl podívat na jednom kopci v Českém Středohoří, který je údajně dutý a stoupá z něj trhlinami ve skále pára. Nejlépe se to projeví ve velkých mrazech, když vlhkost ve vzduchu, který vane z trhlin, okamžitě venku kondenzuje a je výborně zřetelné proudění. Přesně takovýto mrazivý večer jsem zvolil k výstupu na kopec a byl jsem opravdu překvapen. Čekal jsem nějak podvědomě zápach síry, jak jsem si ten jev dával podvědomě dohromady se sopečným původem kopce, ale vzduch, který vane ven ze skály voní právě tak, jak se popisuje v příběhu a je velmi příjemný. Kolem trhliny rostou zvláštní rostliny a mechy, trhliny jsou ale moc úzké na to, aby se do nich dalo dostat. Má to jedinou nevýhodu, že vzduch vycházející ven je opravdu velmi vlhký, a poté, co je mu člověk vystaven, při sestupu zpátky dolů na něm všechno namrzá.

2 Gabby Gabby | E-mail | 25. dubna 2016 v 11:03 | Reagovat

Wow super clanek. Jsem rada, ze nam ho pan napsal.
Někteří lide jsou fakt s prominutim svine. Proc to taji?? Proc sakra furt neco taji?? Uz mi to leze krkem.
Dekuji moc tobe Alue, ze jsi prisla mezi mas a ukazujes nam pravdu, je mi cti cist tve clanky. Snad te nekdy potkam. Nejlepší by bylo zatancit si s tebou v lese :D Jsem naprosto normalni clovek :D
Krasny den vsem,
S laskou gabby :)

3 spacyr spacyr | E-mail | 25. dubna 2016 v 11:28 | Reagovat

nazdar,co znamena pod komentařem -anketa,jake jste znameni,a co procenta a roky.toto mě zajímá.děkuji.

4 mg mg | 25. dubna 2016 v 12:54 | Reagovat

Ozaj husté.

:-)

Ďakujem.

5 Lu-Aquarius Lu-Aquarius | E-mail | 25. dubna 2016 v 14:26 | Reagovat

Děkuji za tento článek. Stojí minimálně za povšimnutí, že se pan Jaroslav setkal s kódovací technologií "podzemního světa" a zde nakreslený osmistěn s osmi dalšími osmistěny vytváří 64 bitovou kódovací soustavu (8x8), na které dnes pracují sběrnice moderních počítačů (nedávno v době Windows XP to bylo spíše jen 32 bitů). Máme tedy v dnešním světě informačních technologií co dočinění s podzemním vlivem?

6 Ayeri Ayeri | 25. dubna 2016 v 15:55 | Reagovat

Zajímavý článek ☺

7 Martina Martina | 25. dubna 2016 v 17:33 | Reagovat

[3]:Ahoj, ankety vyplňují návštěvníci těchto stránek, takže procenta a počty v závorkách - nejsou to roky :) - odpovídají počtu návštěvníků, kteří anketu vyplnili. Tím znamením je jinak myšleno astrologické znamení (znamení horoskopu). Dá se určit podle data narození... Snad to takhle stačí :)

8 V@V V@V | 25. dubna 2016 v 19:05 | Reagovat

Nejsem pisatel,tak krátce.Svět je tak úžasný a těch záhad.Jdete po ulici a někdo vám řekne dobrý den a vy odpovíte.Ani vás nenapadne že to není člověk.Svět je plný entit a různých bytostí.Je hlavně zajímají lidé z darem,pak vás nenápadně pozorují.Příště je oslovím a řeknu kdo jsou.Jejich charakter poznáte podle očí,ne každý je dobrák.A cestovat se dá taky,naštěští lidé neví jak.

9 armag armag | 25. dubna 2016 v 19:22 | Reagovat

[5]:Mikroprocesory sem byly dodány odjinud. Lidi je nevymysleli.

ALe i dnes se běžně používají 32 bitové systémy, ale existují i 128 bitové systémy. Záleži na výrobci a na tom, kčemu je daná technologie určena.

10 adonajpetr adonajpetr | 25. dubna 2016 v 20:01 | Reagovat

Super. Je to zajímavé.  V podzemí bude podle me spousta prastarých zajímavostí a samozrejme i v mnohých horách. Obrovske dutiny nebudou žádnou výjimkou ☺. Je to svět sám o sobe.
Doporučuji norský film na youtube: Lovec trolů ☺. Ten jotnar na konci.. pochází právě z jedné hory, žádnej prcek..

11 Karel Novotný Karel Novotný | E-mail | 25. dubna 2016 v 20:12 | Reagovat

Pro spacyr. V té anketě se zjišťuje, kolik čtenářů je v jakém znamení, kolik je to v procentech a v závorce kolik je to čtenářů. Jedná se ale jen o ty, kdo tu kliknou na své znamení. A vo tom to je, že?

12 Alue Alue | 25. dubna 2016 v 21:30 | Reagovat

[1]:  To je velice zajímavé, škoda že to tam zatím nikdo neprozkoumal - i třeba z povrchu přístroji - určitě tam musí být něco úžasného :)

13 Al One Al One | 25. dubna 2016 v 21:36 | Reagovat

Ať se do Země propadnu, jestli je to pravda!

14 Alue Alue | 25. dubna 2016 v 21:47 | Reagovat

[13]: *křach. XD

15 mariankosnac mariankosnac | 25. dubna 2016 v 21:54 | Reagovat

Akurát včera sa mi snívalo že tu vyšiel nejaký neobyčajný zaujímavý článok a už je tu :) Zrejme pozostatok prehistorického mesta kde pred miliónmi rokov žila vyspelá civilizácia ktorá skončila atómovou vojnou. Tie stĺpy možno boli niečo ako stroj času na videnie alebo cestovanie do iného časopriestoru.

Ktovie čo všetko bolo objavené, elity medzi ľudí púštaju len veci ktoré sú viac-menej nepodstatné a tie najväčšie veci sú ututlané.

16 Petr Petr | 25. dubna 2016 v 21:58 | Reagovat

Nechtěli by jste to nekdo proverit kdyz je to na ostravsku prece nad tou jamou nebo v okoli musi byt nejake zareni nebo neco co se da zjistit uz konecne s pravdou ven ne? klidne se pridam

17 mariankosnac mariankosnac | 25. dubna 2016 v 22:03 | Reagovat

[12]: A možná taky prd. Dutá skala ktorá vypúšta plyny :)

Alue a čo sa vlastne stalo v tej tungusce, padol tam nejaký meteor či jadro kométy ako tvrdia odborníci?

18 kika kika | 25. dubna 2016 v 22:56 | Reagovat

Takže kniha Cesta do stredu zeme môže byť reálna :)

19 fred fred | 25. dubna 2016 v 23:42 | Reagovat

[1]: [12]:
Podle mě by se mohlo jednat o kopec Boreč u Lovosic. Nahoře vyvěrá několika dutinami/otvory stálý proud vlhkého vzduchu o teplotě 16 st.C. Za mrazu to vypadá, že hora kouří, ale je to jen pára. Za letních veder jde odtamtud příjemný vlhký chládek.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bore%C4%8D_%28%C4%8Cesk%C3%A9_st%C5%99edoho%C5%99%C3%AD%29
http://www.ceskestredohori.cz/mista/borec-vrch.htm

20 Lu-Aquarius Lu-Aquarius | E-mail | 26. dubna 2016 v 0:16 | Reagovat

[9]: Souhlasím, ale kdo sem dodal mikroprocesory, když je lidé nevymysleli? Mikroprocesory jsou dnes základní jednotkou ve většině elektronických výrobcích. Vlastně i to, že si tady můžeme přes internet číst a psát nám umožňují mikroprocesory. Pamatuji si, jak se začínalo od základního hradla NAND, přes čítače, klopné obvody a posuvné registry, až k prvním procesorům, které začínaly u 8 bitů, pak v době DOSu a Windows 3.1 se zvýšily na 16 bitů a teď se nejvíce používají převážně 32 bitové (ale můžou být i ty 64 a 128 bitové). Základní jednotka množství dat však zůstává 1 byte, což je v základu osmiciferné číslo poskládané z jedniček a nul (určující hodnotu od 0 do 255, nebo v hexakódu od 0 do FF). To souvisí s osmistěnem.

Nakreslil jsem si obrázek osmistěnů od pana Jaroslava, který zde Alue zprostředkovala, a začaly mi s tím docházet další souvislosti, nejen s binárním 8 bitovým kódem, ale i s krystalovou mřížkou křemíku, na kterém dnešní mikroprocesorová technologie "žije". Je to odlišná struktura od té naší živé organické 6-ti úhelníkové odvozené od uhlíku C6. Od té doby, co přišly na svět v 50-tých letech první tranzitory, v 60-tých pak první mikroprocesory, začal se svět radikálně měnit ovlivněn právě touto křemíkovou technologií. Dnes jsou mikročipy téměř všude, jenom v přírodě zatím nejsou potřeba - stromy bez nich bez problému přežijí narozdíl od dnešní lidské civilizace :) Zajímalo by mě, odkud tedy mikroprocesory byly dodány, když je lidé nevymysleli. Proč na nich jsme tolik závislí?

21 Kamil Kamil | 26. dubna 2016 v 8:11 | Reagovat

[8]:
Zdravím, taky mám někdy takový pocit, že hledím na nepozemštana :o)

22 Alue Alue | 26. dubna 2016 v 8:50 | Reagovat

[15]:  Omyl, ne před miliony. Teď je rok 715 cca... Takže pokud to bylo z pátého, může to mít klidně jenom 1000 let.

23 Alue Alue | 26. dubna 2016 v 8:51 | Reagovat

[16]:  To je skvělý nápad! :) - Ale co když to KGB zasypala, aby se tam civil nedostal?

24 Alue Alue | 26. dubna 2016 v 8:53 | Reagovat

[20]:  Mikroprocesory a nanotechnologie jsme získali smlouvou se šediváky, to není naše... Čili počítače a chytré telefony taky ne.

Jinak smekám za velice přínosný příspěvek a názor.

25 M M | 26. dubna 2016 v 9:16 | Reagovat

U nás na Chmelníku (Děčín) jsou průduchy, ze kterých vychází pára a kolem taky rostou různé rostliny a tráva. :)

26 chleba chleba | 26. dubna 2016 v 10:16 | Reagovat

[5]:: zkus se nad tim znova zamyslet. nemyslis, ze tech kombinaci na celkem deviti osmistenech (nebo klidne jen osmi malejch) je trochu vic nez 64? asi jo...

a proc je byte zrovna osm bitu se da dohledat. nevidel bych v tom zadnou zahadu, vyplyva to z jinejch veci, ktery davaj smysl, pokud jen trochu vidis do toho, jak funguje napriklad adresace pameti.

27 xaint xaint | 26. dubna 2016 v 10:30 | Reagovat

[5]: ne, 634bitova technologie nema nic spolecneho s podzemnim vlivem. Je tpo rposte dvojnasobej predchozi 32bit technologie, pred tim byly trba osmibit a podobne. S podzemnimi mesty to fakt nema nic spolecneho.

28 graviton graviton | 26. dubna 2016 v 11:30 | Reagovat

Něco podobného je u Českého Krumlova. Více info na : http://orgo-net.blogspot.com/2012/01/zemetreseni-podzemi-ceskeho-krumlova-2.html

29 Dawe Dawe | E-mail | 26. dubna 2016 v 12:36 | Reagovat

[20]: Většina našich pozemských nápadů je vědcům dodávána externími impulzy. Tímhle způsobem mohou vyspělé inteligence pozitivně (ale i negativně) ovlivňovat vývoj civilizace na zemi. Mnoho z různých vynálezů, na které se přišlo náhodou, nebo které vznikly takřka ze dne na den, má původ právě v těchto impulzech - vnuknutích. Moderní technologie k nim patří.
To, jak s nimi naložíme, je ponecháno přirozenému vývoji, jelikož každá forma života si musí projít obdobnými fázemi objevování, chybování a díky poučení z vlastních chyb se přirozeně vyvjí.
Opět platí, že technologie slouží lidem, pokud ji rozumě využívají a nezneužívají. V mnoha ohledech posouvají lidstvo dál, ale pouze jsou-li používány ve zdravé míře a k tvořivě-nedestruktivním účelům.

30 Kojot Kojot | 26. dubna 2016 v 12:54 | Reagovat
31 Tauri Tauri | 26. dubna 2016 v 15:19 | Reagovat

[29]:
Jenže jak víme, člověk se neponaučil a vše se opakuje. Technologie se pořád zneužívají vůči lidem. Kdybychom jako lidi nebyli mamoni, dneska se létá do jiných světů a duchovně jsme možná tak vysoko, že cestovat bychom mohli i mentálně, či dokonce se teleportovat na oné světy..vše jde, je to jen v naší hlavě.

32 mariankosnac mariankosnac | 26. dubna 2016 v 16:28 | Reagovat

[22]: No nemusí to byť z piateho matrixu, môže to byť aj oveľa staršie. Keď tie stromy boli už zuhoľnatené...

33 Vaskaa Vaskaa | 26. dubna 2016 v 17:00 | Reagovat

TTo nemi normalne -- tisíce let nic,  a za 100let táky pokrok.  Je to k zamýšleni.??

34 FallenAngel FallenAngel | E-mail | 26. dubna 2016 v 19:18 | Reagovat

Bylo by fajn tam jet se porozhlédnout. Není možné ,že by tam už nic nebylo. Ale kdo ví jak to tam ted je.

36 David David | 26. dubna 2016 v 20:28 | Reagovat

Díky ;)

37 mariankosnac mariankosnac | 26. dubna 2016 v 22:34 | Reagovat

[34]: Nie, nebude to tak fajn. Zrejme to bude už zasypané, ten prepad a kedže ani nevieme kde presne bol... si myslím že to už nikto nenájde. I keby to niekto našiel nemusí sa odtiaľ vrátiť, priťiahol by ho ten stĺp. A i keby sa odtiaľ vrátil pochybujem že ho elity nechajú o tom vytrubovať. A i keby nechali, aj tak by sme mu neverili :-)

38 mariankosnac mariankosnac | 26. dubna 2016 v 22:39 | Reagovat

[32]: ...ale ak bolo v tom podzemnom meste dostatok kyslíku na horenie, možno tie stromy boli skorej zhoreté požiarom než zuhoľnatené prirodzeným spôsobom, potom by to mohlo byť i mladšie...

39 Jan Šafr Jan Šafr | E-mail | 26. dubna 2016 v 23:34 | Reagovat

[4]:Zajímavé. Hodně toho ještě nevíme. ani co se ukrývá pod zemí. Ovšem toto se natolik vymyká možnému vzhledem k tomu, co již víme, že bych se klonil spíš k myšlence, že to mohlo mít co do činní s červí dírou. Tedy ne červí dírou stálou, onichž víme, ale zcela mimořádnou. A ne, že by se jí on mohl stát, ale díra, která umožnila záhadný průchod do jiného světa. Nápadně to připomíná průchody, o nichž píše C. S. Lewis v Letopisech Narnie. A že to není možné? Co vás to v té škole učili? Je možné mnoho, co si nedovedeme představit. Ovšem nejpravděpodobnější vysvětlení tohoto případu je, že se mu to zdálo v komatu. zřejmě se spolu s kamarádem stal obětí jakéhosi pokusu, který se KGB snažila ututlat.

40 Jana Jana | E-mail | 27. dubna 2016 v 1:18 | Reagovat

Mohl by pan Jaroslav napsat něco víc o té budouctnosti kterou viděl.otazník.

41 Jaroslav Jaroslav | E-mail | 27. dubna 2016 v 4:28 | Reagovat

Ahoj.Naše součas.civilizace používá zatím technol.na nízké ůrovni.A dá se říci,že věda zatím neexistuje,anebo je pouze na jejím počátku.Tzv.vědce a vědu prostě ještě nemáme.Všechny myšlenky ve Vesmíru byly dávno vytvořeny,jen k nim dnes nemáme přístup,protože žijeme v ,,kleci".Pokud vznikne Myšlenka nová,je to velká událost,na kterou reaguje celý vesmír a stává se to velmi,velmi zřídka.Proto patentovat vynálezy,brát peníze za rady a myšlenky je vlastně vyděračské a směšné.Vlastnit Myšlenku,která nepatří nikomu je zavádějící. A k těm vchodům do podzemních říší. Existují krásné historky a pověsti taky z Beskyd na Moravě.Je zde posvátná hora Radhošť s Radegastem(staroslovan.Bůh ,,Ra-,,D"-,,Ga"-,,S"-T = Cesta Světla Boha Ra,velkého kruhu Světla Svaroga/zvěrokruhu v pojetí slovanů/Podle vyprávění starousedlíků byla tato hora průchozí,jejím nitrem vedla chodba s lávkami přes potůčky,množstvím jeskyní,domů a studánek.Dalo se tak kdysi projít ze slezské strany na valašsko,významná zkratka i skrýš v časech zlých.Dnes jsou vchody zavaleny.Hora byla významným kultovním místem spolu s Hostýnem.Zvěr..zvěstci Cyril a Metoděj toto místo ,,pohanili",vyplenili a vypálili starou Svatyň místních slovanů.Velmi dlouho se tu udržela i staroslověnčina,horalé byli neoblomní a nenechali ze lámat násilím a lhaním ze strany cizích příchozích.

42 Jarek Van Ek Jarek Van Ek | E-mail | 27. dubna 2016 v 7:26 | Reagovat

Když jsem si chtěl článek přečíst podruhé, spadly mi internet též...
Má-li autor na mysli Důl Hubert, vznikl v roce 1855, v roce 1946 byl přejmenován na Důl Stachanov a v roce 1992 byl zasypán.
V článku mi nesedí jediná věc,  jak se dostali zpět? Pokud by vlezli zpět do štoly, tak by za nimi přišli báňští záchranáři. Pak by těch mrtvých svědků bylo více.
Možná se to v reálu odehrávalo jen lehce jinak. Mohlo jít o zážitek blízký smrti, near death experience. Třeba v důsledku kysličníku uhelnatého. Cestovat mohlo vědomí zraněného člověka. Mohl nahlédnout do jiné dimenze ve stejném místě.
Hloubka 1000 metrů ještě nic moc neznamená,  uhlí se těží i z větší hloubky..

43 Rudolf Rudolf | E-mail | Web | 27. dubna 2016 v 12:58 | Reagovat

Vyrabime georadar, ktery by do hloubky cca 1-1.5km mohl "videt" ..s dostatecne dlouhyma antenama ;)

Zatim pro nas neni problem najit jeskyni 300m pod zemi se 6m antenama. S 24m antenou bychom se mohli dostat pod 1km..

44 Rushwolf Rushwolf | 27. dubna 2016 v 13:34 | Reagovat

[12]: Ono to ale prozkoumané je, byl jsem tam několikrát a není na tom nic zázračného, respektive příroda je zázračná sama o sobě... není potřeba jí podceňovat a hned všechny její zázraky přisuzovat záhadným civilizacím a podobně člověk pak před ní tak nějak ztrácí pokoru. http://lokality.geology.cz/137

45 Alue Alue | 27. dubna 2016 v 13:38 | Reagovat

[44]:  Díky za odkaz, je to fakt úžasné... škoda, že tam není víc fotek.

Ještě jsem našla tohle:

http://cestovani.idnes.cz/unikatni-horky-kopec-borec-vas-v-minus-20-zahreje-lepe-nez-slivovice-1fe-/tipy-na-vylet.aspx?c=A101229_130955_igcechy_tom

46 Pavel Pavel | 28. dubna 2016 v 14:04 | Reagovat

[1]:Zdravím, chtěl bych se zeptat o jaký pak kopec se jedná ? Rád bych se tam také podíval. Není to Říp ? Děkuji za info s pozdravem Pavel.

[1]:

47 jana jana | E-mail | 28. dubna 2016 v 15:23 | Reagovat

nechám se překvapit a nejde ten čas.

48 Ykka Ykka | E-mail | 28. dubna 2016 v 17:06 | Reagovat

[46]:
Jedná se o ten zmiňovaný Boreč. Je tam i naučná trasa, kde je tento fenomén fyzikálně vysvětlený, přesto je natolik okouzlující, že působí tajemně. Dodnes si pamatuji, jak příjemný pocit ve mně vyvolal. Ta vůně nebyla silná, spíš jemná, připomínala horký letní večer po bouřce, nebo vzdáleně podobnou si vybavuji po vstupu do skleníků oblíbené botanické zahrady. Krásnější vůni, vzdáleně podobnou této, jsem zažil jen v termálních jeskyních v Maďarsku, kde se mají vyskytovat přírodní hormony, zřejmě ze skupiny fytoestrogenů.

49 Aelin Aelin | 28. dubna 2016 v 22:28 | Reagovat

Obrovsky uzasnej clanek! Hodne mi pomohl vyresit si zahadu co se mi stalo behem astralniho cestovani. Byla jsem na park vterin ven z tela a stena naproti me najednou byla cela z malych osmiuhelniku(jako v ulu) byli sede a z nejake zvlastni hmoty a mezi spary prosvitavalo svetlo zelene. Chtela jsem se tohi dotknout ale sami jen pomoci myslenky se zacali tvarovat jak z plasteliny a zacali se sami vzdalovat a tvorit chodbu. Bylo to moc zajimavy a pak jsem se znenadani probudila, verim ze tohle a tenhle clanek mi maji vyresit "hadanku". Pekny den preji a moc dekuji panu ze clanek zaslal a Alue za zverejneni. (omlouvam se, pisi na mobilu , tudiz bez hacku) :)

50 Jana Jana | E-mail | 17. května 2016 v 20:59 | Reagovat

[Děkuji panu Jaroslavovi za odpověd.Je zajímavé,že to samé si myslím i já a téměř všichni moji přátelé.Vychází nyní hodně knížek.Paní Grobcová ze Štramberka o tom píše,něco je přeloženo z Ruštiny od Anastasia Novych.Také se scházíme a děláme slavnosti,např. na jarní a podzimní rovnodenost,slunovrat a pod.1]

51 Erik Batysta Erik Batysta | E-mail | 20. května 2016 v 20:04 | Reagovat

Takže : vyhledal jsem adresní kontakt i s telefonem na onoho zmiňovaného horníka Jaroslava Švarce a kamarád ze Slovenska ho blíže kontaktoval v rámci této problematiky podzemního města do kterého se mněl údajně propadnout v důlní šachtě a ejhle...ono je to všechno úplně jinak , hodně úplně jinak...Neodehrálo se to v důlní šachtě a neodehrálo se to ve skutečném  reálu !!! Odehrálo se to na louce někde u Beskyd a šlo o vizionářské vize , tedy nešlo o skutečný případ a ani žádné tajné služby v tom nefigurovaly . Příběh tak , jak je zde i jinde uveřejněn je jen z velké části polopravdou , spíše nepravdou . Je škoda , že si lidé tyto příběhy upravují smyšlenkami do nereálných skutečností , které pak uveřejňují jako pravdu .

52 Potan Potan | Web | 15. června 2016 v 15:28 | Reagovat

Když jsem otevřel tuto stránku, nechtěla se dobrých pět minut načíst, i když zbytek internetu (včetně jiných blogů) fungoval.
Někdo či něco asi opravdu nechce, aby se tato zpráva dostala mezi lidi!

53 BruniAnne BruniAnne | E-mail | 16. září 2016 v 8:17 | Reagovat

Ahojky, co se Boreče tyce, mohu potvrdit, ze je to zazracne misto. Skamarady pochuzkari mame cely stredocesky kraj proslapnuty a nejen Borec ale cele stredohori okrem Litomeric je neco neskutecneho. Na tajnaka lezem i do podzemnich chodeb Richard.. clovek by veril, ze po 2.sv.valce to bude misto plne negaci kvuli zahynulym lidem ale je to presne naopak! Je zam klid a bezcasi! Zadny cas ani nic.. proste jste sam se sebou. Mame tu tech kopecku vice, nehlede i na vzacne kytky a velkou skalu vzacnych mineralu. Tezko rict jaky puvod tohle misto ma..

54 No Tak sila No Tak sila | 22. října 2016 v 23:40 | Reagovat

K tomu kopcu Boreč.
Je matematicky a štatisticky nemožné, aby to bolo tak ako je na wikipédii. Ja nechápem, ako nejaký oné niečo vymyslí a dokáže to prezentovať.
Pri tak malom kopci dochádza v lete k ohrievaniu kopca. Následne až je vonkajší vzduch chladnejší, dochádza k stúpaniu teplého vzduchu nahor a javu ktorý je vidieť na fotkách. Komínový efekt. Lenže komín má dva otvory.
V zime sa teda toto ohromné množstvo vzduchu by malo vymeniť. Čiže studený dnu, hornina zamŕza a teplý von.
A tu je ten háčik. Pri tak maličkom kopci a objeme množstvo naakumulovaného tepla nemôče byť tak veľké.
A za druhé, ak by to bol komínový efekt, v lete by tieto diery mali nasávať teplý vzduch, a niektoré časti kopca by mali byť ľadové.

55 VS VS | 1. listopadu 2016 v 12:31 | Reagovat

Alu, stáváš se slavnou, víš že tvůj článek přebírají ostatní. Pro mě je to vyznamenání, že jsem tvým čtenářem, Díky za tvojí práci :D  http://www.svetkolemnas.info/novinky/domaci/4305-pribeh-ceskeho-hornika-ktery-se-v-roce-1965-propadl-do-podzemniho-mesta

56 jeskyně jeskyně | E-mail | 11. prosince 2016 v 12:52 | Reagovat

[43]: Dobrý den pane Rudolfe. Chtěl bych se Vás zeptat na problematiku výroby Georadaru ohledně vyhledání jeskyně. Můžete mi prosím napsat na můj mail? Děkuji. erik.opera@seznam.cz

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama