Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 15.7.

Kelišová tě vidí!

24. srpna 2016 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Zamyšlení
(Tento článek prosím berte s rezervou, jako odlehčení. Inspiroval mě k němu zvláštní zážitek.)

Nedávno jsem měla trochu nepříjemný zážitek. Přestože mi nebylo fyzicky dobře, odpoledne jsem se posbírala a šla morčátkům na travičku, aby měla radost a vitamínky. Chodím na trávu pokud možno každý den, pokud mi v tom něco zásadního nezabrání a mám více svých rajonů, které obcházím podle toho, kde je co zrovna posekané a kde roste nejhezčí tráva, aby morčíci měli pokud možno travičku pěknou, měkkou a mladou a aby jí měli hodně. Nejvíc chodím na nedalekou louku, která je fakt obrovská a ode mě jenom pár set metrů.
Tak jsem šla pomaličku, do uší jsem si dala hezkou hudbu, do kabelky plátěnou tašku aby bylo travičku kam dát...
Ale v poslední době mám pocit, že jsem se stala terčem zájmu pro místní babky drbny a jedna taková mi právě znepříjemnila den.

V klidu si dojdu k louce, vytáhnu plátěnou tašku, najdu si hezké místečko kde je tráva pěkná a pomalu si v klidu sbírám, když tu slyším, jak za mnou někdo něco říká.
,,Nějaká paní se psem, asi mluví na něho, však ona odejde..." řekla jsem si a sbírala si v klidu dál.


Ale byla to zvědavá bába a pořád něco říkala dál, tak mi došlo, že asi nemluví na psa ale na mě... asi. Ale sluchátka jsem nesundala, nechtělo se mi. Jsem tady inkognito a tečka. Neměla jsem náladu se bavit s cizím člověkem a abych byla upřímná, to nemám skoro nikdy. Protože ti lidé, které na ulici potkávám, většinou nevyzařují moc dobře. Také je to dané mojí povahou, nejsem normálně moc sdílná, jsem introvert a situace, kdy mě někdo na ulici osloví, mě netěší, ale spíš ruší. Ne že bych se styděla, nebo bála, ale často v interakci s danou osobou nevidím smysl a účel (když je sympatická, tak to je samozřejmě něco jiného), radši chci být v tichu sama se sebou a myslím, že by neměl být pro většinu lidí problém, mě v tom stavu nechat a respektovat to. Ale pro někoho to problém je.

Babka (no.. bylo jí tak přes 50, to ještě není úplně ,,babka", ale nevím jakou ji dát jinou přezdívku) mluvila dál, řekla další dvě úplně nepodstatné věty... Bylo mi jasné, že se určitě zase snaží něco o mně zjistit a jako začátek konverzace používá otázku, komu to sbírám... Která je naprosto bezpředmětná a zbytečná, protože když někdo takhle sbírá trávu, znamená to, že má doma nějaké malé býložravé zvířátko. Kolik jich je a jestli jsou to králíci nebo morčata, může té paní být přece úplně jedno a tuplem jí může být jedno, že někde stojím a sbírám trávu, i kdybych ji jedla. Nikoho neobtěžuji, nikomu nezavazím, nikomu tím nevadím, ani neškodím... Chodila jsem vždycky takhle na trávu odmalička, chodím pro ni dodnes a nikomu to nikdy nijak nevadilo.

Byla jsem k ní zády a prostě to neřešila. Do této chvíle by si člověk mohl říct, co jako dělám, že si jenom starší paní chtěla popovídat, asi se nudila a byla jenom zvědavá, tak proč z toho hned dělat kovbojku, stačí pozdravit a ona by snad šla zase pryč... No, nešla. To by pak byly další a další otázky a pak už se jí nezbavíte.
Pak se stalo něco velice originálního, co na mě ještě nikdo nezkusil, abych si ho všimla:

Babka byla neodbytná, takže vytáhla píšťalku na psa (Byla tam venčit svého pejska. Ale místo aby se mu věnovala, tak otravovala radši mě.) a pískla s ní co nejhlasitěji to šlo, aby upoutala moji pozornost. Evidentně nebyla zvyklá na to, že na ni někdo kašle a neposkytuje žádnou zpětnou vazbu... Hlavou mi tak proběhlo, jestli je ta paní vůbec normální, že nejsem žádný pes sakra. To bych čekala od malého děcka a ne od dospělého člověka.
V klidu jsem si dala travičku do tašky, a letmo jsem se na ni podívala pohledem, jako když právě potkáte přerostlého otravného komára. Ale neříkala jsem na to nic. Nenapadlo mě totiž nic slušného.
Babce nedošlo že mě její přítomnost obtěžuje a strašně se smála.

Dál jsem sbírala a neřešila to... Babka ještě chvíli něco vykládala a pak konečně odešla... To tak prostě je, když vás někdo otravuje, prostě si ho nevšímejte a on se vyřeší sám i bez vaší účasti.

V poslední době když jdu po cestě, potkávám pořád ty samé babky a mají velice průhledné metody. Asi tři z nich mají metodu, že čumí celý den z okna a když vidí z dálky že se blížím, stoupnou si přímo k chodníku ke svému plotu, čumí na mě zdálky a čekají a čekají... Než k nim dojdu, jestli je pozdravím. Není jim blbé na mě z dálky zírat, necítí se trapně, je to pro ně asi sport a zpestření dne... Zdravím jenom jednu z nich. Protože je hodně stará a na rozdíl od těch ostatních se netváří jako kyselá nakládačka ze zelené láhve.

Když jdu rychle a svižně, nestíhají nic kecat, ale jak se zastavím, hned to zkouší. Stačí jakákoliv malá záminka, jakákoliv blbost, jenom aby upoustaly moji pozornost. Připadá mi, že jsou to prostě komáři převlečení do lidské podoby.
Tuhle jsem šla po chodníku a auto začalo couvat a trvalo mu to strašně dlouho, asi to řidič neuměl, tak jsem chvilku zastavila a když jsem viděla že to bude nadlouho, prostě jsem ho obešla. A opodál stojící babka hned: ,,Aby vás nepřejel, co? hehehe..."
Hehehe... Hrózně vtipný, hrózně moc zajímavý a komentuhodný.


Tohle prostě nejsou ty hodné milé moudré pohádkové babičky, jak byla ta z pohádky Sůl nad Zlato.
To jsou všechno PŘEVTĚLENÁ KELIŠOVÁ.

Jindy jsem šla po ulici a viděla jsem, jak jedna z těchto ženských odchytla svoji oběť. Stála vedle mladého muže, vykala mu a ten se tvářil velice otráveně a velice silně dával najevo, že už chce mít od ní klid a chce si jít svou cestou, ale nevěděl, jak to má říct slušně... A u něj stála babka a hučela do něj nonstop jako kolovrátek nějaké hovadiny, které ho očividně vůbec nezajímaly, ani se ho netýkaly. Prošla jsem kolem a slyším:
,,A ona to.. On na to toto.. A oni si koupili novou kuchyňskou linku... A bazén taky... A pak dělali tohle a tamto a všelijak. - Na vlastní voči jsem to viděla!"
PROSÍM? Zarazila jsem se. Přece věta ,,na vlastní voči jsem to viděla" je slavná z Troškových filmů, já asi žiju fakt ve filmu! To byla reinkarnovaná Kelišová, jakoby jí z oka vypadla, dokonce i skoro stejně vypadala.

U nás na vesnici žijí přesně ty babky, co zpodobňuje Troška se svých filmech Babovřesky, nebo Slunce seno. Přesně tyhle babky, co nemají nic jiného na práci, než drbat, zjišťovat co kdo dělá a nějak jim chybí sociální inteligence.
Prostě nepochopí, že když má někdo na uších sluchátka, tak na něho nemá smysl mluvit.
Prostě nepochopí, že se cítíte divně a trapně, když na vás z půlkilometru zírají, nebo zírají jenom ve chvíli, kdy si myslí, že je nevidíte.
Prostě nepochopí, že když sedí před barákem, drbou ostošest a zmlknou když projdete, že víte, že drbali vás.
Prostě nepochopí, když jim dáváte najevo řečí těla, že nemáte zájem a nezajímá vás, co říkají.
Prostě nepochopí, že jejich akce mohou někoho obtěžovat.

Tyhle drbny to mají se mnou těžké, to není jako v Troškových filmech, že když vás znají od děcka, tak ví i kdy si prdnete. Já tam nikoho neznám, s nikým se nestýkám a jediní lidé se kterými se bavím jsou pošťáci, paní u okýnka na poště a prodavačka. A ne protože bych musela, ale protože jsou to hodní milí lidé.

Přestože vesnice žije celkem pestrým kulturním životem a neustále se tam něco děje, mě neviděl nikdo na žádné takové akci. Takže není co od koho zjistit. A když se akce koná venku, projdu skrz, absolutně bez zájmu. Pořád chodím venku sama, skoro nikdy v doprovodu, zásadně potichu a zásadně nikdo neví kdo jsem a co tam dělám. Každý den chodím venku s taškou plnou trávy a to je prostě všechno. Veškeré indicie vyčerpány... Takže babky prostě neví a můžou si oči vykulit a hlavy vykroutit, když jenom jdu kolem. Mně ta anonymita vyhovuje, nepotřebuju a nechci přitahovat pozornost, ale prostě ji přitahuji.
Nové maso je ve vesnici, pozor děcka, musíme zjistit všechno, aby bylo před barákem co rozebírat...

A proč o tom vlastně píšu. Ne že by mě tyto babky rozčilovaly, až na to že se kvůli nim sem tam cítím dost trapně, je to jen na chvilku a celkově je mi jedno kdo jsou ony a co chtějí vědět. Jsou mi jedno jejich výzvědné akce a vlezlé čumáky, prostě to ignoruju, už jsem zažila tyhle drbny ve svém rodném městě a vím, že když nechcete být terč, nesmíte se s nimi začít bavit. To je celé. Je to jednoduché.
Upřímně mě to ale překvapuje a moc tomuto přístupu nerozumím. Nechápu, že se někdo tak moc a tak šíleně nudí, že se mu tyto akce vyplatí a že ho fakt baví někoho takhle obtěžovat na ulici. Když chtějí drby, mohou si přece koupit Blesk a podobné s**čky, které jsou toho plné.

A svým způsobem mě to tak trochu děsí, protože si vždycky uvědomím, že jednou, když se nic zásadního se mnou nebo tímto světem nestane, tak jednou taky budu stará. A v té době nevím sice jak přesně budu žít a jak budu vypadat, ale vím velmi přesně, co rozhodně NECHCI: Nechci skončit takhle.
Nechci po padesátce být tak znuděná, že trávím čas čekáním před barákem na mladý maso a čumím na něho zdálky a není mi to blbé.
Nechci, aby se ze mě na stará kolena stal ignorant, který obtěžuje ostatní lidi svým buranským chováním a nedostatkem respektu. Staří lidé často mladým vyčítají absenci respektu, ale často ten respekt k ostatním lidem sami nemají, protože tohle není o věku, je to tom, jaký člověk je a jak se narodil, to žádný věk nezmění. Když se narodí blbec, tak to bude blbec celý život a umře jako blbec, je úplně jedno, kolik je mu let. Moudrost není o věku, jsou hloupí starci a moudré děti. - Přece není normální někomu úplně neznámému pískat přímo na zády píšťalkou na psy, když si vás nevšímá.
Nechci někdy během života zapomenout a přestat se o sebe starat, aby se ze mě stal obezní pytel, co nebude mít nic jiného na práci, než sedět venku před domem a drbat, co kdo kde dělá... Mladí na tom nejsou o nic líp, ti mají facebook, největší drbárnu světa. Ti staří facebook nemají, s počítačem se jim učí blbě, takže si shánějí zábavu tímto - pro mě nepochopitelným a nepřijatelným - způsobem.
Prostě nechci, aby se jednou můj život obrátil v takovou šílenou nudu, že by mě začalo bavit vyzvídat a drbat ostatní lidi. Přece můžu se svým životem naložit jakkoliv, dělat cokoliv, cokoliv zajímavějšího a konstruktivnějšího.

Když slyším a vidím tyhle babky, jak se chovají, říkám si, proč proboha nemají nějaký koníček, když už jsou v důchodu. Proč se nevěnují vnoučatům, zahrádce, zvířátkům, proč třeba nechodí do nějakého svého klubu důchodců, kde si pokecají, zahrají člobrdo, proč prostě nějak nežijí svůj život, místo toho aby řešily neustále ostatní lidi, nebo je venku před barákem otravovali.
Myslela bych si, že člověk s tolika životními zkušenostmi musí být natolik vnitřně bohatý, že prostě podle toho bude žít, ale místo toho jsou tito drbací a výzvídací lidé tak neskutečně mentálně plitcí a jednoduší, že je to až k nevíře.

Nemám vůbec nic proti starším lidem, všichni jednou zestárneme a umřeme. I já budu jednou stará a pak umřu. To je fakt. Ale mrzí mě, jaký mají někteří lidé přístup, i přes svůj vysoký věk. Že je to nenapraví.

Slunce seno
https://www.youtube.com/watch?v=1-L1aS5HMxo


Taky u vás máte drbny, které skoro celý den nedělají nic jiného, než společně drbou před barákem ostatní lidi?
 


Anketa

Máte doma televizi?

ANO
NE

Komentáře

1 David David | E-mail | 24. srpna 2016 v 1:08 | Reagovat

Chápu, lidé se odjakživa snaží získat nějákou tu informaci o druhém člověku,aby měly pocit , že jsou na vyšším stupni pyramidy.( Jenže to je jen falešná idea) A je jen pouze na nás zda jim to dopřejeme.
Stejně si můžeme dělat to, co se nám zlíbí :-D

2 zdeněk zdeněk | 24. srpna 2016 v 1:29 | Reagovat

koukám že klonování lidí se rozjelo na plný proud a lidi o tom ani neví :D

3 Tara Tara | 24. srpna 2016 v 1:41 | Reagovat

Úplně jsi mi připomněla moji situaci. :D
U nás doma, taky bydlím na vesnici, je to úplně to samé. Sousedky se nestydí zeptat a když jim to člověk pořádně nezdělí, co chtějí vědět, jdou si stěžovat. Rodině. :D (Jakože, WHAT?)

Například posledně, šla jsem běhat a máme v ulici jednu, s odpuštěním, speciální drbu. Je to osoba, která si vzala bratra mé babičky, a protože bydlíme pár metrů od sebe, hraje se na vládkyni ulice. Přijde mi opravdu vtipné a smutné zároveň, že v letech, kdy už by měla mít rozum a mohla být moudrá a - v podstatě přesně to, co jsi napsala ty - využívá svůj čas na to, aby obtěžovala ostatní. Tak třeba posledně, já jsem pro ni asi největší "vzrůšo ulice", protože ji vidím tak, jaká je, si mě začala víc všímat. Něco málo z historek.  
• Když jsem šla večer běhat, vzala si dalekohled, vylezla na střechu a sledovala, kam až doběhnu. Protože za kopce už neviděla, začala mě pomlouvat, že dál už neběžím. (Stěžovala si babičce).
• Minulý rok, když mi bylo čerstvě 19 a babička u nich byla na kávě, brečela jí tetka do klína, že se se sestrou nikdy nevdáme a že z nás nic nebude, protože nemáme galány. (Jednoduše nestojím o českého joudu s vyvaleným pupkem u piva, ale o inteligentní osobu, no prostě, asi mě chápeš.)
• Když jsem se dozvěděla, jak babičku psychicky vydírá, protože to dělá a snaží se jí dokazovat, že ona je lepší, napsala jsem v jednom svém článku na blogu, že je pěkné, že mě sousedky sledují při běhu, ale že bych byla raději, kdybych je místo vysedávání s dalekohledem raději potkala na trati. Den po článku, babička na kávě, a tetka se jí hroutí a pláče, že nesnáším staré lidi, že ji pomlouvám po internetech a všechna špína na mě.

Přijde mi opravdu hrozně smutné, jak někteří ti lidi dopadli. Ok, asi si to sami zvolili, ale žít den co den s tím, že pointu mého dne tvoří pomlouvání druhých, šmírování druhých (až do kuchyně) a řešení druhých, mi přijde otřesné. Pak si zajdou tetky do kostela, v přesvědčení, že jedna zpověď všechno vyřeší a jede se na novo. No pěkné.

Hodně sil Alue, ať ti báby dají pokoj. Nenech se.

4 Ranja Ranja | 24. srpna 2016 v 6:37 | Reagovat

Jo, taková je půlka našich sousedů :DD

Ale já asi působím tak odtažitě, že už jenom na mě "blbě čuměj" :D a když někdo promluví, tak fakt jen, že musí :D.

5 Ivet Ivet | 24. srpna 2016 v 7:09 | Reagovat

Možná byli za mlada přesně takový. S nikým se nebavili, nezapojovali do společenského života, žili inkognito a teď na stará kolena se cít osamělí, opuštění a potřebují si s někým popovídat i za cenu toho, že on to slyšet nechce.

6 Šárka Šárka | E-mail | 24. srpna 2016 v 7:28 | Reagovat

Alue promiň, ale tvoje chování se mi zdá hrozný.Četla jsem sice jen půlku článku, předpokládám, že i dál je ve stejném stylu. A to jsem taky introvert a jakej.

7 Lu-Aquarius Lu-Aquarius | E-mail | 24. srpna 2016 v 7:59 | Reagovat

Tyto "osoby" dokáží pořádně otrávit jinak klidný život na vesnici, a když to trvá i několik let, jeden začíná vážně přemýšlet i o odstěhování... Co se týká anonimity, tak na to je dobré žít ve městě tak nad 50 000 obyvatel, nebo na samotě v přírodě...

8 orel orel | 24. srpna 2016 v 8:44 | Reagovat

Drbny jsou energetičtí upíři. O obsah rozhovoru nejde, čím dementnější, tím lepší, protože nesvá oběť se lépe vysává. Koníček a Blesk jim tu energii nedá.

9 Alue Alue | 24. srpna 2016 v 8:44 | Reagovat

[6]: Tak to je vtipné, na mě někdo píská se psí píšťalkou, ale já se chovám hrozně... :) Možná by bylo dobré přečíst si to celé.

10 Alue Alue | 24. srpna 2016 v 8:45 | Reagovat

[3]: Tak na tohle nemám slov, taková zákeřná bába je opravdu fenomén.

11 Alue Alue | 24. srpna 2016 v 8:45 | Reagovat

[8]: To jsi trefil úplně přesně.

12 Adam Adam | 24. srpna 2016 v 9:18 | Reagovat

....pokud mi něco vadí, něco kritizuji, něco nechápu, něčemu se divím.....tak jsou dvě možnosti: buďto se mi to stále dokolečka opakuje, stále narážím a ty samé typy lidí, co mi vadí a rozčilují, nebo podobné situace, anebo se mi během krátké doby stane něco, že si to prožiju z druhé strany, abych pochopil.....příklad, třeba nechápu, jak může někdo zaspávat a neslyšet budíka, vždyť já se přeci vždy vzbudím na první zazvonění.....a hned další den, potom, co se divím, tak neslyším rovnou dva budíky....a ten co furt zaspává mimořádně sám vstane a naštěstí vzbudí on mě :-D
už mi vlastní životní zkušenosti naučily si všímat, když mám z něčeho negativní pocit, tak dokud si to sám v sobě nezpracuju, tak prostě ty osoby a situace k sobě přitahuju jak magnet.....

13 Fellien Fellien | Web | 24. srpna 2016 v 9:26 | Reagovat

Tohle přesně znám! Bydlím sice ve městě, ale mám spoustu přátel a rodinu na dědině, takže tam často jezdím a vím o co jde. Naštěstí mám zkušenost jen s dobrýma lidma, ale taky už jsem párkrát zažila něco podobného. Už jsem nevěděla jak dát té paní najevo že mě nezajímají drby o lidech co ani neznám, tak jsem jí pak už řekla: "Promiňte, ale mě to nezajímá. Neměla byste jít vařit už oběd?" No paní se podívala neskutečně hnusně, to jsem ještě neviděla :D. Ale už mě teda nechala. Ale pak o mně roznášela drby :D. Jinak Alue, ty jsi přesně ten případ co vždycky čtu, že někoho zavřeli neprávem do vězení a pak vidíš v Blesku od těch svědků alias Kelišových: "No já to vždycky věděla! Ona byla strašný gauner už od pohledu! Nikdy mě ani nepozdravila!..." :D Babky ví prostě vždycky všechno nejlíp :D.

14 Mary Mary | 24. srpna 2016 v 9:28 | Reagovat

Taky je dost mozny ze proste nic jinyho delat nemuzou(deti nevolaj, zdravi je spatny...) a tak proste nevi co se sebou a citi se osameli. Tak ten cas musi zaplnovat tim ze nad svym zivotem radsi premyslet nechteji. Vsechno neni tak cernobile...

15 Dominika Dominika | E-mail | 24. srpna 2016 v 10:56 | Reagovat

Zdravím,
nesouhlasím s tím, že blbcem se člověk narodí. Blbce blbcem dělá blbá výchova, okolí a z toho se odvíjející mindráky. Taky si myslím, že se dítě má učit od plen fakt, že úctu má mít ke každé živé bytosti a je jedno, jak je stará, jestli je to člověk, zvíře, rostlina, Zem. Tyhle staré dámy jsou osamělé(a jo, nejspíš vlastní vinou), blížící se smrti vstříc s vědomím, že jejich mindráky tu jsou stále. Pracuji se starými lidmi, ano, i pekelně protivnými starými lidmi, a Tvůj přístup se mi Aluško nelíbí. Jsem idealista, to vím, ale myslím,že tímhle přístupem se k sobě lidi nikdy nebudou chovat lépe, nebudou tudíž otevření k důležitým věcem.
Takže ano, tyhle babči jsou třeba otravné, energii vysávající(což je svým vlastním způsobem každý žijící v dysharmonii), ale zaslouží si aspoň slyšet - pardon, ale opravdu teď nemám náladu si s vámi povídat, neberte si to osobně, či opravdu mě nezajímá jestli mají Omáčkovic nový bazén, proboha proč vás jo?- A pokud  se budou nějak projevovat dále, nezbývá nic než ta ignorace. Nicméně třeba ses o to pokoušela a z článku to není zřejmé. Nepopírám fakt, že jsou to výcucové, že člověk nemá pořád energii ani náladu být ten rozumnější.
Jde mi o soucit s blbci. Věřím, že správným přístupem se i blbec může probrat z blbectví a to v jakémkoli věku. Jsem idealista, no...
Přeji ti krásný den.

16 Gabby Gabby | E-mail | 24. srpna 2016 v 11:19 | Reagovat

To znám :D Já důchodce nemám ráda.. Je jich fakt málo normálních.. Ostatni jenom drbou jak neumíme zdravit (přitom na pozdrav ani neodpoví) a když je neznám co bych je kurník šopa zdravila?? Prostě retardace level haard..

Natři jim to Alue!!

17 Lea Lea | 24. srpna 2016 v 11:24 | Reagovat

Jedna taková paní si k nám byla půjčit peníze po tom, co mě její pes pokousal :'D .. no a ještě pak jedno psisko pokousalo mojeho pejska a od majitele jsem požadovala zaplacení léčby, od té doby jsem vyvrhel a ludra... radši už nezdravim nikoho

18 Jasmínová Jasmínová | Web | 24. srpna 2016 v 11:43 | Reagovat

Osobně nemám ráda tyhle rozhovory typu kdo, co, kdy, kde a proč. Navíc, když se ti dotyční s člověkem ještě "nekamarádí". Také mě odrazuje komunikace s novým člověkem, který se začne hned starat o můj život, kde jsem chodila na školu, co chci v životě dělat a podobně. Rozhovory na seznámení se přeci dají začít i jinak. Když se tím člověkem delší dobu už znám, pak je to něco jiné. :-)

19 Ceneon Ceneon | 24. srpna 2016 v 12:23 | Reagovat

"Velcí lidé diskutují o myšlenkách, průměrní lidé diskutují o skutcích, malí lidé mluví o druhých."

20 FA FA | 24. srpna 2016 v 12:28 | Reagovat

Nebydlím na vesnici ale naše Stara sousedka je na palici. Když sme meli na zahradě psa tak si stěžovala ze steka, tak dali na jejich plot něco ze když začal štěkat tak to něco začalo pískat ale hnusne. Ona nenávidí zvířata. Ted má problém s našima kočkama. Rve na ne z okna dokonce když je vidí lest po NAŠÍ střeše. A hnusne rve. Toho bylo tolik...

21 Marie Marie | E-mail | 24. srpna 2016 v 13:31 | Reagovat

Aluško, chtělo by to kousíček pokory, jsi součástí nějakého (pro Tebe nechtěného) lidského společenství. Napadlo Tě, že ony babky jsou třeba úplně osamocené a nemají s kým promluvit? Třeba by ses dozvěděla něco o životě, co Tě nikdo jiný nesdělí a že ony babky mají kus života za  sebou a na základě prožitků vidí svět jinak a třeba bys je i Ty obohatila pohledem do "Tvého" světa, zkrátka obdarovaly byste se navzájem a svět by byl najednou krásnější?

22 Al One Al One | 24. srpna 2016 v 13:35 | Reagovat

Jsou dva druhy lidí. Jedni mají radost, když jsou druzí šťastní ,přejí jim to a nechávají je žít si svůj život a druzí jsou závistiví, zlí a nepřejícní a to nejvíc v případě, když vidí šťastného toho druhého. Druhým je třeba se vyhýbat nebo je posílat do prdele.

23 gin gin | 24. srpna 2016 v 13:40 | Reagovat

Já mám smůlu na nenechavé důchodce v přírodě. Jednou jsem byla venku posedět s kamarádkou v parku a byla tam líska se zralými ořechy, takže jsem si jich chtěla jen pár utrhnout a nějaký důchodce, co šel okolo, na mě začal řvát, že co si to dovoluju rvát ze stromu větve a že na mě zavolá policajty a kdesi cosi...to mě docela zaskočilo, protože já jsem přece žádné větve nervala, nevím proč bych to dělala. Hlavně, že jsem jednou potkala taky nějakou starou paní, která trhala šípek tak, že uštipovala celé ty větve a brala si je domů a chudák keř byl pak úplně oškubaný...myslím, že někteří jedinci by se mohli mírnit s projevy o tom, jak je ta dnešní generace zkažená a k ničemu, když se někteří nechovají o moc lépe.
Travičku chodím taky trhat a občas se nějaký důchodecký pár zastaví a celou dobu mě pozorují, jak kdybych tam dělala kdo ví co. Jedni si na mě dokonce ukazovali a něco si šuškali. Já nevím no, mně to třeba docela dost vadí, když si v klidu chci něco natrhat a někdo na mě u toho čumí a ještě si ukazuje.
Naštěstí však nemám takové lidi ve svém bezprostředním okolí, takže super, stačí mi o tom číst a už mě z toho chytají nervy :D. U nás v ulici bydlí jen jedna stará paní a ta je moc hodná, člověk se s ní pozdraví a ona se nikdy nevyptává, v životě jsem jí neviděla, že by někde drbala, prostě paráda. A ještě má na oknech moc pěkné kytičky, je vidět, že se o ně s láskou stará :)

24 Romča Romča | 24. srpna 2016 v 15:19 | Reagovat

:D Poznám to veľmi dobre. Ani ja som ich nezdravila a netrápilo ma že mám len 8 rokov... Nakoniec oni začali zdraviť mňa, ale ja som ich stále vytrvalo ignorovala. Naša babinasa musela napočúvať sťažností, ale ona to neriešila, nemala rada klebety (tiež som taká) Nooo a dnes všetky voňajú fialky odspodu ;)Čo z toho keď ja už bývam inde :D

25 Vlastimila Vlastimila | E-mail | 24. srpna 2016 v 15:33 | Reagovat

ALUŠKO, správně ses na louce zachovala,je skutečností, že jsou lidé různí. Ignorovat- je ta nejvhodnější cesta. Patřím k té starší generaci a přátele si vybírám, pak se cítím skvěle. Počítač mi rozšiřuje obzory, minizahrádka radost z květin a nejvíc mě nabíjí rodiny mých tří synů. Věz, že i ve vsích se najdou ,,mladí důchodci". Nepoučuji,rozhodně  N E , ale jen směřuji pohled na nedrbničky. I my jsme zde.

26 Atrej Ystma 776 Atrej Ystma 776 | E-mail | 24. srpna 2016 v 15:58 | Reagovat

babka chňapka

27 Ireth Ireth | Web | 24. srpna 2016 v 17:05 | Reagovat

Ta část s tou píšťalou mě upřímně rozesmála :D

28 Martin Martin Martin Martin | E-mail | 24. srpna 2016 v 17:24 | Reagovat

pozor, lide jako ty jsou pro ne pak podivini, co se s nikym nebavi a jsou vseho schopni :D

29 Alue Alue | 24. srpna 2016 v 18:33 | Reagovat

[15]: Přesně jak píše Fellien v komentáři č.13, když někomu slušně narovinu řekneš,,promiňte ale já vás vůbec neznám a nechci se s vámi bavit", naopak ho vyprovokuješ.
Pokud chceš někoho vyloženě neprovokovat, je lepší dělat mrtvého brouka. .. Já vůbec nevím co je to za lidi a nechci si způsobit případné problémy. Je to obrana. Mám moc špatné zkušenosti s lidmi a drby.

30 Alue Alue | 24. srpna 2016 v 18:39 | Reagovat

A jinak děkuji za takový zájem o téma a velmi živou diskuzi, dobře se to čte, je to zajímavé slyšet tolik názorů a zážitků :)

31 Dominika Dominika | E-mail | 24. srpna 2016 v 19:34 | Reagovat

Mimochodem jsem jednou při výstupu z tramvaje dostala holí po zádech... Dodnes nevím proč, tramvaj se zavřela a jela pryč.:-D

32 Karin Karin | 24. srpna 2016 v 19:42 | Reagovat

Vesnice / Dědina už je taková. "Ony musejí drbat, jinak by umřely" - to je v jednom z novějších filmů od Trošky. I v tom má pravdu.

33 lenka f lenka f | E-mail | 24. srpna 2016 v 20:23 | Reagovat

Chápu, že se nechceš na potkání vybavovat s různými lidmi a vykládat jim o sobě, nebo proč zrovna děláš to co děláš. Tohle skutečně dělat nemusíš. Já zrovna tak jako celá řada lidí máme  za sebou nějaké špatné zkušenosti s lidmi nebo nějaká zklamání. Osobně si ale myslím, že by ses měla uvolnit a nebýt v těchto situacích tak bázlivá. Není proč. Když bude chtít někdo pomlouvat, tak to bude dělat i když se na něj usměješ a prohodíš pár slov. Člověk se léty otrká a přestane řešit, co o něm někdo říká, prostě bude nad věcí. Přeci na tebe za každým rohem nečíhá nějaká pomluva. Já taky v práci (ale tohle musím na rozdíl od tebe dělat) kolikrát nejednám s příjemnými lidmi, protože mají svoje problémy např. finanční, zdravotní - většinou to jde ukočírovat v klidu, když s nimi člověk mluví v klidu a hned nevylítne nebo není arogantní. Tohle se mi dost osvědčilo, i když existují vyjímky na někoho člověk musí být ostřejší, to je podle situace. Já nevím co to tam máte na vesnici za akce, ale pokud to je něco příjemného a nejsou tam opilci a zjevně agresivní lidi - tak bych se na tvém místě i trochu porozhlídla. To je možný, že se ti nelíbí energie na spoustě lidí tady, ale s tím nic nenaděláš a tím, že se před tím takhle uzavíráš, si myslím, že není dobře. Je vpořádku se chránit a nikdo přeci neříká, aby sis ty lidi  brala do baráku.

34 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 24. srpna 2016 v 20:59 | Reagovat

Taky nechápu, jak se někdo může jen tak někoho cizího ptát na intimnosti. Ne to nechutné. A to nejsou jen staří lidé ale i docela mladí. Prý: "Já jsem tě včera viděla ve městě. Byla jsi nakoupit?" Nebo horší level: "Co jsi dělala včera večer?" Já většinou odpovím, že nic. Nebudu nic rozmazávat. Ale ona pak vyjmenuje tisíc věcí, které dělala ona, jako by mě snad chtěla zahanbit, že ona je tak pilná a já lempl, co nedělá nic.

35 Adonajpetr Adonajpetr | 24. srpna 2016 v 22:44 | Reagovat

To samozrejme taky znám z me vesnice. Jenže na vesnici se lidé celkem znají a když je v ni přistèhovany někdo koho neznají tak jednoduse koulí oči a pozoruji. Je to mimochodem přirozené,  že má člověk zájem o jeho okoli a ceka na situaci aby přidal ruku k dílu (slovem ci jinak) či zpříjemnit situaci která se v jeho blízkosti odehrává. Potíž je v tom ze tyto starší paní se chtějí něco dozvědět skoro za každou cenu, protože jejich vztahy jsou chabé tak jako jejich ochabla osobnost z nedostatku duchovních zážitků se životem a mezilidskou mravnosti vycházející od srdce, což dneska málem nejde. Kouzlo mezilidskych okamžiku slabne stejne jako silí spěch a houževnatost nezájmu o svět a život v jeho vseobsahlosti. Svět i okolní lidé jsou všem velice snadno cizí,  empatie a pochopení slabne. Tak doufám,  že ty babičky aspoň trochu pochopis, přeji si byt taky pochopeny a když už jenom tohle v sobe vis, okolní svět se změní a nemusíš mu nějak moc říkat, staci být. Upirske techniky dneska zvládá méně či více každý,  ale cíl porozumeni dokáže zmírňovat tyto naučene mechanizmy z nouze.

36 Alue Alue | 24. srpna 2016 v 22:48 | Reagovat

[33]: O všem já jako známý člověk si nemůžu dovolit to, co ostatní. Když ztratím soukromí, budu se muset znova stěhovat.

37 Efs Efs | E-mail | 24. srpna 2016 v 22:58 | Reagovat

Je to všechno složitější, Aluško

došel jsem na to, že člověk nemá mluvit, když se jej někdo nezeptá a má žít tak, aby se jej někdo ptal.

Neboli jem těžký introš přivedený k tomu, abych se někdy choval jeko extroš za účelem, aby sdělil něco, co je prospěšné lidem k zamyšlení a třeba probuzení. Dělám to (myslím si) docela nenápadně, rád a někdy i výrazně. Miluji oxymorony :)

Ve tvém příběhu bych se asi z počátku choval stejně. V okamžiku, kdy bych však zjistil, že "baba" se o mě skutečně zajímá, bych zbystřil a zareagoval. Využil bych té vzácné příležitosti, že se se mnou chce nědo bavit a otevřel bych nejen své ucho, nýbrž i své srdce.

Využil bych té vzácné příležitosti a pověděl bych. že jsem rád venku, že sbírám píci pro svá domácí zvířata, že je mi hezky a že rád vidím milou tvář, kteá si se mnou chce povykládat nebo se aspoň něco dozvědět.

A pak by se vidělo...

Pohoda, hezký den, Aluško

38 lenka f lenka f | E-mail | 24. srpna 2016 v 23:41 | Reagovat

No takže máš své důvody, proč to děláš, tak jak to děláš. V tom případě je tedy můj předchozí komentář bezpředmětný.:)

39 M. M. | 25. srpna 2016 v 1:01 | Reagovat

Bydlím na vsi. Znám. Chápu. Soucítím.

Ale stejně tajně doufám, že bude další článek tohohle typu, protože je to na jednu stranu strašně vtipný (vtipně podaný) a vidím v tom sama sebe (sluchátka na uši, hlavně teda na zastávce, kde mají lidi tendence vykecávat a tahat informace, i když jste si cizí a třeba jen bydlíte ve stejné ulici.)

40 Alue Alue | 25. srpna 2016 v 8:31 | Reagovat

[39]: Vidím, že to tady lidem sedlo. Včera článek četlo přes tisíc lidí :) Tak já se zase někdy pokusím nějakou bábu vtipně opsat.

41 Lucie Lucie | 25. srpna 2016 v 9:00 | Reagovat

Alušku z části chápu, ale zároveň si myslím, že reakce je maličko přehnaná. Asi všichni máme negativní zkušenosti s důchodci, ať už v dětství nebo v dospělosti. Sama jsem nedávno byla s kamarádkou na baletu ve Státní opeře, a když to všechno začalo, naklonila jsem se k ní a pošeptala, že mají krásné kostýmy. Kamarádka ani nedutala - jen přikývla, když v tom se jí starý pán vedle rozhodl plácnout srolovanýma novinama.:)) Obě jsme koukaly jako blázen, co se to vlastně stalo. Nicméně jsme se nehádaly ani nijak situaci neřešily, nemělo to totiž cenu. Pán měl očividně nějaký svůj vnitřní problém a my byly dost nad věcí. Vlastně jsme se tomu docela pěkně zasmály. A kupodivu si nás už do konce představení nevšímal..:) Staří lidé jsou různí, ale přece jen k nim chováme velikou úctu. Musíme s nimi mít trpělivost a brát je takové jací jsou :). V životě jsem potkala a potkám spoustu stařenek, které pomlouvají, sledují a vyptávají se. Já se vždycky usměji a s pokorou je pozdravím, vymluvím se na hodně práce, nebo když mají tendenci někoho pomlouvat - já naopak o tom člověku řeknu něco pěkného a ony pochopí, že u mě s tímhle nepochodí. Všechno je o tom, jak se k dané věci postavíme.

42 Renata Renata | 25. srpna 2016 v 10:05 | Reagovat

Alusko, toto sa nedeje len na dedine a len so starymi babami, ale aj v meste medzi strednou generaciou ako som ja. Staviame dom v novej stvrti maleho mesta, nosim muzovi na stavbu jedlo, ak tam pracuje. Hned napoprve, este sme len zacali stavat vysla sueda odvedla, co ta, prva uz byva v novom. Okamzite si potykala, vyzvedala do spiku a o 10 minut uz ma zvala na kavicu, co som razne odmietla, ze nemam teraz cas, musim cosi robit. Takto si ma odchytila vzdy, ked zbadala moje auto, uz bola na ulici a vyzvedala. Otazky stale dokola, uz vies aku kuchynu? Uz vies ake hento, ake toto a pod. Vzdy som jej povedala slusne neviem, zatial neriesime, ale kazdy krat to iste.. Ked nieco na dome pribudlo, uz zas vysla, "no ale ste zas o kusok pokrocili, uz mate zas nieco nove, uz sa posuvate dalej" a uz vies aku kuchynu , kedy sa stahujete a stale dokola. Ak som rychlo unikla z ulice za dom, vysla do zahrady, aby mala so mnou kontakt , uz som to zacala riesit len na odpovede typu ano a nie. Nasla si ine obete co zacali stavat, po praci vzdy nejde naprv domov, ale obehne celu ulicu aby videla, komu to ako pribuda a vyzdvedala co maju nove, kto zacal stavat, uz ho tam mala a vyzvedala a riesila a mudrovala. Dokonca sedavala pred vchodom na schodiku, aby videla, kto prichadza a hned ho odchytila.S kamoskou sme jej dali nazov stavbyveduca. Zacala takto otravovat aj ju, ked videla, ze u mna nepochodila. Ona nepride a neopyta sa, ako sa mas, stale prebera len kto co ma nove na dome, za kolko a ini maju , ona este nema toto a toto. Je mi takychto ludi luto, najradsej by som ju poslala do p... ale kedze je to buduca suseda, nechcem vyvolavat spory, radsej som ju zacala ignorovat a ona si nasla ine obete z ulice, co stavaju, som zvedava, dokedy ju budu ti tolerovat. Akoby nestacilo, ze mame na cinziaku vedla psychicky chorych zavistlivych susedov, ktori nam skriabu auto, robia zlomyselnosti, su hlucni, smrdi od nich a nevieme doteraz ,cim sme im ublizili. Je to des, ale vystahuj sa na samotu u lesa, ani tam nebudes v bezpeci, lebo zas ta tam moze ktosi prepadnut a pod. Je to niekedy o hubu takto si spolunazivat... A clovek nechce nic, len klud, s nikym nic a mysli si, ze ked ho chce sam a a dopraje inym, ze ini sa zachovaju rovnako k nemu , ale kdeze...

43 Arwenn Arwenn | 25. srpna 2016 v 10:13 | Reagovat

Mě celkově vadí když mě někdo řeší..například lidi v práci, dělám ve firmě kde je to jedna velká drbárna.Navíc já jako těžká introvertka co toho moc nenamluví vzbuzuju velkou pozornost..nejhorší to bylo v začátcích, co jsem nastoupila, to mě řešil snad úplně každý.A pak k nám do kanceláře nastoupila známá mého bráchy, který v té samé firmě mimochodem pracuje taky..vykládala mu o mě jak nemluvím a jsem prý úplně mimo :-)))..ale ona je taková, že musí neustále řešit životy druhých, co kdo kde..a tohle já vážně nechápu, každý by měl respektovat soukromí ostatních a neroznášet informace všude možně.

44 :) :) | 25. srpna 2016 v 10:45 | Reagovat

Tak takovouhle ignoraci bych brala jako vrchol neslusnosti, to bych radsi jako stara baba slysela: vypadni babko nezajimaji me tvoje klepy.. nez takhle opovrhnout zivou bytosti. Nevadi mi s kymkoliv promluvit par slov, protoze i temi par slovy muzeme zmenit nekomu den k lepsimu. Kolikrat staci pouhy usmev, ale kdyz uz na me nekdo mluvi a jeste k tomu starsi clovek, tak at uz bude chtit cokoliv je slusnost aspon odpovedet, odzdravit. Pote kdyby se to rozvijelo dal v neprijemny rozhovor vzdy se z toho da nejak vycouvat, ale jsme lide a ne zvirata kteri kolem sebe ignorovane probehnou a delaji si dal sve. Presne takhle to funguje ve velkych mestech, kde se proste nikdo o nikoho nestara jen sam o sebe a pak z toho nema vyrust sobecka spolecnost...kde to uz pak hranici s extremy, ze nechaji pomalu umrit cloveka na zemi pokud zkolabuje..Trocha pochopeni ke kazdemu kdo ma jinou cestu nez my by neuskodila.

45 Petr Pan Petr Pan | 25. srpna 2016 v 10:45 | Reagovat

Jak bývá Ježíš vyobrazen na kříži jako hlavní křesťanský symbol, tak na Alue budeme vzpomínat na obrazech, kde bude dohromady s babkou s píšťalkou za zády :D.

46 Amálka Amálka | Web | 25. srpna 2016 v 11:57 | Reagovat

Máme, máme! Většinou ale nepostávají, mívají před domem lavičku :) Hlavní"drbací sněm" probíhá 2x týdně, když jezdí pekárna, která nám staví přímo před chalupou. Je to vtipný, pokaždé stejné řeči :) Klasická drbárna prokládaná špeky typu "dneska jede nějak dlouho, dneska jede nějak brzo!, á co to? Dneska jede na čas? Přijede pán nebo paní?" Jak se do hloučku blíží nová osoba, stihnou ji proprat i s gatěma ještě dřív než dojde k nim - trapas. Teď přes léto jsem tam chodila nakupovat a tedy OČISTEC!  Miliarda nemístných, vlezlých otázek, poznámek, a když jsem to chtěla vtipně přejít, tak se někteří vůbec nestyděli hodit to do placu třeba ještě 3x.
Původně jsem měla o vesnickém soužití jiné představy a jsem z toho dost zklamaná. Chtěla jsem být normálně přátelská, s každým za dobře, ale zjistila jsem, že to nejde a skupinkování, škatulkování a pomluvám na úrovni ZŠ se nevyhnu. Začínám tedy také pomalu dozrávat k poznání, že na malé vsi je lepší zůstávat inkognito a držet se od všeho stranou, protože se do toho člověk snadno zaplete. Dlouho jsem si to nechtěla připustit, ale máme u nás na vsi dost vysavačů, kteří se sice tváří děsně přátelsky, ale ve skutečnosti jsou škodolibý a zlí. Nemají žádný smysl, v životě se nudí, a proto to nepřejí ani ostatním. Jinak je ale život na vesnici supr, neměnila bych :)

47 micka micka | 25. srpna 2016 v 13:08 | Reagovat

:-))) titulek clanku me rozesmal a obrazek Kelišky taky:-)

Alusko na me to dela dojem, ze jsi nepochopila podstatu. Ty vytváříš a urcujes svůj život a lidi jako tahle "babka" jen reaguji na okoli, místo aby se snazili něco tvorit. A protože prirozenost člověka je rozvijet se a to tihle lide nedelaji, tak je hrozne irituje když potkaji nekoho, kdo si to dovoli a dela to. Proto pomlouvají, ryjí, shaneji informace a podobne. A když se podivas, jak zijou, zjistis, ze v zivote nedelaji nic. Pak je ale samozrejmé, ze jsou nestastni.

Moji zname se v nemocnici zeptala spolupacientka, jak je to možné, ze ve svým veku ještě není vdaná a nemá deti. Známé bylo asi 41 let, paní, co se ptala asi 45. Známá to nechtěla rozebirat, je to pro ni bolave téma, tak aby se z toho vykroutila, rekla "tak uz to v zivote nekdy byva" z cehoz by normalni clovek usoudil, ze se o tom dotycna osoba nechce bavit...a reakce paní? URAZILA SE. Jak to, ze se o tom nechce bavit?? Dyť to je normální otázka...:_// Proste spousta lidi nemá takt a cit a chce z jinych lidi mámit soukrome citlive informace a pak se divi, ze se k nim lide radsi otaceji zady.

48 L.G. L.G. | E-mail | 25. srpna 2016 v 13:09 | Reagovat

Alue,  jsem také introvertní, ale pokud už mě někdo osloví, nechovám se jako hulvát.  Koneckonců,  pokud jsem na veřejném místě, jsem součástí dění.  Doma si svůj klid užívám.
Odpovím přiměřeně situaci. Buď jednou větou, nebo připustím krátký rozhovor. Utnout se to dá důrazně, ale slušně vždy. Paní kolem padesátky není mimochodem žádná bába!
Píšeš, že nechceš být jednou taková...no, člověk míní....život mění. I ta paní byla před časem v tvém věku a možná byla docela jiná.
Myslím, že to chce mezi generacemi oboustrannou toleranci a pochopení.

49 Tina Tina | 25. srpna 2016 v 13:12 | Reagovat

Zážitok má fakt pobavil.
Na mňa keď niekto niekedy nápadne čumí tak začnem robiť presne to isté a ešte zveličene. Tých ľudí to potom vykoľají väčšinou natoľko že mi dajú pokoj  :D

50 Alue Alue | 25. srpna 2016 v 15:30 | Reagovat

[48]: Já a hulvát? Já si vklidu na louce sbírám trávu, mám na uších sluchátka a neposlouchám co kdo kolem... A když mi nějaká baba začne pískat píšťalkou za zády, tak místo ,,dobrý den" by mě napadlo leda tak ,,jdi do řiti", což jsem neřekla, protože na rozdíl od ní jsem já slušný člověk. Louka není veřejné místo a nevím, proč bych měla reagovat jenom proto, že si to někdo vynucuje. Na životě je totiž krásné, že si můžeš vybrat, jestli někomu věnuješ svou energii.

51 Renata Renata | 25. srpna 2016 v 16:51 | Reagovat

dalsia moznost je odpovedat "od veci" vraviet ine, naco sa dotycna pyta,  na otazku komu trhas, odpoved, aaaale tie moje potvory tolko toho zozeru, znova sa opyta to iste a ty odpovies, aaale je dnes krasne, baba povie ano je a ty nato, to sme si pekne popovidali, majte sa a ides prec :D Takto bude aj vlk nazrany aj ovca cela, ako sa u nas vravi:D  Pochybujem, ze sa nabuduce bude nieco pytat:DDDD Pripadne robit posunky pre hluchonemych a bulit oci, ale to by ti nezozrali, to by uz davno vedeli o tebe, keby si bola hluchonema:D

52 trnbrnky trnbrnky | E-mail | 25. srpna 2016 v 17:33 | Reagovat

šišo

53 Domča Domča | 25. srpna 2016 v 18:09 | Reagovat

Naše rodina má nádhernou louku v CHKO, jeli jsme se na ni s tátou na jaře podívat, protože jsem dělala takový výzkum co tam roste. Když jsem vstoupila na louku, tak jsem slyšela ze sousedního pozemku "Hele kdo to jéééé? Co tam dělááá?", to skoro křičel nějaký dědek za plotem, abych to jako taky slyšela. Já jsem šla dál... Pak na mě křičel: "Héééj, co tam děláš?" A já v klidu odpověděla, že zkoumám květiny. Dědkovi to nestačilo a zas chtěl něco zakřičet, ale v tu chvíli už zakročil taťka, kterého ten dědek neviděl: "Na svojí louku snad chodit můžeme ne? Tak co je vám po tom!" A bylo ticho a dědek se schoval :D

54 :) :) | 25. srpna 2016 v 19:12 | Reagovat

[50]:Pokud je to louka na tve zahrade, ci na necim jinem pozemku tak verejna neni, ovsem predpokladam ze by na tve louce asi nechodila se psem cizi zenska, takze to ocividne verejna louka byla.

55 Alue Alue | 25. srpna 2016 v 20:08 | Reagovat

[54]: Nebyla. To vím.

56 alka-fejetony alka-fejetony | E-mail | 26. srpna 2016 v 9:35 | Reagovat

...proč proboha nemají nějaký koníček, když už jsou v důchodu. Proč se nevěnují vnoučatům, zahrádce, zvířátkům, proč třeba nechodí do nějakého svého klubu důchodců,JSTE NAPSALA - berte to tak, že za koníčka mají informace. A páč neumí s netem, hledají informace tam, kde to umějí. A jistěže Vy jim žádné informace dávat nemusíte - stránka nedostupná, nějakej ten error.
Buďte ráda, že už teď víte, že na stará kolena taková nebudete. Víte to, že jo ?

57 fluttershine fluttershine | 26. srpna 2016 v 20:57 | Reagovat

A přesně proto nechci žít na vesnici. Drby, drby, drb... ale příbuzní na dědině bydlí a je to někdy docela masakr.
Mi vykládala sestřenka, oni jak se nedávno přestěhovali do jiné dědiny a byli noví, tak se o nich začalo drbat (a to jsou tam mnohem zajímavější lidi na drbání! přesně jak píšeš, nové maso). Že šla kolem skupinky takových babek, které se ani neobtěžovaly ztišit hlas, jak ji pomlouvaly, a je zvyklá zdravit, takže HLASITĚ pozdravila. Potom slyšela, jak si babky stěžujou, že se oblíká tak a tak a že nezdraví...ne ve chvíli, kdy už by byla z doslechu. Tak, aby to hezky slyšela.
A ještě jednu perlu trochu z jiného soudku, ale taky jsem umírala smíchy: Šly jsme se sestřenkou venčit její fenku, vzaly jsme to kolem pole, sestřenka ji nechala jít na volno a byly tam brambory, tak si k nim hnedka šla čuchnout a najednou slyšíme: "Já vám taky nechodím po kuchyni!!!" Bez pozdravu, čehokoliv, na nás pán vystřelil tohle. Tak na něj sestřenka zakřičela (ani ne nějakým arogantním tónem, normálně): "Pardon!" Se hnedka urazil, co jako pardon, a kdesi cosi...měl tam ještě paní, ta neříkala nic. Kdyby mu to pole rozryla nebo do něj vlezla, nic neříkám. Kdyby ten chlap měl trochu úcty a vykal nám, taky bych držela pusu. Co on ví, kolik nám je?
A pak vykládaly strejdovi a ještě než jsme začaly, tak jsme se ho ptaly, jestli ho zná, a on říká: "Jo, to je blbec." Hnedka jsme ho poznaly podle toho popisu :D

58 Alue Alue | 26. srpna 2016 v 21:02 | Reagovat

[57]:  To jo... ale dokud o tobě babky nic neví (myslím jméno a všechno), tak nejsou nebezpečné.
Když jsem přišla na vesnici, byla jsem nadšená a všude všechny akčně zdravila, byla jsem tak kdysi zvyklá, ale pak když jsem začala sledovat co se vlastně okolo pohybuje za lidi, jakou mají mentalitu, tak mi sklaplo a nahodila jsem zpátečku :-/

59 Eliss Eliss | Web | 27. srpna 2016 v 8:23 | Reagovat

Tohle znám, máme jednu sousedku, která vyzvídá co máme na oběd, co neseme za nákup atd...Proč se každý nestará sám o sebe?

60 Alue Alue | 27. srpna 2016 v 8:50 | Reagovat

[59]: No, sám od sebe.. Jako mít starost o druhé a snažit se jim pomáhat je důležité. Ale tohle není starání, to je obtěžování a v tom je velmi velký rozdíl :)

61 Mára Mára | E-mail | 27. srpna 2016 v 20:28 | Reagovat

Ahojky, taky máme v práci dvě takovýhle zlý babky. To opravdu nejsou pohádkový babičky. Jsou to pěkně zlý energetičtí upíři, jak píšeš - komáři v lidské podobě. I když ten jejich fejs moc lidsky ani nevypadá. Škoda že sem nejdou dávat fotky.. Jedna ta babka pracuje jako uklízečka a správkyně domu a druhá jako správcová ubytovny. Uklízečka už ani skoro neuklízí, její směna vypadá tak že ráno sedne do kanclu za ostrahou  a jede jí huba o tom co kdo kde s kým, koho kde viděla, co kde kdy kdo a jak dělal atd.. No a to stejný ta správkyně ubytovny, ale ta k ostraze nechodí, ta jen vždy dělá z komára velblouda a vyloženě se vyžívá v tom že může ovládat lidi bydlící na ubytovně, určuje kdo k nim muže na návštěvu a na jak dlouho (uplně přesně jako moje kdysi potencionální tchýně - Aluško Ty víš :) ) Ta babka se chová jak gestapačka, to ta uklízečka je proti ní ještě dobrá.

No a já na ty jejich pomluvy kašlu, prostě příjdu do práce, oddělám si svoje, v rámci možností si užiju nějakou srandu a odcházím domů. Když uklízečka zjistila že se mnou pomluvy nepojedou, tak mě začala nesnášet a pomlouvat (protože o mě nic nevěděla tak vařila z vody) Pokračuje to dodneška, ale už asi vyčerpala zásoby smyšlenek, tak se ke mě chová o něco líp. Ovšem když může snaží se mě nějak pošpinit. Nejlepší je, když se bavím zavřenej v kanclu s jedním kolegou kterej jí uplně ignoruje a ona ho taky nesnáší - je na ní uplně vidět jak strašně potřebuje sát informace a pomluvy, je uplně nervní že se s ní nebavíme a neslyší o čem se bavíme.

62 Hrom Hrom | 29. srpna 2016 v 18:07 | Reagovat

Bože, ty rady v komentářích... "Tvé výstupy jsou hrozné, Alue, tvoje chování se mi nelíbí" - do prdele proč by se s ní měla bavit, když nechce? Bába si může být opuštěná kolikrát chce, ale to prostě není problém Alue, tak nevím, proč by měla nějakým způsobem "zpytovat své svědomí" a začít se s ní vybavovat.

Já osobně důchodce nenávidím, a to doslova. 90% důchodců jsou jen odporní šmejdi, kteří jsou buď vlezlí, nebo jsou nervní, agresivní a hnusní. Neustále umírají, jak je všechno bolí, jak nemohou chodit, ale mají dost energie na to, aby stáli v půl sedmé ráno u Kauflandu a jakmile se otevřelo, tak běželi pro akce jak o život. Pracuji na pokladně právě v Kauflandu, kde přicházím do styku téměř jen s důchodci, a říkám vám, že od té doby je nemůžu ani cítit. Jsou sprostí a vulgární, myslí si, že sežrali veškerou moudrost světa jen pro to, že jim je 150 a ty jsi hlupák, protože jsi přece ještě mladý. Otvírají si držku jak největší špíny a ty hovna co se jim linou od těch klapaček jsou až k neuvěření, takže já s Alue naprosto soucítím a chápu její podrážděné reakce. Nikdy jsem Alue neměl příliš v lásce, ale tímhle mě naprosto chytla a já se nezmůžu na víc, než na "palec nahoru".

63 Matěj Matěj | Web | 29. srpna 2016 v 19:18 | Reagovat

Nedávno jsem četl podobný citát, ale už nevím, od koho. Vyplývá z něj, že kdo si dělá malé starosti - kdo s kým, jak a kde, nemá ve skutečnosti starosti žádné. Na tom by mohlo něco být

64 Adam Adam | 30. srpna 2016 v 22:43 | Reagovat

[62]:No hlavně Tebe že přinesl čáp a nikdy nezestárneš :-D
Úcta k předkům se holt v této společnosti nenosí....kdo nevzývá kult mládí, tak toho odstavíme na vedlejší kolej

65 Martina Martina | 30. srpna 2016 v 22:56 | Reagovat

To je výlev :D Pobavila jsem se, celé jsem to nedočetla, ale chápu tě :D

66 Adam Adam | 30. srpna 2016 v 23:44 | Reagovat

[40]:Snad čas a životní zkušenosti Ti dodají moudrost a nadhled. Moc Ti to přeji :-)

67 lenka f lenka f | E-mail | 31. srpna 2016 v 18:07 | Reagovat

Hrom je teď mladý, to je pravda. Ale to jestli jednou zestárne - to je otázka. :-)

68 micka micka | 1. září 2016 v 0:41 | Reagovat

[62]: Jsi krutý.

69 Martin Martin Martin Martin | E-mail | 2. září 2016 v 20:34 | Reagovat

no Hrome z tebe ve stáří nic moudrýho asi taky nevyleze :D, trochu úcty a upřímně řečeno v Kauflandu nic jinýho čekat nemůžeš :D

70 L.G. L.G. | 3. září 2016 v 8:29 | Reagovat

[62]: Proč tak všeobecně?! Všichni důchodci nejsou stejní. Kauflanďáci jsou zvláštní sorta, ale ani oni si nezaslouží až takové odsouzení. Když nenávidíš důchodce, tak sakra nedělej v obchodě!
A s tvojí arogancí máš asi naivní představu, že ty nikdy nezestárneš!

71 Kateřina Kateřina | 7. září 2016 v 17:00 | Reagovat

Lidi, poradíte mi prosím? Co mám dělat, když se musím téměř denně setkávat a komunikovat s jednou osobou, která ačkoli je jí asi 24 let, se chová jako tyto paní "kelišové". Prostě nepříjemně dotěrné dotazy na osobní témata, do kterých dotyčné osobě nic není, neustálé vyptávání vždy, když spolu mluvíme, rozhovor s ní se točí stále kolem toho kdo kde s kým a podobné drby anebo jen pesimistická témata. Nechápe náznaky, jako, že nechci odpovídat nebo mě téma nezajímá a není mi to příjemné, pořád si mele svou. Kdybych jí řekla na plnou pusu, jak to opravdu cítím, tak mám pocit, že se urazí a bude mi dělat naschvály, čehož jak jsem jednou sama zažila, je ona schopna. Jasně já chápu, že je nejlépe se s takovými lidmi vůbec nestýkat, ale já v tomhle ohledu nemám moc na výběr. Tak že nevím, jak to mám udělat, vím, že druhého člověka změnit nemůžu, můžu pouze změnit svůj přístup. Taky by vůbec neškodilo, kdybych si na ni udělala rituál s růží, protože takováto pozitivně nabitá osoba samozřejmě využije každé příležitosti, aby si z vás cucla. Nu to bylo jen tak pro zajímavost, že i tak hezká mladá holka se může chovat jak zatrpklá nepříjemná seniorka. (opravdu, tohle už není jen normální zvědavost, tohle je patologická drbna, podobně jak to alue psala v článku) Co si budeme povídat, je to škoda. Tak ať se Vám všem daří a doufám alue, že už ti ty paní dají pokoj.

72 Farah Farah | 24. září 2016 v 11:10 | Reagovat

Alue,
soucítím. Je to asi společné hledisko těch, kteří jsou vnímavější a citlivější. Uvnitř mně to třaská ve chvíli, kdy se mi nahraje informace, že někdo naschvál dělá nepříjemno. Také vím, proč nosím sluchátka na uších všude tam, když jdu sama. Protože na samotnou si mě už někdo dovolí takhle rozebírat a nípat (sluchátka slouží k tomu, abych to neslyšela a neměla zkažený den :) a myslete si zbytku světa, co chcete, že jsem ignorant a jiné- hlavně v negativním, jak je zvykem- jenže si tím snažím udržet hranice! A hlavně chodím zatraceně rychlým tempem. Na Praze je fenomén drben nejméně znát, protože tam je na takové excesy nejméně času :-) Ale už taková menší města mají drbny a kritické body se vyskytují přesně u baráku na lavičkách a pak před menšími krámky. Ale když jdu s někým, tak jsem jistější, jelikož vnímám to, že najednou mě nikdo nejde hned tak posuzovat a vrážet mi do vnitřního světa, aby jej později devastoval tím, že ho očerní před publikem, které stojí za ho...Hhh, že? Ale na druhou stranu, ano, je to celé groteska. A děkuji za odlehčení. (Jsem pochopila řadu nepříjemností a to, proč se ne-slušné procento konfliktů doma s rodiči točilo kolem témat "co si o nás pomyslí"). Nechápala jsem, za co mi teda nadávají, kde vzali tu a tamtu informaci, když to není pravda, ale MNĚ vlastní rodiče nevěřili, když to byla potřeba, takže starší lidé, jestli chcete po mladých slušnost, my mladí potom vyžadujeme v zájmu rovnováhy pochopení, že nípání do případných nedostatků, které jsou častokrát vykonstruovanou iluzí, nám ošklivě komplikuje vztahy už v začátcích, kdy by měly pro nás být jednoduché, snadno uchopitelné, abychom neztratili pevnou půdu pod nohama příliš brzy v mezilidských vztazích (ano v pubertě je na to pořád příliš brzy!). Já se dneska necítím dobře, opakuje se to každý měsíc, no vlastně mi nic není do té doby, než mi někdo takový drbně-naladěný, co nedovede respektovat to, že musí předvádět vlastní dokonalost a svou nedokonalost umí tak skvěle skrývat a já se cítím slabá/nedokonalá a v tu chvíli mi to vadí (je tam pořád to buzení k posuzování a porovnávání se). Není se mnou řeč, nejsem dobrý společník. Někdo by mě pořád hlavně chtěl opravovat a říkat mi, že to ví líp a že zná můj vnitřní svět lépe než já sama. Jakým právem? To mě od lidí unavuje. Ale to už je zas úplně jinde a zas to stejně vše neobsáhnu...a stejně vyzářím cosi do světa a ptám se jen, jestli to vůbec někdo někde pochopil a když ne, tak vlastně není s kým povídat a dostat se "na jednu vlnu"...trošku mi v tom najíždí také to, že i tihle lidé-drbny až s jistou posedlostí touží jeden druhého prázdnotu vyplnit tím, že si tzv. někoho vezmou na mušku a tím se jako na tu "jednu vlnu" stav naladí a napojí. Nedovedou to však uchopit a uvědomit si, proč tak dělají. A toto může být též jen takový můj odhad. Ne tvrzení, že to tak je. A jinou cestu neznají, bohužel.

[71]: Téhle osobě dejte najevo, jakože ji posloucháte (protože chce být respektována), ale pouštějte jedním uchem dovnitř a druhým ven. Tuším, že jste s ní někde v práci v kanceláři nebo tak podobně (?), že se jí nedá vyhnout. Využívejte každé příležitosti, nebo je v rámci možností vytvořte, abyste nemusela s ní trávit čas. Anebo, pokud by to znamenalo jen oddalovat případný výbuch či jak to nazvat, tak to nenechat vyjet moc vysoko a radši dojít k ráznému utnutí HNED. Podle vlivu, jestli Vám to nějak třeba vysává energii, škodí zdraví, tak bych to utnula a hodně ostře, aby si to pamatovala. Ale nejprve bych si předem zajistila prostředí (třeba vypozorovat důvěru jiných lidí mojí osobě, nenechávat si cennosti tam, kde je ta holka apod.)- aby její případné naschvály jí nemohly vyjít, jak by potřebovala a Vás tím třeba poškodila. Rituál s růží třeba taky pomůže. Hodně štěstí.

73 Kateřina Kateřina | 10. října 2016 v 18:36 | Reagovat

[72]: Díky za rady, ono to nakonec vyřešil ten rituál s růží úplně celé :-). Juchů! Už se mě nevyptává, ani mě cíleně nevyhledává a když se spolu bavíme, tak je to normální konstruktivní hovor o ničem,:-) (dělám si srandu, o něčem vlastně je), jo a to ještě musí být iniciativa k hovoru z mé strany. Asi si holt děvenka našla jiné oběti, i když ostatní nejsou na toto tak citliví, takže to s nimi snad nic nedělá, nebo to tak nevnímají, a nepouští si ji tolik k tělu, nevím. To už není můj problém, ona osoba by se měla prostě naučit získávat energii konstruktivními způsoby.(ale vysvětlete jí to) Každopádně od té doby, co jsem udělala rituál, se ke mně chová docela jinak=přátelsky a v pohodě. Ten rituál s růží to opravdu vyřešil. Jsem teď obklopena dokonalou ochranou. Když se na to dívám teď, tak si uvědomuji, že ji mám vlastně ráda, tu dívčinu; dřív jsem na ni byla naštvaná, ale teď už ne. Doporučuji všem. Děkuji, děkuji, děkuji růžičkám, prodavačkám v květinářství (které se na mě dívali, jako bych jim udělala něco špatného a přitom jsem chtěla jenom růži s trny, ale potom byly ochotné a milé to se musí uznat), konstruktivním silám vesmíru, alui i Tobě za rady.

74 Kateřina Kateřina | 10. října 2016 v 19:08 | Reagovat

Jo a teď mi došlo, že farah, Vy mi vykáte. A bylo by ode mne asi neuctivé, abych Vám tykala a já Vám na konci tykám, tak to se omlouvám. :-)

75 pavel pavel | E-mail | 9. prosince 2016 v 19:12 | Reagovat

[36]: O všem já jako známý člověk si nemůžu dovolit to, co ostatní. Když ztratím soukromí, budu se muset znova stěhovat.
Trochu méně sebestřednosti by Vám jistě neuškodilo !
Vaše moc zajímavé a poutavé postřehy pusobí vcelku pozitivně a  velmi moudře skorem se ani nechce věřit,že se to snoubí s takovým mládím.
Vaše stránky jsem objevil teprve před několika málo dny a do té doby jsem netušil ,že existujete-takových nás jistě bude halda.
Co tím chtěl básník říci ?
známá/neznámá-trochu více rozumné pokory  by nic nezkazilo a nic neubralo !
Jinak na mně pusobíte moc fajn.
Zdraví a uspěch přeje:pavel

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama