V e-shopu Alue.cz jsou nové křišťály z Madagaskaru. - Aktuální výběr ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 01.12.

O čem přemýšlí rostliny? Podle biologa jsou inteligentní a dokážou i komunikovat

19. září 2016 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Zajímavosti
Výzkum izraelského biologa by mohl úplně změnit pohled, jakým vnímáme rostliny.

Rostliny vidí, slyší a cítí
"Lidé a rostliny mají mnohem víc společného, než si myslíme," tvrdí ve své nové knize Daniel Chamovitz, izraelský biolog a ředitel Manna Center for Plant Biosciences na univerzitě v Tel Avivu. Rostliny podle něj vidí, cítí a reagují. Čím se tedy vlastně liší od zvířat?
Chamovitz se začal o inteligenci rostlin zajímat, když ještě jako student řešil otázky spojené s fotosyntézou. Už řadu let se ví, že rostlinám slouží nejen jako zdroj energie, ale také jako signál, který se mění, jak rychle rostliny rostou. Právě tehdy narazil na skupinu genů, jež jsou pro rostliny unikátní a ovlivňují jejich citlivost na světlo. Až jako dospělý výzkumník však na stejné geny narazil také u člověka. A to ho vedlo k otázce - co tam dělají?

Odpověď pak už našel snadno: rostliny se podle jeho výzkumů od zvířat neliší zdaleka tolik, jak nás dosavadní vědecké poznání světa informuje. Chamovitz ve své nové knize What a plant knows nachází mezi zvířaty, lidmi a rostlinami spoustu podobných znaků. Lidé zapomínají, že rostliny jsou komplexní organismy, které žijí vlastními životy a musí také řešit problémy světa kolem sebe. Problém je ve vnímání rostlin spíše jako věcí - biolog to dokládá na příkladu plastových vánočních stromků nebo umělých růží, které už vlastně ani nerozlišujeme od těch opravdových.


To hlavní, čím se rostliny od lidí liší, je jejich neschopnost pohybovat se. Z toho vychází všechno ostatní: nemohou před nebezpečím uprchnout, nemohou se přesunout ke zdroji živin, který je od nich jen několik metrů. Nemohou se ukrýt před horkem ani vedrem a když se potřebují pářit, nezbývá jim nic jiného než čekat… A přestože se tyto vlastnosti zdají zcela nevhodné pro to, aby vůbec existovaly, rostliny se zabydlely na většině povrchu Země a nevypadá to, že by je živočichové v dohledné době vyhladili.

Co si povídají rajčata?
Je to tím, že zralé ovoce uvolňuje feromon - nezralé ho cítí a reaguje na to tím, že samo začne rychle zrát. V přírodě se díky tomu synchronizuje doba zrání plodů; když jsou hotové všechny ve stejnou dobu, je větší šance, že alespoň některé přežijí útoky zvířat.
Jiným příkladem je kokotice, popínavá parazitická rostlina, která nevyužívá fotosyntézu. Zato umí ze vzduchu zachycovat i drobné množství chemikálií, které vydávají jiné rostliny. Kokotice dokáže podle vůně rozeznávat různé druhy rostlin; během jednoho pokusu vědci dokázali, že upřednostňuje vůni rajčat. A pak, že jsou rostliny hloupé…
Rostliny si totiž vyvinuly důmyslné vlastnosti, díky nimž jsou schopné přizpůsobit se dynamickým změnám, které se dějí v jejich okolí. A od toho si rostliny vyvinuly velmi citlivé smysly. Chamovitz vysvětluje, že rostliny slyší, vidí i cítí. Vnímání vůní je vlastně jen zachytávání chemikálií ve vzduchu a pak vyhodnocování toho, do jaké kategorie tyto látky patří. I to vědec ukazuje na známém příkladu: když dáte do tašky zralé a nezralé ovoce, tak to nezralé dozraje výrazně rychleji, než kdyby bylo samotné.

Co se týká sluchu, každý si asi vzpomene na klasickou českou pohádku Pyšná princezna, kde zpěv pomůže květině vykvést. Tak jednoduché to samozřejmě v přírodě není, ale rostliny opravdu vnímají zvukové vlnění. A to přesto, že to evolučně úplně nepotřebují - u zvířat zvuk varuje před blížícím se predátorem. A tomu by rostlina stejně neutekla… Přesto nové studie Monicy Gaglianové naznačuje, že rostliny zvuk vnímají. Možná se ještě jednou ukáže, že se jim opravdu lépe daří v místnostech, kde hraje hudba. M.j. tento rozšířený poznatek zatím nebyl žádnou vědeckou studií doložen. (Pozn. Alue: Ale už byl mnohokrát dokázán, před mnoha lety (pravděpodobně kolem roku 2004, chodila jsem tehdy myslím do páté třídy) například Bořiči mýtů dělali pokus s hráškem a nejvíc rostl ten, kde hrála klasická hudba. Naopak techno a tvrdý metal rostlinám ubližuje a nerostou. To samé se děje i s vaším tělem, když posloucháte destruktivní hudbu. Dokonce se mi ten díl podařilo najít na youtube, je rozdělený na dva díly: 1 / 2)

Jazyk rostlin?
Podle Chamovitze i dalších biologů není sporu, že spolu rostliny komunikují - tedy vyměňují si informace. Je už několika studiemi doložené, že dokonce spolupracují. Například javor, je-li napaden hmyzem, vyšle do vzduchu feromon. Ten ve vedlejších stromech spustí reakci, která začne vyrábět obranné látky, jež hmyz odeženou. Tohle už zní podezřele jako altruismus!
Tomuto pojmu se však Chamovitz brání, nejsou pro to zatím důkazy. Podle vědce je spíš pravděpodobné, že jedna větev takto varuje jinou větev - jde tedy o pomoc v rámci jednoho organismu. O tom, že si stromy pomáhají navzájem, se podařilo získat důkaz až v nedávné minulosti. Jedna studie dokázala, že stromy ohrožené suchem si toto varování vyměňují pomoci signálů kořeny. Vědci to ví díky tomu, že když byly rostliny vedle sebe, ale v oddělených květináčích, se informace nepřenášely.

Paměť jako řepa
Co je překvapivé, je fakt, že rostliny mají i něco jako paměť, dokonce několik druhů paměti - stejně jako lidé. Chamovitz u rostlin rozlišuje paměť krátkodobou, imunitní a generační. V knize to opět dokládá na konkrétním případě. Masožravá květina mucholapka podivná loví hmyz tak, že ho lapí do rafinované pasti. Aby past spustila, musí se hmyz dotknout dvou vláken. Když je podrážděné jen jedno, tak se nic neděje, masožravka se jen připraví scvaknout "čelisti". Ale květina si informaci o podráždění vlákna pamatuje jen asi 20 sekund, pak ji zapomene.
Že rostliny sdílejí paměť napříč generacemi zase ukazuje fakt, že některé rostliny lépe reagují na stres, který zažily jejich předchozí generace. Zatímco krátkodobá paměť mucholapky funguje na principu elektrických impulzů, dlouhodobější druhy vzpomínek jsou genetické. Změny se zapisují do DNA, a tím se vzpomínky přenášejí na další generace.
Otázku, co by se stalo, kdyby se rostliny mohly pohybovat, si položil John Wyndham v knize Den trifidů. Podívejte se na ukázku z filmu televize BBC, který podle ní vznikl: https://www.youtube.com/watch?v=7FtGLdBtwzI

Myslí rostliny?
Na otázku položenou v titulku článku odpovídá biolog jednoznačně: "Nemyslím si to." Rostliny nemají neurony, takže nemohou myslet způsobem, jaký známe. Přesto ukazují pozoruhodnou míru komunikace, a to jak mezi sebou navzájem, tak i v rámci jednotlivé rostliny.



 


Anketa

Vídáte okolo sebe jiskřičky?

Občas nějakou zahlédnu
Ne

Komentáře

1 Katka Katka | 19. září 2016 v 10:32 | Reagovat

Hurá, nejsem blázen - zrovna máme doma novou kytku a já mám intenzivní pocit, že potřebuje mazlit a dát najevo lásku:-)

2 Santa Santa | E-mail | 19. září 2016 v 11:57 | Reagovat

Jednou vědci přijdou na to, že to na Zemi funguje stejně jako na filmové Pandoře, ale to už bude pozdě...lidé nejsou Avataři.

3 Jarek Van Ek Jarek Van Ek | E-mail | 19. září 2016 v 20:22 | Reagovat

Kokotici jsme ve škole neprobírali, to bych si pamatoval. Jó, je to tak, hustí do nás blbosti, tzv. kokotiny, a podstatné informace si nechávají pro sebe :-)

4 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 19. září 2016 v 20:24 | Reagovat

Ale s tím dozráváním je to fakt. Zpozorovala jsem to nejen u rajčat, ale i u jahod. Vždycky z počátku uzraje jeden nebo dva plody za den. Tak to chodí nějakou dobu. A i když každý den poctivě zralé plody trhám, jednoho dne prostě uzraje všechno najednou. Prostě takový ten efekt sté opice?
A zpívat rajčatům se fakt vyplatí.

5 Alue Alue | 19. září 2016 v 20:54 | Reagovat

[2]: V tom případě tě potěším. Vědci už na to přišli, že ke komunikaci mezi stromy skutečně dochází, jako v tom filmu. Článek vyjde tuším v říjnu, už ho mám zařazený v obsahu.

6 Hurvínek Hurvínek | E-mail | 19. září 2016 v 22:12 | Reagovat

Nazdar,
je to sice od věci ale dneska jsem našel film který je doslova "plný symbolizmu" Je v něm vše od 7 posledních polnic (ve filmu je jich 5), až po jezuity, falešná ufo, a na konci filmu (titulky) je v zrcadle i "reptilián" (spíš se lidské oko změní na ještěří). Film doporučuju, jmenuje se Pátá vlna, Hlavní role: (symbol nového Hollywoodu) - Chloe Morezt. Zdarma ke zhlédnutí např na: http://sledujufilmy.cz/film/pata-vlna/10686/ ( 3. od spoda), stačí se proklikat reklamou. Jinak článek byl jako vždy něčím unikátní. Jen něco k tomu ,že se nemůžou přemístit, ale pohybovat ano, např.: Mucholapky, Slunečnice, ..atd. Sajonára, Hurvínek

7 Tina Tina | 19. září 2016 v 22:38 | Reagovat

[2]: Už o tom boli napísané aj knihy. Pred rokmi mi o tom rozprával aj jeden ochranár ako a na akých princípoch sú všetky rastliny prepojené (a ako veľmi tomuto spojeniu škodia pesticídy)

8 Jarka Jarka | E-mail | 20. září 2016 v 8:46 | Reagovat

[3]: vystizne

9 BE BE | 24. září 2016 v 20:27 | Reagovat

Nedávno jedna Japonka robila pokus - tri rovnaké rastliny v kvetináčoch mesiac oslovovala a to každý deň :
ľúbim ťa,  
si mi ľahostajná,
neľúbim ťa.
Výsledok : prvá nádherne vyrástla,  tretia vyrástla tiež ale cca polovicu, a stredná zostala úbohá.
Hmm, "čomu venuješ pozornosť - to rastie".

10 Jana Jana | Web | 29. listopadu 2016 v 11:47 | Reagovat

Velmi zajímavé, zřejmě na tom něco bude.
Protože dozrávání zeleniny, tak opravdu funguje.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama