V e-shopu Alue.cz jsou nové Brazilské křišťály. - Aktuální výběr ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 17.11.

Stromy v lese si pomáhají / DOPORUČUJI

28. září 2016 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Ze světa
Objímání stromů se kdekdo směje jako přehnanému, okázalému gestu. Jak je to s přejímáním jakési vnitřní síly od lesních velikánů, na to jsou zatím jen subjektivní názory, ale že stromy dokážou jiným pomoci, to je teď čerstvě vědecky prokázané.
Na letošní konferenci prestižní iniciativy TED v kalifornském Long Beach, na níž vědci, umělci, politici či byznysmeni prezentují "myšlenky, které stojí za šíření", vystoupila i bioložka Suzanne Simardová z kanadské Univerzity Britské Kolumbie. Již několik desetiletí se specializuje na ekologii lesa a představila svá - pro řadu lidí šokující - zjištění.

Les žije pod povrchem
"Stromy jsou základem lesa, ale les, to je mnohem víc, než vidíte očima," řekla. "Pod povrchem je další svět nekonečných biologických cest, které spojují jednotlivé stromy a umožňují jim komunikovat mezi sebou."
Simardová svými pokusy zjistila, že stromy v lese tvoří složitý propojený komplex schopný komunikace a vzájemné pomoci, řízený tzv. mateřskými stromy. Jednotlivé stromy tak v rozporu se všeobecným přesvědčením nesoupeří o "místo na slunci", ale spolupracují - posílají si instruktážní i varovné signály a v rámci skupin kolem mateřských stromů se navzájem zásobují potřebnými živinami jako uhlíkem, vodou, dusíkem či fosforem.
"Stromy v lese jsou skutečně jako lidské či jiné živočišné společenství, tvoří rodiny a příbuzenské svazky," prohlásila.


Organizační centra
Jedním z nejpřekvapivějších zjištění Simardové je existence již zmíněných mateřských stromů a jejich role v komunitě stromů. Jde převážně o zralé, starší stromy, fungující jako - antropocentricky řečeno - lokální organizační centrum, jakýsi místní úřad.
Dohlíží na stromy, které jsou na ně napojeny, obstarává výživu semenáčkům a pomáhá jim překonat nemoci, napadení škůdci, či přežít nepříznivé podmínky. Ideální prostředí pro jejich růst je různorodé společenství druhů i genotypů (souhrn genetických informací v DNA, jež se i v rámci stejného druhu mírně liší).

"Lesy jsou komplexní systémy s mimořádnou schopností sebeuzdravení," zdůraznila Simardová s tím, že její poznatky o fungování lesních celků by měly sloužit k přehodnocení současného pohledu na les. Je podle ní třeba nepohlížet na les jen jako na zdroj dřeva a ani jako na oblast rekreace. Dokonce ani chápání lesa jako ekologického celku s klimatickými a biologickými funkcemi není podle ní dostatečné.

Jediný strom rozhodne o lese
"Mateřský strom může být v jednom lese propojen se stovkami dalších stromů," upřesnila Simardová. Nepřímo poukázala na problém tzv. výběrového kácení v druhově bohatých lesích, jako jsou deštné pralesy v Amazonii. Jejich mimořádně bohatá biodiverzita s sebou nese i problém hraniční vzdálenosti jedinců stejného druhu. Jestliže je takový strom pokácen, síť se naruší a vzájemný vztah je nenávratně přerušen, což může ohrozit existenci druhu.
"Zdravý les přežije, i když vykácíte jeden nebo dva mateřské stromy, ale je tu hranice," uvedla. "Pak hrozí, že když porazíte jediný další strom, celý systém se zhroutí a les kolabuje."
Klíčem ke komunikaci a společným aktivitám stromů v lese je mycelium, čili podhoubí. To je systém mikroskopických vláken, hyfů, které tvoří vlastní tělo houby. To, co běžně za houbu označujeme, je jen plodnice, sloužící k rozmnožování.
Mycelium roste pod povrchem a jeho velikost je vzhledem ke struktuře prakticky nezměřitelná, může zabírat desítky i stovky čtverečních metrů.
Paul Stamets, významný mykolog a propagátor bioremediace (léčení pomocí živých organismů), přirovnal mycelia k přírodnímu internetu. Podle Simardové ale jde spíš o společný cévní a nervový systém lesa.

Zelené matky hlídají své děti
"Všichni milujeme své děti a víme, že to platí i o zvířatech," uvedla Simardová svou přednášku na konferenci TED. "A já jsem si položila otázku: Může své potomky milovat i Douglasova jedle? Abych se dozvěděla odpověď, začala jsem před dlouhými lety experimentovat."
Ekoložka vysadila v kanadských horách pokusný lesík osmi desítek stromů, převážně Douglasových jedlí a bříz, k nimž přimíchala několik jedinců dalších druhů. K mateřským stromům, obklopeným vlastními semenáčky, zasadila i mladé jedličky, pocházející z jiného lesa.
"Mateřské stromy své 'děti' poznaly. Obklopily je hustší a bohatší mykorhizní sítí (symbiotické soužití kořenových vláken a hub), jejímž prostřednictvím svým semenáčkům dodávaly více uhlíku, a dokonce i za cenu omezení vlastního růstu, aby semenáčkům zajistily více prostoru k jejich růstu," zjistila Simardová. Podle ní mateřské stromy, jestliže jsou napadeny, zraněny či se blíží doba jejich přirozeného zániku, předávají potomkům informace a zkušenosti.
"Použili jsme izotopy ke sledování přenosu uhlíku z umírajícího mateřského stromu - putoval kmenem do kořenů a k potomkům. Nejen uhlík, ale i obranné signály. A změřili jsme, že tyto dvě činnosti mateřského stromu zvýšily odolnost mladých stromků vůči stresům. Mohu tedy prohlásit, že stromy skutečně mluví," shrnula.

Univerzální nástroj všeho živého
První poznatky o komunikaci stromů však přinesl už před rokem výzkum publikovaný v časopise Nature Communications. Skupina vědců pod vedením Matthewa Gillihama z australské univerzity města Adelaide ve spolupráci s kolegy z CSIRO institutu v Canbeře, Univerzity Tasmánie, portugalského Gulbenkianova institutu a univerzity amerického státu Maryland přinesla doklady o tom, že stromy v lese komunikují stejnými chemickými a elektrickými signály, jaké jsou známy u savců. Protože ale rostliny nemají nervovou soustavu, využívají k tomu odlišnou metodu.
"Je známo již delší dobu, že rostliny ve stresové situaci, jako je sucho, extrémní teplota či salinita půdy, produkují neurotransmiter GABA (gama-aminomáselnou kyselinu), užívaný živočichy, ale nebylo jasné, zda i u rostlin má signální úlohu," předeslal Gilliham.
"Naše práce ukázala, že GABA má u rostlin stejné poslání - jeho přítomnost vede ke vzniku elektrických signálů, které blokují růst, je-li rostlina v nepříznivém prostředí."
Tým své poznatky získal při experimentech s pšenicí, ječmenem a révou. Rostliny vystavil stresové situaci (kyselé půdě, nadměrné zálivce a intenzívnímu teplu) - a všechny reagovaly stejně.
Závěry australského výzkumu otevírají nové možnosti k vyšlechtění odolnějších odrůd plodin a tím k odvrácení globálního nedostatku potravin. Současně vysvětlují, proč některé léky, vyrobené na rostlinné bázi, účinkují i v humánní medicíně.


 


Komentáře

1 zdeněk zdeněk | E-mail | 28. září 2016 v 1:08 | Reagovat

Kdysi tu bylo napsáno...Říká, že CO JE DŮLEŽITÉ, TO JE SKRYTO, ABY TO BYLO CHRÁNĚNO....

2 mariankosnac mariankosnac | 28. září 2016 v 1:54 | Reagovat

To je skoro ako Strom Duší a koreňmi prepojená sieť stromov ktoré tvorili božstvo nazývané Eywa vo filme Avatar. Ale keď sú tie stromy tak inteligentné prečo si nedokážu poradiť s lykožrútom?

3 hannah hannah | E-mail | 28. září 2016 v 9:51 | Reagovat

Krásný článek,moc za něj děkuji!!Sama mám 3 stromy,které mi vždy,když potřebuji pomohou..Miluji les a chodím do něj se svojí fenkou téměř denně a zásadně bosky..a je zajímavé,že jsem se nikdy o nic neporanila a to nechodím po cestách,ale v opravdovém lese a vždy tak 2 hodinky..O to víc mě bolí,jak tady v Podkrkonoší ty naše krásné lesy mizí,vždycky mě to rozbrečí..Doufám,že jednou tihle lumpové ,budou za tohle drancování po zásluze potrestání..

4 Jarka Jarka | E-mail | 28. září 2016 v 11:06 | Reagovat

Krásný a zajímavý článek.

5 Verča Verča | E-mail | 28. září 2016 v 11:52 | Reagovat

V jedné z Duší K bylo zmíněno, že si stromy dokážou přitáhnout minerály a vitamíny ze vzdálených míst právě pomocí podhoubí. To, že existují mateřské stromy mě ale nenapadlo, i když je to logické a zas až tak mě to tedy nepřekvapuje. Mladé organismy zkrátka potřebují ochraňovat a získávat zkušenosti, ať už se jedná o člověka, zvíře či rostlinu.
Les je velmi semknutý ekosystém a já si teď tak říkám, že je ta jeho semknutost a propojenost asi hlavním důvodem toho, že se s ním člověk, je-li tomu přístupný, dokáže tak snadno propojit...
Díky, Alu, za zprostředkování článku - je moc hezký. <3

6 janča janča | 28. září 2016 v 13:14 | Reagovat

Juuu! Díky za článek.

7 Ayeri Ayeri | 28. září 2016 v 14:57 | Reagovat

To je zajímavý, krásný, dokonalý. Jak všechno se vším souvisí. Nádhera, jak je příroda složitá a dokonalá :)

Jo a z jiného soudku, nechtěla bys někdy napsat článek o lese Hoia Baciu? Je to dost děsivé a dost zajímavé :) Podle mě je to dobrý téma na článek o záhadách, napadlo mě, že by se ti mohlo líbit :)

8 Brusinka1 Brusinka1 | E-mail | 28. září 2016 v 17:46 | Reagovat

Nádherný článek. Potvrdil mi to, co už dávno tak jaksi vnímám, že les je komplexní bytost i s rostlinami kolem stromů i zvířaty....proto, když si lidi myslí, že vykácí les a nechají prázdnou paseku, kde vysází malé stromečky jako vojáky vedle sebe, mají vystaráno, tak se velice pletou. Musí se obnovit kompletně celé společenství travin, keřů a stromů a to trvá hooooodně dlouho.

9 Jaroslav Jaroslav | E-mail | 29. září 2016 v 1:58 | Reagovat

Aluš,naprosto bezchybný článek.Les a voda,základ obnovy a regenerace.Stromy nikdy nebojují a nesoupeří.Ony spolupracují.Spolupracují v dobře organizovamném systému.Ony milují Zemi i Člověka a dovedou vytvářet společný prostor lásky.Ochraňují nás i propojují s oblohou.Pravda,na kterou mnozí zapoměli,vychází opět,jako nové slunce a nový den.Díky.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama