Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 20.9.

Věci, které na lidech nechápu (1. díl) Alkohol

8. února 2017 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Zamyšlení
Když jsem byla dítě, nechápala jsem skoro nic. Proč musím chodit do školky. Proč musím chodit do školy, nebo co to je škola a co se tam dělá. Proč se dospělí pomlouvají. Proč nesmím poslouchat, co si dospělí říkají. Proč se nesmím večer dívat na televizi s dospělými. Proč musím jít odpoledne spát, když stejně nikdy nespím. Proč některé děti nesmí ven když nemají uklizený pokoj a u nás je to všem jedno. Proč říká moje kamarádka taťkovi Dane a říká, že je to její strejda. Proč někdo nesnáší mlíko. Proč druhé lidi znervózňuje, když si je se zájmem prohlížím. Proč babička říká, že ve tmě neplavou žádné barevné obrázky. Proč zajímám druhé děti, jenom když kreslím a jinak ne... zkrátka tolik záhad bylo na světě!
A jak člověk postupně roste, tak chápe, rozumí, věci začínají pomaličku dávat smysl... Ale jsou věci, které vám nezačnou dávat smysl nikdy. Věci, které nepochopíte, ani kdyby vám bylo 90. - Máte to podobně?
Zde je pár skutečností, které mi hlava nebere a asi už nikdy nepobere. (Původně to měl být 1 článek, ale během procesu jsem zjistila, že tvořím celou sérii. Upozorňuji, že vás tato série může našvat, pokud si ji vezmete osobně. Čtete na vlastní nebezpečí.)

Drogy, kouření a alkohol
Můžu to asi hodit do jedné společné kategorie, ale začneme pitím. Neříkám, že když jsem byla mladší, tak mě alkohol vůbec nezajímal. U nás byla dost volná výchova, dospělí se minimálně zajímali o to co dělám ve svém volném čase, skoro nekontrolovali jestli si plním všechny povinnosti a když jsem byla úplně malá, nikdo mi ani nezakazoval ochutnat z hrnku kafe, nebo ze skleničky víno. Zašklebila jsem se, že to chutná hnusně a pak mě to spíš nezajímalo, než zajímalo. Takže příležitosti byly vždycky, ale nikdy jsem jich plně nevyužívala. Alkohol byl pro mě dlouhou dobu určitý předmět výzkumu, byla jsem zvědavá co to dělá a jak to funguje, ale nikdy jsem se nechtěla podobat zarudlým mátohám s nafouklým pupkem, co po cestě z hospody pozvrací půlku chodníku, aby se druhý den navečer dovalili zpět do nalévárny... Vždycky mě zajímalo, co na tom lidé vidí a proč tomu tolik lidí propadne.



V naší rodině byl alkoholismus a bohužel i cigarety. Naštěstí ne ze strany mých vlastním rodičů, to je vlastně jedna z věcí, za které jsem upřímně velice vděčná. Přesto jsem byla odmala konfrontována s tím, jak se chová a jak vypadá člověk, který je naprosto ožralý, nepříčetný a páchne cigaretovým dýmem.... A nikdy jsem nechápala, proč to ten člověk dělá. Proč tyhle věci vůbec někdo dělá, protože se mi to velice hnusilo.
Za celý život jsem byla pořádně opilá jen dvakrát. Oboje byly opravdu blbé, těžké situace a byla jsem ještě telátko. Po těchto dvou špatných zkušenostech jsem ještě víc nechápala, proč to má spousta lidí jako hobby... Prostě udělají párty, akcičku, kde se zchlastají a pak se ráno budí polonazí ve všelijakých pozicích, v botách nablito a říkají tomu zábava... Mně to prostě nikdy zábavné nepřišlo, ani z vyprávění, ani když jsem viděla, jak je opička strašně nepříjemná a ošklivá věc. Jako když zdesetinásobíte chřipku. A už jsem pak nikdy takhle nepila, ani jsem se nenechala nikým nalívat. Radši jsem tedy byla za kaziče dobré zábavy, na kterého ostatní koukají s opovržením, že s nimi nepije. Chovali se, jakobych je s tím urážela... Ale přitom jsem jen nechtěla, aby mi bylo špatně.

Alkohol je takový zvláštní společenský návyk. Někdy byl i příjemný, používala jsem třeba jedno deci vína, nebo jednu malou nožku ořechovky, abych se uvolnila, ale jakékoliv vyšší množství už přestávalo být zábavné.
Já jsem perfekcionistka. Věci musím mít pod kontrolou, stejně tak své chování a svůj život. Jakmile se mi něco vymkne z rukou, vadí mi to a ne zrovna málo... A co se zásadně nesmí stát je, když se vymknu z rukou sama sobě. Takových chvílí nebylo v mém životě sice moc, ale když se to výjimečně stalo, byla jsem ze sebe zklamaná a byla jsem na sebe naštvaná, i když se třeba jednalo o blbé sprosté slovo, nebo hloupý slovní obrat, který mi vylítl ve společnosti, kde se to nehodilo. Bylo to k zlosti, ale naštěstí puberta jednou skončila a byl od toho pokoj. Pak když jste starší, tak si ty chyby můžete někdy dovolit, okolí to víc respektuje.
Tak si představte, jak by na sebe musel být takový perfekcionista neskutečně naštvaný, kdyby se sedral a ráno se probral polonahý s flaškou v ruce a nevěděl, co celou noc dělal. To je prostě sci-fi, to takový člověk nikdy neudělá. A pokud ano, tak to není čistokrevný perfekcionista. Já mám perfektní pamět a vím co dělám vždy. Ani v opilosti nedělám věci, které bych střízlivá neudělala. Myslím si, že pokud někdo dělá nepřístojnosti v opilosti, musí to být nějak dáno už v jeho základní povaze, protože mně se to nikdy nestalo. Místo toho jsem byla jenom unavená, bylo mi blbě a chtěla jsem jít spát, než abych tancovala po stole a po někom se plazila, jak to lidé popisují... Prostě sci-fi.

Postupem času mi začalo vadit i jedno až dvě deci vína, v rámci toho typického společenského návyku ,,dáme si po obědě, ráme si v cukrárně skleničku po procházce" atd. Co mi na tom začalo vadit je fakt, že po požití alkoholu jsem na 5 hodin pracovně nepoužitelná. Takže pokud jsem třeba dopoledne uklízela a odpoledne až k večeru měla naplánovanou práci a odpoledne mě někdo nalákal na dvě deci, tak jsem ten den neudělala nic, protože jsem byla například od 13:00-18:00 nepoužitelná a pak už jsem byla unavená a už se mi nechtělo. Když se to tak stalo párkrát do týdne, zjistila jsem, že vůbec nic nestíhám. Jednou za dva týdny je to třeba fajn dát si jedno deci na chuť, ale častěji se to nedá zvládat. Alkohol se stal totálním zdržovačem a kazičem mých plánů. To je další věc, která mě na pití rozčiluje. Když si na daný den stanovím úkoly, které chci dělat a pak je z nějakého důvodu nejsem schopná dělat, nebo je nestihnu, tak mám blbou náladu, protože vím, že to budu muset dohánět.

A čím jsem byla starší, tím víc mi to vadilo, až jsem nakonec přestala pít prakticky úplně. Pamatuji si přesně, kolik jsem toho vypila za celý rok 2016. Měla jsem dvě deci vína v létě na zahrádce a pak jsem měla půl deci vína na Vánoce, ale vůbec mi to nesedlo a byla jsem z toho strašně unavená. Bylo trpké, hořké a vůbec jsem skleničku nemohla dopít, i když jsem schválně odlila jenom symbolicky na dno.
Takže abych nemluvila pořád jenom o sobě, uzavřu to jednoduše: Mně připadá, že alkohol je zajímavý, když ho člověk nezná a chce ho zkusit, protože nerozumí, co na něm pořád všichni tak vidí. Ale pak když přijde to poznání, člověk je totálně zklamaný, protože zjistí, že mu to bere kontrolu nad jeho životem, je mu z toho blbě a ještě ho to zdržuje v práci a v projektech, které má v plánu dělat. Pravidelné chlastání je prakticky záruka totální neproduktivity a růstu viscerálního tuku... Takže co je na tom tak úžasného a zajímavého, pomineme-li pubertální zvědavost?

A vezmeme si nějaký extrémní případ: Kdo je vlastně alkoholik? Domnívám se, že to je ve většině případů člověk, který trpí depresemi. Něco hrozného se mu stalo, nebo je jeho deprese dána nastavením z dětství, či hormonální nerovnováhou. Cítí se mizerně, hrozně, nedokáže si se svými pocity poradit, tak je začne zapíjet, až se ožere tak, se sotva leze... Druhý den ráno zjistí, že jeho deprese neodešla, nepolevila. Naopak pokračuje dál a je ještě horší, protože teď má kromě deprese i kocovinu, cítí se otřesně a nechutně... Neví co si s tím počít, tak to zase zapije... A tak to jde každý den.
Někdy během toho procesu se tak ráno probudí a vidí kolem sebe výsledek. V baráku má špínu, všechno je neuklizené, peněženka vyluxovaná, prach všude, kytky uschlé a na břiše se formuje pořádné sádlo. Cítí se hrozně... A teď přichází to klíčové rozcestí.
Co v tuto chvíli udělá inteligentní a moudrý člověk? - Pochopí, že tohle není cesta, jak se dostat ze své deprese a svých problémů, protože čím víc chlastá, tím hůř mu je a navíc nabaluje další problémy a nevyřešené úkoly. Takže přestane pít, uklidí si doma, vezme rozum do hrsti a popřemýšlí, jak věci napravit, nebo jak se vyrovnat se svou vnitřní bolestí.
Ale alkoholik prostě pije dál. Jednou se takhle ráno probudí, vidí okolo sebe ten nehorázný bordel, zhnusí se sám nad sebou a jednoduše to zapije... Až zežloutne a umře na cirhózu jater. Konec smutného příběhu, kterého jsem mimochodem také byla svědkem, tohle jsem si nevymyslela... Takže proč to dělal? Pomohlo mu to utéct před svými problémy, nebo něco vyřešit? - Ne.
A po takové dedukci si pokládám další otázku: Jsou tím pádem všichni alkoholici hloupí lidé, kteří neumí normálně selsky přemýšlet a řešit problémy, nebo nejsou a věci jsou složitější? A v čem jsou tedy složitější? Proč někdo nemůže pobrat dost rozumu na to, aby pochopil, že pití není řešení ničeho a prostě toho nechal? PROČ?

Kdyby vás odmalička společnost neučila, že alkohol je přípustná společenská droga, která je úplně normální, tak byste ho nikdy v životě nepostrádali, nenapadlo by vás ho zkoušet. Kdyby nebyl alkohol, ve společnosti byste se bavili normálně i bez něho. Je to jenom určitý společenský program. Má tedy smysl obhajovat alkohol jako společenský uvolňovač nálady (který není pro zábavu nutný), když vidíme, kolika lidem to naopak úplně ničí život a rodinu? - Podle mě to nemá smysl. Lepší by bylo, žádné notoriky nevytvářet a ti slušní se bez alkoholu v klidu obejdou. Kdo má v rodině nějaké alkoholiky, toto jistě chápe. Cena je až příliš vysoká za trochu toho povyražení.

A proč vlastně lidé pořád dál vyrábějí alkohol, když vědí, že není prospěšný, že poškozuje zdraví i psychiku? Pořád se nadává, jak je alkohol špatný, návykový, ale v každém obchodě s ním mají obrovský regál. U nás na vesnici je v potravinách přímo u vchodu hora bas s pivem a pak hned za kasou další velký regál, kde mají tvrdý alkohol a víno... Ale balsamikový ocet a čerstvou zeleninu tam nekoupíte, většinou jsou staré a scvrklé i blbé papriky a mrkev taky většinou neprodávají.
Až když jsem přestala společensky pít, protože mi alkohol nedělal dobře a vadil mi ten pocit oblblého vědomí, jsem si všimla, jak je vlastně člověk bombardovaný chlastem. Doma se mi začaly hromadit a kupit lahve vína, občas dokonce slivka.

Asi dva roky zpátky jsem vyklidila veškeré zásoby alkoholu, co v domě byl a nestačila jsem zírat, kolik toho bylo. Musím se přiznat, že velká část byla ořechovka, kterou jsem sama dělala a i když jsem ji rozdávala, tak jí bylo doma spousta litrů. Které jsem pochopitelně sama nikdy nemohla vypít. Mně by stačil litr na pár let. :D A k tomu nekonečný zástup lahví, co nosí návštěvy.
Mám dojem, že mezi dospělými lidmi už je samozřejmostí, že když vás někdo pozve na návštěvu, tak mu koupíte flašku. A automaticky předpokládáte, že ten člověk pije. Že to je univerzální dárek.... ale není.
Což by v podstatě nebyl problém, ale když to nemáte proč pít, nebo s kým pít, nebo když vám to nechutná a když takhle dostanete každý týden 2-5 flašek, tak se vám to doma začne kupit. Veškerý alkohol jsem tedy s vypětím sil rozdala a nějakou dobu jsem se radovala, že mám nealko domácnost! :D
Jenomže to mi vydrželo tak jeden týden a najednou se zase začaly kupit flašky. V obýváku tím mám zaskládanou spodní část skříně a nevím co s tím, protože lidé, kterým jsem předtím rozdala své zásoby, v mezičase také přestali pít, také jim to přestalo chutnat a ještě mají ty původní zásoby! Takže co s tím mám sakra dělat, naházet do popelnice mi přijde škoda, když to všechno bylo s láskou a úsměvem darované... Ale pořád pomalu vyklízím, snažím se udávat.

Když si dám nějaký alkohol, na pět hodin jsem knock outovaná a nesmím si to dát na večer, protože když mám v sobě kapičku alkoholu, tak nedokážu usnout a pak je mi z toho celou noc a celý další den blbě a zase jsem neproduktivní. Já zkrátka nemám ani čas pít. Nemám kdy pít. Nestíhám pít, ani kdybych stokrát chtěla... Kde na to ti lidi vlastně berou čas?!

https://www.youtube.com/watch?v=iK8KXB9OVGc

Zkrátka alkohol mi postupem času dává smysl pořád méně. A čím víc alkoholiků jsem poznala a čím víc se jich uchlastalo a čím víc mladých lidí co pijí jsem poznala, tím víc to nechápu... Ale my mezitím ten alkohol pořád dál vyrábíme a obchody jsou jím doslova přecpané. Nějaké debilní cedulky o zákazu prodeje dětem přitom vůbec nic nezmůžou!

Přitom řešení by bylo teoreticky jednoduché, když je tedy alkohol po celém světě takový strašný problém, co ho prostě přestat vyrábět? - Už by nikdo nebyl alkoholik a nemusely by být protialkoholní léčebny. Stačilo by to jen uzákonit, zakázat dovoz i výrobu, zásoby zlikvidovat a bylo by to hotové. Že si pár vesničanů bude přesto doma pálit slivku z toho co posbírají na zahrádce, bych nechala plavat, protože těch pár tajných alkoholiků na vesnici, by už v podstatě nehrálo žádnou roli... A ti co pít nepotřebují, by se bez toho v pohodě obešli. Výborná daň za ozdravění naší kompletní společnosti, nemyslíte?
Byli byste celý život abstinenti s vědomím toho, že v celé republice vymizeli alkáči? Já rozhodně ano! Kolik neštěstí by to vymazalo ze světa!

Taky ten společenský tlak mi připadá totálně padlý na hlavu. Dojdete někam, kde se sejdou mladí lidé, někdo dotáhne flašku a všichni se začnou opíjet, až na vás. Vy si dáte dva malé doušky a pak už nechcete, protože vám to třeba nechutná. A oni na vás koukají jako na švába a pak vám dávají najevo, že nejste dost ,,posh", že mezi ně nepatříte, když s vámi není sranda a kazíte kolektivní zábavu. A spousta méně duševně zámožných lidí na to skočí a takhle se naučí pít. Nebo kouřit. V horším případě brát drogy... Všichni ví, že alkohol není dobrá věc, ale všichni se to za každou cenu musíme naučit a vnutit každému, kdo to pít nechce?
Naposledy mě překvapila odpověď jednoho člověka, co se podivil že se nechci nechat pozvat na alkoholický drink. Měla jsem představení své knihy, měla jsem plný bar lidí a musela jsem se na ty lidi a jejich slova soustředit. Byla jsem tam v podstatě v práci, ne na nějaké pařbě. Představa, že bych v takovém případě chtěla nasávat, je pro mne absolutně nepřípustná, nedůstojná. Odpověděl mi něco tom smyslu, že bych si to měla užít, dokud mám mladý metabolismus, co dobře rozkládá alkohol, nebo něco v tomhle slovasmyslu... Dává vám to logický smysl? - Takže ,,dokud jsi mladá, tak se to nauč?" - Mělo by to být naopak. Právě proto, že je člověk mladý, by se tyhle koniny měl neučit, nebo odnaučit, protože až bude starý, tak může být pozdě na změnu životního stylu.

Mohla bych podobně pokračovat donekonečna. Alkohol je téma, na které bych se mohla zamýšlet ještě celé hodiny. Všichni víme, že to je špatné a všichni to děláme a ještě to učíme všechny kolem! - Co může být víc padlé na hlavu?

POKRAČOVÁNÍ ZDE: Věci, které na lidech nechápu (2. díl) Kouření

... a nezapomeňte zahlasovat v nové anketě :)

 


Komentáře

1 adiies adiies | Web | 8. února 2017 v 1:49 | Reagovat

Naprosto souhlasím skoro ve všem , ale zase bych řekla že každý by si měl v mladí užít alespoň párkrát párty, oslavu nebo co já vím, napít si alkoholu a bavit se s kamarády. Ano někomu to nevyhovuje jako například vám a je naprostý dá se říct "odpůrce" alkoholu. Jsou ale zase lidi kterým taková sklenička vína , zpříjemní den , odreaguje je to a zrelaxuje po náročném a únavném dni. To je asi tak jako 100 lidí , 100 chutí. Každý z nás to má jinak. Máte pravdu já bych se na tohle téma taky rozepsala na hodně dlouho , ale vzhledem k tomu kolik je hodin radši ne. (1:46)

Já spíš nechápu lidi , co neberou alkohol jako drogu. Podle mě je alkohol spolu s kofeinem asi ta nejhorší droga u nás ( krom fetu,toho je taky dost..)  Ale to je asi opravdu jen věc názoru , jiní to asi nevidí stejně jako my ...
Zajímavý článek , díky za zamyšlení. :-)

2 Milan Milan | 8. února 2017 v 4:56 | Reagovat

Vždy byl člověk na této planetě a jeho duše odtrhnutý z celku, tedy vždy se točil vesmír kolem jeho hlavy, každý člověk je naprogramovaný podle hmotných zásad a stím spjat i základní vzorec chování (bez ovlivňování naučených programů), jenom dostal do vínku největší problematickou část a tou jsou emoce, s tím jsou spjaty největší lidské problémy, ikdyž se se zdá že je dotyčná duše vnořena mezi ostatní na stejné vybrační či myšlenkové úrovni, opět vždy tu bude sama za sebe a s tím spjatých problémů, takže jako celek potažmo lidstvo nemůže nikde nijak stabilně a dlouhodobě fungovat. Lidská bytost byla v základu takto naprogramovaná, ať už telepatie či jiné důležité funkce navíc byli jednoduše zakázány a tak tu funguje každý člověk sám za sebe ve vlastním mikrovesmíru z toho plynoucí populační problémy. Nemůžeme tvrdit že to tak prostě je a takto chodí, každý má tedy svobodnou volbu jak tuto existenci prožije, jistými algoritmy je tak i tak náš osud spečetěn ať už jednoduše jasnými osudovými okamžiky naší planety či prostince předem naprogramované maximální délky prožívání této reality.
Proč se tedy nedohodne lidstvo na banálních věcech, jako jsou drogy, války či kapitalismus a v hlavní řadě rozmnožování, ve své podstatě toto není prostě vůbec možné. Je smutné takto vyprávět o tom, že jsme jedineční bioroboti, leč propůjčené tělo dokáže duši zamotat podstatu, sic v jistých ohledech máme osud již jistý, jen tato informace neín tak zásadní... Jistě právě alkohol hýbe světem, mohl bych také říci i válka hýbe světem, přitom každý již ve svém niterném láskyplném základu ví jak je toto špatné...

3 Andy Andy | 8. února 2017 v 5:21 | Reagovat

Mám stejný názor ;-)

4 Ivet Ivet | 8. února 2017 v 6:28 | Reagovat

Řešení nevyrábět alkohol mě rozesmálo. V téhle fázi už to není možné. Stačí si vzpomenout na Metanolovou kauzu. Jakmile byla krátkodobá prohibice, lidi jako by se zbláznili a začli pít ještě víc. Tajné zásoby, na černo koupené, vlastní pálenku... Zkrátka zakaž něco lidem a budou to chtít o to víc. Byla jsem svědkem toho jak kluci objevili flašku s drakem (na tu byla největší výstraha) a místo aby se zalekli, tak jí schválně vychlastali. Lidi jsou hloupá stvoření.

5 Arael Arael | E-mail | Web | 8. února 2017 v 6:42 | Reagovat

Souhlasím s tebou, až na jednu věc. Víš, ono se lehko řekne - sebrat se a přestat pít. Než se člověk stane závislý, tak to jde, ale potom? Jak už je závislý na alkoholu, není to tak jednoduché. Nemůže prostě jen tak najednou přestat pít - to máš jako když někdo bere drogy. Taky to nejde tak lehce. Navíc, po nějaké době už má člověk z toho alkoholu tak otupělý mozek, že nedokáže normálně uvažovat, a to je snad nejhorší.Tady už podle mě záleží na pomoci ostatních lidí.
A taky - je jen jeden důvod, proč se alkohol vyrábí a prodává pořád a ve velkém - peníze. Je to jedna z nejvýdělečnějších věcí vůbec...

6 Jenny Jenny | 8. února 2017 v 7:44 | Reagovat

Alkohol je opravdu démon, sama jsem si s ním v těch "telecích letech" jak píšeš, užila své, samozřejmě svojí hloupostí...přitom jsem před tím bývala slušná, tichá a nevinná holka, potom jsem se bohužel s poznáním nové party změnila, ale možná to tak mělo být, byla to pro mě veliká lekce.Teď už vím, že pít alkohol a spíjet se nemá vůbec žádný smysl, člověku to jen vezme to hezké a myslím, že svět je mnohem krásnější za střízliva.

7 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 8. února 2017 v 8:23 | Reagovat

Máš pravdu, taky mi přijde, že je to padlé na hlavu. Já někdy z legrace říkám, že bych vyhodila do povětří všechny pivovary. (To protože z alkoholu mi nechutná jedině pivo :-)) Spousta lidí si plete pivo s vodou - pijou ho na žízeň. A mají ještě větší už je proto, že je to alkohol. To mi taky hlava nebere. Se divím islámským teroristům, že se nezaměřují tímhle směrem :-) Já alkohol neodmítám, piju. ALe jen příležitostně a velmi málo a radši večer před spaním, protože mě naopak uspává. Na to, abych se bavila, alkohol nepotřebuju. Obvykle prostě jen čekám, až se ostatní dostatečně napijou, aby byli třeba vůbec ochotní se trochu uvolnit a třeba jít tančit. Bohužel, když se jednou v pití rozjedou, brzy s nimi už ani zábava moc není :-(( V tomhle mi naopak vždycky vyhovovaly mé pobyty v muslimských zemích. Zažila jsem, jak si partička kolegů mého známého vyrazila v Káhiře na felúkách na společné první večerní jídlo po celodenním půstu během ramadánu. Samozřejmě bez alkoholu. Zpívalo se a tančilo. Možná je to ale opravdu dáno i tím temperamentem, který je prostě čím jižněji, tím uvolněnější. A ono tančení po stole apod., taky moc nechápu, že se někdo zpije tak, že neví, co dělá (nebo dělal). Vzpomínám na jednu takovou pijatiku v mládí, kde jsem vypila docela dost borovičky a pořád vedla hlubokomyslné filozofické pindy :-)))Jen se mi hůř chodilo :-) Asi se prostě jen ukazuje, co v nás je :-))) Možná by někdo ani radši pít neměl :-))

8 Mára Mára | E-mail | 8. února 2017 v 8:26 | Reagovat

Já taky nepiju, každej den jezdím, nemám kdy si pořádně dát ani to pivo. Možná tak doma večer u telky. Když jsme posledně byly s kamošema a kamoškou na pivu, tak mě dvě piva stály asi 600 (taxi domů) a teď ani moc pít nemůžu kvůli antidepkáčům.

Nevím co se to se mnou děje, jestli stárnu, začínám být destruktivní a nebo ses změnila Ty, ale s většinou Tvého článku nesouhlasím :(

Ve zkratce: Alkohol někdo pije protože to mění stav vědomí. Motá se člověku šiška, uvolní se a tak. Na každýho to působí jinak.

Nemůžeš zakázat alkohol, to nikam nepovede. Vyrábí se to, protože to lidé chtějí. Nikdo je nenutí s pistolí u hlavy aby si šli koupit flašku.

Nech děckám ten underground mafia pocit, koupit si v sedmi lidech flašku a být za šéfy před celou školou. Však oni se jednou či dvakrát opijou na šrot a pak je to velice rychle přejde.

Ten člověk na představení to asi myslel tak aby ses jakoby vyblbla a užila si tu srandu a změněný stav vědomí dokud jsi mladá. Nemyslím že Tě chtěl něco učit. Jenom asi chtěl aby ses trochu odvázala.

Děláme miliardu špatných věcí, přestože víme že jsou špatný. Jíme nezdravě protože je to třeba rychlý, levný, chutný. Chlastáme protože máme změněný stav vědomí. Vozíme si prdel v autě i pro rohlíky protože jsme líní. Koukáme do mobilu, voláme a wifinujeme přestože víme že to škodí, ale je to pohodlný..

Promiň za odporující názor, snad promineš.

9 Alue Alue | 8. února 2017 v 8:28 | Reagovat

[4]: To je přesně to, co píšu... jsme hloupí a děláme schválně úplné nesmysly.

10 Alue Alue | 8. února 2017 v 8:35 | Reagovat

Děkuji za všechny zajímavé a upřímné komentáře, těším se na další diskuze po dalšími díly.

11 jirik jirik | E-mail | 8. února 2017 v 9:22 | Reagovat

Jak říkal Vlasta Burian ve filmu Zlaté dno:"A jakou ráčíte mít opičku Vy?
Veselou,.."
Alkohol na každého působí jinak:
Veselost, hádavost, vychloubačnost, agresivita, zpívavou,....
---
Lze doporučit shlédnutí filmu o léčbě alkoholiků -
Dobří holubi se vracejí https://www.youtube.com/watch?v=axNWlDgC0d4
---
Alkoholici lze rozdělit do těchto skupin -
každodenní (tzv. norci)
výkendoví (od pátku do neděle)
příležitostní (většinou při nějaké rodinné oslavě či význačných svátcích - vánoce, velikonoce,..)
zdravotní (byl/a jsem u doktora a tam je takovejch "nechcípanejch" lidí, že si musím dát stopičku, abych neomarodil/a)
preventivní (úzce souvisí se zdravotní, preventivně, aby nemoc neměla šanci)

12 Jakub Jakub | 8. února 2017 v 9:33 | Reagovat

Alkohol nepiju, protože mi nechutná. Vyzkoušel jsem toho víc, ale jídlo je lepší :-)
Chápu odpor k alkoholu i k patologickým jevům, které nadměrnou konzumaci doprovázejí.
Ale zákazy nikam nevedou, viz prohibice v USA nebo SSSR. Když zakážete alkohol, lidé ho budou pálit, krást, pašovat atd.
Vůbec se zákazy opatrně, protože by se taky mohlo stát, že kdo volá po zákazu alkoholu, bude překvapený, až mu zakážou homeopatika, MMS a levitační přístroje.
Svoboda jedince je také v tom, že si jedinec může vybrat, jakým způsobem se zprovodí ze světa.

13 vačice vačice | 8. února 2017 v 10:02 | Reagovat

No, jen taková poznámka....víte, že alkoholikův mozek se nedá využít na lékařské účely? Má z něj totiž doslova kaši, nemá už žádnou strukturu. Děsí mě to.

14 Alue Alue | 8. února 2017 v 10:07 | Reagovat

[13]:  Hm... to je moc zajímavé. Trochu jsem pogooglila a hele na ty obrázky:

https://insidethealcoholicbrain.files.wordpress.com/2015/06/cropped-mri-craving-scan1.gif

http://www.atsirehab.com/wp-content/uploads/2014/04/ACBR.com_.jpg

http://www.encognitive.com/files/images/alcoholism-alcoholic-damages-brain-scan.gif

http://hccegalitarian.com/wp-content/uploads/2015/05/Healthy-vs-not-brain.jpg

To tak krásně vystihuje lidovou píseň: ,,Na sra*ky na srač*y, to je vůle má, a když nejsem na sra*ky, tak to nejsem já!"
To nezpívá člověk, ale jeho vylouhovaný mozek. Nebo alespoň to, co z něho zbylo.

15 Alue Alue | 8. února 2017 v 10:09 | Reagovat

[12]:  Jen jsem nastínila, jak snadno by se dal problém řešit, kdybychom to jako lidé opravdu chtěli... jenomže nechceme. A to je to, co nechápu.
Srovnávat chlastání s alternativní medicínou mi připadá úplně mimo mísu. Porovnávat ametysty a exkrementy společně, to ti nikdy nedá dobrou analýzu.

16 MADA MADA | 8. února 2017 v 10:25 | Reagovat

a zase ty závislosti, na čem všem jsme závislí (?), na sportu, vzduchu, životě....Na vařené stravě jsme prý závislí stejně jako na tvrdé droze a je to o to horší, že to nevíme. Takže jde možná spíš o dodržování nějaké míry ve smyslu aby to neovládlo člověka, stejně jako by neměla mysl ovládat nás, ale my jí. Co je zdravé a co ne? Co může být pro jednoho prospěšné, v určité situaci i léčivé, může být pro jiného... A přihlédneme-li k tomu, čím jsme byli naočkování (od narození) a čím nás denně sprejují, pak možná lze na lidech pochopit lecos, co už sami nedokáží korigovat.

17 Tesinga Tesinga | 8. února 2017 v 10:54 | Reagovat

Tiež s tebou súhlasím. S alkoholizmom som sa žiaľ stretávala od detstva. A tiež som nedokázala pochopiť ako je možné, že ostatné drogy sú nelegálne a tieto (alkohol a cigarety) voľne dostupné v obchodoch. Bolo mi z toho zle a bola som na celý svet veľmi nahnevaná. Zaprisahala som sa, že piť ani fajčiť nikdy nebudem.
Pamätám sa ako sme v druhej triede na základke vypisovali prísahu, že cigarety nikdy fajčiť nebudeme. Čo sa mi zdá celkom vtipné, takú vec od detí žiadať. Ale dlho som ju mala v mojej krabičke cenností schovanú.
Celé moje dospievanie som mala úplnú triašku z toho, že by som mala do seba akúkoľvek kvapku alkoholu dostať, akoby každá bunka môjho tela k tomu cítila totálny odpor. Pochopenia som od mojich rovesníkov nedostala.
Až na výške sa tento môj postoj akoby uvoľnil. Celý ten amok, búchanie srdca len preto že na mňa niekto opitý prehovoril, bol v konečnom dôsledku veľmi obmedzujúci. Prestala som tak veľmi démonizovať alkohol a zistila som, že ak som medzi kamarátmi, viem si dať s nimi jedno pivo za večer bez toľkých nepríjemných pocitov.
Z čoho som smutná, sú tie detské prísahy, ktoré som nakoniec nesplnila.

18 Tami Tami | 8. února 2017 v 11:07 | Reagovat

Alue, pocula si o experimente "Rat park" od Bruce K. Alexandra? Tam ide sice o opiaty ale myslim si, ze to rovnako sedi aj s alkoholom.

V kratkosti zhrniem, o co ide: Ak zavries potkana do malej, holej klietky, kde je sam a nema tam co robit, das mu na vyber cistu vodu alebo vodu s morfiom, potkan bude pit vodu s morfiom.

Ak vybudujes "potkani raj", terarium, kde budu potkani spolu, budu mat skryse v zemi a budu mat vsetko co potrebuju, potom im das na vyber cistu vodu alebo vodu s morfiom, potkany si budu vyberat cistu vodu. Aj ked medzi nich das potkana z klietky, ktory je uz zavisly na morfiu, ten sa zbavi zavislosti a po case bude pit cistu vodu.

Zhrnute: Ak su potkani v strese a nemaju splnene svoje zakladne potreby, stavaju sa zavislymi na drogach. Ak maju vsetko co potrebuju a ziju spolu v harmonii, nemaju zaujem o drogy.

Myslim, ze to rovnako plati aj u ludi a pri alkohole.

19 romca romca | 8. února 2017 v 11:48 | Reagovat

Mame vinohrad temer v podkrkonosi. Coz samo o sobe je zajimave. Jeste zajimavejsi je pozorovat revu jak roste. Z jara ma nezne vonave kvety a postupne vam dokazuje jaka je v ni houzevnatost. V lete je z ni kraska plna listu a zacina se chlubit svymi detmi - hrozny. S takovymto pristupem je vino odmena a krasa. Staci jen umet vyuzit a zasnout...

20 Lori Lori | Web | 8. února 2017 v 12:12 | Reagovat

Ja si dám alkohol príležitostne v menšom množstve, chutí mi pivo, no dám si, iba ak je kvalitné, poprípade dobré  víno...

Kedysi pred rokmi som zvykla chodiť na pohárik/y so spolužiakmi, čo uznávam, malo svoj zmysel, pretože som pochopila niektoré záležitosti ( i vrámci mňa samotnej) a okúsila pár nových vecí a situácií,  no keď som rovesníkom oznámila, že s nimi nebudem chodiť alebo som začala výrazne preferovať čaj, zobrali to úplne v pohode, dôležité bolo, že sme sa porozprávali a bola zábava, nie či pijem :)

Čo ale alkoholu musím uznať, častokrát sa vďaka nemu prejaví časť osobnosti, ktorú dotyčný skrýva. Nevyrovnanosť, agresivita, zúfala túžba po fyzickom kontakte... skrátka, môže fungovať ako výstražné svetielko.

Zakázať alkohol len tak, zo dňa na deň, neviem či by fungovalo. Keď bola prohibícia v Amerike, všade boli tajné bary a ľudia pili čokoľvek, v čom predpokladali, že je alkohol. Možno keby sa na to ide postupne, zvýšenou edukáciou v školách, keby sa v triede mohli žiaci s učiteľmi rozprávať otvorene...viem si predstaviť, že by získali "triezvy pohľad na problematiku" :D ( mimo témy, keď už sme pri tom, zakázala by som sladké vody, mne to tu v Európe až taký problém nepríde, ale evidentne na Západe je výrazne zväčšujúci)

Každopádne, som zvedavá na ďalšie časti seriálu ! :)

21 Fellien Fellien | Web | 8. února 2017 v 13:31 | Reagovat

Souhlasím. U nás v rodině všichni chlastaj až běda. Když se taťka opije, tak je to ale fajn protože z toho věčně nevraživého morouse je na chvíli otec snů, který se najednou začne zajímat o všechno a všechny a naslibuje hory doly :D. Strýc je imrvére ožralý, protože teta je pěkná semetrika, tak asi aby ji tolik nevnímal :D. Jenže on už má konstantní hladinku, kterou si stále udržuje. A když se opije hodně, tak si začne hladit nos a pak usíná :D. Mamka pije pivo, ale spíš jen tak skleničku k jídlu. Opilá byla tak dvakrát, přišla skárovaná a musela jsem ji zouvat z bot, byla fakt naprosto hotová a furt se strašně chlámala. Jenomže mamka se směje úplně stejně jak ta úchylná ženská co hrála ve Snowboarďácích :D. Já pořád poslouchám, že mě v porodnici snad vyměnili, že vůbec nechlastám a že jsem divná. Ale mně to nechutná. Mám ráda jen takové ty barevné koktejly - však jsme si spolu tenkrát dali tu tequilu sunrise v Tripoli, vzpomínáš? :D :) jinak mi ale taky stačí strašně málo jako tobě. Pořádně opilá jsem byla jen jednou a v opilosti jsem si sedla na klín jednomu klukovi a dala mu oooobrovskou pusu! V té době pro mě byl cizí, ale teď už jsme spolu 6 let a proto si tuhle svou jedinou opilost vůbec nevyčítám :). Ještě jsem si vzpomněla na našeho známého, který taky furt chlastá. Byli jsme s ním na horách a on se ožral, někam utekl a ztratil se. Všichni jsme ho hledali, po dvou hodinách jsem ho našla jak zpívá s nějakou kapelou na pódiu. Když jsem ho vlekla zpátky, vykládal mi jak mě má rád, polil mi vlasy chlastem a zpíval "Mackie Messer". Ale pořád to bylo lepší než dva roky před tím na prázdninách na chatě v Hustopečích, kde začal ve dvě ráno hasícím přístrojem hasit trávník a u toho zpíval "Co jste hasiči...". Ráno jsme ten trávník vysávali vysavačem :D.

22 Janča Janča | 8. února 2017 v 14:40 | Reagovat

S článkem musím souhlasit. Je jasný že jako mladší jsem si taky zakusila jaké je to pít alkohol i ve větším množství i víc než bych chtěla. Tím myslím, že i dva známý kteří byli na diskotece se mnou mi objednali i absinth s tím že je to jen zelená, asi se pobavili.
Pak mě to přestalo bavit a na seznamovaku na střední jsem viděla, jak dokáže alkohol být opravdu hnusny.
Jak píšeš někdo si tam přes zákaz vzal flašky s pitím, tři lidi jsme tam nepili a byli jsme ti špatní. Ostatní se ozrali,  pozvraceli co se dalo, zničili nějaké vybavení chatek, ale byla to prý sranda.
A souhlasím, že lidi koukají divné, když odmitnes třeba přípitek. Nejvíc mě štve když řeknou "pijí ostatní tak musíš taky." to se i nastvu.
S tím zákazem výroby, možná by to po nějakém tom odporu šlo, jenže si myslím, že ti lidi jsou zblbli, že když o alkohol přijdou tak najednou začnou hrozně vyvádět. Ale bylo by líp bez toho, jen hodně firem z toho má peníze, tak proč by to zakazovali. :-(

23 jana jana | 8. února 2017 v 14:55 | Reagovat

V souvislosti s článkem.. Ne, že bych chtěla svoje kluky učit odmala pít, ale když doma příležitostně něco alkoholického pijeme,když řeknou, že chtějí ochutnat, dám jim, ale ne tvrdý alkohol. Jen si usrknou a většinou řeknou, že je to bléé :) Někdo by mohl namítat, že je učím pít alkohol, já zas razím teorii, že se alespoň nebudou chtít ztřískat při první příležitosti, až budou plnoletí.. Jo a  co mě zaráží na sobě, za poslední půlrok mám pocit, že když si dám tvrdej alkohol (většinou max. 2 panáky), tak na sobě nic nepociťuju, ale jak si dám PIVO! Ať už jakýkoliv (značkou i stupněm), tak mám už po půlce piva pocit, že jsem dost nametená. Začínám si myslet, že je to GMO chmelem nebo nevím čím, pže toto není normální.. Nemáte někdo podobnou zkušenost?

24 fluttershine fluttershine | 8. února 2017 v 15:26 | Reagovat

Souhlasím. Na rodinné akci mě vždycky tlačí, ať si něco dám, že až budeme mít se třídou nějaký večírek nebo ples, že si tam všichni něco dají a já budu mít problém, že to nepiju. No, tak jsem naposled o Vánocích vypila asi čtvrtinu skleničky šampaňského a byla ráda, že to za mě dopil táta, protože to bylo tak strašně hnusný...nechápu, co jim na to chutná.
A zábavná historka (které jsem díkybohu nebyla svědkem) z lyžáku: spolužák si tam dovezl drahý herní noťas, pořád se s ním chlubil, no, a pak ho nechal ležet na zemi, až se v jedné chvíli jiný zlitý spolužák naklonil a vyzvracel přímo do toho noťasa. To mě utvrzuje v tom, že radši zůstanu střízlivá. :D Sice jsme házely s kamarádkama na lyžáku po stěnách gumové medvídky, ale nic jsme nepily, teda aspoň já ne. :D
Jediný alkohol, který uznávám, je fernet, popřípadě švédské kapky, protože je to hořké a tím pádem to uklidňuje žaludek, když mi není dobře (většinou první den měsíčků, často to ani není potřeba, jak to kdy vyjde). Šklebím pusu, je to hnus, ale pokud se toho vypije málo, spolehlivě to účinkuje. Ale zjistila jsem, že i tohle lidi pijí na chuť...nechápu. :D

25 ay776 ay776 | E-mail | 8. února 2017 v 17:52 | Reagovat

Přesně, když jsi napsala tu větu, že dokud "... je člověk mladý, tak by se tyhle koniny měl neučit, nebo odnaučit, protože až bude starý, tak může být pozdě na změnu životního stylu," tak jsem jen nevěřícně kroutil hlavou, když jsem omylem narazil na tohle video https://www.youtube.com/watch?v=0wlN58rZgAc a napadá mě, jestli Jan Domabyl nebyl vlastně druh energetického upíra? Tohle přece musí poškozovat člověka dost, myslel jsem, že tyhle typy nepřekonají padesátku...

26 Namasteen Namasteen | 8. února 2017 v 18:58 | Reagovat

Joo alkohol :D Vždycky, když se mě někdo zeptal, proč vlastně ten alkohol nepiju, tak jsem řekla, protože mi nechutná. A oni se na mě podívali a říkali, no ale nám taky ne! :D Tak jsem nechápavě zírala, proč se mě teda ptaj a oni nechápavě zírali, proč teda nepiju...:D Stejná etuda pořád dokola :))

27 Ayeri Ayeri | 8. února 2017 v 19:06 | Reagovat

Mně tento článek připadá přehnaný. Samozřejmě nechápu a nepodporuju alkoholismus a pokud jsi znala nějakého alkoholika, tak samozřejmě chápu, že tím víc se ti to hnusí. Ale nemám nic proti pití občas a s mírou, jasně, že není v pořádku se každý víkend pozvracet, probudit se s kocovinou a výpadkem paměti, ale když si dá člověk kapku alkoholu třeba jednou za měsíc, aby se uvolnil a možná se mu to párkrát do roka trochu vymkne  (pokud samozřejmě u toho nikoho neohrožuje ) a ráno je mu blbě, tak v tom nevidím nic špatného. Samozřejmě když to není často a pravidelně. Já se umím bavit i bez alkoholu, nepotřebuju ho, ale na druhou stranu nemám problém si trochu dát a uvolnit se  (ale nepozvracet se ). A večer, ne v poledne, aby mě to vyřadilo. Opilá už jsem v životě byla několikrát a v podstatě se mi nestalo nic zlého, všechno si pamatuju a nedělala jsem nějaké obzvlášť velké průšvihy. Takže to shrnu asi tak, že pití by mělo být s mírou a člověk by se měl nad sebou zamyslet a pak se nic hrozného nestane.

28 Alue Alue | 8. února 2017 v 19:08 | Reagovat

[18]:  Úžasné... něco si o tom ještě zjistím.

29 Alue Alue | 8. února 2017 v 19:17 | Reagovat

[23]:  To je právě ten jediný zdravý přístup. Když budeš dětem říkat, že kafe a alkohol nesmí ani ochutnat, tak o to víc je budou zajímat a pak když jim bude 18, do toho půjdou bez rozumu, čistě proto, že konečně můžou porušit ten nenáviděný zákaz.

Mimochodem - Já spíš v tomto článku nemluvila o zakazování alkoholu, spousta lidí to tady komentuje. Článek neřeší otázku ,,zakázat alkohol", článek je spíš o tom, že všichni víme že to je špatné, ale chceme to, proto to nejde ani zakázat a vymlouváme se donekonečna, i když teoreticky by to šlo velice snadno. kdyby se chtělo..." A to je to nepochopitelné na lidstvu. Je mi samozřejmě jasné, že zakázat všem alkohol v této fázi v jaké lidi jsou, by byl spíš start občanské války, než řešení společenského problému. Mám dojem, že někteří lidé tu myšlenku tak úplně nepochopili a spíš než zamyšlení to berou jakože ,,Alue chce zakázat alkohol". :D

30 Alue Alue | 8. února 2017 v 19:19 | Reagovat

[26]:  To je ale taky divné :D

31 miminko miminko | 8. února 2017 v 19:27 | Reagovat

Milá telátka.
Alue je úžasná v tom co napsala a k čemu se vlastně přiznala. Souhlasím a myslím ,že silná vůle dokáže zarazit nekontrolovatelné opíjení se a s tím ostatní aktivity spojené.
Když má člověk pro co žít, nebo když dokáže najít pro co žít, tak najde cestu z nesnází a stane se vítězem nad sebou samým. Všem krásným a moudrým doporučuji k přečtení básně KDYŽ od Kiplinga

32 Luz Luz | 8. února 2017 v 19:50 | Reagovat

Ja piju malo, ale chci to omezit jeste vic, protoze jsem si nejak navykla v poslednich par letech vic nez driv (i kdyz je to jen pivo a obcas vino). A zniceny mozek fakt mit nechci.
To vyse uvedene mi chutna a je i prijemne to zlepseni nalady, ale taky mam ten pristup, co pises, ze jsi mela ty, vzdycky prestavam, kdyz jeste mam situaci pod kontrolou a neni mi spatne apod. Jen to mirne rozveseleni.
Moc nam to ovsem neulehcujou v restauracich, kdyz to s vyberem napoju byva tak, ze pivo je to nejlevnejsi, co maji. A jine napoje naopak neumerne predrazene.
A nejde tu prece o zakaz ale hlavne osvetu mezi lidmi, aby sami prestali o to mit zajem.

33 micka micka | 8. února 2017 v 20:40 | Reagovat

Alkoholismu je dost podobna zavislost na cukru. Ja alkohol nepiju, nechutna mi, je odporny, opila jsem byla asi 3x v zivote (jen malo) v podstate z donuceni a prijemny to nebylo. Ale v cukru jedu ve velkym. Driv jsem pohrdala lidmi, co chlastaji, pak jsem si uvedomila, ze je jedno jakou ma kdo drogu, kazda je spatna a nejsem o nic lepsi kdyz zeru cukr nez nekdo kdo chlasta. Taky mi docvaklo ze je to ten samy problem, protoze alkohol se z cukru vyrabi, takze zalezi asi na naturelu cloveka, po kterem tom clanku ve vyrobnim procesu cukr-alkohol sahne. Nejak intuitivne me napadlo, ze lide spis "dětští" jdou po cukru a ti "dospelejsi" po alkoholu:-)

Chci reagovat na par veci v textu - myslim, ze mas pravdu s temi depresemi. Alkoholik i cukroholik neni v pohode, do (pseudo)pohody se dostava alkoholem/cukrem. Samozrejme nutno casto opakovat, protoze pseudopohoda vyprchava. Potlacuje svoje neprijemny pocity pomoci drogy. Moje zkusenost je: pro zbaveni se zavislosti musime svoje pocity prestat potlacovat a naopak je nechat VYLEZT VEN. Presto, ze jsou hnusny, bolestivy atd. Ta droga je jen zátkou, ktera je stale drzi v nas, protoze nemame odvahu na to je prozit. A to je odpoved na tvuj udiv, proc lide stale chlastaji/zerou, i kdyz zdravy rozum rika, ze to nikam do dobrych koncu nepovede. Emoce nejsou zalezitosti rozumu, protoze to jsou...proste emoce. A je to opravdu velmi tezke odžít si je a tim se jich zbavit a nepotrebovat alkoholovou/cukrovou zátku. A spolecnost nas v tom moc nepodporuje - kdo je smutny, musi byt rozveselen, kdo place nebo se vzteka - dame mu prasky...Negativni emoce je potreba vyjadrit, prozit, odzit (neni potreba ublizovat pri tom jinemu cloveku), jsme ale uceni je potlacovat. Proto by zakaz alkoholu nic nevyresil, neresi totiz pricinu toho, proc lide alkohol chteji.

Ucit deti odmala pracovat s emocemi a budovat jim dobre vedomi sebe sama a alkohol jim bude prirozene odporny.

34 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 8. února 2017 v 20:42 | Reagovat

No kdyby se přestal vyrábět alkohol, ani by mi nechyběl. Vlastně moc nepiju. Maximálněv rámci přípitku, když má někdo narozeniny, tak si něco dám. A taky když mi bolí v krku. Na tyto případy si žárlivě střežím Svojí Zelenou, kterou mi taťka už skoro celou vypil během dvou dnů a která by mi jinak vydržela možná rok.
Ale jinak ne. I na takových těch párty si dám maximálně jednu, dvě sklenky. Víc ne.
Taky nechápu, jak se někdo může nezřízeně opíjet. Vždyť z toho člověk ani nemůže mít radost. Protože když jsem jednou náhodou vypila alkoholu víc, než jsem snesla, měla jsem pocit, že se se mnou houpe zem. Ani jsem nemohla pak vylézt schody.

35 ginze ginze | 8. února 2017 v 22:16 | Reagovat

S článkem souhlasím. V pubertě jsem sice (asi jako téměř každý člověk) vypila více alkoholu, než pro mne bylo přípustné, takže jsem se pozvracela. Od té doby piji maximálně víno a to ještě tak, že dohromady cca 2 lahve za rok. S odstupem času mi to přijde jako dobrá zkušenost, člověk dostane za uši a je klid. Avšak musím říct, že jsem měla kamarádky, které se běžně opíjely tak, že zvracely a bylo jim to úplně jedno, další víkend pily znovu...nechápu, co je k tomu vedlo. Mně ještě ke všemu kvůli alkoholu zemřel někdo z rodiny, byl to pro mne velmi blízký člověk, kterému se najednou zhroutil život a skončilo to takto nešťastně. To má pak člověk zase trošku jiný pohled na věc. Hodně se setkávám s tím, že když zmíním, že i po jedné skleničce vína už se mi motá hlava, takže skoro nepiji, tak někdy slýchám i odpovědi typu "no tak to musíš pít víc, aby sis zvykla, co to je, aby se někomu motala hlava po skleničce"...to jako hodně nechápu :D Občas mi s tím ty lidi přijdou už nemocní, že jim přijde, že člověk, který skoro nepije, je ten divný.

36 LenkaL. LenkaL. | E-mail | 8. února 2017 v 22:22 | Reagovat

Já si dám ráda bílé víno. Pivo mě přestalo chutnat a tvrdý alkohol už moje tělo nepříjímá, navíc mě to nikdy extra nechutnalo a ani jsem to tolik nepila. Za to jsem vážně ráda a věřím, že občas si dát víno neuškodí. V menší míře je to přijatelné.
Horší je to s lidmi, kteří si na to zvykli jako na zcela normální věc. Každý den si dát třeba dvě tři piva je zcela normální. Třeba i u masa - někdo ho musí mít každý den a už si to bez něj nedokáže představit. Přitom v minulosti se maso jedlo 1-2x týdně a lidé si toho dost vážili. To jsem také ráda, že maso jsem omezila tenhle rok na minimum :)!

37 Adam Adam | 8. února 2017 v 23:07 | Reagovat

Zdravím,
našel jsem video se symbolismem a v jedné části je i o alkoholu(4:42). Sice s některýma věcma nesouhlasím, ale například téma, že každé slovo je kouzlo co mění matrix mi připadá reálné.

https://www.youtube.com/watch?v=mMI8KrqipVs

38 Tina Tina | 9. února 2017 v 8:12 | Reagovat

V Taliansku sa alkohol oranžovej farby používal vo veľkom vo veterinárnej nemocnici. Tam ho denne išli litre.

Kvalitný silný alkohol je skvelý na tinktúry z byliniek. Pri nich je nenahraditeľný.

39 Petr Petr | 9. února 2017 v 8:59 | Reagovat

Já vnímám alkohol jinak. Záleží na mnoha okolnostech - určující je myslím osobnost daného člověka. Třeba víno je vlastně z hlediska složení velmi prospěšný nápoj, který neprochází ničivou lidskou technologii a jedná se vlastně o superpotravinu(samozřejmě např.biodynamické víno, nemyslím třeba Sklepmistr). Záleží na množství a také přístupu k pití. Každá věc(nápoj, potravina..) má své dvě stránky, záleží na množství - může to být jed, ale i lék.

40 Lussy Lussy | 9. února 2017 v 9:06 | Reagovat

Alkohol jako takový v normální míře není hrozný. Já bych ho úplně nezatracovala. Dát si v létě po oběde 2 piva je fajn venku na zahrádce. Já po 2 se cítím příjemně. Pít ho ve větší míře už pak příjemný není člověk začne ztrácet zábrany a začne se chovat zle. Každý člověk je jiný někdo snese více a příjemně se uvolní, ale umí napáchat i škody. Je to na každém z nás kolik máme rozumu a vědět kdy je lepší přestat. Co se týče drog není to nic příjemného a nepochopím proč si na tom někdo závislost vytvoří. A cigarety jsem kouřila oni nechutnají, ale pak si na tom člověk vytvoří postupem času závislost, pak už je na nás jestli si uvědomíme a přestaneme s tím a to je hodně na daným člověku a jeho vůli. A ještě ohledně cigaret nelíbí se mi, že když je žena těhotná, že miminko chce a přesto kvůli díděti není schopna přestat. Je to od ní velmi sobecký, že mu zadělává na problémy.

41 :) :) | 9. února 2017 v 10:18 | Reagovat

Taky bych to zrušila, jenže jsou v tom proste pro určité elity prachy, proto se to nezruší jako spoustu dalších veci..Na jednu stranu je to věčný problém, ale na druhou stranu to nezruší takže jdou sami proti sobě.

42 Ellie Parrish Ellie Parrish | 9. února 2017 v 10:23 | Reagovat

Já děkuju samaq sobě, že mi alkohol nikdy nechutnal. Jasné, byla jsem opilá , ale doopravdy asi 2x a pak nějaké příležitosti k připitku, ale nechutná mi ani pivo, prostě nic a ještě pro mě mooooc zbytečná útrata peněz. Mi to logiku nebere, proč mladí chodí na brigádu, aby mohli udělat chlastačku, když to na druhý den mají pryč. Právě takové lidi znám , co to takhle dělají a hlavně každej pátek si řeknou " je pátek, jde se chlastat" prostě hnus . Cigarety jsem kdysi kouřila, už ne, mě to nikdy nechutnalo a dělala jsem to prvně, abych zapadla do kolektivu a pak z denní rutiny, teď jsem ráda, že nekouřím. A jak jsem psala, nikdy jsem na tom nebyla závislá, díky bohu. Abych to shrnula, dám si max , při příležitosti a jsem ráda, že to tak tak vypiju :D

Jinak btw, určitě dělej tyhle díly, témata apod :)

43 Eileen Eileen | 9. února 2017 v 13:47 | Reagovat

Naprosto mi v tomto článku mluvíš z duše. :)

44 ay776 ay776 | E-mail | 9. února 2017 v 13:50 | Reagovat

[42]: mě nikdy nechutnalo Cinzano a jednou se to ve mně  z nepochopitelného důvodu obrátilo a chutnat mi začalo, protože mi ho často nalévali na oslavách.

45 Jiskra Jiskra | 9. února 2017 v 21:01 | Reagovat

Moc pěkný článek, těším se na další :)
Věřím, že pro někoho je sklenička jednou za čas příjemná, ale třeba mě to nedělá době ani v malé míře. Alkohol jsem do osmnácti několikrát ochutnala, ale nedalo se to vůbec polknout, v den svých osmnáctých narozenin jsem si dělala legraci, že mí vrstevníci se na osmnácté narozeniny opíjí a já se místo opíjení přecpala sýrem (miluju sýry!). Jenže krátce na to se něco zvrtlo, neuměla jsem si poradit se situací, ve které jsem se ocitla, no a tak jsem se několikrát dost opila a v mezičase pila. Brzy mi naštěstí došlo, že takhle to dál nejde. Zase si hezky abstinuju a je mi skvěle, tohle už nikdy více. I když na druhou stranu mě alkohol hodně naučil a srovnala jsem si díky němu své priority. A taky mě mrzí, že mnoho lidí není schopno pochopit, že pít nechci, zvlášť od rodiny na různých oslavách to zamrzí. A taky jsem díky tomu přišla o kamarádku kterou mám už od školky, ona z toho alkoholového koloběhu ještě nevystoupila, spíš naopak, má už i jiné kamarády, co  taky rádi pijí a už si skoro nemáme co říct, hodně ji to změnilo, každá jsme teď jinde.

46 Lauren Dakota Kilbry Lauren Dakota Kilbry | Web | 10. února 2017 v 10:55 | Reagovat

Veľmi sa mi páči tento pohľad na vec. Vlastne, jeho detailnosť. Veľmi do hĺbky je tu vysvetlené, ako sa na vec díva človek, ktorý nie je závislý (závislosť je mental disorder). Popri čítaní som sa nahnevala, ukľudnila, chápala, nahnevala, urazila, chcela som povedať niečo za všetkých závislých. Na liečení a počas celého procesu uzdravovania sa my závislí (nie len na alkohole, ale aj na drogách, hazardných hrách a pod.) dozvedáme o sebe a povahe svojej choroby veľa. Jednou z týchto vecí je, že väčšina z nás je nadpriemerne inteligentná. Právnici, čo si zabezpečili rodinu, doktori s dobrým zázemím, dievča na strednej škole s extrémnym nadaním na jazyky,...
Gratulujem, tento článok je vlastne perfektný. Vyvolal mnoho emócií, myšlienok, pomohol pochopiť ľudí, ktorí nie sú závislí. :)

47 Michelle Michelle | Web | 10. února 2017 v 11:47 | Reagovat

Taky jsem to dřív nechápala. Dokonce jsem jako malá prohlašovala, že já nikdy nechci být na něčem závislá. Nechápala jsem, proč lidé dělají něco, co jim ubližuje, vědí to a přesto pokračují. Jenže potom jsem vyrostla.

48 Háčko Háčko | Web | 10. února 2017 v 12:27 | Reagovat

http://vyhlasto.cz/h/1a23/mi-rekni-co-na-tom-chlastu-mas
haha, to je len dobré. drž si tento názor, drž si ľudí s týmto názorom. ja som sa z alkoholizmu vyliečila, pred časom, a sotva sa držím. nebudem ale klamať keď poviem, že som si to obdobie užila. aj keď to bolo choré. buď proste rada, že si si v tom nenašla tú každodennú povinnosť. amen.

49 -B -B | Web | 10. února 2017 v 13:45 | Reagovat

Rozhodně zajímavý a hezky napsaný článek. Ale s některými věcmi nesouhlasím. Nebudu tady obhajovat alkohol, všichni víme, že pití je špatný. Jen mi přijde, že jakýsi obraz alkoholika, který vyplývá z tvého článku,je dost stereotypizující. Nejsou to jen tady ti lidi, kteří pijou od rána do večera, je to na nich na první pohled vidět a ani si doma neuklidí, nějaký "dno společnosti". Lidi jsou různí, ty nechápeš pití alkoholu (to nemyslím jako urážku, jen vycházím z názvu), protože jsi silná. A jak píšeš, perfekcionista, atd., jsi prostě typ osobnosti, který k závislostem sklon nemá, a to je skvělý, a navíc máš to štěstí, že ti alkohol ani nechutná. Ale jedna věc, kterou bych chtěla zdůraznit je, že si myslím, že inteligence nebo "hloupost" lidí tady vůbec nehraje roli. Spousta vysoce inteligentních lidí se propadla k alkoholu. Ono je občas vyčerpávající, jak moc myšlenek vám běží hlavou, jak nad vším přemýšlíte, rekapitulujete, jste pořád pod tlakem, protože si uvědomujete úplně všechno (třeba ještě máte náročnou práci),když s někým mluvíte, před každou myšlenkou vám proběhne hlavou jestli je vhodné to vůbec říct a co všechno se může stát, a někdy prostě potřebujete vypnout. Samozřejmě můžeš říct, že to jde i bez alkoholu, ale pro tyhle lidi je to vážně těžké, někdy až nemožné, nemůžeš si prostě vypnout mozek. Ale alkohol je sedativum, prostě tě utlumí. A jednou za čas je to příjemné, nechat starosti bokem, bavit se. Pokud je to v případě, že jde člověk třeba ve svém volnu na akci, řekne si, že páteční večer může věnovat zábavě, i za cenu že v sobotu toho moc neudělá, ale v neděli už začne makat a všechno stihne, nevidím v tom problém. Problém nastává ve chvíli, kdy si tak zvykne na to, jak je stav "vypnutí mozku" příjemný, že se z toho stane každodenní záležistost. Tím už se samozřejmě začne kazit normální životní fugování, nestíhaj se povinnosti, neřeší se běžný věci, a ano, někteří lidi si v této fázi řeknou, že takhle to dál nejde a přestanou, ale vůbec to není o inteligenci, ale o vůli. Závislost, a to na čemkoliv, je věc, která jde úplně mimo inteligenci. V některých případech pomůže prostě už jen řízená odvykačka. Lidská psychika je strašně zajímavá a složitá věc, a že "lidé pijí kvůli depresím" je podle mě zjednodušující. Alkohol a drogy prostě byli a budou, stejně jako lidi, kteří žijí život podle pravidel a jsou se sebou spokojení, i takový, kteří ne. Nežijem v růžovým světě. Ale tím vůbec nechci říct, že nemáš pravdu, jen jsem chtěla přidat druhý pohled.

50 jirik jirik | E-mail | 10. února 2017 v 14:02 | Reagovat

Již zlidovělá památná věta Škopkové -
Ty mlč, máš místo mozku z piva kostku
http://vyhlasto.cz/h/1a52/ty-mlc-mas-misto-mozku-z-piva-kostku

51 Alue Alue | 10. února 2017 v 14:23 | Reagovat

[49]:  Děkuji za hezký a zajímavý názor. Že je můj popis alkoholika stereotypní uznávám, poznala jsem různé notoriky co pili z různých důvodů, ale popisovat ještě jejich příběhy a různé verze, a ještě se nad nimi zamýšlet zvlášť, to bych ten článek asi natáhla na další díl :)

To s tím neustálým šumem v hlavě mám odmala. Alkohol je zajímavý, že ho skutečně umí vypnout jako nic, ale já bych doporučila obecně, pro lidi co to mají, naučit se vypouštět. Třeba můj způsob, jak vypouštím neustálý hukot úvah, je psaní blogu a knih. Tahle série, které už jsem dopředu sepsala 6 dílů, je také jedno velké vypouštění myšlenek. Funguje to perfektně. Někdy když nemám energii pouštět písmem, tak to říkám nahlas, vyslovím co se mi valí hlavou, nechám tomu průběh a ono se to nějak uspí a zasune dozadu a pak mi v tom mozku tolik věcí nelítá a líp zrelaxuje. Zkrátka není to problém, ale člověk se musí naučit to ventilovat a používat jako tvůrčí studnu, jako kreativní hnací motor a když už nepoužít, tak alespoň efektivně propustit a ono se to zharmonizuje. Potom tě úplně opustí jakákoliv potřeba pít alkohol, nebo to násilně uspávat a tlumit, protože si ten šrumec spíš začneš užívat a naučíš se s ním v míru existovat. Má to ale ,,úskalí" v tom, že na efektivní vypouštění toku myšlenek potřebuješ hodně času a samoty, zejména pro tvůrčí práci. A to je asi jeden z kamenů úrazu, že ne každý tohle má.

52 Čerf Čerf | E-mail | Web | 10. února 2017 v 20:52 | Reagovat

Nabídka není primární, ale vždycky odvozená. Když nikdo dané zboží nekupuje, nikdo ho nebude prodávat. Naopak, když lidé něco chtějí, žádný zákaz výrobu a prodej nezastaví, to už se potvrdilo při různých historických pokusech o prohibici. Já osobně tvrdý alkohol nepiju, ale velmi rád ochutnávám víno, takže se potkávám s mnoha lidmi,  jejichž cílem není se bohapustě ožrat, ale vychutnat si zajímavý zážitek. Zákazy nic neřeší, jen odsunou nelichotivou skutečnost do ilegality.

53 Mára Mára | E-mail | 11. února 2017 v 8:45 | Reagovat

Zajímavá paraela k tomuto článku je video které jsi před časem natočila: https://youtu.be/zr9MmYbKM1E

54 Alue Alue | 11. února 2017 v 9:26 | Reagovat

[53]: Ano to máš pravdu. Alkohol jako prostředek k uvolnění. Otázka je, jestli na to člověk zavčasu přijde a odblokuje se aby to už nepotřeboval, nebo na to nepřijde nikdy... taky o tom píšu v článku, že jsem dřív používala stopičku na uvolnění, někde to tam je zmíněné. :)

55 Lenča Lenča | E-mail | Web | 11. února 2017 v 11:37 | Reagovat

Naprosto s tebou souhlasím. Stejně jako ty jsem zažila alkoholismus v rodině a už proto mě to nikdy nelákala a skoro jistě ani nikdy lákat nebude. Neříkám, že se občas nenapiju, ale nikdy jsem nebyla opilá tak, že bych o sobě nevěděla a nemám to ani v plánu.

56 slunecnyden slunecnyden | Web | 11. února 2017 v 12:20 | Reagovat

Také si dám maximálně sklenku za půl roku a ani tu nejsem schopná vypít - jen si párkrát cucnu. Nepila jsem z toho důvodu, aby mi nebylo špatně,  nechtěla jsem nad sebou ztratit kontrolu (a byla jsem kvůli tomu divná i u psychiatra), a nyní nepiji, že nemám důvod pít... ano, společensky tolerované, dokonce kdo nepije je divný - takový tlak ne každý unese - ale myslím, že se lidé i chtějí pod záminkou opilosti konečně projevit, něco ze sebe dostat, co by ve střízlivém stavu nemohli, v opilosti se projeví a jsou dokonce king. Nebo chtějí něco v sobě potlačit, použijí berličku. Myslím, že jen zákaz nepomůže, bude to naopak lákat, a v naší společnosti by neprošel. Ale že pomůže alternativa. Ukázat lidem, že mohou ze sebe dostat něco jiným způsobem, že se mohou dobře pobavit i jinak... - a takových lidí, kteří to takto mají, přibývá .-)

57 VioletWhales VioletWhales | Web | 11. února 2017 v 14:41 | Reagovat

Tak já nepiji alkohol naprosto vůbec, prostě mi nechutná, nevidím důvod zkoušet, který by mi chutnal nebo tak, vlastně ani nekouřím, a takové věci. Nicméně "to" nechávám na každém... víš, někteří třeba k tomu aby nepili alkohol musí dozrát... může to s lety přejít v jeho omezování, protože prostě nebude chuť... :) Jinak ano, bavit se lze dobře i bez alkoholu a jiných drog,... mám to vyzkoušené.

58 dasijiyeon dasijiyeon | E-mail | Web | 11. února 2017 v 16:35 | Reagovat

Ahoj :) Tak jsem si přečetla tvůj děsivě dlouhý článek a svůj názor na alkohol rozhodně neměním ani v nejmenším. Alkoholismus mi v rodině udělal obrovské peklo, co je pravda. Ale pro mně osobně by bez alkoholu některé věci byly černobílé. Nedokážu tančit bez skleničky něčeho dobrého. V opilosti mám mnohem více odvahy a tak můžu udělat věci, jejihž odkládání mně dříve trápilo. Bavit se s lidmi kteří jsou mi jinak vzdálení a tím pro mně vznikla mnohá přátelství. Je na každém hlídat svou míru a využít alkohol jako sluhu, ne pána. :)

59 Eliss Eliss | Web | 11. února 2017 v 16:43 | Reagovat

Žila jsem s přítelem, který byl alkohollik - je naštěští už vyléčený - a od té doby jsem si nedala nic alkoholického a vůbec mi to nechybí.

60 DRAK DRAK | Web | 11. února 2017 v 17:32 | Reagovat

,,Prosimtě, co na tom pivu máš?",,Já ti to řeknu a začneš chlastat taky."
Co se takhle podívat, jak dopadla prohibice v USA a později v Rusku? Rozhodně to neskončilo u pár vesničanů se samohonkou.
Vlastní názor je správná věc, ale nejdříve bych si nastudoval, jak to vlastně s alkoholem, společností a lidstvem vůbec je.
Možná by ses pak vyhnula zbytečným otázkám a následně zbytečným odpovědím.

61 Alue Alue | 11. února 2017 v 18:08 | Reagovat

[58]:  Spisovatelé obvykle píší dlouze, jinak by nevznikaly knihy :)
Tančit v opojení to znám, ale pak zjistíš, že za střízliva ti to jde stejně líp. A kamarádit se s někým jenom při opilosti, to zase nerozumím proč by člověk měl chtít. Když si s tím člověkem nesednu za střízliva, tak si najdu jiného, se kterým si sednu přirozeně :)

62 Alue Alue | 11. února 2017 v 18:09 | Reagovat

[60]:  viz. koment č. 29

63 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 11. února 2017 v 18:27 | Reagovat

Já piju ráda, pro ten příjemný houpavý pocit. Chápu, že to někdo nemá rád.. Zase se mi ale nikdy nestalo, že bych si z večera něco nepamatovala.
Nepiju, když vím, že pak musím, nebo chci něco dělat..
A lepší náladu pak mám hlavně kvůli tomu, že piju s přáteli, ne sama..
Zavit se dá i bez něj, to je pravda.

A co se týče omezení jeho produkce nebo distribuce.. Popravdě si myslím, že naopak, když něco legalizujete, tak  budou mít lidé menší tendenci to zkoušet. Aneb všichni lidé, co znám pili nejvíc dokud jim nebylo 18. Zakázané ovoce..

64 stuprum stuprum | Web | 12. února 2017 v 13:17 | Reagovat

Proč se lidi pomlouvají, chápeš, ale proč  si píchají do žil, to už ne. :)

65 DRAK DRAK | Web | 12. února 2017 v 17:38 | Reagovat

[62]:jojo, já většinu komentů nečtu, je jich moc
jenže alkohol tu bohužel bude ještě hodně dlouho. krom jiného....stát na něm vydělává. a to pořádně.

66 Mish Mish | E-mail | Web | 12. února 2017 v 19:31 | Reagovat

Je mi 16 a jsem stejného názoru, podle mě k zajímavému večeru alkohol není potřeba a lidi kolem mě to ví, občas si ze mě z toho dělají srandu, protože bych přeci jen měla být v tom období, kdy se mají věci zkoušet, ale já nechci, k čemu mi to je se někde opít a pak všem vyprávět, jak jsem velká holka, že jsem se opila a že jsem dělala tohle a tohle. Občas mě štve jak lidé kolem mě vyprávějí o tom, že někde pili a dělají si srandu, že pili jenom málo, k čemu jim to je? Hodně lidí pije právě jenom pro to, aby zapadli do kolektivu a nesmáli se jim, že nepijou. A nejvíc co to bolí od blízkých lidí. Musí si ničit tělo v tak mladém věku? (Mám spíš mladší kamarády)

67 Cinereo Cinereo | E-mail | Web | 12. února 2017 v 21:12 | Reagovat

Já jsem kupříkladu alkohol nikdy nepila pro uvolnění se, ale nedá se přímo říct, že bych byla abstinent. Alkohol je společenský zvyk, zkrátka stejně jako zvyky "intimního typu" (nebo jak to pro děti co nejcitlivěji zaobalit) - dělá dobře, a pokud nejste vyslovený ničím nekorigovaný imbecil, nehrozí nebezpečí, ostatně jako ve většině věcí.

68 Marki Marki | Web | 13. února 2017 v 0:14 | Reagovat

Alkohol, cigarety atd. - vše je podivné. Proč o tom tolik lidí hovoří s takovým sebevědomím a připadají si jakoby více oslniví či cool? Zároveň to způsobuje tolik škody. Nejlepší je se ani na jedno nesoustředit a nevěnovat tomu žádnou pozornost. No tak to existuje, ale tak co? Já mám jiné zájmy. :)

69 Martin Martin | 16. února 2017 v 10:32 | Reagovat

[1]: Alue, díky za hezký článek, jen bych chtěl dodat že k pochopení problematiky alkoholu je třeba poznat jak funguje lidská psychika. Je to těžké, uznávám, když nám to falešná materialistická katolická církev systematicky tají. Platí to pro všechny, i tzv. nevěřící, Západ holt je vybudován na katolických "hodnotách" a překrouceném Kristově učení.

=====================================
Nahoře webu je krásné motto: "věděním ke svobodě"... myslím že je čas jej vzít vážně ;-)
=====================================

A teď bez legrace, to nejdůležitější poznání je na úzké Cestě dovnitř své mysli... poznejme konečně sami sebe! TO JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POZNÁNÍ KTERÉ POTŘEBUJEME!

=====================================
Takže: kým je bytost zvaná člověk?
=====================================

Hodně zjednodušeně: Lidské jednání je součtem dvou částečně nezávislých vědomí:

Tím prvním je ve vibrační rovině hmoty fyzické tělo se svým vědomím ega /podvědomí, emoce, ženské energie v člověku/. Je místně situováno do oblasti solar plexu. Na vnitřní rovině lidské bytosti se jeví i chová jako naprosto samostatná bytost orientovaná na nízkovibrační program hmotných světů, který si nazvěme programem „sobectví a oddělenosti“.

Tím druhým v nejnižší vibrační rovině duchovního světa je velmi jemné /fyzickému zraku neviditelné/ duchovní tělo se svým vědomím ducha /mysl, mužské energie v nás/. Je čistou energií a je tvořeno čistým Světlem v lidské auře. Místně se jeho vědomí projevuje jako situováno do oblasti lidského srdce a to do jeho sedmé nejjemnější dimenze.

...

http://www.ragauian.cz/stvoritel-satan-a-studijni-program-lidske-duse-v-hmotnych-svetech-1/

Vývoj duší na Zemí probíhá od počáteční převahy ega (zvířecí člověk) směrem k jin-jang rovnováze... a v převaze ega je příčina alkoholismu. Obecně všechny závislosti plynou z nelásky sama-k-sobě. Je to vlastně velmi velmi prosté.

=====================================
Ego je třeba kultivovat tzv. láskou k sobě, to je jediná efektivní metoda!
=====================================

Mimochodem, hlavní efekt alkoholu je v tom že odpojí od těla světlou polovinu, tj. ducha... proto často vidíme zvířecí chování opilců a nejhorší chování vidíme u duší, které  jsou v nižších "ročnících" této pozemské školy... (jeden ročník = jedna inkarnace)

70 Irča Irča | 20. února 2017 v 8:18 | Reagovat

[28]: Není to tohle? http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9864-motiv-zavislost

jo a promin ale mám dotaz opět.. jestli když dělám svíčkový rituál na očistu místnosti a když zapaluju svíčky  a jednu trochu posunu jestli to má vliv - ano možná to zní jako kdybych tě provokovala ale mě to fakt zajímá, protože jsem hroznej perfekcionalista...

71 Alue Alue | 20. února 2017 v 10:09 | Reagovat

[70]:  nemá.

72 Ved Ved | 28. února 2017 v 11:29 | Reagovat

jsem abstinent uz nejaky ten rok a pokud dostavate alkohol vylivejte ho i kdyz je to darek s lasky tak nvm je to to same jako dostavat z lasky heroin a pokud to poslete dal tak pomahate ostatnim se zavislosti a spinite si karmu ;)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama