Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na alueshop.webnode.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 15.10.

Ničivé účinky alkoholu na lidský mozek / Doporučuji

10. května 2017 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Nauka pro zdraví
Obtížná chůze, rozmazané vidění, nejasná řeč, zpomalené reakční časy, zhoršená paměť: Je zřejmé, že alkohol ovlivňuje mozek. Některé z těchto poruch jsou detekovatelné po jednom nebo dvou nápojích a rychle se vyřeší, když se přestane pít. Na druhé straně člověk, který pije hodně a dlouho, může mít nedostatky ve funkčnosti mozku, které přetrvávají i poté, co on nebo ona dosáhl střízlivosti. Otázka jak alkohol ovlivňuje mozek a pravděpodobnost zvrácení dopadu těžkého pití na mozek, je dnes tématem výzkumu alkoholu.
Víme, že těžké pití může mít rozsáhlé a dalekosáhlé účinky na mozek, od jednoduchého zhoršení paměti až po stálé a vysilující problémy, které vyžadují péči o nemocného, po zbytek jeho života. A dokonce i umírněná konzumace alkoholu vede k krátkodobému poškození zdraví.

Řada faktorů ovlivňuje, jak a do jaké míry má alkohol vliv na mozek, včetně:
Kolik a jak často člověk pije
Věk, kdy poprvé začal pít, a jak dlouho pije
Věk, úroveň vzdělání, pohlaví, genetické pozadí a rodinná historie alkoholismu
Zda je vystaven riziku v důsledku prenatální expozice alkoholu, a
Jeho obecného zdravotního stavu.

Změny v alkoholickém mozku:
Vlevo je smínek normálního člověka ve 43 letech věku. Vpravo je mozek stejně starého alkoholika.



,,Okna" a výpadky paměti
Alkohol může způsobovat zjistitelná poškození v paměti po pouhých několika nápojích. Jak se množství alkoholu zvyšuje, stejně se zvyšuje i stupeň poškození. Velké množství alkoholu, zvláště když je spotřebováno rychle a na prázdný žaludek, může způsobit zatemnění mysli, kdy si opilý člověk nemůže vybavit klíčové detaily událostí, nebo dokonce celé události.

Lidé, kteří zažívají výpadky paměti při pití alkoholu, obvykle pijí příliš mnoho a příliš rychle, což způsobuje, že jejich hladina alkoholu v krvi stoupá velmi prudce.

Výpadky paměti jsou u společenských pijanů mnohem častější, než se předpokládalo dříve, a měly by být považovány za potenciální důsledek akutní intoxikace bez ohledu na věk, nebo jestli je pijan klinicky závislý na alkoholu.


Jsou ženy citlivější na alkohol, než muži?
Ženy jsou mnohem citlivější než muži na mnoho zdravotních důsledků spojených s užíváním alkoholu. Například se u ženy pijící alkohol během několika let mnohem rychleji rozvíjí cirhóza jater, poškození srdečního svalu a poškození nervů.
Při použití snímků s počítačovou tomografií dvě studie porovnávaly zmenšování mozku, což je společný ukazatel poškození mozku u alkoholických mužů a žen. Uvádí, že oba alkoholické mozky mužů i žen vykazují významné smrštění mozku, než kontrolní střízlivé subjekty. Studie také ukázaly, že muži i ženy mají podobné problémy s učením a pamětí v důsledku těžkého pití. Rozdíl je v tom, že pijící ženy uváděly, že nadměrně konzumovaly alkoholické nápoje jen v polovičním množství, než muži. To naznačuje, že mozky žen, stejně jako jejich jiné orgány, jsou mnohem citlivější vůči škodám způsobeným alkoholem, než muži.
Lidé, kteří užívali velké množství alkoholu po dlouhou dobu, představují riziko vývoje závažných a trvalých změn v mozku.

Magnetická rezonance lidského mozku:
Vlevo je občasný uživatel alkoholu (muž, 57let), vpravo alkoholik (muž, rovněž 57 let).

Když se podíváme na mozek abstinenta a na mozek notorického alkoholika, objevíme některé pozoruhodné změny. A výraz "podíváme" reprezentuje skupinu zobrazovacích technik, jako je nukleární magnetická rezonance NMR a počítačová tomografie CT, které jsou schopny zaznamenat mozkové struktury a jejich změny.
Jedním z výsledků neurotoxického působení alkoholu je degradace myelinu bílé mozkové hmoty. Bílá hmota obsahuje vysoký podíl axonů (neuritů), které jsou obaleny buňkami (oligodendrocyty) tvořící tzv. myelin. Bílá barva hmoty je dána vysokým obsahem myelinu. Úkolem axonů je přenášet nervový signál od jednoho neuronu ke druhému a myelin je v mechanismu a rychlosti přenosu signálu velmi podstatný. Díky němu signál u některých axonů putuje rychlostí až 130 m/s a během přenosu se signál neztrácí - přenos je efektivní. Při degradaci myelinu dochází k poruše přenosu signálu a komunikaci mezi neurony, což rozhodně není ku prospěchu našemu zdraví.

Alkoholici mají méně aktivní mozek. Na obrázku níže jsou mozky dvou dvacetiletých žen, focené zeshora. Obě dostaly úkol, při kterém bylo třeba zapojit paměť. Snímek ukazuje aktivitu střízlivého mozku (vlevo) a aktivitu opilého mozku (vpravo). Největší rozdíl je v zadní části.

Díky tomuto úbytku bílé hmoty a také samotných neuronů dochází ke změně hmotnosti a objemu mozku. Mozek alkoholiků má často menší hmotnost a objem než mozek "zdravých" jedinců. Pozoruhodné na tomto všem je, že degradace myelinu je zřejmě vratná. V některých studiích bylo prokázáno, že abstinencí se stav vrací k normálu, tj. dochází opět k tvorbě myelinu.
To můžete vidět na obrázku níže. Vlevo jsou snímky alkoholičky, ktera po dobu jednoho roku pokračovala v závislosti (48let). Její mozek pokračuje v destrukci. Vpravo je mozek alkoholičky, která po dobu jednoho roku abstinovala (48let). Můžeme vidět rozdíly v jejím mozku, který se během roku částečně obnovil.


Dalším negativním důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu je ničení samotných neuronů, preferenčně v určitých oblastech mozku. Například součástí mozkového kmene jsou kompaktní shluky neuronů, které produkují ve vysoké míře neurotransmiter serotonin, který ovlivňuje například náladu a spánek. (pozn. Neurotransmiter je nízkomolekulární chemická látka, která přirozeným způsobem vzniká v nervové soustavě živočichů a slouží v ní k přenášení vzruchů.) Právě neurony v těchto organizovaných strukturách, jež jsou odborně známy jako Raphe nuclei, jsou u alkoholiků degradovány. Nedostatek serotoninu může způsobovat například špatnou náladu a agresivní chování.

Mozková aktivita u člověka střízlivého (nahoře) a člověka pod vlivem alkoholu (dole):

Mezi další oblasti mozku, kde dochází k degradaci neuronů, patří například hypothalamus, který řídí pocit hladu, žízně a sekrece hormonů oxytocinu a vasopressinu, hipokampus, který slouží k ukládání nových informací, a mozeček, jež je potřebný pro koordinaci pohybů a udržování rovnováhy.

Na otázku, zda je schopen alkohol ničit mozkové buňky musíme tedy odpovědět kladně - ANO. Ke smrti mozkových buněk dochází jak při "rozumné" konzumaci alkoholu, tak po jedné divoké alkoholové párty. Nějaká ta buňka vždy zemře, nemusíte se bát, že všechny - v mozku je několik miliard. Změny popsané výše se vztahují k dlouhodobému alkoholismu, se kterým souvisejí často další faktory, které se mohou podílet na smrti buněk, jako je např. nedostatek thiaminu - vitamínu B1.

Navždy poškozený mozek: Vlevo je normální mozek, vpravo mozek dítěte s FAS (Fetal alcoholic syndrome), jehož matka byla v době těhotenství alkoholička.

Pamatujme si, že alkohol je oprávněně označován jako neurotoxin, a i když v rozumné míře vyvolává některé příjemné pocity, tak se to s jeho konzumací nemá přehánět. V nejhorším případě by to mohlo vést k závislosti a alkoholismu. A jak je vidět zejména z obrázku, kde jsou vidět strukturní změny mozku u notorického alkoholika, v případě alkoholismu zřejmě skutečně platí rčení "Místo mozku z piva kostku".


Patnáctiletý chlapec, který nepije (vlevo) ve srovnání se stejně starým alkoholikem.
Snímek srovnává jejich mozkovou aktivitu během úkolu, který vyžaduje zapojení paměti. Alkoholik byl během provádění testu střízlivý.


překlad: Alue K. Loskotová
použité zdroje:
https://pubs.niaaa.nih.gov/publications/aa63/aa63.htm
https://www.hivehealthmedia.com/alcohol-affects-brain/
https://addictivebehaviors.wordpress.com/2011/04/25/is-alcoholism-a-disease/
https://sukreespeaks.com/2013/12/01/brain-dysfunction-relating-to-alcohol-consumption/
http://www.fasfacts.org.za/Resources/Article-View/ArticleId/2/10-Facts-about-Fetal-Alcohol-Syndrome
https://www.prirodovedci.cz/chemik/clanky/misto-mozku-z-piva-kostku-co-je-na-tom-pravdy


 


Komentáře

1 Jarda Jarda | 10. května 2017 v 9:09 | Reagovat

Njn, nic se nemá přehánět. Alkohol může být v malém množství lék, ve větším naopak jed..
Už Ignaťenko ve Škole života psal, že lidé mohou žít a dokonce komunikovat bez mozku a lékaři to potvrzují. Navíc vše již bylo vymyšleno,už jenom Teď a Tady  můžete být šťastní.. Mnohem důležitější je Šišinka neboli Podvěsek mozkový, kde se nachází ta Podstata bytí.
http://inner-light.ning.com/m/discussion?id=6370783%3ATopic%3A193362

2 eva eva | E-mail | 10. května 2017 v 9:43 | Reagovat

čo so synom alkoholikom, ako mu pomôcť

3 Alue Alue | 10. května 2017 v 15:40 | Reagovat

[1]:  ... a šišinka se chlastáním také zlikviduje. Alkohol, to je ,,výborný" likvidační vynález na lidi.

4 Ayeri Ayeri | 10. května 2017 v 16:15 | Reagovat

On člověk většinou není úplně v pořádku už když s tím začíná. Myslím, že občas a v malé míře se nic nestane, ale platí , že všeho s mírou a u alkoholu to platí dvojnásobně :)

5 .lak .lak | 11. května 2017 v 15:38 | Reagovat

Skvělé, teď mi vysvětlete proč na moravskoslovenském pomezí přežívají endemicky jako prý jediném místě na světě muži ženy když tam jsou pod obojí, švestky i víno. Že drahé polovičky slopali vůbec málo nebo moc? :-D Že by se to podepsalo celkově na věku se nezmínili.:-P
Rok jsem před čtvrt stoletím dával 30. piv denně nejenom a bylo to nejkrásnější období. :-)

6 Fellien Fellien | Web | 11. května 2017 v 23:22 | Reagovat

Já můžu alkohol jen v hooodně malé míře. Stačí jedno pivo a jsem knock out, to samé v případě jednoho vína. Proto už nepiju alkohol vůbec. Fakt stačí jedna sklinka a já už ani sama nedojdu domů... A ani jsem nikdy nepila, i když moji spolužáci třeba jo a chodívali na zábavy, tak já vůbec, mě to nikdy netáhlo. Třeba jsem jen usrkla, abych vyzkoušela různé druhy alkoholu, ale nechutnalo mi nikdy nic, kromě vaječňáku :-D. A ten už taky nepiju, protože jsem si odvykla ze sladkého.

7 .laK .laK | 12. května 2017 v 14:07 | Reagovat

Tady jsou jiná fota. Pouze pro otrlé. Jiní prakticky neuvěří a nepochopí.
https://www.youtube.com/watch?v=iHub0GBvLEI 5:06

8 Jarda Jarda | 19. května 2017 v 4:27 | Reagovat

[3]:Zajímavé je, že si Podvěsek mozkový vyrábí halucinogen DMT sám od sebe, asi pro Sebe. -)

9 Jarda Jarda | 19. května 2017 v 4:29 | Reagovat

[2]: čo bolí
To prebolí

10 .lak .lak | 19. května 2017 v 23:53 | Reagovat

[8]: Je to více pro záhadology. Třeba že sluch je interaktivní a reaguje prý na podněty paradoxně dříve než akustické tlakové projevy vzniknou. Jinak vše je frekvence svým způsobem A každá hmota od prvků si jede svoje. To by znamenalo že interaktivně tvoříme realitu a jde to kvantově za primitivní chápání metod pokus omyl. A vlastně by to vysvětlovalo bezčasí i systém v kterém se pohybujeme ačkoliv je vlastně organizovaný vnitřní systém vesmíru bytosti je schopen tak nějak překročit vlastní stín a jevy tak jak je vnímáme v závislosti zažitého mohou probíhat i jinak. Ve světě mikrokosmu probíhají stejné jevy bez ohledu na vzdálenosti a tedy zpoždění vibrací zvukových vln prostředím v případě sluchu je aktivováno pravděpodobně jinak možná na této bázi. :-x

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama