Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na alueshop.webnode.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 25.06.

20+1 věcí, které mi imponují na chlapech

9. června 2017 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Ženy, Muži, Vztahy
Aneb tak trochu tématické pokračování předchozího článku 20 věcí, které mě odpuzují na chlapech

1. Umí si v životě poradit
Chlap, který se nepokaká z každého malého zádrhelu, který se mu připlete po cestě pod nohy, je výborný. A chlap, který se nepokaká ani z velkého zádrhelu, je jako kdybyste našla poklad. Ten váš odvážný hrdina si vesele klestí cestu skrz jakoukoliv nepohodu, vždy si ví rady, vždy najde řešení, nikdy se nevzdává a nechává za sebou zástupy všech srabů, kteří se na podobné cestě už dávno vzdali a rezignovali. Připadá mi, že tento druh životní schopnosti je jako dokonalé univerzální afrodisiakum a asi není ženská, která by to nezbožňovala.

2. Ví, co chce od života a jde za tím
Asi tak trochu i bod jedna. Není nic lepšího, než poznat chlapa, který nejenom ví co chce a ví jak toho dosáhne, ale dokonce si za tím i jde. Takže má svoje plány, svůj směr, svůj život a nevisí na vás, ani na vašem názoru, nebo vaší podpoře. Je ve svých projektech soběstačný a poradí si dobře s vámi i bez vás. Obrovský bonus je, když umí adekvátně odhadnout své síly, dobře si rozložit práci a jeho projekt je díky tomu i úspěšný. - Co víc si ještě přát!

3. Umí si v klidu přiznat, že něco neumí
Jeden z projevů komplexu méněcennosti je u chlapa to, že reaguje agresivně a přecitlivěle na situace, kdy by se mohlo náhodou odhalit, že na něco nestačí, nebo něco neví. A pak se brání pomoci i radě jako čert kříži. Takže jste v ráji, když zjistíte, že vás miláček úplně v pohodě stáhne okýnko a zeptá se na cestu, v pohodě zavolá opraváře na něco, co v bytě nezvládá opravit a nesnaží se za každou cenu zastat všechnu odbornou práci, na kterou mají být odborníci. A necítí se u toho blbě, protože je dost vyzrálý na to, aby chápal, že jeden člověk prostě nerozumí všemu, ani kdyby se rozkrájel.

4. Zvládá se postarat o domácnost
Děcko v mužském těle, které si neumí samo uvařit ani vyžehlit košili a které bych musela obskakovat, to je moje velká noční můra. Něco, co fakt nechci... Takže když se náhle objeví někdo, kdo si úplně v klidu zvládl udělat zdravý oběd, dojít ve vyžehlené košili a má doma čisto přestože je single, nažhavím všechny anténky. V mých očích není chlap chlapem když je zarostlý smradlavý a prohlašuje ,,tohle je ženská práce". Pro mě je chlap skutečným chlapem, když si umí poradit sám, nevisí na stereotypech, nevymlouvá svou lenost na tradiční dělení prací, nebo že mu tak málo k životu stačí. Nedělá si ze mě domácí služku, ale umí se na pracích domluvit a taky se o ně podělit... Jednou jsem měla to štěstí, že jsem ráno vstala a našla chlapa, jak sám od sebe umývá nádobí s větou ,,už jsem se na ten bordel nemohl dívat". Skoro jsem klekla k zemi a uctívala ho ,,ó ty dokonalý, který jsi spadl z nebe", protože tohle se jen tak nevidí.



5. Je nadprůměrně čistotný
Pro někoho by to možná byl zápor, ale vždycky jsem na mužích hodně oceňovala, když dbali na svou upravenost, čistotu a na to jak a čím jsou cítit, případně v jaké míře. Takový muž sice tráví hodně času v koupelně, ale má to svoje nesporné výhody. Hlavní je ta, že ať jste kdekoliv a děláte cokoliv, nikdy se nemusíte bát k němu přiblížit, nebo se intimně sblížit a nebojíte se, že vám zážitek pokazí nějaký nepříjemný... smrad?! - Protože to je pro mě instantní vypínač všeho. Vedle smraďocha nefunguju, radši stojím dva metry daleko.
Některé ženy na vymydlené voňavé muže tak trošku ohrnují nosík a říkají jim ,, taktrochumetroušci", nebo chlapi jim říkají ,,šamponi", ale takové já můžu. Nikdy mi ani v minulosti nevadili nagelovaní kluci, spíš se mi líbilo, že jim není jedno jak vypadají a investují do svého vzhledu čas a snahu. Být čistý voňavý a mít ostříhané nehty neznamená, že je chlap zženštilý. Znamená to, že se má rád a záleží mu na sobě. A člověk který umí milovat sebe, umí milovat i ty ostatní.

6. Má úctu a respekt k mé osobnosti
Musím bohužel uznat, že ze všech co jsem kdy poznala, měl tuto úžasnou vlastnost ve své nejčistší formě pouze jeden muž. A byla to vlastnost, která mi na něm imponovala ze všeho nejvíc. Byl v tom mistr a byl v tom velice přirozený. Často jsem se bála mu něco upřímně říct nebo svěřit, ale když jsem se o to pokusila, vždy jsem se setkala s respektem. I když ne vždy nutně musel v plném rozsahu pochopit co se mu snažím říct, protože se třeba stejnými věcmi do hloubky nezabývá, nebo nemá takovou zkušenost, nikdy se mé zkušenosti nebo pocitu nevysmíval, neshazoval je a nedělal si z nich legraci. Místo toho si mě pozorně vyslechl a často mě překvapil, že došel s nějakou doplňující otázkou k tématu třeba za tři dny, nebo i za týden... Úžasné na této vlastnosti je to, že z hlubokého respektu na jedné straně vznikne hluboký respekt i na druhé straně a díky tomu pak oba lidé jsou schopni najít společnou cestu i ve věcech, kde jsou oba úplně jiní, nebo překlenout výrazné rozdíly. Protože se vzájemně neshazují a nevnucují svůj pohled na věc.

7. Rozumí hudbě, nebo i na něco hraje
Má vkus. Poslouchá zajímavou hudbu, která má poselství a umí se do ní vcítit, umí si ji vychutnat. Večer u táboráku zvládá zadrnkat něco pěkného - i kdyby jednoduchého - na kytaru, nebo u návštěvy zahraje na jejich klavír... Nemůžu si pomoct, lidé s hudebním talentem jsou mi blízcí a velice mi imponují. I u svých kamarádek si této vlastnosti převelice cením a velice to obdivuju. Úžasní jsou i chlapi, kteří umí zpívat... Cit pro hudbu, rytmus a hra na hudební nástroj jsou ukazatelé aktivní pravé mozkové hemisféry a to je dobrý ukazatel i pro mne.

The Chronicles of Narnia - Battle
Léiki Uëda - totální borec, dělá úžasná klavírní sóla, koukněte i na další jeho tvorbu, fakt stojí za to: https://www.youtube.com/channel/UCUfpQmWcv3JsVkQUGv8w__w
https://www.youtube.com/watch?v=rEz0D3VohFA

8. Je s ním sranda
Není žádný suchar a nevynechá příležitost pro smích. Má bujnou fantazii, takže ho napadají zábavné historky přirozeně. Chlap co je veselá kopa, je moc příjemný životní společník, protože se vedle něj cítíte klidně, můžete se uvolnit, nebojíte se něco pitomého plácnout a umí vás odlehčit, i když třeba něco složitého a smutného řešíte.

9. Je technicky zdatný
Když není kutil, svět se nezboří a z okna ho kvůli tomu fakt nevyhodím. Ale když se můžu dívat, jak bravurně opraví porouchaný zvonek, smontuje ve zdi novou elektrickou zástrčku a ještě mě i naučí jak ty dráty patří (na základce jsme to brali, ale tam jsem to nepochopila), nebo že si zvládl sám postavit za barákem zděnou nebo dřevěnou chatku, dme se mi hruď obdivem a pýchou, jakého úžasného tvora vedle sebe mám... a taky úlevou, že mi někdo statný a silný pomůže smontovat nový nábytek a nebudu na to sama :)

10. Má korektní, nebo dobré vztahy se svou rodinou
... nebo má alespoň snahu o korektní vztahy. Děti z rozbitých rodin si nesou na duši do konce života hrozné šrámy. Část z nich se dá spravit osobnostním rozvojem, ale část bolesti jedině tím, když se ty rozbité vztahy v rodině urovnají. Je zajímavé sledovat, jak moc člověka definují jeho vztahy v rodině a to, jak s lidmi z rodiny vychází, nebo nevychází. Ti, kteří mají dobré rodinné vazby, mají obvykle také dobré mentální nastavení, veselou povahu, srovnané myšlení a mají spíše tendenci člověka povzbudit a hodit do pohody, než do deprese. Nejsou deprimovaní životem. Osobně jsem kompatibilnější s muži z dobrých rodin, protože mi přinášejí optimistický náhled a dobrý požitek z něčeho, co jsem neměla, nebo nemám a nepodporují ve mě pocity oběti, protože nesdílí moje staré bolesti a často je ani nechápou... Někomu to možná přijde jako nevýhoda, ale jsem ráda, když partner nemá tendenci rozrýpávat moje staré rány, sypat mi do nich sůl a přidávat jim na váze. Jsem raději, když mě povzbudí k tomu, abych vzpomínky překonala a spravila alespoň to něco, co se ještě nějak zachránit dá. Nebo když mi svým optimismem dá zapomenout na minulost... Společně se patlat v minulosti a říkat si kdo to měl horší, to fakt nechci a nemám zapotřebí. Takže potkat někoho nedeprimovaného je pro mne jako vykopat poklad. Veselé chlapíky nosím na rukách s toužím po tom, aby mi ukázali, jak krásné to je mít dobrou a milující rodinu, a že to je opravdu možné.

11. Umí češtinu
Možná se to někomu může zdát jako pitomost, ale gdyš mě něgdo napíše smsku jakousi zadrbanou češťinou, mám chuť lít si kyselinu do očí, protože je to menší bolest, než na to koukat. Mám profesionální deformaci a za mnoho a mnoho let odchytávání překlepů v textech jsem si vypěstovala velmi vysokou citlivost na chyby. Reaguju citlivě nejen na svou chybu, ale i na cizí. Když píše divně někdo, koho vůbec neznám, je mi to celkem jedno, ať si dělá co chce. Ale když to má být někdo, s kým plánuju žít a zemřít, leze mi to strašně krkem. Mám ,,předsudek", že inteligentní a sečtělý člověk - což je můj vysněný chlap do života - musí zákonitě umět psát česky, protože to minimálně musel z knížek odkoukat. Pokud neumí, je buď hloupý, nebo prostě málo čte... A já chci člověka, co čte... Když mi za to ten chlap stojí, jsem schopná ho češtinu postupem let jemně přiučit na takovou míru, aby se na to dalo koukat. Když se moc necuká, tak to ani nebolí.

12. Umí se léčivě dotýkat
Někde na zahraničních serverech jsem četla zajímavý výrok, který by se dal přeložit asi takto: ,,Jednou potkáš někoho, kdo tě obejme tak pevně, že se všechny tvé rozbité kousky znovu slepí dohromady." Podle mě je tím velmi výstižně popsána schopnost onoho láskyplného léčivého doteku. Je to hodně zvláštní, ale ne každý muž, do kterého se žena zamiluje, je takového léčivého pevného doteku schopen. Jeden by si myslel, že když někoho milujete, budete slintat blahem pokaždé, i kdyby do vás jenom z metru píchnul klackem... není to tak. V životě potkáte jen pár lidí, kteří vás dokážou tak úžasně obejmout a pohladit, že se všechny vaše rozbité kousky slepí dohromady a transformuje vás to na nového - lepšího člověka. Takové vztahy jsou léčivé a také úměrně tomu dlouho vydrží... Podle doteku nebo obejmutí také snadno poznáte, nakolik vás druhý člověk skutečně miluje/má rád a jak moc dokáže do doteku vložit citu. Kromě několika výjimečných mužů, kteří umí obejmout a pohladit tímto terapeutickým léčivým způsobem, umí tento druh doteku také milující rodič, nebo i jiný rodinný příslušník - v mém případě to byla maminka - a nedávno jsem to zažila od osmiletého kluka, kterého jsem ten den poznala poprvé. Objal mě tak náhle, léčivě a tak pevně, že jsem úplně zatuhla. Není to dotek související s erotikou, je to zkrátka něco nadpozemsky krásného, jako z jiného světa. Vždycky když to zažiju, mám pocit, jakoby mě pohladila samotná konstruktivní síla Vesmíru prostřednictvím lidské bytosti. Dotek bezpodmínečné, plně přijímající lásky. Asi tak by se to dalo popsat. A takového chlapa když najdu, také nosím na rukách. Mít doma takového léčitele je pro mne moc důležité.


13. Je klidný
Jelikož jsem dost přecitlivělá, reaguju na emoční výkyvy lidí a hluk okolo mě strašně silně, velice mě to pak vyčerpává a stresuje. Nesnáším, když někdo křičí a máchá kolem sebe vehementně rukama, jakoby mi chtěl vyšvihnout oko... Takže ve chvíli, kdy najdu někoho, kdo mluví klidným hlasem který nezvyšuje dokonce ani když plácnu nějakou blbost, se kterou dotyčný nemusí zrovna souhlasit, jsem moc šťastná za kliďase... Kliďas však není flegmouš a není to ani žádný rezignovaný uťápnutý zaprdnutý neprůbojný komár. Kliďas je prostě chlap, kterého nerozhodíte jen tak něčím. Takových velice klidných lidí jsem poznala v životě málo, a jen jeden z nich byl moje láska. Asi jedna z věcí, kterou mi imponoval nejvíce a díky které jsem si ho hluboce vážila, i když měl i řadu jiných povahových kvalit. Kliďas nevyčerpává moji hypersenzitivní stránku povahy a dává mi prostor se uvolnit a vylézt z ulity. Je to balzám na moje nervy a moje útočiště, kam se můžu jít schovat před všemi křiklouny světa.

14. Má měl rád takovou, jakou mě příroda uplácala
Nejlepší na světě je chlap, který vás bere takovou, jaká jste a neřeší jaké máte číslo podprsenky, nebo jestli váš zadek zrovna připomíná hroudu plnotučného tvarohu. Vyzrálá osobnost totiž ví a chápe, že tyto věci nejsou pro partnerský život nijak podstatné a důležité věci se kolem nich netočí... Když mě naopak chlap začne posuzovat, hodnotit a řešit co mám velké nebo malé, bývám zklamaná, protože nechci někoho, kdo by mi pěstoval zbytečně komplexy méněcennosti. Viděla jsem kam takové komplexy vedou a velice se bráním tomu, aby se u mě nějaké nové vytvářely. Každý z nás si zaslouží a má na to právo, aby byl milovaný a přijímaný ve své přirozenosti a nikdo by se neměl stydět za tvary a velikosti, se kterými se narodil a které nedokáže změnit. Vítaný bonus je chlap, který umí ocenit i to, že se skoro nemaluju, že si nelakuju nehty a že se nebarvím. Ví alespoň jak vypadám doopravdy a chápe, že make-up, laky a barvy tělu škodí a intoxikují ho, takže mi to necpe... Naštěstí byla/je taková většina chlapů co jsem poznala. Ještě jsem neslyšela, že by měl nějaký muž nejraději zmalovanou ženskou s dlouhými gelovými drápy a neonovým účesem. Většinou u mužů frčí přirozená krása a dlouhé vlasy, alespoň pokud můžu mluvit za vzorek, co jsem poznala já.

15. Žije a neválí se jenom u televize
Má svoje záliby a koníčky. Třeba rád chodí plavat, lyžuje, jezdí na kole, střílí, cestuje... cokoliv. Cokoliv, co člověka vytáhne z baráku, aby zvedl prdelínu a něco zajímavého dělal. Velice vítaný bonus je chlap, co nejenom že má svoje záliby a rád tráví čas něčím zajímavým, ale dokonce občas projeví iniciativu a navrhne nějaký pěkný výlet, nebo společnou aktivitu. Mít doma bramboru, co se s váma nejde ani projít, ani na 20 minut a jenom místo toho otráveně bručí, je děs. Takže když se potom objeví někdo aktivnější, berete všechny lyže, brusle, plavky a nadšeně s ním mizíte v terénu. Jelikož jsem klidná povaha, nejsem na tohle zvlášť náročná a nevyžaduju každý víkend adrenalinové sporty. Ale vedle gaučové brambory trpím... Zkrátka zlatá střední cesta.

16. Stará se o své zdraví a snaží se v tomto směru vzdělávat
Je zajímavé, že pro mě není vyloženě nutné, aby můj partner sdílel vášeň pro to co dělám, bavíme-li se o spiritualitě, duchařinách a dobročinnosti. Tam mi úplně stačí, aby se nevysmíval a měl k tomu respekt, protože je to moje identita a když se tomu vysmívá, vysmívá se tím mně... Co ale nutné je, tak aby se alespoň nějak zhruba snažil žít zdravě. Aby alespoň trochu hleděl na to co jí a necpal se jakýmkoliv sajrajtem, co se mu připlete do cesty. Aby byl ochoten respektovat, že není dobré pít nápoje s aspartamem a vařit si polívky s glutamátem. Zkrátka nějaké základní povědomí o nejhorších jedech by mít fakt měl a pokud ho nemá, čeká ho moje povinné školení, které bude muset absolvovat. Protože si nedokážu absolutně představit společný život s někým, kdo na svoje zdraví naprosto kašle. A nejde o to kdo má pravdu, nebo že všechno musí být po mém, ale mám potom tendenci se o takového partnera bát... Protože kdo se prasí, ten se jednou fakt zprasí a je lepší požárům předcházet, než je neustále zakládat a pak se divit, že je musíme hasit... Mít partnera, který má stejný zájem o zdravý životní styl jako vy, v sobě nese veliké výhody. Vzájemně se podporujete, inspirujete a učíte. Nikdo vám neháže klacky pod nohy a nikdo se vám nesměje, že jste moc biočlověk. Biočlověčíte pěkně společně.

17. Je vášnivý a umí říct ,,Miluji tě"
Ano, o lásce se nemluví, ta se pozná hlavně podle činů. Ale když jste s někým pět let a ještě vám neřekl ani jednou že vás miluje, začne vám to být fakt divné a budete přemýšlet o tom, co je blbě. Jeden z nejdebilnějších momentů, kdy jsem od něj po letech opravdu chtěla slyšet ,,miluji tě" byl ten, kdy mi na mé vyznání lásky ,,miluji tě" protějšek odpověděl ,,já vím." ... Takže když po takových pitomých zkušenostech se studenými čumáky narazím na někoho, kdo to umí říct sám od sebe, upřímně a přirozeně aniž by se do toho nutil a kdo navíc není žádný studený čumák ale umí opravdu dát najevo radost a nadšení ze společně stráveného času, taju blahem a jsem v ráji.



18. Trochu žárlit by občas mohl
O žárlivosti se mluví hlavně v tom špatném slovasmyslu, kdy žárlivost není opodstatněná a ničí lidem vztahy, které by jinak mohly být pěkné. Já chorobného žárlivce ve vlastním vztahu nezažila, ale zažila jsem přesný opak. Pomalu bych se mohla vykusovat s celým fotbalovým týmem a ten můj by ani nehnul brvou. Takové situace jsou pro mne nepříjemné, mám pak pocit, že jsem mu jedno a že mu na tom vztahu nezáleží. Takže když se pak objeví chlap, který zbystří když začnu mluvit o jiných a dá najevo takovou zdravou míru znepokojení, lichotí mi to a zvedá mi to sebevědomí. Cítím, že je o mě zájem a myslím si, že člověk který opravdu miluje, vždycky tak trochu žárlí, i když to nechce moc dávat najevo. Když nežárlí ani ve chvíli, kdy k tomu má zatraceně pořádný důvod, znamená to prostě, že nemiluje. Žárlivost, když se nadávkuje v té správné míře, může být úžasné koření zdravého vztahu. Když je jí moc tak ho zničí, ale když není vůbec, paradoxně to vztah také ničí. Počítám do toho i projevy ochranářské, kdy si vás chlap přivine ve chvíli, kdy se k vám blíží nějaký pochybný úlisný ožrala, nebo vám nabídne pomoc, když vás na internetu šikanuje nějaký ujetý úchyl. Protože jsem zažila situace, když se mi tohle dělo a marně jsem čekala na záchranu, musela jsem se zachránit sama.

19. Je to můj typ - jak jinak :D
Celý článek je vlastně jen o povahových rysech, tak jeden bod by mohl být o vzhledu... Chlap má být větší než já, statnější než já, vyšší než já, silnější než já, měl by nosit větší boty než já a měl by to umět prodat. To znamená být dobře stavěný, umět s tím imponovat a ukázat to.
Všechny moje velké lásky měly také modré oči, méně často zelené, většinou hnědé vlasy a byli to statní chalani, vedle kterých se člověk cítil bezpečně. Když si stoupnu vedle vylítaného komára, který váží míň než já a spíš na ulici chráním já jeho, šance že by se mi mohl líbit, je absolutní nula. Žena hledá vedle muže pocit bezpečí a zdá se mi, že to je i základ pro vznik lásky. Láska je cit, který většinou postupně vzniká, často jsem si všimla, že první identifikovatelný cit byl pocit bezpečí a teprve na něj se začaly nabalovat nějaké další pocity, které by se daly nazvat jako láska.
Také se mi moc líbí muži s dlouhými vlasy, bohužel jsem zatím natrefila jenom na krátce stříhané, ale třeba se někdy někdo pro mě nechá zarůst. :D

20. Umí se chovat slušně
Nemusí to být uzkoprsý suchar a nemusí se červenat při vyslovení slova pr*el. Ale je dobré držet se určitých mezí. Chlapi se mezi sebou baví obvykle úplně jinak, když si myslí, že je žena neslyší. (Já kolikrát zaslechnu i to co bych neměla, mám ucho až za roh :D) Ostatně ženy se mezi sebou bez chlapů taky baví jinak, v podstatě si nemáme co vyčítat... Když si chlap dává pozor na pusu a nesolí vulgarismy jak na pásu čistě proto že ví že to nepotřebuju poslouchat, umím to fakt ocenit. Protože to není automatické a spousta lidí k tomu vůbec nepřihlédne. Nejsem suchar, ale když konverzace padne pod určitou únosnou mez slušnosti, přestávám se cítit dobře a někam mizím.
Velmi dobré také je, když si chlap umí poradit ve společenských situacích typu divadlo, ples, lepší restaurace atd. a nemotá se tam zblble jak kačena v čepici. Ještě vítanější bonus je ten, kdy se v těchto situacích orientuje lépe než já, takže nasměruje mě, když se náhodou začnu zblble motat já. Raději bych viděla sebe samu jak dělám ve společnosti ostudu svému partnerovi, než aby partner dělal ostudu mně. Je to nespravedlivé, ale je to tak. Nechci se za svého chlapa stydět, protože kdybych se styděla, musela bych k němu přestat vzlížet, ale já k němu chci a potřebuju vzhlížet. Ostatně obdiv, to je něco, co chlap vyžaduje a čeho má ve vztahu poměrně velkou spotřebu. Rozhodně to není zanedbatelná hodnota.

Bonus + 1
Nechlastá, nedroguje, nekouří a dává po sobě prkýnko dolů.

 


Komentáře

1 .lak .lak | 9. června 2017 v 1:36 | Reagovat

Dydlace :-D

2 Jenny Jenny | 9. června 2017 v 7:22 | Reagovat

S tím čtvrtým bodem naprosto souhlasím, nesnáším nepořádek a špínu, necítim se v takovém prostředí vůbec dobře a bohužel můj otec a bratr jsou naneštěstí takový ty typičtí bordeláři povaleči, kteří po sobě sotva něco uklidí, otec navíc zastává zrovna ten názor že no a co, žena má uklízet a myslí si, že on se může válet celé dny u pc..jenže tak to v dnešní době fungovat nemůže, vždyť ženy musí být taky třeba polovinu dne v práci a to se pak mají ještě starat o domácnost..tím že muži v domácnosti pomáhají ale vlastně také dávají najevo že si své ženy váží, takže za mě také jedině muže který se chce o domácí práce podělit a není to bordelář :-)

3 Někdo Někdo | 9. června 2017 v 7:52 | Reagovat

Moc fajn článek, jen si říkám, že člověk holt musí respektovat toho druhého takového, jaký je. Mně také vadí vulgarismy a tao podobně, jen třeba muž může mít  nějakou nemoc a nemusí být vysoký, muze být hubený. Můj přítel je poměrně hubený (já to nem ani nevidím, líbí se mi...) a v mnohém nesplňuje mé požadavky (já chtěla romantického duchovně založeného básníka a on je sportovec, hudeb ník...), je to nejlepší muž, jakého jsem si mohla přát. Nikdo neumí pohladit jako on, utěšit, ochránit...
Člověk občas musí dát šanci tomu,co si jako ideál nepředstavoval...

4 Ježovka Ježovka | 9. června 2017 v 8:44 | Reagovat

... Prostě takový prototyp ultra chlapa. Kéž bych něco takového jednou potkala.

5 Alue Alue | 9. června 2017 v 8:56 | Reagovat

[4]:  Muž není seznam bodů... nikdy nenajdeš takového, který je má všechny. :)

6 Arleta Arleta | 9. června 2017 v 9:30 | Reagovat

Souhlas, najít "ideálního" chlapa je fuška, zvlášt v pozdějším věku. Jak říká moje babička - chlapa si holt musíš vychovat. Přestože se mi to nelíbilo (nejsem přece jeho matka) pomalu jí dávám zapravdu. Takže Všechny body se dají naučit. Takže pro hledání teoteticky stačí bod bonus :D

7 chleba chleba | 9. června 2017 v 9:54 | Reagovat

potes koste. ja si donedavna myslel, ze ten problem s prkynkem se resi jen ve filmech a knizkach, ale ono je to fakt velky tema. jeste ze jsem nepotkal zadnou pindu, ktera by mela problem si ho dat dolu, kdyz ja si ho muzu dat nahoru.

8 Fellien Fellien | Web | 9. června 2017 v 9:54 | Reagovat

Dřív jsem si pro sebe taky představovala někoho jiného, ale teď jsem maximálně šťastná. Můj chlap splňuje téměř všechny zde uvedené kvality a celé mi to připomnělo, jak strašně ho mám ráda! :-) Nejvíc jsem se u něj divila té čistotě - on je čistotnější než já sama! Nejsem žádná špindíra, taky jsem dost čistotná a mockrát mi sám řekl, že to se mu na mě líbí, že i když nejsem zrovna upravená, tak stále působím pořád tak čistě. Ale on je ještě čistotnější! To je úplně bezva!

9 Verča Verča | 9. června 2017 v 10:18 | Reagovat

díky, článek je fajn - ale ten nádherňák na té fotce:-D ...pastva pro oči!! je fakt úžasnej!

10 Veronika H. Veronika H. | 9. června 2017 v 11:47 | Reagovat

Holky nevěšte hlavu, ideální chlap je sice ohrožený druh, ale existují takoví, kteří se tomu ideálu hodně podobají. Sice bude mít pár much, ale to se ztratí, pokud jeho dobré vlastnosti budou ve velké míře převažovat :) jak se říká, vše k vám přijde v ten správný čas ;) ...já děkuji Vesmíru, že mám skvělého muže. Podle Aluščina bodování by ten můj dostal 16 bodů i s bonusem :) Jsem za to velmi vděčná, protože potom je ta cesta životem o něco příjemnější :)

11 Alue Alue | 9. června 2017 v 11:50 | Reagovat

[7]: Představ si že jsi ,,pinda", jdeš v noci ve dvě ráno rozespalej na wc, sedneš si - a ups - spadl jsi do záchodu, protože ho někdo nechal nahoře. :-!

12 Ayeri Ayeri | 9. června 2017 v 12:06 | Reagovat

Souhlasím :-) Stačilo by několik z těch bodů a už by byl skoro ideální :D A bonus v tomhle článku navíc jsou ty fotky, nad těmi se moc dobře slintá :-D

13 chleba chleba | 9. června 2017 v 12:30 | Reagovat

[11]: promin, to mi prijde jako slabej argument. to se uplne stejne muze stat chlapovi, kdyz musi v noci na velkou. no a co? tak si sednu omylem na porcelan, zvednu se a prkynko si dam dolu. zadnej problem, zadny drama. padani do zachodu je prehnany. a pokud jsi cistotna a pozadujes cistotnyho partnera, tak sednuti si na porcelan ti neprivodi zadnou zdravotni ujmu. maximalne te to zastudi.

14 Petr Petr | E-mail | 9. června 2017 v 12:48 | Reagovat

Mám podobný seznam na ženy. Líbí se mi na nich úplně jiné věci. Je mi jedno, jestli umí vyjmenovaná slova a interpunkci. Je mi jedno jestli čte. je mi jedno, že je nepraktická a neumí řešit integrální a diferenciální počet. Hlavně, že se hezky směje. Že je nádherná , když se vzbudí rozcuchaná a rozespalá zívá a protahuje se. Že je to Češka nebo Slovenka. Že se umí přitulit a přimazlit. Že se krásně leká, když vpadnou do ložnice děti a my ...... :-)

15 M. M. | Web | 9. června 2017 v 15:57 | Reagovat

Alue, u té 10. bych byla zticha, být to obráceně, možná si neškrtneš. V dobrém, samozřejmě. ;-)

16 Lilio Lilio | 9. června 2017 v 19:14 | Reagovat

*triggered comments incomming*

17 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 9. června 2017 v 19:15 | Reagovat

[11]: Jo, to znám :-) Nicméně tohle jsem se rozhodla už kdysi neřešit. Beru to taky tak, on si to dá nahoru a já dolů. Původně jsem měla takovou naivní představu kompromisu - prostě přiklopit i poklop. Neprošlo to :-)

18 Malina Malina | 9. června 2017 v 19:21 | Reagovat

každý má právo vyjádřit jaký typy se mu líbí,je jasné že ne všem se to bude zamlouvat a se vším souhlasit,každý sme jiný.. každopádně mě většina z toho vážně imponuje a chtěla bych někoho takového potkat :D

19 Dzejna99 Dzejna99 | E-mail | 9. června 2017 v 19:36 | Reagovat

Alusko, stačí ta sestka, tam je vlastně všechno... Jenže to je to nejsložitější. Pod ideálním chlapem jsi popsala sebe sama, to nemůžeš očekávat v protějšku, to prostě neexistuje...Upřímně, proč má vizuál tvého vysněného může vždy dlouhé vlasy?

20 Jarda Jarda | 9. června 2017 v 19:58 | Reagovat

[17]:Njn, mužské ptačí ego. -( To má maličkost není lenošná si při malé sednout, protože je lenošná potom ten pochcanej záchod utírat. :-!  :-(

21 Blue Blue | 10. června 2017 v 8:08 | Reagovat

Mě by spíš zajímalo, koho by si přál on ;-)

22 Andy Andy | 10. června 2017 v 8:44 | Reagovat

Jsem ráda, že takového muže mám po boku. Nemá sice dlouhé vlásky, ale mně se na něm líbí krátké. Z dobré rodiny není, ale dokázal využít špatného příkladu u svých rodičů a být jejich pravým opakem. Neuvěřitelně ho obdivuji ve všem co dělá a učím se od něj. Okolí se vedle něj někdy cítí méněcenně a pomlouvají ho, ale hlavně takoví lidé, kteří právě tyhle vlastnosti postrádají... Umí mě podpořit když se mi něco nepovede, když neumím rozložit své síly, podpoří mě, že to příště dám. Obdivuje mou osobnost. Poznali jsme se na místě, které oba milujeme a rádi se tam vracíme. Byla jsem nenamalovaná ve věcech, které mám pracovní. Ani jeden jsme nikoho nehledali a zajímali se o zlepšení vlastního momentálního života. On byl po rozchodu a já jsem byla v rozpadu vztahu s někým, kdo měl vlastnosti prvního článku a dost mě to zlepšování vztahu vyčerpávalo. Dělaly mi radost alespoň mé zájmy, např. pomoc zvířatům, při které jsme se poznali s mým Mužem. A jak píšeš první moment byla situace s pocitem bezpečí, porozumění mé HSP stránce, tichý neuřvaný hlas, jistý a samostatný ve svém směru a svých činnech, velký zájem o současné informace, dokáže spoustu věcí opravit a mě baví ho při tom pozorovat, jak to dělá, vysvětluje mi jak fungují různé materiály atd... Prostě jsem valila a už tři roky valím oči, že někdo takový přesně pro mě existuje O_O  :-)

23 Alue Alue | 10. června 2017 v 8:52 | Reagovat

[22]:  To je krásný... :) díky za tento komentář.

24 Tesinga Tesinga | 10. června 2017 v 10:40 | Reagovat

Tiež by som sa vedela vyjadriť k tomu záchodu a vopred sa ospravedlňujem za mierne nechutný komentár. Ja by som totiž naozaj prosila, aby bol muž schopný si v spoločnej domácnosti aj pri malej potrebe sadnúť. A ak túto vec nevie pochopiť, je pre mňa egoistický a istým spôsobom vygumovaný a rozumovo zaostalý sebec. A viem o tom ešte rozhorčenejšie rozprávať :D. A je super, ak sa to osvojí už v skoršom veku, lebo čo sa v mladosti naučíš, v starobe akoby si našiel. Bývam totiž s dedkom, a tak je každýkrát čo idem na záchod otázne či nestúpim do močky (resp. si do nej nesadnem, keď je lenivý si aj dosku zdvihnúť). Takže musíme každý deň pekne záchodovú misu umývať a mile rada budem nechutná, kvôli tomu ako tá močka steká po celej mise a kvapká na dlážku. A dedka (86r.) to už samozrejme neodučíme, lebo ako sa hovorí starého psa novým trikom nenaučíš, prosto sa mu to nedá vysvetliť. No pokiaľ si myslíte, že keď ste mladý, prúd máte dobrý a vidíte na misu do takej miery, že sa do nej viete aj trafiť, takže sa vás to vôbec netýka. Opäť vás rada vyvediem z omylu. Bývam totiž aj na intráku v zmiešanej bunke s 5timi chalanmi. A veľmi ľahká otázka znie: Čo sa stane ak idete na malú, máte 2 metre desať (ako môj spolubývajúci) a výška záchodovej misy je tak do pol metra? Aj v prípade, že ste schopný sa aj krásne trafiť :D? Odpoveď je taká, že je z toho ten taký istý smrad ako v podchode na železničnej stanici. A nedá sa toho zbaviť. A s prepáčením „omylem sednout na porcelán“. Tak to si asi nevidel bežný intrákovský záchod, čo po sebe nechajú bežní mierumilovní chlapci. Vďaka tomu moču, čo je na tom porceláne, sa tam perfektne držia chlpy z ohanbia, takže je to vždy krásne orámované ;-).

A ja to ako v oboch prípadoch bez väčšieho reptania umývam. Už pár rokov. Ale čo je moč, to je moc. A nie som tu nikoho otrok. Tak ak si je chlapec po každom raze po sebe aj schopný umývať, tak budiš. No som zvedavá, ako dlho by to vedel vydržať, kým si začne sadať :D. A neviem si predstaviť mať vzťah s chalanom, ktorý túto primitívnu fyziku pochopiť nevie. A bodka :D. Týmto prosím to malé percento mužov, ktorí sa nad dôsledkami ešte nezamysleli, snáď to niektorým, ktorí vedia používať rozum, aj docvakne. Ďakujem.

25 Alue Alue | 10. června 2017 v 10:47 | Reagovat

[24]:  To jo, občas něco podobného uklízím po návštěvě... Nechápu, jak to po sobě může někdo takhle nechat. :-! fuj.

26 Tesinga Tesinga | 10. června 2017 v 12:40 | Reagovat

[24]:[25]:
Ešte by som k tomu dodala, že ma fakt štve ako je toto správanie spoločensky akceptované. A ako je považované za „normálne“, že to bude po mužovi upratovať žena. Resp. že je to údel manželky, robiť každému chlapovi slúžku. Viď síce vtipné ale SPROSTÉ reklamy na savo
https://www.youtube.com/watch?v=YNWj9hoEdSo
https://www.youtube.com/watch?v=sFO_ceD6zhg ,
za ktoré sa dalo hlasovať pre najsexistickejšiu reklamu roka na stránke sexistickykix.sk ... A že takto verejne propagujú rodovo stereotypné postavenie ženy v domácnosti. A schválne koľkí ľudia sa nad tou reklamou vôbec pozastavili. Asi ich bude vážne že málo, lebo všetkým príde takéto postavenie ženy ako slúžky „normálne“.

27 Alue Alue | 10. června 2017 v 12:46 | Reagovat

[26]:  Hm... to mi připomíná jeden můj zážitek, když jsem byla ,,malá".. Tak 13-14.
Dostala jsem postupně během odpoledne asi čtyři úkoly související s úklidem doma. Typu zamést a vytřít chodbu, umýt okno, srovnat boty etc. A přitom jsem ze čtyř dětí... tak jsem se po asi hodině, když jsem dostala další úkol naštvaně zeptala, proč já už asi hodinu uklízím, zatímco ostatní sedí u počítače a po nich nikdo nic nechce?
Dostala jsem odpověď: ,,Ale ty jsi holka. Takže si zvykej."
Nechala jsem co jsem měla v ruce, vybobčila jsem se na to a šla pryč. Tak neskutečně mě to dožralo... a pořád si to pamatuju. :-D  :-D  Vzpomenu si na to pokaždé, když se s tím přístupem znova setkám a žere mě to pořád stejně.

28 Tesinga Tesinga | 10. června 2017 v 13:09 | Reagovat

[27]: A dobre si urobila! :) Mne sa nedalo nereagovať na užívateľa chleba. Celkom ma tiež vedia takéto spiatočnícke názory dožrať.

29 bublifuka bublifuka | 10. června 2017 v 14:30 | Reagovat

Milé zjištění kolik bodů pasuje na mého muže.Jsme spolu 11let a je to pořád moje velká opora,srandista,umí se postarat o domácnost i o kluky,je pořádkumilovný a čistotný :-) a hlavně jakmile mě obejme,všechny moje chmury jsou ta tam. Člověk občas zapomíná jaké štěstí má. Přála bych si,aby každá žena našla to co já. Děkuji za úžasný článek.

30 Mára Mára | E-mail | 10. června 2017 v 16:05 | Reagovat

[27]: U primitivnějších lidí je to striktní dělení holka / kluk běžné i dnes.

31 VS VS | 10. června 2017 v 16:25 | Reagovat

[11]: Řešení s prkénkem je jednoduché, záchod má víko, nemá ho náhodou, mělo by být zaklopené při každém spláchnutí a tedy  po použití zůstat dole. Jestli někdo tedy neumí toaletu používat, musí chodit na latrínu :D nebo řešit základní dovednosti :)

32 Ester Ester | 10. června 2017 v 18:59 | Reagovat

Neskutečně jsem se pobavila, díky :-D

33 Melisa Melisa | 10. června 2017 v 19:46 | Reagovat

Jeeezismarjaaa co je to za pohadku...? Toto je z teto planety...? :DDD Alue, nesmis tolik v noci "cestovat",pak nevis na jake planete se zrovna nachazis a mas to cele domotane :DDD

34 Ellie Parrish Ellie Parrish | 10. června 2017 v 21:55 | Reagovat

Je fajn alue, že do toho dáváš i žárlivost. To jsem od tebe popravdě nečekala :D já jsem žárlivý typ a hodně :D ale ne chronicky samozřejmě, taky bych uvítlaa žárlivého kluka pro mě je to i tak trochu vzrušující pocitově. A je to pro mě taky důkaz lásky.

35 Jaromír Jaromír | E-mail | 11. června 2017 v 10:33 | Reagovat

[34]: ale houno. Je to právě naopak. Důkaz závislosti na někom,něčem, na Máje( Matrixu) :-|

36 Libertus Libertus | 11. června 2017 v 14:40 | Reagovat

Alu to je tvůj ideál? Zarostlej,vousatej a smradlavej? Který se umí porvat v hospodě?

37 Alue Alue | 11. června 2017 v 16:04 | Reagovat

[36]: :D lol. Asi by sis měl přečíst článek který komentuješ.

38 chleba chleba | 12. června 2017 v 10:10 | Reagovat

[28]: zpatecnicky? prijde mi, ze jsi nejak vyvodila, ze hlasam, ze kdyz nahodou pochciju zachod, ze mi to je jedno a uklidit to ma zenska. jenze to jsem nerek. rek jsem, ze mi prijde nesmyslny hadat se o nesklopeny prkynko, protoze je to proste kravina. argument se sednutim si na porcelan v byte s peti chlapama jsi taky vytrhla z kontextu, zkus si znova precist co jsem napsal. ziju v byte sam, uklizim si sam, na curani si nesedam a navstevy ke mne stale chodi.

takze si devcata klidne notujte a prikyvujte, jak to vidite stejne, ale nevkladejte mi do ust neco, co jsem nerek. diky.

39 tauri tauri | 12. června 2017 v 15:45 | Reagovat

[36]:
Jo a ještě musí umět scénu ve vodě z Hříšnýho tance, aby to všechno aspoň trochu smáznul :D Nee bejby nebude sedět v koutě se smradlavým kuřákem přec :D
Postskriptum: nekouřim, nepiju, zarostlej nejsem, ale bydlim u rodičů, tak mam smolíka :D dalšíí prosím :D

40 Stefan Stefan | 12. června 2017 v 15:55 | Reagovat

Fiha, tak to som dobry :) davam vsetkych 21 ;) akurat mi tam este chyba zdrava skromnost a nechvastanie - aj to ma vystihuje ;) :D
Dalo by sa podla toho aj merat, do akeho levelu patri chlap: ty si vraj 15stka a tamten 11stka :D
Ale inak pekne napisane, len fakt asi nerealne nieco take stretnut.
Myslim, ze by to chcelo aj nejaky pohlad na zeny z chlapskej stranky, bude? Sice, kto by to napisal....
P.S. 22 komentar : vyhrala si v loterii, viacero z nas po niecom takom tuzi ;) gratulujem :)

41 Tesinga Tesinga | 16. června 2017 v 14:42 | Reagovat

[38]:Prepáč, nebolo mojim zámerom vkladať ti do úst niečo, čo si nepovedal. Preto som sa dosť všeobecne snažila opísať prístup, s akým sa stretávam a čo mi na ňom vadí. A následne to, že si proste tvoje riešenie v praxi predstaviť neviem. Takže mne sa to zas až tak nezdá vytrhnuté z kontextu ako píšeš, v mojom kontexte to totiž je totálne nepoužiteľné. Aj vzhľadom na to, že proste každý deň vidím, čo sa pod tou doskou nachádza, hoci záchod pravidelne umývame, kvôli dedkovi proste nikdy nebude čistý (chodí naň snáď každých 30min).

Áno, je fajn neriešiť kto akým spôsobom používa záchod. A bola by som šťastná, keby sa ma to vôbec netýkalo a vôbec som to ani riešiť nemusela. Dlho som si totiž naivne myslela, že keď ja nechám čistý záchod, tak taký aj zostane. Že si automaticky každý sám po sebe uprace, ale samozrejmosťou to zdá sa nie je. Zdá sa, že mužom nedochádza, že moč sa nedostane len na sanitu, dlážku, ale aj na kachličky okolo, proste sa to chtiac, či nechtiac od misy odráža, rovnako ako sa pri splachovaní práve kvôli tomu zatvára poklop, ale ani to veľa ľudí vôbec nerobí. Jednoducho na to nie je záchod stavaný, preto sú na verejných toaletách pisoáre.

Ak žiješ sám, tak vážne nemáš dôvod riešiť to. Ale je dosť rozdiel upratovať neporiadok sám po sebe a špinu po niekom inom. Ak si to nezažil, tak to proste nepochopíš. Navyše ak to daný človek robí stále dookola a dookola a len čo niečo doumývaš, už ti to príde zašpiniť znova. A ešte do toho frfle, že nutne potrebuje a ty si tu práve dovolíš po ňom umývať dlážku, ktorú on nezašpinil (lebo čo nevidí, to neexistuje) a hneď práve umytú dlážku pošliape. Je to nesmierne psychicky vyčerpávajúce. Ale to by bola celá kapitola o spolužití so starým človekom. A to ako nie sú len moje skúsenosti. No čo počúvam, tak obdivujem každého človeka, kto sa vie takto o rodiča nonstop starať, lebo na mňa to je často príliš silná káva.

Lenže to vychádzanie v spolunažívaní sa môže týkať aj mladých ľudí, či partnerov. Áno, ak si sám, tak svojim prístupom k domácnosti v konečnom dôsledku obmedzuješ len sám seba. Ale v domácnosti, kde žije viacej ľudí a niekoho napr. môže štvať, že necháš dosku hore a má na to svoje dôvody. No ty jediné čo spravíš je, že potrebuješ počuť argumenty (ktorým sa následne vysmeješ), miesto toho aby si bol ohľaduplný a začal robiť to, o čo naozaj prosí. Lebo veď ako píšeš aj ja to vnímam ako kravinu, o ktorej by sa ani diskutovať nemalo. Proste keď to niekomu vadí, tak to jednoducho prestaneš robiť, lebo si voči druhému ohľaduplný a vážiš si ho ako človeka. A pritom naozaj taká kravina, zas toľko námahy to nie je a ruky by ti neodpadli. Miesto toho arogantne napíšeš, že si rád, že si žiadnu takú pindu nestretol. Čím si celkom neslušne označil tie ženy, ktoré to obmedzovať môže. Takže prepáč ale skutočne sa mi to zdalo spiatočnícke, lebo ťažko povedať kam takýto prístup k druhým vedie. (Btw ja som s týmto problém nikdy nemala, vždy si sklopím keď treba, a nikomu som práve toto nikdy nevyčítala.) Lenže. Čo sa tebe môže zdať ako kravina, môže byť pre iného naozaj vyslovene obmedzenie jeho priestoru. Možno je pre niekoho debata ako používať záchod úplná malichernosť a nevidí vo veci veľký rozdiel, druhý však za tú malichernosť môže platiť svojim osobným časom, keď ten bordel musí upratovať. Čiže chcem povedať, že čo je kravina pre jedného, nemusí byť kravina pre druhého, ale vážny problém.
A prepáč no ťažko povedať akú má miera znečistenia záchoda a počet návštev koreláciu. Lebo podľa mňa to by si tam musel mať riadny humus, aby prestali chodiť.  Takže mi to tiež príde celkom o ničom nevypovedajúca informácia, obzvlášť o čistote tvojho záchoda.

42 Alue Alue | 17. června 2017 v 9:51 | Reagovat

[41]:  Z maličkostí se prostě skládá svět a stokrát nic umořilo osla.
Mimochodem jak mi tady mistr chleba napsal že prkýnko není problém a že si člověk max. sedne na porcelán, jsou tady dvě ale: 1. jsem štíhlá a do té mísy fakt spadnu. Nemám prcinu jako valach, nebo jako pan chleba. :-D  :-D  A kdo to nezažil, nepochopí jak neskutečně hnusný je to pocit 2. když je to moje domácnost, tedy dámská, potom by to měla pánská návštěva respektovat. Že jsem tam doma, jsem na něco zvyklá a má to být tak jak já to nastavím.  Takže to tam prostě bude čisté a prkýnko dole... Jinak ho příště vypráskám ať si jde močit do lesa :D

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama