









Tohle by se mělo tisknout a tesat do kamene :) výborný článek. I když se musím přiznat, že pánům vůbec nezávidím, mají to s námi složité a tohle je pořádná výzva
tak tenhle článek se mi velmi líbíl - v podstatě by se většina těch pokynů dala aplikovat na obě pohlaví. Vážně pěkné a výstižné
Geniálně shrnuto, není co dodat. Bohužel, výše uvedené se nedá naučit. Leváka lze přeučit na praváka, ale bude z něj neurotik. Buď to v chlapovi je, nebo v chlapečkovi není. Slabý otec vychová slabé syny. Mám sdostatek zkušeností, zrovna mi bylo 60 a se ženami jsem vždy zacházel jako se ženami. To ženy vycítí okamžitě. Klidná síla je to, co ženy cení na mužích.
Moc dobrý článek, určitě se bude někomu hodit. Ty dlouhé nehty, áááá! Opravdu chuťovka :) (Nelíbí se mi ani upravené dlouhé nehty, natož pak neupravené)
...a teď prosím nějaký návod pro sociály .
Skvělý článek, řekl bych, že spoustu rad z něj vůbec nemusí být jen pro asociály. Spíš to na mě působí článek pro obecně milostně neůspěšné chlapy. Jednomu známénu tak strašně zapáchá z úst, že jsem se mu jednou rozhodl darovat balíček mentolových žvýkaček. No asi to nepochopil, protože mu z úst zapáchá pořád stejně.
[7]: On mohl být i nemocný. Vřed v žaludku, zánět střeva... pak z tebe tahne jak z kanálu a ústní hygienou to není.
Já četl nadpis -
17 rad jak sbalit ženu: Návod pro asexuály a ono má být pro asociály; no jo holt mám oči v >>kejlu<<.....
Taky mám problém s "balením žen". A to dosti zásadní...vždy když mám o nějakou dámu zájem tak po čase zjistím, že už je zadaná. Už několik let se mi to děje a nevim proč, že se mi vždy zalíbí cérena co někoho má
[10]: No jo, čerstvý rohlíky jsou rozebrnaý hned, ty ztvrdlý a škaredý jsou volný častěji.
Bezva článek! Takovéhle Tvoje články miluji snad nejvic. Vždy se zasměji, s čím vším Ty se nesetkáš! Nenapsala by jsi nějaký pro ženy, co se třeba nemají jak seznámit, město jim nic moc neříká nebo přátel moc nemají, co by je mohli dát s někým dohromady?
Skvělý, výstižný článek, smekám! To by si měl přečíst každý muž, i ten dokonalý, ať ví, jaké má know how...a i žena, určitě se to dá vztáhnout taky na ženy.
Mě nejvíc odpuzuje, pokud jde o první dojem, tak zanedbaný zevnějšek a ty vlasy s pleší a culíkem (to je fakt jak z jiné planety, je opravdu lepší přiznat 100% pleš, navíc některým holkám se plešatí chlapi líbí, využijte toho pánové...pleška je styl když ji umíte nosit!) a samozřejmě zuby. Taky nemám ráda opak asociálů a to jsou mistři světa, všeználci a namachrovaní, to je na mě úplný odpuzovač. Nejlepší je zlatý střed, zdravé sebevědomí. Co se líbí všem ženám je, když je muž pozorný a zajímá se o ni a klade zajímavé otázky. Taky nemusím ulítlé typy co to přehánějí s duchovnem, ať už je to žena nebo muž, na to máme s přítelem rčení, že křesťana a tantrika poznáš na sto honů a je to fakt, s určitými zkušenostmi a pozorovacím talentem to jde dost dobře poznat.
Když se nad tím zamýšlím, tak jsem se vlastně nesetkala s mužem, který by splńoval všechny tyhle charakteristiky, protože takoví mě většinou neoslovují. Setkala jsem se ale s muži, u kterých cítím nižší sebedůvěru, právě z řeči těla, takové určité strnulosti, reakcí...ale mám takové muže třeba jako kamarády a věřím, že ona ta strnulost časem povolí, se zkušenostmi a když spolu něco zažijem jako kamarádi. Já jsem vlastně na začátku vztahu s novým kamarádem taky trochu vyplašená, než ho poznám a než si na něj zvyknu, takže to chápu. Akorát pokud by takový muž měl být můj partner, tak to by moc nešlo, mám s tím špatnou zkušenost, protože pokud nemá už na začátku sebedůvěru, a jde se mnou do vztahu, tak potom se to snaží "léčit" na mně, má tendenci dělat si ze mě mamku, nelibě nese, když si dělám co chci, když přitahuju pozornost jiných, když rozvíjím to, na co mám talent. Takže kamarády , kteří jsou lehounce pod tou hranicí zdravé sebedůvěry můžu mít, ale partnera takového mít nemůžu. Jsem na muže dost náročná, ale vyplatilo se mi to :) Byla jsem až do 19 let sama, protože jsem nechtěla dělat kompromis a být s někým jen proto, abych někoho měla. Pak přišel "za odměnu" jeden krásný vztah, i když nezdravý, ale hodně mě naučil, a teď vztah druhý a díky těm zkušenostem snad ještě krásnější. Ve vztahu ctím tradiční hodnoty - a nebylo to tak vždy, opět po zkušenostech kdy jsem pochopila, co mi ubližuje - takže dodržuju a vážím si věrnosti, oddanosti a konstruktivní komunikace. Důležité je taky aby ten druhý nebyl nervák a cholerik, protože jen díky tomu se odvážím mu svěřit s problémem, nemusím se bát jeho reakce. V bývalém vztahu jsem se podvědomě tak bála říct si co chci, protože jsem vnímala že partnera to dráždí a že mu to působí bolest kterou pak obrací proti mě, takže výsledkem bylo fatální selhání komunikace na obou stranách.
Jinak chlapy obdivuju, nejvíc mě oslovují rytíři, co se nebojí, co mě ochrání a co dávají přednost činům před planými řečmi. Mám štěstí že takového teďka mám:)
Ještě mě napadá jedna věc, uvědomila jsem si, jak je pro mě důležité, aby se muž nebál. Třeba ten můj, když jsme byli s víc lidmi ve strašidelné chatě na konci světa, všude kostry ulovených jelenů, nepříjemná atmosféra, a vypadl proud. Byla tma jak v pytli, všichni začali vyšilovat, a on jako jediný se zvedl a šel hledat pojistky. Nebojí se jít v noci do lesa. Když spíme venku a slyšíme divné zvuky, vstane a jde se podívat co to je. Vím, že kdyby se se mnou cokoli stalo tak neuteče ale bude mě chránit. Toho si hrozně moc vážím a myslím, že to muže dělá mužem... To jen pro inspiraci, na čem je dobré taky pracovat.
To snad není ani možné, že jsme tak nedokonalí. Smradlavé ponožky nenosit, každý den vznít čisté. Dámy také nosí každý den čisté kalhotky. Je smutné, že jsme takoví čuňata. A v noci nechrápat. Kolíček na prádlo na nos a je to. Dáma si musí odpočinout.
Tyto nároky nesplňují ani celebrity nebo milionáři. Ženy ve skutečnosti hledají boháče a ostatní je jim celkem jedno, ale nalézají zadlužené nuly v exekuci.
Co se týká žen, tak mnoho jich také smrdí, jsou tlusté a nechutné, promiskuitní prolezlé chorobami, duševně nemocné a toužících po ovládnutí muže a jeho peněz. Sami nejsou princezny a prince by chtěli?
[17]: No jo, to si musíš umět vybrat kolem sebe normální lidi. Jestli se stýkáš se spodinou, za to ti nikdo nemůže, to je tvoje volba.
[13]: Než být s debilem, je lepší být sama. Mít někoho za každou cenu je vždycky cesta do pekla, tudy štěstí nevede. Ani si nemyslím že je to o čekání, počítání let co je někdo single. Smysl je být spokojený sám se sebou tak jak jsem, bez strádání. Teprve tehdy jsem připraven na partnera a v té fázi je mi jedno jestli ho mám, protože na tom nutně nelpím, tím pádem dávám svobodu jak sobě tak i jemu pokud do mého života přijde, v tom vidím krásu a požehnání.
[14]: Tak já jsem taky ten typ co jde hledat pojistky... protože jsem zvyklá, že důležité věci za mě málokdy udělá někdo jiný a člověk si musí umět poradit sám :) A když nekoukáš na horory, tak se po tmě nebojíš.
17) řekla bych, že tento článek neplatí pouze pro muže, ale i ženy .
Nejvic me asi oslovil ten zdravý životní styl. Když se člověk vážně o sebe naučí starat a pečovat - vážit si svého těla a dělat pro sebe to nejlepší, tak je na dobré cestě jak k sobě samému, tak k partnerovi :). Člověk se cítí lépe, vypadá lépe, sebevědomí se zvětšuje a vytváří se dobré návyky. Chce to především pravidelnost a trpělivost.
[9]:Jiříku, pozor na asociace. Kdysi dávno za svého působení na sexuologii, jsme deviantům ústně zadali zpracovat volnou literární tvorbou téma Žena-nejen jako sexuální objekt. Téměř všichni odsouzení za násilný útok na ženy nadepsali Žena-nejen jako sexuální oběť. Velmi se podivovali, že se přeslechli. Přeslechlo se jejich podvědomí, jejich přirozenost predátora.
[19]:Přesně moje řeč, přesně tohle říkám mému okolí, který to absolutně nechápe
[21]: To je hodně zajímavé... jednou jsem šla kolem lékárny v Brně a oni měli jednotlivé police s doplňky nadepsány ručně křídou, asi chtěli být originální. A já koukám, že tam mají napsáno p*če... koukám na to a fakt to tam bylo... Pak mi došlo, že je tam jenom psací é napsané trochu blbě, že ta smyčka není dobře vidět a z péče bylo p*če.
A jednou jsem tu chybu měla málem sama v článku... píšu píšu píšu, péče.... pak se zpětně kontrolně vracím a koukám, že jsem napsala pí*e a chvíli mi trvalo dobrat se k tomu, co tam to slovo dělá, až jsem zjistila že jsem se upsala v é.
Tak to je zase moje postižení...
Pěkný článek, je pravda, že single muži jsou mamánci nebo se o sebe málo starají. Chyba je prostě v nich. Akorát nesouhlasím s větou, že rovnátka se můžou nosit jen do 30 let - to není pravda, můžou se nosit v kterémkoli věku, pokud se člověk pro ně rozhodne a domluví se svým ortodontistou. Např. tady je dobrý odkaz: https://ona.idnes.cz/rovnatka-co-stoji-a-jaky-typ-vybrat-duh-/zdravi.aspx?c=A160621_135825_zdravi_jup
Moc se mi líbí ty milé komentáře pod článkem je vidět, že sem chodí samí fajn muži a ženy - to je hrozně příjemné:-O...
[25]:Některé zdravotní aspekty bývají při seznamování důvodem proč se buď >>singl<< muž nebo >>singl<< žena rozhodne raději partnera nehledat.................
Úvod – začněme od nejhoršího , skončeme u nejlepšího, rozvinutí tématu
Znám lidi, kteří už předem nadávají do asociálů vlastně každému. Takhle sedí v restauraci houpou nohama a jen tak pořád ukazují prstem na lidi, že jsou to asociálové a pak s pocitem spraveného vlastního asociálního mindráku jdou domů. Je to vlastně i součástí psychotestů, kde bývá často otázka, zda se rádi bavíte o jiných , čím jsou asociální a pak zda máte hřejivý pocit, že jste na tom lépe.
Někdy takoví jdou na obchodní schůzku a už předem tvrdí, že jdou na schůzku s asociálem, asociálkou. Dokonce někdy to říkají oba. To je pak komické. Nicméně jsou právě typy, které už fakt nejde přehlédnout, když sami na sebekritiku úplně kašlou, nebo jsou sebekritičtí, jen aby se neřeklo a hned to zaplácají desetkrát větší kritikou na ty ostatní, nebo i lžou.
Sbalit
Někdy to slovo asi používáme všichni, dokáže se mi trochu zprotivit, protože na žádná sbalení nevěřím. Sbalení mi připadá proces cíleného nahánění, to jsem zažil, když jsem byl lovený se slovy „ já vím , že ty budeš patřit jiné, mám intuici, ale já si tě ukradnu“.
Takže vlastně nikdy v životě jsem nic neudělal proto, abych někoho sbalil a nikdy nic takového neudělám, ani na žádnou takovou schůzku, na sbalení někoho, nepůjdu. A nikdy jsem žádné neřekl, že ji balím, nebo chci sbalit, ani ji sbalit nechtěl.
Článek se mě netýká vlastně vůbec v jediném slově, ale zajímavý. V článcích orientovaných pro muže bývá sexismus vůči ženám a v článcích pro ženy zase sexismu vůči mužům. Mám nejraději, když se píše, když už teda, vůči ženám i mužům.
Láska
Buď cítím větší lásku nebo menší, nic jiného. K někomu větší, kde to více „rezonuje“, k někomu menší. Nikdy to není něco za něco. Mnoho lásky jsem dal těm, kdo se chovali jako *zlové a byli úplně vypočítaví a neupřímní. Přesto jsem k nim nikdy necítil nenávist.
Já myslím, že vztah nejlépe vzniká přátelstvím a stejně je přece teorie, že ve vztah to může vyrůst, ať si to řeknete předem , nebo ne. Ani ten cíl bych si nikdy nebral. Nepotřebuji to, protože vím, že tak je malá pravděpodobnost vzniku něčeho skvělého. Pokud to někomu vyhovuje, se scházet na seznámení rovnou s tím, že mají cíl vztahu, tak to smrdí karambolem.
Srážkou s *lbcem, ať v ženské nebo mužské podobě.
Přestože těch příležitostí lidé nemají, tak si myslím, a z mé strany je to samozřejmost, že se seznamuji jen na spolupráci v čemkoliv. Nikdy ne za cílem mít partnerský vztah. Ono se říká, že lovec je lovená zvěř a to jsem v životě velice moc poznal. Takže mnohdy se stávalo a někdy ještě stává, že musím změnit téma a notu, aby kde která krasavice pochopila, že jsem vlídný, ne proto, že ji chci sbalit, ale protože chci, aby byla šťastná. To se ukazuje na tom, že dělám radost babičkám, někdy i dědečkům. A jsem spokojený, když mají ti lidé hezký den.
Někdy se to v minulosti podělávalo, když byl hlouček více holek a zrovna ta , která se mi nejméně líbila, tak ta se nejvíc drala do popředí a já vůl jí polichotil a pak ji nemohl setřást.
Už se snažím cíleně vyhýbat příležitostem k seznámení, když vím, že momentálně se seznamovat na vztah nechci, nebráním se vztahu, ale myslím si, že muselo by jít nejdřív o spolupráci.
Pokud mám s někým společné zájmy, tak to řeknu a je to absolutně pravda. Nikdy nemám pocit, že bych si měl potřebu na někoho hrát, že bych měl nouzi o nápadnice. Jde mi jen o správné načasování, aby byla se mnou šťastná, protože to si kladu za cíl. A vlastně jsem dospěl na ten svůj vytoužený level, že láska ode mě je dar a já jsem ten dar. Se svým životem si mohu dělat, co chci a můžu ho darovat té, které chci a nechci už být dál manipulovaný faninkami. Někdy je to jako skok do tmy, nebo i ze skály, ale ne sebevražedný, jde o to, odevzdat se s láskou celou bytostí tam, kde to má smysl a vědět, co je vlastně v životě hodnota.
Musíte dokázat „opustit své já“, které bylo manipulováno okolním světem a již dál zůstat u svého původního bytí, které bylo vždy ve vás, abyste byli sami sebou, jak jste byli stvořeni. To mě naplňuje štěstím. Nejsem obchodníkem s láskou a mám upřímně rád. Nesmírně mě motivuje, když lidé, které mám opravdu hodně rád nelžou aspoň v základním, to mi pak dává sílu se pro ně obětovat, ne jako ztráta, ale z lásky, kterou jsem dostal a kterou chci dát a každý den dávám sebe.
Super článek :3 souhlasím s ostatními, že to platí nejen pro muže, ale i pro ženy :3 (tady může být inteligentní společnost :3 ale když se podívám kolem sebe... mno...)
Ze své vlastní zkušenosti vím, že je ještě třeba notnou dávku trpělivosti, vůle k činu a už zmíněnou sebelásku k sobě, ale ve smyslu, že není nutné se trápit, když se nám nepovede s danou osobou třeba promluvit. Trápit se a stresovat kvůli tomu, že jsme v danou chvíli nevěděli co říct, je podle mě hloupost :)
(pokud jste věděli co říct a neřekli jste to, vaše mínus :') )
Jestli k tomu můžu přidat něco tragikomického ze svého soudku; jsem dvacetiletá, asociální, stydlivá a introvertní slečna, která si vyhlédla asociálního, stydlivého a introvertního spolužáka :'D
...Lepší lekci na donucení se komunikovat jsem ještě neměla :'D (a i když je to těžké, je to super :'D)
Na jednu věc autorka zapomněla...
Jak je to v dnešní době obvyklé - zvlášť pro nás "asociály" o nichž je článek... seznamování přes internet - seznamky, ať už "klasické" (tedy samozřejmě myslím ty internetové), nebo "facebookové".
Je to dobrý způsob jak najít partnerku, nebo hledat na internetu nemá cenu?
Seznamky jsem také zkoušel nějakou dobu, ale z pár stovek odpovědí na inzeráty jsem se dostal akorát na jedno rande...
Honza, 35 let
[30]: Znám lidi co se přes internet úspěšně seznámili a byli spolu třeba i pár let... sama jsem jednou přes internet našla, ale to už je dávno... člověk ale musí prohrabat obrovské kvantum schůzek které stojí za gavno a taky nabalí spoustu zhrzených ctitelů co ho pak celé roky otravují... mně třeba ještě dneska píšou lidi co jsem si s nimi občas něco na kamarádsko napsala před 12-13ti lety, oni si mě pamatují a já dávno nevím kdo to je a proč mě otravuje a proč čeká že s ním budu chtít ztrácet čas jako tehdy. Kdežto náhodné setkání někde mezi lidmi podobného koníčku i zájmu, je v tomto bezpečnější.
To ja mám zase iný problém.. Holky by aj boli a nie jedna ale nerozumeli by mi. Už je dosť problém nájsť holku ktorá nepije, nefajčí, neje mäso a ešte aby mala prehľad čo sa deje na Zemi.. to je už iný level, takých je málo, ako aj takýchto super blogov :) Ani neviem ako som sa sem dostal ale vidím že som dobre
[32]: Tak to máš smůlu, že nejsem žena Jinak bych to celkem splňoval
Zdá se to jenom mě, nebo ten článek je pasivně agresivní proti všem nerdům? ��
Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.
Takmer na 1000 percent výstižné. Ďakujem.