Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na alueshop.webnode.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 20.10.

Dutá Země – Loď na obzoru (10.díl)

8. října 2017 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Dutá země
Loď na obzoru, je jeden z nejběžnějších optických klamů, který vám vzápětí vysvětlím. Když se budete dívat z kapitánského můstku směrem, kde radar ukazuje loď ale vy ji ještě nevidíte, dobrým dalekohledem z určité výšky nad mořem, na "horizontu" se vám po chvíli zjeví loď, která pluje směrem k vám. Po chvíli se sníží a jsou vidět jen stěžně.
Bylo by ideální, kdyby ze stejného místa jako prve, vyplula další loď, abyste měli srovnání cca po 5 km.
Vzdálenější loď uvidíte sice menší, ale celou, kdežto z bližší lodě uvidíte vrchní půlku.




Místu, kde se spojuje obloha s mořskou hladinou, říkáme horizont a zde je třeba začít. Nebe je modré z toho důvodu, že vzduch obsahuje částice vody a první spektrum duhy je modrá. S východem slunce se tato modř rozlije po obloze a znemožní nám vidět "hvězdné nebe".
Stejně tak nám zrcadlový efekt modrého spektra znemožňuje vidět dál do dálky.
Existuje ale fenomén, se kterým jste se jistě všichni setkali a to je fenomén "vypršených mraků", kdy je najednou vidět v dálce hora, která není vidět třeba celý rok. Nezpůsobuje to ani tak smog, jako zrcadlící se částice vody, obsažené v atmosféře.

Následující pokus byl udělán u Bodamského jezera:

Bodamské jezero

Mezi Friedrichshafenem a Romanshornem se rozprostírá Bodamské jezero široké 11 km. Jezdí po něm trajekt, který na fotografii, podle časového plánu, je právě v půlce jezera. Fotografie odpovídá 800 mm teleobjektivu a je pořízena z místa, kde je vzdálenost hladiny od teleobjektivu 2.34 m. (Na vzdálenosti 11 km je zakřivení země právě 2,34 m)



Výše uvedené obrázky myslím nepotřebují komentář, nutno však ještě dodat, že k pořízení dobrého snímku potřebujete kvalitní fotoaparát s teleobjektivem, určitou výšku nad hladinou a vypršené mraky. Poslední z jmenovaných je skutečně nejdůležitější a v praxi trvá jen několik okamžiků, než se voda začne znovu odpařovat a zrcadlení opět znemožní průhled na větší vzdálenost.


Tady máte ještě jednou na výběr, vrchní půlka obrázku ukazuje zakřivení paprsků v závislosti na prostoru a spodní půlka klasiku školní geografie. (obrázek výše)



 


Komentáře

1 JanK JanK | 8. října 2017 v 17:13 | Reagovat

Ahoj. Potřebuju si toto trošku ujasnit - pokud platí uvedené, tak bychom měli teoreticy vidět záoceánské lodě po celou dobu plavby, za předpokladu dobrých teleobjektivů? Je to tak? Nejsem si jist, ale řekl bych, že to tak není - lodě časem zmizí, ale spíše se zmenší na nic v dáli, než by jeli za horizont.

2 Jarda Jarda | 8. října 2017 v 23:31 | Reagovat

Asi jsem navrdlý, ale zdá se mi, že tenhle článek nic nevysvětluje.

Tohle je dobrá fotka ze vzdálenosti 50km. https://www.flickr.com/photos/suckamc/4007941

Btw zkus tuhle kalkulačku: https://dizzib.github.io/earth/curve-calc/?d0=51.53&h0=2&unit=metric

3 Kuník Kuník | 9. října 2017 v 9:37 | Reagovat

[Smazaný komentář]: S těma fotkama je to dost na prd. Záleží jak je to nafoceno, odkud, atd. Z fotek se to podle mě poznat nedá vůbec, a nebo je možné najít obě varianty, případně tu stejnou fotku vysvětlit oběma způsoby. Na té fotce co posíláš není úplně patrné, jestli je vidět "úpatí" těch mrakodrapů, nebo jsou vidět třeba až od půlky. Spíš teda druhá varianta je správně, ale není to 100%.

Zároveň dokazovat dutost země tímto článkem, je podle mého názoru přinejmenším nešťastné. Nevysvětluje to vůbec nic, kromě dětských malůvek, které taktéž mohu interpretovat tak, aby seděly na obě varianty, jsme se nedověděli nic.

Teorie, že v momentě, kdy uvidím stěžně první lodi, se mám podívat za ni, kde bych jistojistě viděl druhou loď, která je vidět celá.....je doslova (s prominutím) hloupá. Protože bych prvně musel vidět tu první loď taky celou, a dál by tedy ztrácelo smysl cokoli dokazovat. Jistě, musí tedy existovat faktor, který to značně komplikuje, je vzácný a neobjevuje se jen tak někomu....vypršené mraky!! no....jak myslíš Alue.

Spíš mi to přijde, jako takové donucovací články, ve smyslu "tak už mi konečně dejte za pravdu"!!

Neříkám, že to tak je, neříkám, že to tak není. Říkám jen, že tyhle články mně v tom rozhodnutí nepomohly.

4 Alue Alue | 9. října 2017 v 10:00 | Reagovat

[3]:  Je to rekonstrukce původního seriálu. Jednou jsem se rozhodla ho udělat, tak ho dělám a dodělám. Názor ať si každý udělá jaký chce, nevnucuj mi něco co jsem nikdy neřekla a co ani nemám v plánu. Koho to zajímá ať se podívá, koho to nezajímá, ať si vybere jiný článek.

5 dexter dexter | 9. října 2017 v 13:23 | Reagovat

Hm , první díly seriálu měly i něco do sebe. Podle těch prvních dílů by i člověk pochyboval.
Ale poslední dva díly jsou prostě totální nesmysly. Na moři už jsem se plavil a tak vím, že z lodi na horizontu vidím nejdřív plachta a pak to ostatní.
Kdyby bylo zakřivení opačné, byla by hned vidět celá loď. To je prostě fakt a holá realita. Jenže to se do podobný teorie nehodí, tak se napíše nesmysl o zakřívení světla.

Dál už nemá smysl psát. Tenhle článek tak nějak dokazuje, že právě nežijeme uvnitř koule. A ověřit si to může úplně každý.

A jen tak mimochodem na závěr - i v létě je jasně cítit chlad vesmíru (je to díky rozdílů teplot, ale to sem teď nepatří), stačí při bezvětrné, bezmračné noci namířit dlaň vůči obloze a pak vůči zemi. Rozdíl je poměrně snadno patrný.
Kdybychom žili uvnitř koule, chlad by nebyl cítit. Tolik k článku.

6 nepoviem nepoviem | 9. října 2017 v 14:23 | Reagovat

Samozrejme, stačí sa pozrieť večer na mesiac, je nejako povedome okrúhli.. a sem tam si treba pozrieť nočnú oblohu mimo mestského smogu/ svetla.

Div sa človeče, tá mliečna dráha a tie hviezdy nejak vošli do našej zemegule a sú tak maličké, že ich vidíme všetci rovnako, ako je to možné ? No predsa keby sme žili vo vnútri zemegule, logicky by každý videl inú mliečnú dráhu a hviezdy.. To sa nedá vyvrátiť a to nemusím vedieť ani základy mayskej či egypskej civilizácie, ktoré sú založené na pozorovaní oblohy. Stačí sedliacky rozum a tie članky.. škoda reči, je to len odvádzanie pozornosti od prvopodstaty.

7 Sibyla Sibyla | 9. října 2017 v 22:41 | Reagovat

pravděpodobně jsi ještě nejela na trajektu a tak nevíš, že ten trajekt na krátké vzdálenosti prostě nemá velký ponor = není to klasická zaoceánská loď, ale jen plochá plovoucí paluba s vyvýšenou částí pro osádky automobilů, které se po dobu plavby z důvodu bezpečnosti nesmí zdržovat ve svých vozidlech

Fotka je focena z vyvýšeného místa a jezera jak známo jsou v údolích, proto vidíš i zdvihající se břeh.

Periodické komety by se v teorii duté země vysvětlovaly jak? Akumulace tepla ze slunce (ač malého) by stoupala exponenciálně. Není možno vysvětlit, jak by fotony z vnitřního slunce šly k povrchu "vnitřní země" minuty.

8 Kuník Kuník | 10. října 2017 v 8:35 | Reagovat

[3]:: Nerad bych byl příliš negativní. Z tohoto webu jsem si odnesl už řadu příjemných rad.

9 Alue Alue | 10. října 2017 v 8:48 | Reagovat

[7]: Ale vždyť slunce vyzařuje fotony a ty rezonují až při dopadu, je tu o tom i série článků. Žádná kumulace tepla není.

10 Ketty Ketty | 10. října 2017 v 10:22 | Reagovat

Já Ti moc děkuji Alue, žes měla odvahu se do tohohle seriálu pustit a mohu si o tom znovu vše přečíst a přemýšlet nad tím. ketty

11 Sibyla Sibyla | 10. října 2017 v 12:47 | Reagovat

[9]:
světlu (fotonům) trvá cca 8 minut od opuštění povrchu slunce k dopadu na Zemi - jak by to bylo možné ve vniřní zemi, když:
Světlo se pohybuje rychlostí 1 miliarda a 80 milionů kilometrů za hodinu, paprsek světla by za jedinou vteřinu sedmkrát oběhl Zemi.

Foton energii opravdu vyzařuje = můžeš si sama ověřit, když si sáhneš v létě na kapotu auta a nejspíš si popálíš ruku, jak je horká. V malém prostoru, jako by byla vnitřní země, by se teplo akumulovalo velmi rychle
Není to jen jednoduchá fyzika, jde i o to, zda je světlo jen vlnění nebo zda má foton hmotnost, pak by samozřejmě nemohl fungovat klasický vzorec rychlosti světla (syn od je od mimina duší fyzik - myslím, že jeho reinkarnace je z jiné planety, tak moc chápe vesmír, vidí jej vícerozměrně a určitě posune vědění dále).

Určitě může být v podzemí dutina, ale ne celá dutá země. Maličké slunce nemá tolik energie, aby zažehlo termonukleární reakci.
Navíc celá Zeměkoule je neustále bombardována celou škálou částic z okolního vesmíru = hmotnost narůstá každým dnem. Vidíme to na značném počtu puklin v různých oblastech (země se rozestupuje a zvětšuje se, kontinenty se posouvají)

12 Lenka Lenka | E-mail | 10. října 2017 v 19:31 | Reagovat

Prosím, ví někdo, kolik je matematický výpočet zakřivení země? Tj. o kolik je země prohnutá na vzdálenost 1 km?

Díky

13 JanK JanK | 11. října 2017 v 5:44 | Reagovat

[12]: Cca 20 cm na 1 km, ale hodně záleží na terénu.

14 Michaela Michaela | 11. října 2017 v 18:54 | Reagovat

[9]:  I kdyby byla pravda co říkáš, ta energie se nikam neztratí, to je jeden z neměnných zákonů přírody. A jelikož Slunce vyzařuje neustále ohromné množství tepelné energie, tato by uvnitř planety prostě neměla kam unikat. Vedlo by to pravděpodobně k tomu, že by se planeta tak moc ohřála, až by se rozpadla. A netrvalo by to ani kdovíjak dlouho.

15 Lenka Lenka | E-mail | 12. října 2017 v 0:03 | Reagovat

Ze školy jsem už hodně dlouho a někde dělám chybu. Pokud vezmu prohnutí na 1 km = 20cm, tak na 10km = 2 m, na 100km =
20m, 1000km = 200m a 10000 km = 2km.
A 10000 km je 1/4 obvodu země.
Je někde na webu přesný výpočet tj. postup?[13]:

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama