Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 15.7.

Víly u květů Slivoně myrobalánu (špendlíku)

25. dubna 2018 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Nehmotné Bytosti Osobně
Nedávno jsem dělala pořádek mezi rubrikami a trošku je přetřídila. Pradávnou rubriku ,,Nehmotné bytosti osobně" nyní najdete schovanou v podrubrice ,,Nehmotný svět", ale musíte sjet dolů až pod reklamu.

V aktuálním bydlišti roste nedaleko mne veliký a starý keř Slivoně myrobalánu (špendlík). Míjím ho pravidelně. Kvete obvykle v polovině dubna, ale plody má sladké až v srpnu. Kvete mohutně a velmi krátce. Jeden den je obrostlý malinkými poupátky a druhý den už je v plném květu. Jak rychle hromadně rozkvete, tak rychle i hromadně odkvete, takže nabízí naprosto úžasnou podívanou jednou za rok a pouze na pár dnů. Letos hromadně rozkvetl 12.dubna a přilákal svou vůní hmyz z okolí. Všichni sousedi chovají včely, takže se seběhly na slivoň a začaly pilně sbírat. Mezi nimi bzučeli i čmeláci a poletovaly spousty motýlků. Na všechny se dostane, protože rostlina je obrovská a vysoká jako dům.
Při této hmyzí slavnosti celý keř velmi hlasitě hučí jako úl a každý kdo se bojí hmyzu se bojí kolem keře jenom projít, protože je doslova obalený včelami. Včely jsou zkrátka všude, ale já se v tom vyžívám. Miluji včelky a nemám z nich strach.
Ten den bylo nádherné teplé počasí. Sice větrno, ale sluníčko. Takže kromě včel přilákala slivoň i mě s kusem papíru.

Mohutný keř pulzující životem doslova svítil. Dívala jsem se na něj vnitřním zrakem a sledovala jsem světýlka, která se mihotají mezi drobnými bílými kvítky. Byly to květinové víly, ale nerozeznávala jsem jejich detaily.
Přinesla jsem si židličku a přišoupla přímo ke keři, abych byla blízko kvítkům a viděla jejich detaily. První jsem pozdravila včelky, aby věděly že jsem jen přátelský kreslíř, který je nebude obtěžovat a pak jsem se zaměřila na keř.



Dívala jsem se na světýlka kolem květů a myslela na to, že bych ráda viděla jejich konkrétní podobu. Postupně jsem ve světle rozeznala malinké bílé víly, které měly na hlavě něco jako zvláštní korunky, ale nebyla jsem si jistá, jak je popsat nebo pochopit. Tak jsem to nelámala přes koleno a zaměřila se na duši keře.
Z kmene vystupovala bytost vysoká asi metr a půl. Byla celá bílá a měla ženské rysy. Krátce jsme si popovídaly. Já ocenila že tu je, a ona ocenila že si jí cením já.
Zeptala jsem se na její jméno a přišla mi odpověď ,,Bětka". Přišlo mi to zvláštní, a tak jsem se jí zeptala, jestli je to její ,,skutečné jméno", jestli jsem se nepřeslechla.

Víla se zasmála a odpověděla mi: ,,Mohu mít všechna jména na světě. Klidně mi nějaké dej a budu se jmenovat podle tebe."
Tehdy jsem se zasmála i já, protože jsem pochopila, jak strašně hloupou otázku jsem jí vlastně položila.
Mluvím s projevem přírodní energie, která je všudypřítomná. Mluvím s duchem rostliny, a já se ptám na její skutečné jméno? Hloupý logický omezený človíčku, co potřebuješ všechno škatulkovat a hodnotit, dej si prosimtě pohov, tady nejsi ve škole...
Přírodní bytosti jsou na mě vždycky velice milé, i když se neuváženě zeptám na úplnou pitomost.

,,Omlouvám se. Bětka je krásné jméno, budu ti tak říkat." Víla se usmála, kývla hlavou a neříkala nic. Jenom si mě s úsměvem prohlížela. Známe se už dlouho, vždycky když jdu kolem tak myslím na to že jsem ráda že tady ta slivoň je a že ji nikdo nepokácel i když mohla překážet při stavbě domu, protože bez ní by to tu vůbec nebylo tak pěkné a navíc se na ni dají v zimě věšet světýlka a to vypadá moc krásně, nikdy se mi je pak nechce sundávat...
Ale nikdy jsem jí to nešla říct přímo. Dost určitě si s ní člověk takto povídá poprvé. Šlo vidět, že je pobavena.

,,Víš, já jsem vlastně přišla kvůli květinovým vílám ve tvém koruně."
,,O ano, je jich tu spousta. Jsou tak krásné... a ty včelky..." Pro Bětku to je očividně také každý rok slavnostní událost, nejenom pro mne.
,,To ano, ale nejsem si jistá jejich detaily, můžeš mi prosím pomoct je lépe a přesněji vidět?"
,,Jistě, tak se podívej!" Řekla Bětka a ukázala rukou nahoru do koruny.
Podívala jsem se nahoru a najednou jsem víly viděla úplně přesně. Se všemi detaily a už jsem dokázala nakreslit i ty zvláštní korunky, co měly na hlavě. Nebyly to korunky, ale bílé okvětní lístky, stejné jako byly květy myrobalánu.




Víly u květů Slivoně myrobalánu (špendlíku)


A tak jsem se je pokusila nakreslit. Postupně jsem pak základní nákres dotvořila doma a dodala kvítkům trošku růžové barvičky aby byl obrázek výraznější, ale slivoň ve skutečnosti kvete čistě bíle. Každá víla se částečně ztrácí v bílé záři, ale to nedokážu nakreslit.

Vím, že to není mistrovské dílo, ale je to můj klasický styl. Kreslila jsem volně pro relax a od oka. Tak doufám, že se žádný ,,profesionální umělec" nad mými vílami nebude pohoršovat. :)




© Alue K. Loskotová, www.Aluska.org
Líbí se vám tento článek? Napište mi svůj názor do diskuze a nezapomeňte ho sdílet se svými přáteli. Děkuji!


 


Komentáře

1 Katie Katie | 25. dubna 2018 v 9:56 | Reagovat

Krásné čtení i obrázek  :-) Toto mi tu chybí. Něco takto pozitivního  ;-)

2 Verča Verča | 25. dubna 2018 v 11:48 | Reagovat

já moc ráda chodím na tvé starší, i hodně staré články - a ty články s přírodními bytostmi přímo miluju...akorát jsem zmatená  - tenhle článek jsi psala teď, nebo je to z archivu?..na obrázku je sice 2018..ale teď nevím...

3 Lulu Lulu | 25. dubna 2018 v 15:04 | Reagovat

Kreslenie pre relax poznám.Aspoň ja kreslím tak z ľahka a potom zistím, že je to veľmi pekné.Tie víly sú krásne a z obrázka na človeka vyžaruje konštruktíva energia.A súhlasím s Katie - niečo také mi tu chýbalo.

4 kalia kalia | 25. dubna 2018 v 15:06 | Reagovat

krásný článek!

5 Mary Mary | 25. dubna 2018 v 15:45 | Reagovat

Moc hezké! Rozhovory s přírodními bytostmi mi chyběly.

6 Peta Peta | Web | 25. dubna 2018 v 15:56 | Reagovat

Tohle mám rád.
Bydlím na zahradě kde toho teď hodně kvete, ale víly jsem ješte něviděl. Ani se mi nechce moc jezdit se sekačkou protože se obávám, že to těm různým bytostem možná vadí.

7 Alue Alue | 25. dubna 2018 v 16:34 | Reagovat

[2]:  Nechápu, proč by měl být z archivu? To tady ani nejde udělat, že by starý článek šel na titulku.

8 Ježovka Ježovka | 25. dubna 2018 v 17:36 | Reagovat

Moc krásný článek :-) Já se těším až se konečně přestěhujeme a začnu si taky do domu zvát přírodní bytosti, je to totiž stavba v přírodě u lesa(žádný wifi signál v dosahu, yey). Ty energie jsou pak den ode dne krásnější. Ale určitě se spřátelíme i tak, jelikož se těším na velkou zahradu a horké letní dny, které nejspíš strávím celé tam a budu s nimi rozmlouvat. Jinak ten obrázek je krásný, jako vždy od tebe. :-) Stejně ale pořád nejvíc miluju tu kresbu tebe a Laureje, to je má nejoblíbenější.

Líbí se mi, jak ty v klidu vidíš víly a duchy stromů a já mám radost jen z toho, že venku vidím líp pránu :-D  :-D

9 fluttershine fluttershine | 25. dubna 2018 v 18:03 | Reagovat

Tohle mi rozzářilo den :-)

10 Verča Verča | 25. dubna 2018 v 19:53 | Reagovat

[7]:aha..

11 Vlastimila Vlastimila | E-mail | 25. dubna 2018 v 22:39 | Reagovat

Aluško, také mi už bylo smutno po takovém zážitku - něžném jako voňavý kvítek, plný citu a porozumění přírodě a jejích ochráncům. Děkuji !!!

12 carnelian carnelian | 26. dubna 2018 v 12:37 | Reagovat

Krásný a milý článek :) Já jsem letos po přečtení knížky Chlapec, který viděl pravdu, konečně přestala pochybovat o přírodních bytostech a jejich existenci. Zatím je nevidím, ale nějak cítím. Objevila jsem loni na podzim jeden strom, který jsme jakoby "adoptovali" a přestože není extra krásný, nějak si mě přitáhl a když ho obejmu, tak cítím neuvěřitelný mír a klid. Tak snad jednou taky budu mluvit i s jeho dévou. :)

13 Dave Dave | E-mail | 28. dubna 2018 v 8:18 | Reagovat

Moc peknej clanek, taky si myslim, ze by takovejch mohlo byt vic :-)

14 Milan Milan | E-mail | 29. dubna 2018 v 9:41 | Reagovat

Krásný článek, děkuji.  Pokud má rád někdo andělé, vím o jedné slečně Ivance v Podebradech na namesti Jiriho z Podebrad,která maluje obrazy andělů podle dotyčného člověka.....nádhera! Doporučuji všem,  škoda že sem nemohu pár andělů které namalovala dát....

15 Marcela Marcela | E-mail | 29. dubna 2018 v 18:03 | Reagovat

Když duše cítí spojení s přírodou, je to ta nejkrásnější chvíle. Pocit klidu a harmonie :-)
Dokážu si představit, jak ti bylo dobře. Třeba jednou víly také uvidím, i když mi stačí je jen cítit, protože i to je moc krásný :-)
Pěkný příběh a malovaný obrázek je krásný ;-)

16 Príroda Príroda | 16. května 2018 v 17:58 | Reagovat

Viem, nehodí sa to k článku.Morské panny sú deštruktívne alebo konštruktívne?Pretože som pozerala dokument a tam boli označené skôr ako zlé.Mne sa zdajú ako milé prírodné bytosti.Možno si ich poplietli so sirénami, ale hovorili o morských pannách :-? .

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama