Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 15.7.

Komentáře

1 Ježovka Ježovka | 3. července 2018 v 5:25 | Reagovat

... Jo poslání, to řeším už dlouho. Svoje poslání duše momentálně vidím v jediném - být s člověkem, který je tisíce kilometrů ode mě a dohromady by nás mohl dát fakt jen zázrak(ono by mi to smysl celé dávalo, podle toho, co jsem říkala odmala, o tom jak chci žít a tak, ale tohle je prostě něco, co nemůže být pravda. Přeci nemůžu takhle předvídat vlastní osud), jelikož je to naprosto nereálný(i z věkových důvodů, bohužel). Jakože si to nepřipouštím, ale jen co tomu dám v hlavě trochu prostor(hudba stačí), srdce začne řvát a bere si kontrolu nad myslí, která se mu nakonec vždycky poddá. Což je děs, když se chcete věnovat někomu jinému a snažíte se o to, ale ono to nejde, jelikož vás srdce a nějaký podivný hlas v hlavě(no tááák, mrkni na net, třeba tam o něm něco zajímavého najdeš) od začátku postrkují k někomu, kdo vůbec není ve vašem poli působnosti. Je to poměrně velké utrpení. Znamení mi asi přišlo dost(i jedno naprosto strašné a drastické, málem jsem to nerozdýchala... Stručně řečeno mám s tímto člověkem spojené jedno určité číslo. Na tento datum jsem si k sobě vzala malé kotě a strašně si ho zamilovala, už jen proto, že mi předtím zemřel milovaný kocour. No, tak jsem kotě milovala a byla s ním šťastná a ono poté, o měsíc později, na ten samý datum zemřelo. A ještě jsem ten viděla napsanou přezdívku, kterou pro tohoto člověka mám a symbol, který s ním mám spojený, obojí v jedné místnosti. Takže jestli tohle není znamení, tak já jsem jsem blázen. Fakt lituju toho, že jsem chtěla po Vesmíru nějaké drastické a „do očí bijící“ znamení. Jestli sem duše toho kocourka přišla pro tohle, gratuluju, trefila se, málem mě to tehdy zničilo - jo, miluju kočky), ale věřte jim, když si nejste ani jistí co je znamení a co už vaše vyšinutost. Tak se už dlouho přemlouvám, že to snad časem přejde a snažím se uklidňovat větou „co má být, to bude“. Tak nevím, možná je to nějaký psychický blok v hlavě a tak nějak si nechci připouštět, beztak to není moje srdce, jsem jen prostě až moc zainteresovaná ve svojí hlavě a jestli to srdce je, tak fakt hodilo svoje city na nesprávnýho chlápka, tohle musí být omyl. Nejhorší je, že s tím nemůžu nic dělat a čím víc to neustále rozebírám v hlavě, tím víc sloní problém to je a tím víc to bolí. Jak mám věřit budoucnosti v mlze? Je fakt těžký věřit, že se srdce někdy dočká, když jde o těžce nereálnou věc a já můžu jen čekat a věřit, že existuje něco, co mě povede - i když v tyhle věci věřím, logika se mi v hlavě jaksi vysmívá. To by to ty duše musely mít naplánovaný tak 30 let dopředu, copak je tohle možný... Není, jelikož každá duše si plánuje co bude, když přichází na svět, jak by to asi udělali. Podívali jste se někdy někomu do očí a chtělo se vám brečet, protože tohohle člověk znáte? Že znáte jeho oči, jeho duši? A nějakým způsobem víte, že on zná váš? A nemáte tušení, proč ho máte tak rádi, proč se při pohledu na něj cítíte tak „doma“, cítíte své vlastní srdce a štve vás to, protože to nedává smysl? Máte pocit, že ten člověk září úplně stejnou energií, že „mluví vaší řečí“? Jo, to je ono. O tom tu mluvím. Asi je to láska. Ne asi... Zamilovanost u mě vypadá úplně jinak, tohle je něco fakt jinýho, úplně se mi to nabouralo do srdce a zůstalo to tam jako střep. Uznávám, tenhle muž mě svou (ne)přítomností někam posunul, nebyla bych bez něj tak, kde jsem. Ale pořád ten střep nějak ne a ne vypadnout. Třeba je to normální. Nechceme si připustit, že už nikdy neobejmeme ty, které milujeme a neumíme se jich pustit. Každopádně všem přeju, abych se jim něco takovýho stalo s někým, koho mají na dosah. Každopádně „skrze“ tohohle člověka se dokážu skvěle vědomě napojit „nahoru“. Fakt to jde, úplně samo a můžu to ovládat, cítím potom srdcem a mohla bych skrze to srdce napsat romány a je to úplně jiné, než když píšu hlavou. Díky tomuhle člověku jsem přišla na věci, které prostě člověk dokáže „vymyslet“ jen srdcem. Nevím, co by nastalo, kdybychom byli spolu. Mám pocit, že i pro něj by to bylo něco velmi podobného - ale asi jsem jen starý mladý blázen. beztak by šel, přehlédl a netušil dál. Jsem starý mladý blázen, když mému srdci denně chybí někdo, kdo momentálně ani netuší, že vůbec existuju. Dřív jsem nic takového neznala, tohle bylo jako nálet do čelního skla, doteď jsem se nevzpamatovala. Kdyby takový byl každý vztah, vyhýbám se radši v rámci vlastního zdraví všem chlapům obloukem. Což no, ono to časem přejde, chce to trochu míň snít a nepoddávat se tolik emocím. Věřím, že tohle třeba časem přejde, musím tomu věřit. Ovšem jak přestat chtít, toť záhada. Asi je ve mně holt pořád velký kus puberťačky, ale nezazlívám si to. Každý se vyvíjí jinak rychle. Ještě, že mi na tyhle „chybící nálady“ pomáhá můj velký, chlupatý, mazlivý, hřejivý pes. Co bych si bez něj počala, to je taky zhmotněný spirituální průvodce, tím jsem si jistá.

Docela by to vystihovala nová písnička od S. Gomez „Back To You“

Jo, potřebovala jsem to někde napsat(s kým o tom asi tak mám mluvit, fakt nikdo takový není a eventuelně rodiče? Už znovu nechci slyšet „ale když on je tisíce kilometrů daleko“... Já vím! Ale srdce si zapomnělo všimnout, promiň mami). Už dám pokoj. Někdo, kdo zažil něco podobného? Ne, že bych to někomu přála.

„Člověk existuje na více planetách a to co vidíme zde, je pouze tady, je to naše ,,specialita". ,,Temnota", pokud je míněna jako prvotní primární zlo, není lidská. Člověk je zlu naučen, ale od své přirozenosti zlý není. Mnoho lidí věří tomu že jsou uvnitř zlí, nebo že někdo jiný je zlý, když se tak chová, ale všechno jsou to naučené parazitické programy. Je-li člověk zlý, pak není sám sebou, ale žije v zajetí těchto programů.“ - To je moc hezky řečeno, pokud si teda můžu dovolit to soudit. Co si pamatuju z dětství, kdy jsem nějakou dobu byla zhrzené naštvané malé dítě, co mělo potřebu ubližovat ostatním kvůli vlastní bolesti, můžu poslední větu doslova odkývat a podepsat se pod ní. Pravda. Sem tam si vzpomenu na to, že se tebe, Alušky, systém chtěl zbavit, zrovna dneska dvakrát, netuším proč... Děsná představa(a to nevlezdoprdelkuju), zase by bylo na světě o něco smutněji.

Mimo jiné jsem si teď z nějakého důvodu vzpomněla na poslední čtecí kávu - našla jsem v ní hrozně pěkná maličká písmena a čísílka, bylo jich tam fakt spoustu. A taky velkou jitrnici :-D Doufám, že ta písmena a čísla identifikují nějaké lidi a data, jelikož jinak fakt netuším. Ale nic takového jsem nikdy dřív neviděla, přišlo mi to od K. Duchů Vesmíru jako moc pěkný dárek. Mimochodem jsem tam našla taky Ameriku(tvar kontinentu)což je pro mě poměrně fascinující úkaz. Jak říkám, přeci nemůžu dalece předvídat vlastní osud. (ev. zde, kdyby to někdo chtěl vidět. Ale myslím, že si tu většina lidí dělala čtecí kávu alespoň jednou, tak jste třeba něco podobného objevili taky. A mimochodem ne, nedávám to sem proto, že si to neumím přečíst a chci čtení zadara. Tak vypočítavá nejsem, když, tak bych zkusila za peníze uprosit Alušku, i když říkala, že to nedělá :D každopádně tenhle hrneček je na přečtení poměrně jednoduchý, alespoň myslím. Prostě mi přijde docela zajímavý -http://jyxo.info/uploads/CD/cdc7baf0344fe1390476483dbe5c877d22120df4.jpg )

Jo a ohledně toho psacího písma to mám naprosto stejně. Taky jsme na druhém stupni základky byli vykulení, že si můžeme psát jak chcem. Zrovna ve psaní by se podle mě dítěti měla nechat svoboda, když už písmenka umí, tak ať si je píše jaká chce. Pořád se někdo musí snažit ty dospívající omezovat, což je přesně důvod, proč pak rebelují. Není se čemu divit(fajn, to jsem s těma písmenkama zašla trochu daleko :-D ).

Holt zvykejte si. Ježovka nepíše komentáře, ona píše rovnou slohovky(což si neuvědomuje dokud nedopíše:)))). Ale tak když už jí nenapadá žádná pořádná otázka do dotazníku...

2 Lin Lin | 3. července 2018 v 6:07 | Reagovat

1. Co se týče pera, tak nám říkávali, že je ekologičtější. A to byl asi hlavní důvod, proč jsme jím aspoň chvíli museli psát.

2. a 3. Nemyslím si, že existuje jediná správná cesta. I to, že člověk místo záchrany pralesa zůstane s rodinou, mu může dát nějaké bohaté zkušenosti a poznání. A jakou má vlastně běžný člověk šanci pochopit nějaká zmamení, když o tom třeba v životě neslyšel? Nebo když na ně jednoduše nevěří? Když si třeba myslí, že mrtvý pták, je prostě mrtvý pták a kočka přes cestu, je prostě kočka, která se právě rozhodla přejít cestu? Skoro nulovou. Tak jak může být něco špatně, když nás takhle vesmír stvořil, každého jedinečně, s unikátním myšlením? Zlo taky pochází z vesmíru, stejně jako rozdílné způsoby myšlení a individuální postoje k světu. Je to přirozené. A pokud se mi rozhodneš oponovat tím (nic ve zlém), že tu někdo je, aby pomohl zachránit planetu... Planeta by se zachránila nejlíp, kdyby nás všechny setřásla pryč a zregenerovala se. Takže i vesmír je svým způsobem proti sobě, když nás sem vůbec vpustil. Proč se něco tak dokonalého, jako je vesmír, rozhodně ničit námi svou planetu? A proč existují ''ty špatné'' životní cesty, typu rodina místo záchrana pralesa? Jak můžeš určit, že je ta cesta špatná? Každý potřebuje určité životní zkušenosti a podvědomě si vybírá tu, kterou přesně potřebuje.

3 aston aston | E-mail | Web | 3. července 2018 v 8:42 | Reagovat

Tento dotazník je poklad :D! A opět děkuji za takové detailní zodpovězení mých otázek O_O ! Taky bych dětem nenutil později psací písmo, když jim vyhovuje něco jiného. A to srovnání s pralesem je super :). Je legrační, že zbývající otázky jsou pro mě velice aktuální, protože s tím pěstováním toho chlapovitého chlapa jsem měl, pravda, jsem měl vždycky problém. Nikdy se mi nechtělo prát se s někým, hrát fotbal, dělat nebezpečné věci jako parkour a podobně, ale měl jsem i strach chodit do sebeobranných kurzů a teď se mi ta potřebná odolnost, statnost, no zkrátka jak to má být, pěstuje strašně blbě a pomalu. Upřímně ani do té doby možná nechci poznat žádnou dívku, protože bych pro ni ani nedokázal být taková opora, 60 kilové tintítko ji neubrání před 90kg hnusným ožralou, co by ji obtěžoval.

Mám pocit, jako bys tento dotazník psala mi na míru :-D !!!!

4 Alue Alue | 3. července 2018 v 9:32 | Reagovat

[3]:  No tak já ho přeperu a ty mezitím můžeš utíkat :D

Ne ale teď vážně. Zkus ,,posilovnu". Cvičit, přibrat, dělat HIIT. Jde o to, že vysokou zátěží začneš vyplavovat víc testoteronu, a to tě změní. Já jsem v posilovacím období taky jiná, testosteron s člověkem mlátí pěkně, i když je to ženská. Když to přeženu, skoro se nepoznávám. A na budování svalové hmoty můžu doporučit Sunwarrior classic chocolate, je sice drahej, ale guuut. Když je člověk korbič, tak se začne jinak tělesně cítít a od toho pocitu jdou další věci. Fakt by ti to mohlo udělat moc dobře.

5 Verča Verča | 3. července 2018 v 9:56 | Reagovat

tohle je snad nejhezčí dotazník, co jsem tu četla...nádherné, děkuji!
Aluško byl by možný článek o znameních?
Vím že je to individuální, ale i tak bych si o  tom moc ráda přečetla!
Mám hodně zážitků, které znamení potvrzují. Odpověď na první dotaz me tedy nesmírně zaujala. Prosím, nechtěla by jsi napsat jaksi orientační body typů znamení, která jsi třeba zažila? Moc děkuji!

6 romča romča | E-mail | 3. července 2018 v 10:26 | Reagovat

[1]: Ahoj Ježovko :) Ja proste musím reagovať. Stalo sa mi niečo podobné ako tebe, ale ja som toho človeka mala na dosah. Bol medi nami zásadný vekový rozdiel a narozdiel od toho tvojho on veľmi dobre vedel čo k nemu cítim. "Vyliečila"som sa asi po štyroch rokoch keď som začala chodiť s už bývalým priateľom. Teraz mám niekoho iného, som s ním rada a tam toho som nevidela 9 rokov. Mám pocit že čo oči nevidia srdce nebolí ale keby sa náhodou stalo že ho stretnem absolutne vôbec neviem predvídať svoju reakciu. Ja len aby si vedela a verila že sa to stáva kdekomu :) Podľa mňa ťa to prejde, daj tomu čas :)

Pokiaľ ide o písané písmo tak to už by ste po mne asi chceli moc :D Od strednej píšem tlačeným a neni sily čo by mi to mohla zakázať ;) Inak Alue, ty máš slovo "celkem" a ja mám slovné spojenie "ahoj mami" keď si chcem precvičiť písané písmo :D

7 Alue Alue | 3. července 2018 v 10:52 | Reagovat

[5]:  Je to popsané v knize Anděl strážný.

8 Danny Danny | 3. července 2018 v 12:01 | Reagovat

To jsem nikdy nechápala, že jsme museli psát inkoustovým perem. Stejně hlavně kluci ze třídy psali hrozně a bylo jedno čím. Navíc se muselo hlídat, jestli máš náhradní bombičku, kdyby ti jedna došla, většina děcek byla upatlaných, roztíralo se to...
Nebo psaní psacím. No a co, že píšu tiskacím. Stejně psacím většina lidí nepíše. Já píšu třeba tak, že půlku slova mám tiskacím a druhou půlku psacím. A přečíst to jde.I když moje písmenka se rozhodně nepodobají těm ze cvičebnic.
Moje spolužačka se jednou chudinka rozbečela, když jsme se učili psát jakési písmeno. Že ona to neumí a nezvládne to. Nevim co je na tom, když to napíše podle sebe a nebude to přesně podle vzoru. Místo toho se to hrotí a stejně je to děcku dál v životě na prd a akorát se kvůli tomu stresuje.

K těm znamením - já je teda neumím nějak dobře rozpoznávat, ale když se dívám do minulosti, staly se mi věci, před kterýma jsem znamení dostala. Třeba jsem jela do Brna, abych si tam vyzkoušela jednu brigádu. Bus mi ale ujel, a protože v té době jsem neměla o znameních ani páru, nevykašlala jsem se na to, ale zavolala tam, že přijedu jindy. Podruhé už jsem tam dojela a stejně jsem toho litovala, protože ta práce byla hrozná a stejně jsem ji nevzala.

Taky se mi stalo, že jsem jednu dobu vídala na zemi ležet mrtvé ptáky. V té době jsem netušila, co by to mohlo znamenat, a pak o pár týdnů pozděj mě začaly strašně bolet zuby a několikrát jsem musela jít k zubařce a trvalo, než se našla příčina proč to bolí. Takže teď si říkám, že ti mrtví ptáčci byli znamení problémů se zubama.

Jindy jsem zase jela na zkoušku, ze které jsem měla strašný strach, protože učitel byl nevypočitatelný a neměli jsme skoro žádné učební materiály a ten předmět byl otravný. A jak jsem jela busem, zaslechla jsem hrát jednu z mých oblíbených písniček (podotýkám, že tu písničku nehrají v rádiích často - skoro vůbec), tak jsem si říkala, to je znamení, že ta zkouška dopadne dobře, budu v klidu. Stejně jsem se stresovala dál, ale uklidňovala jsem se, že to fakt dopadne dobře. No a zkoušku jsem dala, protože učitel měl v ten den dobrou náladu (+ měla jsem dobrou otázku). Děcka, co k němu šly na zkoušku další týden, povyhazoval, protože byl zrovna nějaký mrzutý a protivný. Takže toto byl jeden z mála případů, když jsem znamení poznala.

9 A A | 3. července 2018 v 13:31 | Reagovat

Zde tvrdíš že človek není od přirozenosti zlý ale jinde si zas psala že charakter člověka je daný od narození a že změnit se nedá. Tak jak to tedy je?

10 A A | 3. července 2018 v 13:36 | Reagovat

A jinak čtvrtá otázka je moc dobře napsaná, konečně někdo kdo to vidí stejně.

11 Alue Alue | 3. července 2018 v 13:53 | Reagovat

[9]:  Noa to se vzájemně nějak vylučuje? Charakter, nebo povahu, nebo způsob reakcí, máme každý individuální.

12 Andi Andi | 3. července 2018 v 15:54 | Reagovat

Děkuji za odpověď na otázku č. 3. Tak jsem to proštudovala, ale spíš z toho vznikly další otázky :D jak je možné, že v předchozích cyklech jsme prohráli, nikdo nám nepomáhal? Žádní jiní lidé odjinud, najednou nám teče do bot a máme na mále, tak se lidstvo rozhodlo nám podat ruku.
Proč to neudělali už předtím?

13 hanka hanka | 3. července 2018 v 16:06 | Reagovat

[1]: Ahoj Ježovko:) díky za tvůj příspěvek. Vztahy a setkání s „tím pravým“ jsou po mě taky hodně osudové. Nejsilnější to bylo s mým současným přítelem. Setkali jsme se poprvé v době, kdy jsem byla šťastně zadaná a nic mi nechybělo, stačil jeden pohled do očí a ten moment mi převrátil život na ruby. Nebudu vypisovat jak jsem to prožívala ale bylo tak nepravděpodobné, že my dva bychom někdy mohli být spolu, že jsem svoji reakci začala chápat spíš jako poblázněnost která přejde. Pak jsem se snažila na to zapomenout, nechat být, částečně se to dařilo. A po čtyřech letech jsme spolu začali chodit :) fakt nepravděpodobné, nikdo tomu vztahu nevěřil. Ale my jedeme dál a je to už pár let. Pravda, že teďka už to není tak pohádkové jako na začátku, dokonce naopak, jsme oba velmi odlišní a v mnohém si nerozumíme, ale člověk ne vždy dostane přesně to co chce. Taky se hodně měníme, vyvíjíme, on už není tím kým byl, když jsem ho poznala a i já se hodně měním jako osobnost a částečně měním směr (to vím i díky předpovědi palmových listů, jsou věci které jsem záměrně neudělala protože s nimi nesouzním a nechci je v budoucnu řešit). Řekla bych že teďka je to „normální“ vztah co běžně lidi mívají, ačkoli na začátku to bylo fakt neskutečné a kamarádky i rodina mi říkali ať neblázním že takový vztah nemá šanci. Je to hrozně individuální a člověk nikdy neví, kam a jak cesta povede. Nejnáročnější bylo, že jsem byla ve vztahu s někým jiným a zároveň myslela na toho druhého. Ale řekla jsem si že z toho vytěžím co nejvíc a nechala jsem se inspirovat těmi city, v té době jsem hodně psala, přetavila jsem to do něčeho hodnotného, takže i kdybychom spolu neměli vztah tak to byla významná zkušenost která mě obohatila, jakoby vyživila zevnitř.

Smutné je, když vztah takzvaně „zevšední“ to znamená když zapomenete na lásku a tu prvotní jiskru a přestanete o ni usilovat – a tady musím říct, že na to já nevěřím, vím že to jde udržet a že to je to, proč vztahy vznikají, jenže lidi jsou naučení že láska vyprchá a nechtějí s tím nic dělat. Pro mě je láska hloubka a budování jakéhosi vlákna nebo sítě mezi námi, ale tomu málokdo rozumí. Zatím se mi to v žádném vztahu nepodařilo dlouhodobě, protože v tom prvním jsme začali být energeticky hodně odlišní a já se začala uzavírat, a v tom současném jsem bohužel ta jediná z nás dvou, kdo věří, že hloubka je podstatou vztahu, ten druhý o tom nechce slyšet a říká že vztah je účelová záležitost a je normální že láska vyšumí. Což mě bolí, ale nic s tím nenadělám. Takže pointa toho všeho, jak to vnímám já, je, že když láska přijde, nebo okouzlení nebo zamilovanost, tak je to pro nás, pro náš růst a inspiraci, využij toho a nech se tím vyživit… někdy z toho je něco víc, někdy ne. A ve finále vždycky záleží na nás jako jednotlivci, jen svůj život máme, ne toho druhého. Podle mě není úplně možné, aby si dva lidi v páru na sto procent ve všem sedli, ten druhý pravděpodobně nenaplní zcela vaše očekávání, ale je tady pro vás, pro váš růst, za ten jediný jste zodpovědní. Pro mě jsou vztahy lekce dodržování vlastních hranic a respektování toho druhého. Zní to teda dost neromanticky :) a pravda je že každý vztah má jiné poslání a je jedinečný.

14 Zuzana Zuzana | 3. července 2018 v 16:27 | Reagovat

Ahojte, napadlo mi napisat to sem - o par dni zacina European Rainbow Gathering, tento rok v Polsku, cize kusok od CR/SR. Zaciatok aj koniec sa kryju s novom.
Mozno ste uz o tom poculi - ak nie, viac info je na nete (vseobecnych aj konkretnejsich, miesto seed campu je uz zname).
Bola som v roku 2012, chystam sa znova, prijemna akcia.

15 A A | 3. července 2018 v 17:11 | Reagovat

[11]: No jen ono to tam bylo napsáno v takovém smyslu jako "když je někdo hajzlík od mala, tak mu to zůstane". Já třeba znám hodně dětí co ještě neumějí ani mluvit ale umí si zmanipulovat dospělé aby dostali to co chtějí.

16 Ježovka Ježovka | 3. července 2018 v 18:58 | Reagovat

[6]: Ahoj Romčo, děkuji moc za reakci :) Taky doufám, že to časem přejde. Vždyť takhle nejde normálně žít. Jak říkáš je asi jediná možnost, že mě to přejde po čase chození s někým jiným... Jinak si to ani neumím moc představit(jsem navíc typ, který nedokáže žít moc dlouho sám). Nebo možná tak leda odjet do ciziny a začít úplně nový život, to by to třeba člověk přešlo, ale to málokdo může i když by třeba rád. Aspoň nejsem jediný mimozemšťan na planetě který na něco takového kdy trpěl nebo trpí. Fakt není moc příjemný muset se dohadovat s vlastním srdcem/duší a snažit se myslet v „rámci dostupné reality“. Kdokoliv si něčím takovým prošel, řekla bych, že se mu rozšířil a prohloubil význam slova bolest... Mně teda rozhodně.

17 Alue Alue | 3. července 2018 v 19:29 | Reagovat

[15]:  No jistě, ale to dítě, když se narodí, tak už má něco za sebou ... a má nějaké základní kody, na kterých už jede. Po rodičích a po matce hlavně.
Já si z dělohy pamatuju i několik hádek, takže fakt to není tak, že se narodíš s čistou hlavou bez zkušenosti, nebo přesvědčení. A zkušenosti předků se zapisují i do genetického kodu.

18 :) :) | 3. července 2018 v 19:33 | Reagovat

[2]: naprosty souhlas! 👌🙏

19 hanka hanka | 3. července 2018 v 20:01 | Reagovat

[3]: díky za upřímnost a držím moc palce! To cvičení je fakt super, taky doporučuju zkusit. Mění to psychiku i tělo:) a ještě mě napadlo, nedávno jsme se o tom doma bavili a myslela jsem si že to je jasná věc ale asi není - na mě vždycky působí jako magnet když chlap dělá v životě něco co miluje, pro co je nadšený a v čem je dobrý. Když tím žije. To tvoří jeho charisma, sebejistotu a je to neodolatelné! :) Potom nevadí ani drobná vada na kráse (nebo že není namakaný borec) protože to kouzlo osobnosti má mocně navrch.

20 romča romča | E-mail | 3. července 2018 v 20:22 | Reagovat

[16]: "Kdokoliv si něčím takovým prošel, řekla bych, že se mu rozšířil a prohloubil význam slova bolest..." s tým súhlasím, ešte teraz si vybavujem tú bolesť, na to sa zabudnúť nedá. Ale žijem a som šťastná a to je to čo určite na 1000% raz dosiahneš a dokážeš aj ty, ja ti verím :-)

21 Tereza Tereza | 3. července 2018 v 20:45 | Reagovat

Dneska super dotazník, sednul mi, jak se říká, jako p*del na hrnec :D Kromě první otázky jsem nad vším už někdy přemýšlela, takže děkuju, Aluš, jako vždy paráda :-)

22 Peace Peace | 3. července 2018 v 20:49 | Reagovat

[1]: Nečetl jsem to teda celé, to se přiznám, ale smyslem života být s nějakým člověkem? Stejně to píšete v dalších komentářích... Jako beru, že mít láskyplný vztah je hodně důležité, ale že by to mělo být smyslem života a ještě to říkají lidé co navštěvují tento web, tudíž by se dalo očekávat, že přemýšlí trošku "vědoměji". Jen napíšu svůj názor, že spíš jste obětí nějakého programu než že by to byl smysl života.

23 Peace Peace | 3. července 2018 v 20:53 | Reagovat

Jinak dotaz do dotazníku: Předpokládal jsem, že pravotočivé je konstruktivní a tudíž určitě minimálně rostliny by se dle toho "chovaly". Jaké bylo moje překvapení, že na zahradě snad všechny fazole se obmotávají levotočivě. Jednu jsem zkoušel i "naučit" správnému směru ale druhý den si to zas dělala levotočivě.
Pro ujištění že myslíme ten samý směr - pokud bych vedle fazole položil hodinky, tak fazol jde od země nahoru proti směru hodinových ručiček.

24 tauri tauri | 3. července 2018 v 22:00 | Reagovat

Nesouhlasim s otázkou číslo 4.
Mnoho žen se asi dotknu, ale pokud je žena křehká, má se naučit i mužské energii. A to, že muž hledá nějakou "princeznu" slyšim málo, většina žen chce jen prince, který se o ně postará. Mam plno kamarádů, co chce normální holku, ale ne princeznu, proč chtějí asi ženy prince, který se o ně postará? Protože jsou slabé a touží být obdivovány, touží být v davu, někdo o koho se opřou kdykoli.Kdo bude žít jak v pohádce, kdo jen bere a dává minimum.  Zkrátka vše pramení jen z obětí a sebelítosti. Pokud hledá prince, věří, že je chudinka, co nic nedokáže. Tak většinou ovládá chlapa a chlap se zas nechá, protože je slabý rozumem a podporuje jen sebelítost ženy. Ve výsledku muž je silnější, žena ještě větší chudinka. Jen se dívky podívejte kolem, kolik holek kouří, kolik holek nemá svůj rozum, nechá se ovládat kamarádkama, mít kupu dětí, který zlobí.Kolik holek má velkou nedváhu jen proto, že skoro nic nedělají a tloustnou. Čekají na to, až jim princ připraví povoz a nechají se zadarmo svézt. Proč jsou tlusté? Protože nemají vitálního ducha, jsou rozkydlé a zabírají prostor druhým, protože si myslí, že se z nich každý zvencne. Nezapomeňte, že v druhém podporujete jen to, v co sám věří že je a jste s ním právě proto. A že když nic nedáváte, je to nefér. A když za Vás někdo něco stále dělá, místo Vás, okrádá Vás o znalosti, jak to udělat. Já vím, je pěkné, když za nás dřou druzí, ale sami pak nic moc neumíme.
Proto nedělejte druhým to, co byste sami nechtěli, aby se na Vás druzí dopouštěli. Mějte se rádi, protože si přitahujete zas jen to, co chcete, aby se na Vás dopouštěli druzí. Protože když se nemáte rádi, věříte, že Vám druzí můžou ubližovat. Vše, co musíme všichni najít je svůj střed. Sřed, kde všechno pramení z nás a nehledáme to kolem. Protože co hledáme kolem nás jen oslabuje. Hledáme to v druhém, namísto v sobě. Až to v sobě najdeme,(a že to tam je, jen věřit) nemusíte to hledat, ale budete tím.Holky, věřte, že vše musí být vzajemné. Jak pokora, úcta, něha, věrnost, lichotky..to vše chce jak muž i žena, neexistují na to tabulky a většinou jen čtu, co chtějí ženy, co zas muži. Holky, všichni toužíme být milováni. Jenže doba je zvrhlá, z žen se stávají muži a z chlapů nevim co divnýho, už to nejsou ani ženský, ale divný stvoření mezi tim. Vše se jen snaží vyvážit dalším extrémem.
všichni jsme nějaký citlivky, není to slabost, proto se holky nezbrojte brněním, aby Vám někdo neublížil a muži, buďte zase chlapama, co si stojí za svým.Nemusíme nikomu nic dokazovat, jaký máme svaly. Proč dokazovat? Protože když musíme někomu něco dokazovat, jen ponižujem sami sebe, děláme ze sebe cvičené opičky.  Buď v to věři, nebo ne..
Buď nás přijímá, jací jsme, nebo ať jde dál.
Všichni v sobě musí mít +- vyváženou energii jak mužskou, tak ženskou(jang-jin))
A že tu má žena poslání? hehe...
Každý do puntíku tu má poslání, ať je to žena, nebo muž. Jen žena má míň mužské energie, proto je citlivější, ale slabší a muž více agresivní a silnější,  přes kterou má hradby a citlivost je pro něho spíš slabost. Je to jako mince, rub-líc. Co je pro chlapa slabost, je pro ženu síla, co je síla, je slabost. proto stojme na hraně mince, kde je vyváženost. Je to jako rozum a cit. Co je víc? Nic..Láska be rozumu stojí za h*** asi jako rozum bez lásky..Už to chápete, že vše má mít rovnováhu? Že jeden bez druhého nemůže být? Proto muž v sobě musí mít i dostatek ženské energie k porozumění a žena dostatek mužské k odvaze a síle, aby nebyla pořád na jednom místě? Takové ty kecy z časopisů..vybodněte se na to, co chce ten a co chce ta, naučte se vnímat sebe, učit se svýma chybama. Většina věcí jsou jen žvásty kolem..Taky nezapomínejte, že většinou, co se člověk naučí od společnosti, musí zapomenout a naučit se to, co ho naučí život a jeho srdce s rozumem, co poradí.
Hele i já nejsem dokonalý, protože dokonalost není a kdybych neudělal miliony chyb, tak tu nemam ani o čem psát, protože bych ani nechápal, co se o čem je řeč. Něco jinýho je si to někde přečíst a rozdávat rozumy a nebo si to zažít a vědět, co říkám.
Vzpomeňte si na větu z Matrixu.
Neo, Brzy pochopíš, že je rozdíl mezi tím znát cestu a jít po ní.
Až skutečně budete věřit sami sobě, nebudete muset číst nějaké články, jak na život, protože sami sobě budete učiteli, bez někoho závislé. Zatím hodně lidí čte ezoteriku a zapomíná na to, že už to vlastně taky ví, jen je to rychlejší to najít, než to v sobě objevit.. Mějte se hezky.

25 aston aston | E-mail | Web | 3. července 2018 v 22:00 | Reagovat

[4]: Nikam se utíkat nebude!!!! :D

Ne vážně, toto léto se přesně tohle snažím realizovat 8-) . Když to dělá takové věci s tebou, tak to sakra musí zabrat i na mě. Právě dopotřebovávám zásoby konopného proteinu, tak dám asi na tvoje doporučení :-D !

[17]: Pamatuju si, že jsi někdy dříve psala, že sis zapamatovala některé věci z dělohy, že to tam bylo červené a příjemné... Ale že i takové detaily O_O to je sloní paměť, panečku.

To mi připomíná, že můj šílený pradědeček (kterého jsem nikdy nepoznal) prý mou babičku jednou, když byla miminko, přidusil, protože mu někdo poradil, že si pak v životě vzpomene na detaily z dětství (tehdy prý řešil obrovské majetkové spory s komunisty tak asi doufal, že se z toho jeho dcera v dospělosti vysoudí). Nevím, jak mohl takovou odpornou a hnusnou věc udělat, ale mám pocit, že si babička vzpomíná na každý prd a co kde kdy jak kdo komu přesně doma, když byla malá, řekl 8-O . A vzpomněla si na takové věci ohledně toho majetkového sporu, že jí kancelář prezidenta republiky před chvílí doporučila, aby si zaplatila advokáta....

26 Ježovka Ježovka | 4. července 2018 v 0:49 | Reagovat

[17]: Z dělohy hádky? Upřímně ohledně těchhle období mě nepřestáváš překvapovat.

27 Gray Gray | 4. července 2018 v 9:23 | Reagovat

No, když je muži umožněno aby byl muž... ale ženě taky musí být umožněno, aby mohla být ženou. :-)

28 Choco Choco | 5. července 2018 v 16:20 | Reagovat

Ahoj, měli jsme s kamarádem debatu o Deja vu a napadlo nás... dá se to nějak prakticky využít? Nebo jen máš pocit, že jsi už danou situaci zažila řekneš si "Ah, deja vu" a tím to končí?

29 aston aston | E-mail | Web | 5. července 2018 v 20:48 | Reagovat
30 Ježovka Ježovka | 5. července 2018 v 21:09 | Reagovat

[22]: Že jsi to nepřečetl celé se vůbec nedivím. No, já to napsala trochu blbě, samozřejmě to nemyslím tak, že mým životním posláním je být s někým(na takové vztahy ani moc nevěřím, ale tak teoreticky si může duše na planetě naplánovat cokoliv, že), ale něco ve mně to aktuálně pokládá za vážně důležité(když mám být upřímná, taky se tomu snažím domluvit)a tak to beru jako součást poslání - no totiž s tímhle člověkem by to nebylo jen o vztahu, věnuje se jedné věci, které bych se chtěla věnovat moc taky a rozhodně by mě to někam posunulo. Jako že mám pocit že by mě to prostě mohlo někam pošoupnout a je to součást mého úkolu tady, který se vlastně vytyčuje na několik menších úkolů... Páni, co nenapíše mé upřímné vnitřní já, když jsem na Alušce. Škoda, že to vnímám jako jeden z mých úkolů, když se nejspíš nikdy nesetkáme, heh.

31 Tauri Tauri | 5. července 2018 v 23:43 | Reagovat

[22]:
Ahoj,ty víš,co je smyslem života?
Přiznam se,že o život se zajímám a doteď plnė nechápu smysl života.Čim víc se zajímám o život a lidi,tím míň chápu proč jsem vlastné tady.Je to takový chaos a zároveň pořádek,že stale tápu.Ale být sám?Život je od toho,mit to s kym prozivat,protoze laska a stesti se nasobi,kdyz je vic lidi.Mas spolecne zazitky.Nekaz si to tim,ze mas v hlave,ze budes sám.Zkratka se vyprdni na lidi,co za to nestoji a zkus nachazet ty,ktery za to stoji.Je plno lidi,co se chovaji jako idioti,ale takovy uz odmitam podporovat i ja,jelikoz se tak chteji chovat.Ze Jezovka nekoho chce,neni spatny.Jen to mas spatne nastaveny ty.Co je vlastne smysl zivota? Byt sam?Nesdilet s nekym muj zivot?
Ucit se?chapat nove veci?radovat se z malickosti?
Proc vlastne zít,kdyz stejne umremeProc chodit do prace,kdyz tam nechceme,nepotrebujem x veci,proc tohle vsechno,kdyz plno veci uvnitr vime,je  jsme sem prisli pochopit proc jsme to udelali.Abychom pochopili sled udalosti.
Ja sam nevim,proc jsme vlastne tady dole a hrajeme hru jmenem zivot..co je vlastne smyslem zivota..zjistovat,zda zijeme uvnitr dute zeme,kdo zabyl Kenedyho,kdo je vsechno reptilian?Ja s tim stejne nic nezmuzu.Vystrilet ty potvory nemuzu tak co je smyslem.Zit a proste to tu nejak davat?

32 sa sa | 6. července 2018 v 11:00 | Reagovat

[1]:Vím o čem mluvíš, mám s tím zkušenost.

33 v@v v@v | 6. července 2018 v 16:01 | Reagovat

K debatě 3-Je velmi slabě popsána,skoro vůbec.A pravdou je,že tady vládne strach.Nikde jinde není tak silný a velký.

34 Andi Andi | 6. července 2018 v 16:21 | Reagovat

Mám dotaz ohledně systému. Ještě na začátku roku docházelo ke spoustě systémových chyb, fakt že mnoha. teď je iluze jakoby pevnější, byl tedy systém restartován? Tak jako to ukázali na konci filmu Matrix 3? Souvisí to s Fifteenem?

35 Alue Alue | 6. července 2018 v 18:05 | Reagovat

[34]:  tyjo, já teda vůbec nemám dojem, že by těch chyb bylo méně... podle čeho to srovnáváš?

36 Ježovka Ježovka | 6. července 2018 v 18:15 | Reagovat

[31]: Jop, tak fajn komentář - dobré úvahy, díky za něj.

Až teď jsem si vzpomněla na to, co říkala Aluška: „Smyslem života je sám ŽIVOT.“ A vždycky, když nad tímhle přemýšlím, nakonec k tomu znovu a znovu dojdu, holt nad tím mávnu rukou, že je to pravda a jdu dál a tak pořád dokola a dokola... to neustálé myšlenkové bla bla bla člověka fakt umí ničit.

Tak si řikám, že mě vlastně otázka do dotazníku napadá: Kdy sis začala poprvé všímat, že mají lidé okolo(i ti cizí, prostě skoro všichni)tendenci svěřovat se ti se svými problémy?

37 Tauri Tauri | 6. července 2018 v 22:48 | Reagovat

[34]:
Nepříjde mi, že je iluze pevnější. Ba naopak, kdo se probudit chce, otevře mu to ještě víc oči, kdo ne, žije si dál.
Koukni na filmek: Virtuální hrozba
Je to na youtubku, sice v blbý kvalitě, ale dá se. Něco na způsob Matrixu.

38 Tauri Tauri | 6. července 2018 v 22:52 | Reagovat

[36]:
Ahoj, děkuju.

39 Andi Andi | 7. července 2018 v 13:32 | Reagovat

[35]: Srovnávám to pouze na základě osobní zkušenosti :).
Během podzimu a zimy se (mi?) pořád něco dělo, deja vu, lidé mi mizeli před očima! :D, viděla jsem stejné lidi dvakrát, všude najednou plno koček, mnohem více než bězně, jakoby se to tu zbláznilo, ... a pak přišlo to "restartování času" či co, o čemž psal t.m. a o čemž nemůže mluvit? Od té doby se mi zdá, že je větší  klid ... Semtam se něco zavlní, většinou stěny, ale jinak šecko cajk.
Proto mě zajímalo jestli to spolu nějak souvisí ... :)

40 Andi Andi | 7. července 2018 v 13:37 | Reagovat

[37]: Kouknu, už si to pouštím

41 Tauri Tauri | 7. července 2018 v 21:16 | Reagovat

[40]:
Tak co filmek? není to kdovíjakej biják, rozpočet udělá svoje, ale poslání tam je :)

42 Tauri Tauri | 7. července 2018 v 21:32 | Reagovat

[39]:
Jde zas o to, co člověk chce vidět, si přitáhne, spíš mě přijde, že jsme ve stavu:
"Program Smith se vymkl Vaší kontrole" :D
Jeden kopíruje druhého,snaží se být ještě lepší a skoro nikdo už není originál, protože je to OUT a tichej přece není tak moderní, jako někdo, kdo ustavičně křičí, snaží se zaujmout všim možným. Tím myslim i ty hopery, co nosí repro a hrajou na celý náměstí, aby byli slyšet :))

43 Ježovka Ježovka | 8. července 2018 v 4:13 | Reagovat

[39]: Jediné, co jsem za poslední dobu zaznamenala je, že nám přeběhla bílá kóča přes cestu - považuju to za dobré znamení.

44 Andi Andi | 8. července 2018 v 13:33 | Reagovat

[41]:
Ahoj Tauri, film super. Úplně jsem se smála, na konci filmu, když hlavní hrdinové přišli k jeho rodičům. Ale ty zombie pohledy si mohli odpustit, to zavánělo hororem.
Takhle to ve skutečnosti vypadá? Tak vypadáme, když s chutí čumíme na hranolky? Tak absurdní, až směšné to je ...
Až se za nás stydím :-D
Mockrát děkuji za tip, super film.

45 Tauri Tauri | 8. července 2018 v 22:12 | Reagovat

[44]:
To je taková metafora, kterou člověk pochopí. Vše je lidem ukázáno tak, aby to pochopili, ale neukázali jim pravdu napřímo.
No zombie pohledy má většina lidí u televize, jen se koukat srdcem a otevřít oči. To samé platí, když ukazovali lidi, jak jsou samej pupínek a odchlíplá kůže, metafora.
Lidi vypadají hnusně uvnitř, protože se hnusně chovají a jsou součástí systému, protože hrajou jeho hru. To proto, musí na sebe ženský nosit tunu make-upu, aby zahladili, že jsou fuj.
A chlap pak taky vypadá kdovíjak.
Pojmenovaný věci byly tak, že si je pojmenují lidi/systém. Konec dopadl tak, že pochopil, jak systém funguje a byl jak Neo, kdy prohlédl do systému a uvěřil, jak to ovládat.
Takže nejsme napojení na počítače apod, jen by se dalo pochopit, že jsme napojení na kolektivní vědomí, které je zavirované a je třeba to selektovat a tvořit si popř. svoje a být svým pánem života..
:)
Měj se fajnes.

46 Šárka Šárka | 12. července 2018 v 18:03 | Reagovat

Ahoj Aluško,
chci se zeptat jestli někdy brzo budou v eshopu opět k mání energetické křyštály.
A jaký je rozdíl mezi brazilským křišťálem, tím normálním, lemurským.Popřípadě zeleným křišťálem . Či jestli je dobrý si koupit Křišťálové  drúzy.

Jestli je něco co opravdu ochranuje, před negativníma energiema, tedy spíše před negativníma myšlenkama.

47 Alue Alue | 12. července 2018 v 20:36 | Reagovat

[46]:  ahoj, energetické krystaly by měly být znova k mání od příštího měsíce. tento bohužel nejsou, zejména pro velký zájem a pomalou výrobu.

křišťály - ty přírodní co se těží ze země - se liší jenom podle místa vytěžení. Když jsou brazilské, tak jsou z brazílie, ještě jsou třeba usa, rusko, madagaskar, himalaje... lemurský podle mě neexistuje, protože lemurie je bájná zem a jde asi jen o nějakou fantazii nějakého esoterika.
Drúzy jsou dobré, ale kdybys je chtěla na energii, tak kupovat nějaké větší. Nějaké malé 100-200gr drúzičky jsou spíš na ozdobu, ta energie se v nich totiž moc tříští. Ale když už to má pár kilo, nebo desítek kilo, tak je to fakt mazec. Někdy bych si chtěla nějakou velkou obludu pár desítek kg pořídit dom, je to neskutečně příjemná energie a cokoliv tě bojí, tak to vytáhne ven. Ale jsou fakt drahé, stojí třeba 70-100 tisíc :(

48 Šárka Šárka | Pátek v 19:27 | Reagovat

[47]:
Děkuji. koukám, že píšu jak prvnáček.
Pardon... :-?

Viděla jsem u nás ve městě v obchodě drúzu mohla mít tak pět až sedm kilo. Stála něco 4 tis. Podle toho co píšeš je to nějaký levný :-)  ???

49 Alue Alue | Sobota v 8:24 | Reagovat

[48]:  Viděla jsem drůzy do stropu i za 150 tisíc :D

50 Šárka Šárka | Sobota v 12:17 | Reagovat

[49]:
Hledala jsem na netu nějaký větší drúzy. Ale nic jsem nenašla. Co se týče nějakých obchodů s kameny, znám jen jeden. Chtěla bych se kouknout třeba do Brna, pokud mi to vyšlo někdy,někam podle strýčka google. Třeba bych našla něco většího. Pokud by se mi poštěstilo. Nebo si koupim tu menší drúzu tady u nás . Zatim bych měla šetřit :-|  [:tired:]

51 aston aston | E-mail | Web | Neděle v 20:59 | Reagovat

* Nebo ještě hůře, nutit tím někoho psát, i když s propiskou se mu píše prokazatelně lépe. Takže určitě se to nesmí nutit jako primární psací nástroj po zbytek školy.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.