V e-shopu Alue.cz přibyly nové druhy Energetických krystalů. - K dispozici ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 20.10.

Energetický a spirituální význam dlouhých vlasů pro muže

29. července 2018 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Ženy, Muži, Vztahy
Nedávno vyšel na Aluška.org moc zajímavý překlad z ruského zdroje o vlasech a jejich energetickém a ochranném potenciálu pro ženy (,,Vlasy jsou spojení s kosmem" - ZDE). Přestože se mi pojetí jeho obsahu zdálo poněkud nábožnější než jsem zvyklá, v mnoha bodech je velice moudrý a má v sobě jednoduchou selskou logiku. Používá tedy pouze jiná slova a jiné názvy pro jevy, které vlastně člověk zná z praxe, nebo je alespoň tušil. (Je-li citlivý a má-li dlouhé vlasy.)
O tom, že lidské vlasy jsou energetické antény, prostřednictvím kterých člověk přijímá energii, už tu byla nejednou řeč. O vlasech se dokonce traduje, že svému nositeli propůjčují jisté mimosmyslové schopnosti, či spirituální dary, jak to kdo nazve.
Prostřednictvím vlasů člověk přijímá moudrost a data z vesmíru.

Jeden z frekventovaných dotazů, který zazní asi pokaždé když se začneme bavit o dlouhých vlasech a jejich spirituálním významu, je: ,,Co to znamená pro muže, pokud má i on dlouhé vlasy?"
Tradičně jsou dlouhé vlasy spojené s ženami a krátké vlasy nosili muži.
Myslím si - a je to opravdu jen můj názor, neberte to jako nějaké dogma nebo že něco prosazuji - že bychom se v této otázce mohli opřít o chování našich předků. Slované muži nosili vlasy krátké, kdežto slovanky ženy nosily vlasy pokud možno co nejdelší.
A ještě donedávna platilo, že slušný muž je ostříhaný, že s dlouhými chodí jenom chuligáni. Jen si vzpomeňte na film Bylo nás pět, nebo na povídku od Šimka a Grossmana, kdy se tatíkové pohoršují nad ,,trochu delším vlasem" svého synka a dbají o to, aby synek byl řádně ostříhaný a upravený.



Myslím si, že tento zvyk a tato snaha ho zachovat, jistě nějaký význam měla. V dnešní dekadentní době, kdy se dělá a nosí prakticky úplně všechno na komkoliv, tyto staré zvyky poněkud mizí a my mladší už to nevnímáme. Nezažili jsme tu dobu, máme tedy trochu jiné zvyky, jiný pohled na to co je slušné a co neslušné. Nakolik je to dobře nebo špatně už nechme stranou, berme to tak že doba se mění a s ní se mění i lidé. V něčem to máme lepší, v něčem zase ne.
Ale pokud chceme řešit, jestli má mít i muž dlouhé vlasy pokud propůjčují určité vlastnosti, vzpomněla bych si právě na tohle.

Dlouhé vlasy v sobě nesou spirituální potenciál a podporují v ženě její přirozené vlohy.
Ženy jsou nositelkami a ochránkyněmi života, jsou od přírody citlivé, intuitivní a mají ke spirituálnímu světu mnohem blíže, než muž. Dlouhé vlasy jsou jejich pomůcka.
Muž by oproti tomu měl být pevný, silný, odolný, schopný, aktivní. Bez silného muže, o kterého se dá opřít a který je obdivuhodný ve své vnitřní i vnější síle, se má žena se svou křehkostí poměrně blbě. To platilo v dobách minulých a platí to i teď. Sice už neoráme na poli, ale stresu a nebezpečí si přes den i tak užijeme dost. Nebo minimálně pocitu nebezpečí. Dlouhodobý pocit ohrožení, před kterým nemůžete utéct (třeba dluhy), je pro člověka mnohem horší zátěž, než když se má na pár desítek minut vypořádat s nějakým divokým zvířetem a pak si může oddechnout.


Je tedy nutné, aby v sobě muž cíleně pěstoval jemnost a citlivost, když by to měla být úloha jeho ženy? Odpovězte si každý sám pro sebe. Je to asi natolik vhodné, nakolik je vhodné aby žena přebírala roli muže. V dnešní době se tradiční pojetí mužské a ženské role poněkud stírá, ale já bych se přesto držela moudrosti našich předků, kteří dobře věděli proč to bylo ve společnosti zařízeno právě tak a ne jinak.
Jak zpívá Jan Werich ve své krásné písničce: ,,Ten umí to a ten zas tohle". Kdo se vzpírá své přirozenosti a má dojem že svým pohlavím není k ničemu předurčen jistými vlohami, ať si zkusí tak jako chlap zvednout stokilový kámen a pak si znova popovídáme o tom, jestli žena zvládne to samé co muž a jestli je mu ve svých schopnostech rovna. A platí to i naopak. Jsou ženské vlastnosti a síly, kterými nedisponuje muž.

https://www.youtube.com/watch?v=4MK_vNkiPRk

Můžete tomuto názoru oponovat, třeba tím, co jste také mohli kdysi číst na tomto webu. Je to příběh o amerických indiánech.
V kostce řečeno, indiáni i indiánky nosili všichni bez rozdílu dlouhé vlasy, čím delší tím lepší a nestříhali se. Pro indiána stopaře, či indiána lovce, představovaly jeho dlouhé vlasy prostředníka pro velmi důležitou dovednost, byl jejich prostřednictvím velmi intuitivní a velmi úzce spojený se svým přírodním okolím. A tak dokázal číst stopy v písku, kterých bychom si my ani nevšimli, nebo poznat nepřítele dávno předtím, než by ho vůbec mohl zahlédnout. Když takovému indiánovi ustřihli cop, jakoby oslepl a už tyto věci neuměl.. Možná toho uměl ještě mnohem víc. No ne možná. Určitě. Akorát se to už k nám nedoneslo.
Naopak muži v armádě jsou stříháni co nejvíce nakrátko, ideálně na ježka. Proč?
Pravděpodobně to souvisí s funkcí vlasů, kdy jejich různá délka přijímá trochu jiné vlny a tím moduluje chování lidské bytosti.
Vzpomeňte si, že i ženy s vlasy na ježka jsou mentalitou úplně jiné, než ty s dlouhými vlasy. Klasická žena pláče a bude se bránit, kdybyste jí chtěli oholit hlavu. Proč přesně se tak cítí vám logicky nezdůvodní a věta ,,jsou to jenom vlasy" nezabírá. Intuitivně cítí něco, co nedokáže pojmenovat. Lpí na svých vlasech emočně, pocitově... Pokud se jich však žena dobrovolně vzdá, protože má pocit že je to cool, něco je špatně.
A také ženy, které si řekly ,,chci změnu" a šly z dlouhých nakrátko, často brzy zjišťují, že se v nich ,,necítí" a pak hledají zázračné masky pro zrychlení růstu a říkají si jak byly blbé, proč se vůbec stříhaly a nevážily si toho, co měly. Teprve až když to ztratily, začaly pocitově vnímat, že jim něco chybí, jakoby to nebyly ony.... Takových vzdechů jsem četla na fórech bambilion. Prosazují se moderní krátké účesy, ale nakonec stejně zjistíte, že všichni chtějí mít vlasy dlouhé. Žena na hlavě a muž doma na své ženě.


Představuji si to tak (ale může to být i trochu jinak), že když je vlas příliš krátký, zachytí pouze základní, nebo minimální část vysílaného spektra, nebo vysílané vlny.
Co je to za vlnu? Možná je to univerzální konstruktivní energie z Vesmíru. A pod takový pojem bychom mohli zahrnout i energii z přírody, čchi, pránu, data... říkat tomu můžeme jak chceme, ale jelikož je celý Vesmír stvořený z energie, i tento svět i my lidé, zdá se mi tento pojem jako všezahrnující a relativně výstižný. V této univerzální energii je všechno. I data. Když má člověk tu správnou anténku (vlas) která má tu správnou frekvenci (délka), může tyto vlny zachytávat a to na něj má vliv.

Když se ještě znova vrátím k těm indiánům. Proč bychom tedy neměli podporovat dlouhé vlasy i u našich mužů?
Myslím si, že je to celé otázka individuální volby a toho, jak je člověk nastaven a čemu dává v životě přednost, jaké jsou jeho priority. Možná teď budu trochu škatulkovat, ale vzpomeňte si, jací muži nosí dlouhé vlasy?
Hudebníci. - Hudba je mocný živel, který se prožívá. Emočně, duševně. Hudebníci jsou většinou citlivé duše, kreativní umělci. A nejsou takoví proto, že mají dlouhé vlasy. Mají dlouhé vlasy proto, že jsou takoví. Pocitově se s dlouhými cítí lépe a pravděpodobně je to podporuje v jejich vášni. Mohou být ještě kreativnější a mohou ještě více vnímat energii hudby, kterou produkují, nebo tvoří. Pěstují si delší anténky, aby měli lepší příjem. Zcela nadvědomě.
Podobně dlouhovlasí bývají i metálisti. Řekli byste si ostří řízci, když poslouchají metal. Není to pravda. Znáte nějaké milovníky tvrdé hudby osobně, kteří nosí opravdu dlouhé vlasy? Jsou to citliví lidé a často křehcí, emoční. Často náchylní k depresi, což se pojí s vysokou inteligencí, citlivostí a kreativitou. Jemného člověka zkrátka občas zdejší svět a to co vidí kolem sebe, docela drtí, protože vše více vnímá a také nad tím přemýšlí více do hloubky a vidí skryté spojitosti. Je možné, že ve tvrdé hudbě také hledají sílu. Když objevíte dobrou skupinu, která se vám opravdu líbí a není to žádné blití do mikrofonu, zjistíte, že po jejím poslechu jste rychlí, energičtí, silní, nebojíte se. Navíc metálisti mají často vytříbený vkus, v hudbě se vyznají a poslouchají i klasiku. A nejsou takoví proto, že by měli dlouhé vlasy. Charakter je daný, jen je otázka, co v sobě člověk více pěstuje. Jestli citlivost, intuici a jemnost, nebo sílu, rychlost a neohroženost.

Tradičně se tyto dva elementy dělí na mužské a ženské vlastnosti a z toho pravděpodobně vychází koncept dlouhovlasých citlivých žen a krátkovlasých drsných mužů.
U muže dlouhovlasost může prozrazovat i jisté problémy, dříve než je žena vůbec zažije. Dlouhé vlasy u můžu mohou nasvědčovat snahu o vybočení se systému, nezkrotnost, neochočitelnost (nebude se podřizovat obecně platným normám, bude jiný), ale také pocit vykořenění, zasněnost. Je dlouhovlasý, tedy nepevný, jemný. Často nezná své místo. A tohle může nabrat jak konstruktivní, tak i destruktivní směr.
Jistě bychom neměli zapomínat na to, že máme předlohu v pohádkách a legendách. Dlouhé vlasy nosili čarodějové, černokněžníci, mágové, nebo šamani. Souvisí to opět s jejich spirituálním významem. A není jistě náhoda, že spousta mužů, kteří se zajímají o duchovno obecně, nosí dlouhé vlasy a snaží se pěstovat svoji citlivost, nebo se zajímají o magii. Chodí do přírody, objímají stromy, hrají na bubny a zpívají mantry... Toto vše jsou vzájemně propojené nádoby. Potenciálně v dlouhovlasých mužích často sídlí takový skrytý legendární Gandalf, alchymista, nebo alespoň snaha jím být. Snaha po duchovních darech, snaha dokázat velké věci ne prostřednictvím agrese a síly, ale nadpřirozenými dary a znalostmi.


Nakolik a do jaké míry by se měl muž zabývat duchovnem a být citlivý na energie, to už nechávám na posouzení vás, udělejte si na to svůj vlastní názor. Shrnula bych to jednoduše tak, že se to děje a že to kolem sebe můžeme všichni vidět. Lidé nejsou černobílí a nemáme kolem sebe jen příklady duálního archetypu muž / žena, ale můžeme vidět různé směsi těchto aspektů. Kdy žena může usilovat o mužské vlastnosti a muž usilovat o typicky ženské vlastnosti.
Ani bych nesoudila, jestli je to dobré nebo špatné. Každá lidská bytost sem přišla za nějakým účelem, má za sebou nějaký příběh a má důvod pro to, proč je jaká je a proč se chová zrovna takto a proč touží zrovna po těchto věcech. A tuto skutečnost je vhodné u všech lidí respektovat. Pokud tedy muž nosí dlouhé vlasy, ať už má k tomu jakýkoliv důvod z těch výše jmenovaných nebo ještě jiný, jistě to má pro něj význam, jistě to má účel a mělo by se mu to umožnit. Nic na světě není náhoda. Pokud je nosí, asi je k něčemu potřebuje.
Svému okolí tím signalizuje, že je citlivá duše a v nějakém směru vybočuje z obecně platných norem, kterým se nehodlá podřídit. Nezastupuje typický archetyp chlupatého obrovského chlapa co pohledem rozláme skálu, ale má blíže k duchovním a spirituálním tématům. Tato charakteristika v sobě pro daného muže nese jak dobré, tak i špatné povahové stránky. Které z nich budou převládat, záleží na daném muži individuálně.

Když tak pátrám v paměti a vybavím si všechny muže, kteří byli fakt pořádní chlapáci v tom pravém slovasmyslu - mohutný vzrůst, statné svaly, velké ego, silná sebedůvěra, neohroženost, silná osobnost, praktičtí, všechno znám a všechno umím vyřešit - všichni měli vždy krátké vlasy, nikdy ne ani na ramena. Naopak všechny křehké a citlivé povahy co jsem poznala, byly dlouhovlasé.
Co je lepší a co je horší pro ženu? - No těžko říct, asi podle toho co žena konkrétně hledá a jaká je ona sama. Jak silnou má polaritu.
V mém případě, kdy jsem citlivá i na poryv větru, je asi jasné, o koho se chci v životě opřít a jaký typ mě přitahuje. Je to typický archetyp pořádného velkého zarostlého chlapa, který se nebojí nikoho a ničeho. A nestydím se to napsat. Vedle jiného se necítím bezpečně a hlavně nesmím mít nikdy pocit, že spíš vedu a chráním já toho chlapa než on mě. Ideální muž mě musí jednoznačně převyšovat v typicky mužských vlastnostech, to znamená že musí být více rozhodný, více statečný, samostatnější, více vůdčí a musí mít větší ego než já. Nesmí si ode mě nechat všechno líbit a musí mít svou hlavu, svou hrdost a důstojnost. Nepotřebuji mít vedle sebe citlivého čaroděje, když tento princip zastupuji já. A to jediné z ,,duchovního světa", které potřebuji od muže, je úcta k tomu jaká jsem a co umím. Schopnost tomu naslouchat a ocenit tyto vlastnosti. Nemusí tomu do hloubky rozumět a nemusí se tím aktivně zabývat, nikdy jsem to od žádného partnera nevyžadovala, protože to nejsou typicky mužské kvality. Když to uznává, fajn bonus, snadněji se nám bude komunikovat, ale není to základ všeho... Základem je spíše vzájemná úcta. Já budu mít v úctě jeho kvality, on bude mít v úctě mé kvality. Bez toho neexistuje zdravý vztah.
Překvapení? Není to žádné překvapení, je to jednoduchá selská logika. To, čeho mám sama hodně, nepotřebuji hledat v někom druhém. Potřebuji to, co sama nemám, nebo toho mám málo.

Jiné ženy s jinými vlastnostmi by možná mohly napsat něco jiného. - Napište mi do diskuze, jak to vidíte a co hledáte ve svém protějšku, ženském nebo mužském. Jestli stojíte o typický archetyp jednoho nebo druhého pohlaví, nebo vyhledáváte směsi v různém poměru. Ráda si váš úhel pohledu přečtu.

Chlapi s dlouhými vlasy se mi líbí moc. Vždycky jsem si nějakého přála, abych ho mohla česat. Ale z těch silně archetypálních osobností co jsem kdy poznala, nikdo z nich dlouhé vlasy neměl.


Ale indiáni přece nebyli zženštilí, ani slabí a měli přitom dlouhé vlasy! - To je pravda. Mít dlouhé vlasy u muže nemusí znamenat, že je slabý. (Nemusí, může, tohle je individuální věc) Je však obvykle mnohem citlivější a jemnější.
Indiáni žili ve specifickém prostředí, které od nich vyžadovalo řadu úžasných - pro nás nepochopitelných a mimosmyslových, snad až paranormálních! - schopností. Byli to lidé specializovaní na určité místo a určitý styl života. My nejsme indiáni. Naše místo a náš styl života je odlišný. Jiné jsou tedy i naše potřeby.
Mimochodem naše představa indiánů je značně idealizovaná z filmů a pohádek. Znala jsem jednu paní, velmi se vyznala v historii, nechci zabíhat do podrobností. Kdysi mi řekla, že indiáni ano, byli velmi spojeni s přírodou, ano, měli velmi zajímavou spirituální kulturu, ano velmi rozuměli přírodě, byli to úžasní lovci, špehové, stopaři... ale byli velice, velice krvelační a brutální. Žili na tak velkých prostranstvích právě proto, že se často kmeny, co sousedily moc blízko, vyvražďovaly a muselo mezi nimi být vždy hodně prostoru, aby se nepotkávali a tím nelikvidovali mezi sebou.
Takže na jednu stranu je tu aspekt dlouhých vlasů, které jim pomáhaly stopovat a intuitivně poznat nepřítele na velkou vzdálenost, na druhé straně je tu jejich krvelačnost a brutalita, o které se moc nehovoří. Horko těžko asi budeme soudit nebo posuzovat tak speciální národ a už vůbec bychom se s nimi neměli srovnávat. Příběhy o intuitivních indiánech mohou posloužit jako zajímavá inspirace a poznatek, ale hledět bychom měli spíš na vzor našich slovanských předků a měli bychom se spíš ptát, jak to bylo u nás a proč to asi tak bylo, jaký to mělo význam.

Existuje i opačný extrém příliš dlouhých vlasů u muže, a to jsou vlasy příliš krátké. Vyholené, nebo ježek. Spousta lidí se shodne na tom, že takoví lidé bývají často myšlenkově velmi omezení, primitivní, materialističtí. Často postrádají hloubku a moudrost. Přesný opak dlouhovlasých mužů. Hormonální plešatost do toho samozřejmě počítat nemůžeme, ale pokud si někdo dobrovolně holí hlavu, přestože stále má vlastní vlasy, také to o něm ledacos vypovídá.

Existuje vůbec něco jako ideální mužská délka? Možná ano.
Pravděpodobně jsou to vlasy dlouhé několik centimetrů, nespadající na ramena. Mohou být po okrajích hlavy kratší, nahoře na hlavě se zvedat do vlnky, jak se to hodně nosí a nosívalo. Dalo by se říci, že je to takový zlatý střed, ani moc ani málo. Takto dlouhé vlasy pravděpodobně u muže podporují jeho ideální aspekty a přijímají akorát to, co mu správně náleží.


Závěrem by se celé zamyšlení dalo shrnout asi tak, že vlasy jsou prostředník, který pomáhá člověku kultivovat a zesilovat intuitivní, spirituální, citlivý, emoční aspekt své bytosti. Proto jsou dlouhé vlasy tradičně přisuzovány ženám, zatímco u mužů byly dlouho nepřijatelné. Pokud se tedy muž cítí dobře s dlouhými vlasy a pěstuje si je, je to otázka jeho svobodné volby, která o něm jistým způsobem vypovídá a dá se tak trochu očekávat, jaký asi bude povahově.

V příštím článku věnovaném vlasům vám povím něco více o energetickém potenciálu dlouhých vlasů. Prvně jsem chtěla spíše rozebrat tuto otázku, protože se často opakuje a nikde na ni nebylo smysluplně odpovězeno. Pokud máte k tématu co říct, nebo jste výjimka vymykající se všem předpokladům tohoto článku, moc ráda si váš názor nebo zkušenost přečtu v diskuzi.

Mějte se krásně a dlouhým vláskům zdar :)

 


Komentáře

1 Ježovka Ježovka | 29. července 2018 v 5:14 | Reagovat

Ta poslední, no né :-D ! Hrozně mi to připomíná mého učitele ze střední. No nic, dál...

"Je možné, že ve tvrdé hudbě také hledají sílu. Když objevíte dobrou skupinu, která se vám opravdu líbí a není to žádné blití do mikrofonu, zjistíte, že po jejím poslechu jste rychlí, energičtí, silní, nebojíte se." Sice nejsem chlap, ale o tom mi povídej. Když potřebuju energii, metal sem! - Nebo třeba symfonický metal (Nightwish) :-D

Moc hezký článek :-) - opět. Mám vážně ráda spoustu tvých myšlenek.

Co se týče mého úhlu pohledu... No, to by bylo na článek. Osobně jsem nikdy nepřemýšlela u chlapa o délce vlasů, jen vyholencům(obzvlášť po jedné příšerné zkušenosti, jak říkáš, byl to děsnej materialista a... nechci být sprostá, radši dál)se přirozeně vyhýbám. Jsem v tomhle ohledu skoro až zvláštní, ne moc žen které jsem potkala to má stejně. V první řadě nejsem na přeupravené převoněné "šampónky", to fakt nemusím. Takové ty jak potřebují furt mít dokonale vyžehlenou košili... Ehh, niet pro mě. Moje maminka je na ty samé typy jako ty, prostě pořádný kus chlapa, pevný, aby se o něj mohla opřít. K ní mi to velmi sedí, ale mě to děsí. Vážně. Už odmala mě děsí velmi svalnatí týpci, takoví ti fakt mužští, silní, vysocí... Ani mě to moc nepřitahuje. Vzpomínám na jednoho mamčiného přítele, měl pěkné svaly a byl to VELKÝ kus chlapa, i zpíval v jedné menší kapele(spíš řval, ale jinak uměl zpívat slušně) a vždycky mu přitom tak naběhla žíla na čele a já z toho jako malá měla hrozný strach, nepřitahoval mě ale děsil a je tomu tak dodnes :-D Říkala jsem mu tehdy "bejk" a nebyla mi příjemná ta dominantní energie, která z něj vyzařovala. Měla jsem jako dítě tendence se mu tak jako "bránit", neumím to moc vysvětlit, prostě jsem se cítila spíš ohrožená místo chráněná, dráždilo mě to. On to byl fajn chlapík, svým způsobem pohodář(ale stále zároveň energický), inteligentní a byla s ním sranda, vlastně takovej ideální chlap s velkým CH(neměl s ničím problém, silný, schopný si i postavit barák a postarat se o rodinu, jen trochu děvkař). Vyloženě hezkej na první pohled, ale mně nepřitahoval nikdy... Díky němu jsem zjistila, že tyhle "kusy chlapa" mě spíš děsí, než že bych se s nimi cítila dobře. Nedělá mi dobře cítit tu převahu, připadám si pak slabá a zranitelná. Asi to není dobře, měla bych se svým způsobem jako žena tak chtít moct vedle chlapa cítit, ale bohužel. Nepotřebuju mít ten pocit, že mě chlap ubrání - jsem zvyklá se ubránit sama a sama mít ostré lokty, už mi to asi i částečně změnilo charakter, s čímž nic nenadělám. Cítím to jak to cítím. Nepotřebuju, aby mi stavěl dům, aby měl svaly. Prostě to fyzično mě tolik nebere. Čímž se dostávám zase o kousek dál...

Jsem na úplně jiné typy a to opět odmala(a takové si i přirozeně přitahuju, asi na tom prostě rezonuju). Jako prcek, když se mi začínali v 10 - 11 letech líbit chlapi(ne kluci, fakt jsem začala vyloženě koukat po starších už v tomhle věku), zjišťovala jsem, že se mi líbí ti "roztomilí" - tehdy jsem to tak nazývala. Třeba jsem měla dětskou lásku Richarda Hammonda z Top Gearu(fakt! :-D ), Keanu Reevese(okej, přiznávám, Neo se mi líbí doteď), Adama Levina(i když ten se trochu vymyká, však se mi taky líbil jen vzhledově) a spoustu podobných. Jde o to, že než svaly a fyzickou sílu, tak hledám na chlapovi jednu velmi důležitou vlastnost: musí být hodnej. Jinak nehraju. Neříkám, že se musí roztékat jako kostka ledu když vidí obrázek štěňátka, takhle ne. Musí být hodnej na mě, nesmí být arogantní, necitlivý(potřebuju opak, spíš lehce přecitlivělý). Pokud je nějakej chlap vyloženě dominant co moc neprojevuje pocity, tak utíkám, děsí mě to a nepustila bych si takového muže do života, jelikož jsem absolutně nesubmisivní tvor - pokud se mnou teda žijete denně(chraň ruka páně všechny, kdo žili a žijí, ale nebojte, většina přežila). Není to tak, že bych chtěla řídit ostatní, to vůbec. Já jen nechci, aby někdo řídil mě, abych cítila tu jednoznačnou převahu. Popsala bych to jednoduše: mým spirituálním zvířetem je lev. S jeho vlastnostmi a energií se velmi ztotožňuji. Jakmile na mě totiž někdo vytváří nějaký větší tlak, dříve nebo později buď vybuchnu nebo mě zcela ztratí(proto mám asi tak jednu nejbližší kamarádku, která je stejná a naučila se chápat i to, že si mě udrží tím, že mi nechá svobodu, na tom prostě funguju). Potřebuju někoho, kdo je spíše umělecký typ, citlivý, případně i do spirituálna, hodně přemýšlivý. Musí být schopný se mnou celou noc probírat moje nekonečné myšlenky o Vesmíru a přírodě, o tom jak to tu všechno funguje, aby měl rád filozofii a jeho hlava vlastně taky byla taky takovým mini Vesmírem. Aby se se mnou rád vytrácel do lesa, aby měl rád podobný druh umění a umění obecně. Prostě ne fyzično, ale duševno, to hledám. Abychom fungovali jako rovnocenný pár dvou rovnocenných svobodných bytostí(ach, kéž by to ve vztazích v Matrixu bylo zcela možné), aby si mě vážil stejně, jako já si vážím jeho a miloval mě pro ženství, které mám v sobě a já jeho pro citlivost a zároveň stále zachovaný kousek mužskosti. Abych v něm nacházela i kamaráda a občas jsme mohli být jen dvě malé zasněné děti, aby byl hravý a otevřený spoustě nových věcí, spontánní. Vůbec mi nevadí, že je to tak trochu roztomilá citlivka, já to mám prostě ráda(a ne, nejsem žádná mužatka, nemám svaly na rukou jak chlap a nejsem sprostá jako dlaždič :-D ), ráda se o takového chlapa starám, holt prostě nějak tu vnitřní oporu až tak nehledám, preferuju svobodu a zachovat si možnost dýchat. Nebo jo, hledám - ale empatickou. Aby byl schopný mě obejmout a cítit že se cítím blbě, zůstat se mnou ten večer na sedačce v dece s kakaem a utěšit mě. To samé já s ním. Prostě když je chlap svým způsobem křehký, jsem pak jako zázrakem vedle něj šťastná a cítím se jako žena, taky křehká; prostě mi přijde, jako bych nastavovala do určité míry zrcadlo. Mám ráda takové ty typy chlapů, kteří "nikdy nevyrostli". Uvnitř prostě furt jak malí, kteří jsou dospělí jen napůl. Můžeme pak být doma dvě malé roztomilé zasněné děti spolu :D A kakao, prosím.

/tuším, že takové typy vyhledávám i proto, jelikož chci sama někam dojít a něčeho dosáhnout. Mám i určitý kus takové té "dominantně aktivní energie", či jak to říct. Podobné bývají holky ostříhané na krátko, ale to jsem vážně nikdy nebyla ani nebudu. Podobná taková aktivní avšak stále ženská energie záři z Ariany G. proto ji mám od jejích začátků ráda. Nebo jsem si teď zamilovala Grace VanderWaal, je mladičká a září z ní ještě taková ta lehká naivita, moc se mi líbí(ale bojím se, že ji Hollywood zkazí, tak jako všechno na co kdy sáhli): https://www.youtube.com/watch?v=ib7coZA-okI/

... Možná by si někdo řekl, že jsem si tu teď vysnila pana dokonalého, ale to není pravda. Já takového člověka poznala - byli jsme si šíleně vnitřně podobní, nikdy bych nečekala, že někoho takového potkám. A doteď si po něm moje srdce bezmocně stýská a naivně doufá, že se ještě potkáme, vlastně denně, je to peklo a přijdu si kvůli tomu blbě, ale neumím to zkrotit(ale Duchové Vesmíru mi nedávno nekreslili při otázce na něj do hrníčku tři srdíčka... Tak uvidíme. Jen jestli to neznamená, ať se prostě řídím srdcem, i když to nejspíš vyjde nastejno). On byl zároveň i schopný být i asertivní chlap, když se mělo něco vyřizovat a bylo to nutné, ale to bylo tak celé - a vždycky to byl takový divný pocit, choval se pak tak jako jinak a bylo mi to skoro až cizí. Nebo když tehdy nabral trochu svaly z donuceného cvičení s kamarádem, přišel a já si sáhla na ruku a řikám "hm.. jsi nějak nabral svaly. Copak to?" "Nelíbí?" Vypadal překvapeně. "No... To víš, že jo, pokud se to líbí tobě, ehm." Tehdy se doslova má duše zamilovala do jeho, vzplanula a kdyby to šlo, už nikdy se ho nepustí. Doteď když se kouknu do očí(fotka stačí), je to prostě "hej! já tě znám!! to jsi ty! moment, ne, ty mi nikam nechoď!" a vibruje mi srdeční čakra... Ale sakra, z tohohle se budu vypisovat radši někde jinde. Aspoň mi ta bolest pomáhá dávat dávat dost pocitů do hudby, i když mám chvílemi pocit, že mi z toho rupne v kouli. Je divné o tom vyloženě mluvit nebo psát, jelikož tohle prostě jen cítím, když se vyloženě zaměřím na srdce. Vzhledem k tomu, že tento muž je také hudebník, doslova mě to semlelo zaživa. Protože spojit tak nádhernou duši a hudbu, zpěv? Tolik emocí, citů? Nene, to si ze mě Vesmír musí dělat legraci. To bolí a není lehké to jakkoliv zahojit. Ano, někam mě to velmi posunulo, ale za jakou cenu.

Vlastně by se dalo říct, že preferuju vztahy, kdy i žena v sobě má kousek muže a muž kousek ženy. A vzájemně se doplňují, podporují a jsou si rovni, opírají se jeden o druhého, prostě pár :-) Kéž bych měla tu schopnost přesně pár větami dokonale shrnout co myslím, jako to spoustu lidí umí.

Jo a ještě k těm mužům... Moc moc moc se mi líbí Mads Mikkelsen(úžasný byl v Hannibalovi a filmu jménem Královská aféra). Což není podstatná informace, ale mám potřebu to někomu sdělit jako by to bylo důležité :-D  8-)

http://jyxo.info/uploads/64/64349c6b5be850814966068dc1d06e6850c1e5ff.png

2 Lilio Lilio | 29. července 2018 v 6:05 | Reagovat

Keď som bola mladšia,respektíve ešte dieťa,mala som silnú potrebu si ostrihať vlasy čo najkratšie (ideálne som chcela po bradu cca) a teraz po prečítaní článku si uvedomujem,že to bolo presne obdobie,keď som potrebovala nabrať najviac sily a sebavedomia.Teraz,keď už som vyrovnanejšia,si zase pestujem vlasy po zadok,ako som mala kedysi :)

Ešte mám ale otázku,no nevedela som sa rozhodnúť či ju položiť sem alebo do dotazníku.....Ako by si riešila hormonálne plešatenie (teda aspoň podľa príznakov hormonálne) u žien? Mimo priamej liečby tabletkami.

3 Bublifuka Bublifuka | 29. července 2018 v 7:09 | Reagovat

Manžel má dlouhé vlasy. Je přesný opak mě. Udržuje mě při zemi. Můžu se o něj opřít. Nechává mi prostor být sama sebou. Já jsem bezvláska. Ne však dobrovolně.

4 Lulu Lulu | 29. července 2018 v 9:10 | Reagovat

Mne sa páčia chlapi s dlhšími vlasmi a jemne vypracovaným telom. :-) Mimochodom, moj ujo má vlasy kučeravé a dlhé po zadok.Vyrezáva sochy z kameňa a krásne kreslí.A k tomu počúva metal.V dedine ho staré tetky, babky považujú za satanistu lebo sa oblieka do čierneho....ALE v skutočnosti je to milý a dobrý človek.Preto ľudí neposudzujte výzorom.

5 Victoria Victoria | Web | 29. července 2018 v 9:44 | Reagovat

Moc pěkný článek. Mně osobně se dlouhovlasí muži hrozně líbí. Tedy ti, co mají vlasy husté a pečují o ně. Znám takové dva. Oba dva se bohužel ostříhali. A nevím, zas tak moc je neznám, ale spíš to jsou docela rebelové, co jsou rádi vidět, rádi prosazují vlastní názory a mají na všechno odpověď. Žádné slečinky.

Tak mě ještě napadlo, co Vikingové? Nebyli pro ně vlasy zdroje síly?

Co se týče archetypů, tak mně se líbí přesně ti samí, co tobě. Akorát požaduju, aby ten chlap byl i kapku citlivý. Prostě aby dokázal projevit nějaké emoce, říct, že mě má rád apod. Můj otec je totiž přesný opak, takže už z principu :-D.

6 sasanka sasanka | 29. července 2018 v 11:16 | Reagovat

Ahoj Alu, podle mě to co jsi zde popsala sedí. Když to porovnám se zkušenostmi a lidmi co jsem měla možnost poznat, tak to sedí krásně. Líbí se mi, jak jsi popsala muže, kterého k sobě potřebuješ. Mám to stejně. Asi to bude jeden z důvodů, proč  jsem se svým mužem už téměř čtvrt století ve vztahu.

7 zero zero | 29. července 2018 v 11:41 | Reagovat

Někde jsem četl a nevím zda je to pravda, že armáda SS dělala pokusy s dlouhovlasými indiány v pozici vojáků. Pokud na ně dělali přepady během spánku, indiáni něco tušili a ve správný čas se vzbudili, aby mohli čelit útoku. Když některé z nich naverbovali a ostříhali, tuto schopnost prý ztratili.

8 edy edy | E-mail | 29. července 2018 v 12:39 | Reagovat

máš pravdu Aluško, vše je o vysílání a příjmu této všeobjímající energie.Jen chci podotknout, že tyte energie lze také uměle simulovat, na přetvoření biohmoty k obrazu svému, umí to člověk sám,ale neví o tom ale určitě to umí s dělá i světový Hegemon, bez lidského vědomí.Jinak klobouk dolů,zajímalo by mne, kdo je ve zkutečnosti autor Blogu.

9 Ceneon Ceneon | E-mail | 29. července 2018 v 14:21 | Reagovat

Našel jsem chybičku: vybočení se systému

K článku: Copak by lidem byly dány vlasy, pokud by si je museli stříhat?

10 hanka hanka | 29. července 2018 v 16:33 | Reagovat

Děkuji moc moc moc za článek:) s muži to mám stejně, taky si přeju vedle sebe chlapa silného, statečného, borce co je silnější než já, hlavně musí mít pevnou vůli a vědět přesně co chce a nikdy nebýt oběť. Ale vždycky jsem to takhle neměla, můj dřívější partner byl sice navenek jakoby silný, ale cítila jsem z něj neukotvenost, nespolehlivost, přecitlivělost, byl to takový snílek....a měl dlouhé vlasy :o) hrozně důležitý moment byl kdy mi došlo že s chlapem nesmím nikdy bojovat, ani na povědomé úrovni (myslím že toto je častý program u žen, "všechno zvládnu sama, chlapi jsou stejně padavky a děcka o které se musím starat"). Neustále se ten program odnaučuju. To nastavení u ženy "všechno zvládnu sama, chlap to neumí tak dobře jako já" vyplývá (podle mého) z neochoty dát druhému svobodu aby byl jaký je a dělal věci po svém. Vidím kolem sebe ženy trpitelky které udělají doma první poslední ale nikdo si jich za to neváží, naopak muž je z toho často otrávený že ženská pořád prdelkuje a vnucuje se. To je přesně ten komplex "udělám to sama, ty ji k ničemu" a to soupeření s mužem. Když je žena perfekcionistka která si neumí přiznat že nemá vždycky pravdu, neumí se poddat situaci, vycítit co je třeba, obětuje se a hrozně moc v životě tlačí na pilu, pak je frustrovaná a nešťastná a nachází i partnera který ji v tomto programu utvrzuje - tzn muže slabšího, nad kterým může vítězit a dokazovat si že má pravdu. Asi má strach, že kdyby se uvolnila a přestala tak strašně všechno řešit,  postavila svůj život na jiných hodnotách, tak by to její okolí nezvládlo - jednou mi mamka přesně na tohle řekla "kdybych udělala co říkáš tak byste se z toho celá rodina pos....". Ale to není pravda, okolí by se velice ulevilo, protože by zmizelo to neustálé dusno a ta křeč, které jsou způsobené frustrovanou ženou trpitelkou. Vyplývá to z nízkého sebevědomí takové ženy která má pocit že je ta nejdůležitější osoba na světě a ostatní bez ní nic nezvládnou. Je to sobectví jak blázen, převlečené za světici co všem pomáhá. Jenže, věřte mi, pokud se žena uvolní, přenastaví priority a přestane své okolí obtěžovat spasitelským komplexem, je to obrovská úleva pro všechny...obrovská. Protože konečně ti kterým takto brala energii se můžou zhluboka nadechnout, převzít si zpátky svoji zodpovědnost a svobodu. Je to ženské umění přestat kontrolovat, přestat si něco dokazovat a respektovat ostatní. A je to fakt obrovská úleva když takovou ženu potkáte...jako závan čerstvého vzduchu, vedle ní se uvolníte, máte důvěru protože taková žena je se sebou spokojená, nepomlouvá, nekritizuje. No, a proto si pěstuju dlouhé vlasy :)

11 Ayeri Ayeri | 29. července 2018 v 17:59 | Reagovat

S tímhle si dovolím nesouhlasit. Zaprvé bych si v oblasti vztahů mezi muži a ženami rozhodně nebrala příklad z minulosti a nechci opakovat chyby našich předků. Svobodu ve vztazích beru jako jednu z největších výhod naší doby. Navíc když převedeš typické mužské a ženské role do reality, už to není tak romantický a duchovně ideální. Dřív to bylo tak, že muž vydělával těžkou dřinou, zatímco žena se starala o domácnost, což dělala na plný úvazek, protože neexistovaly žádné stroje, které by jí usnadnily práci a měla nejméně 5 dětí, protože antikoncepce ještě nebyla vynalezena. Muž pak přišel domů, žena mu musela uvařit, on jí mohl seřvat, že mu nechutná, odešel do hospody, opil se, zatímco ona uklízela, přišel domů jak dělo, někdy jí zmlátil a když nechtěla splnit manželskou povinnost, mohl ji v podstatě znásilnit. Domácí násilí se bralo jako něco běžného, dokonce existuje nějaká písnička, kde se zpívá o tom, že nějaká žena je dnešními slovy moc emancipovaná, protože jí ten její málo bije. Bylo běžné, že se muži chlubili tím, jak mají poslušnou manželku a ta pak chodila s modřinami a nikdo to neřešil. To ti přijde jako ideální stav? Já bych takhle žít nechtěla ani náhodou.
Ze své zkušenosti můžu říct, že jsem měla partnera jednak úplně vyholeného a jednak dlouhovlasého. Ten s holou hlavou, případně občas ježkem, zarostlý, kterému jsem sahala po ramena, byl namyšlený egoista, co byl sice v každém ohledu silnější než já, ale zároveň mě nutil se mu vyrovnat aspoň v psychické odolnosti, když už ne ve fyzické. Skončilo to tak, že myslel pouze na sebe a každá žena je pro něj jen zábava na chvilku.
Naopak muži s dlouhou hřívou se mi vždycky líbili a v mnohém je to soužití zajímavější. Už proto, že být se spisovatelem s obrovskou fantazií, přináší do života nový vítr :D nedá se říct, že by takový chlap byl slabý nebo zženštilý, v mnohém je mužnější než někteří krátkovlasí, vím, že se o něj můžu opřít v každém případě. Jen se časem učím, že někdy musím být ten šéf já, pokud mi záleží na výsledku. Vedení a sebeprosazení je věc, se kterou mám odjakživa problém a nejde mi to, takže to beru jako cennou školu. Spíš zjišťuju, že v některých situacích by si na to člověk zvykl velmi snadno :D a v těch ostatních má jasný názor on :D
Jinak sama mám momentálně vlasy asi po lopatky, delší jsem zatím v životě neměla. Jako malá jsem musela chodit nakrátko, což jsem nenáviděla, pak jsem si nechala nárůst vlasy kousek pod ramena. Jenže před lety jsem potřebovala změnu právě proto, abych se necítila tak křehká, takže jsem šla na mikádo. Ze začátku nadšení, ale pak jsem si připadala jako oškubaná slepice, jako někdo jiný a navíc jsem měla pocit, že se na mě nikdo ani nepodívá. Takže jsem je nechala růst, když přede mnou někdo mluví o zkracování, zabíjím ho pohledem a kdokoliv by mi je chtěl oholit, tomu přerazím pracky. Ale křehká už být nechci. Chci se naučit být šéf a užívat si to :D nemyslím ve vztahu, protože tam nemá být šéfem nikdo, vztah vidím jako rovnocenné partnerství dvou lidí, kteří spolu jsou z vlastní vůle, spíš tak nějak obecně se prosadit mezi lidmi :D

12 Milan Milan | 29. července 2018 v 20:04 | Reagovat

Blbost - vlasy patří stejně k obecnému ochlupení, to už by mohl vyjít stejně tak dlouhý článek o chlupech všeobecně, proč se NE-holit a jaký to má význam na spiritualitu ať už na hlavě, v podpaží či v rozkroku... mimojiné znám pár máníček od dětského věku až po docela starce a většinou to jsou lidé - no prostě máničky, nikterak spirituálita natož kdejaká energie z nich nijak není ani cítit a ani se nepodobají na gandalfa šedého natož bílého, po stránce vizuelní tak i tou magickou, vesměs z nich čiší pouze neochota se o své tělo postarat od A po Z...
Jde tedy pouze o vzhled takové to možná mne se líbí - nelíbí alias charizma, to jak druhé vnímáme, můžeš mít krátké vlasy nebo až na chodník, vesmíru je to jedno, všichni máme možnost rozhodnutí stejnou, tělo je pouze univerzální nástroj, jak by toto vysvětlili nejenom tibečtí jogíni, ne opravdu spiritualita alias energie a duchovno s tím nemá nic společného, jde pouze o vzezření projekce mysli - to jací jsme vně venku, u některých jde o slušivé vzezření, když jsou nadlouho u některých nakrátko, platí jak pro pány tak i dámy, taktéž jsem potkal hodně žen a dívek kterým chlapecký styl velice slušil a dokonce víc než mánička u mužů, raději by jsme měli řešit vkusný vzhled versus nevkusný, nic jiného v tom není, obdoba dojem na první pohled... zdraví Milan

13 aston aston | E-mail | Web | 29. července 2018 v 21:32 | Reagovat

Ale myslím, že by se ti líbil jeden angličtinář z mé základky, když jsem byl ve čtvrté třídě. Měl delší vlasy po ramena, ale byl extrémně důsledný na dodržování pravidel. Mrkneš vedle k sousedovi a máš pětku. Žbleptneš sympatické spolužačce něco na vstoupení? Přiletí ti zezadu tatranka. To byl hajzl :D.

Ale jinak myslím, že jako chlap takový, jaký má podle tvé úvahy být.

14 mariankosnac mariankosnac | 29. července 2018 v 21:36 | Reagovat

Zaujímavé že v minulosti sa dlhé vlasy u mužov považovali za nevhodné a neslušné ale i napriek tomu bolo vlasatcov viac, než dnes. Bohužiaľ bohudík móda hipies vlasatcov upadla a nosia sa holé hlavy / krátke vlasy (pomerne dosť i ženy, možno lesby?). Znamená to že ľudstvo upadá? Môže to byť i z praktických dôvodov, menej vlasov, menej starostí s nimi. Niekde som počul rozhovor mladých báb a jedna vravela, že dlhovlasích neznáša, že sú všetci teplí.

15 kalia kalia | 29. července 2018 v 23:24 | Reagovat

Na mě to sedí, protože mám ráda dlouhé vlasy (na sobě a na holkách obecně), ale kluci s dlouhýma vlasama se mi VŮBEC nelíbí. Dokonce i když  je ten kluk hezký v obličeji a má hezkou postavu, tak pokud má dlouhé vlasy, nelíbí se mi (nevím proč, ale měla jsem to tak vždycky).

Nedávno jsem dokonce přemýšlela, že je "nespravedlivé", že mám pro sebe ráda "duchovní dary dlouhých vlasů" a svému klukovi bych je "nedopřála", ale nemohla jsem si pomoct. Není to, že bych to klukovi nepřála, spíš mi kluci s dlouhými vlasy prostě připomínají holku.. Sice je to povrchní a "první dojem", ale u mě přes tento první dojem nejede vlak.

Holohlaví kluci (nebo s příliš krátkým ježkem pouze pár mm) se mi ale také nelíbí.

16 Alue Alue | 30. července 2018 v 8:38 | Reagovat

[2]:  Striktně se vyhýbat všem umělým hormonům, vyčistit játra, vybrat pár jodů na štítnou žlázu a udělat si několik koleček hormonové kúry. Ta je přírodní, velmi dobře funguje, ale zatím se nemůže dát na internet.

17 Alue Alue | 30. července 2018 v 8:40 | Reagovat

[5]:  No to je zase opačný extrém, styl rybího studeného čumáku. Taky to znám.

18 Alue Alue | 30. července 2018 v 8:41 | Reagovat

[7]:  Jo, přesně tohle jsem taky četla.. zkusím to někde vyhrabat.

19 Alue Alue | 30. července 2018 v 8:41 | Reagovat
20 Alue Alue | 30. července 2018 v 8:44 | Reagovat

[12]:  Maníčky byly v článku však taky zmíněny, píšu tam že ještě donedávna ,,nosili dlouhé vlasy jenom chuligáni" a slušní chodili nakrátko.

Také je potřeba si uvědomit, že dlouhý vlas neurčuje to kdo jsi, pouze v tobě může něco podpořit, či pomáhat chránit.

21 Alue Alue | 30. července 2018 v 8:46 | Reagovat

[14]:  A nebylo hippies takové symbolické hnutí snahy vytrhnout se ze zaběhnutého systému a rebelovat? - To je ono, častá neochota se podřídit obecně platným pravidlům, ale jak dobrým, tak i špatným.

22 Alue Alue | 30. července 2018 v 8:53 | Reagovat

[11]:  Představa, že dřív bylo v manželství běžné domácí násilí, není pro mně sympatická a ani přijatelná. Všechno je o lidech a doba přináší dobré i zlé lidi. Domácí násilí bylo je a asi bohužel i bude, ale nemůžeš to svalovat na konkrétní dobu, je to o konkrétním debilovi s prominutím. Jestli máš pocit, že dneska domácí násilí není, mohu tě ujistit, že je toho všude dost a vůbec to není o tom jestli je snadné se rozvést nebo jestli ji muž vyloženě bije. Naopak moderní doba přináší stále víc a víc mentálně labilních nedozrálých jedinců od obrazovky, u kterých je rizikové chování častější.

23 Verča Verča | 30. července 2018 v 13:13 | Reagovat

[1]: pěkný a upřímný komentář Ježovko - souhlasím s tebou..obzvlášť v tom, že každý má v sobě určitý poměr mužsko-ženské síly. Al proto absolutně nesouhlasím s jakoukoliv diktaturou ohledně vzhledu. I vlasy vyjadřují kdo jsem, ať dlouhé, či krátké. A proto si můžeme všimnout, že člověku přirozeně sluší to, co se hodí k jeho povaze a naturelu. Tedy znám několik žen, které vypadají naprosto nádherně v krátkých vlasech, jsou přirozené organizátorky a cílevědomé. Jakmile si vlasy nechají dorůst, ztrácejí svůj šarm, a jak mi řekla jedna z nich - svou suverenitu. Paradoxně jim dlouhé vlasy prostě nesluší, jsou v nich jakoby upozaděné, šedé, staré.
Muži s dlouhými vlasy se mi vždy líbili a to velmi! třeba nemám ráda ty vojenské hranaté sestřihy - no a mám kamaráda podnikatele, co má vlnité vlasy a s delšími prostě vypadá hrozně - a když si nechá ten "vojenský sestřih", vypadá prostě fantasticky. Já mám vlnitou "lví hřívu" a dlouhé vlasy miluju - ale také nesnáším, když někdo napadá ženy v tom, že nemaj dlouhé vlasy - tak nejsou prý dost ženské...a podobné nesmysly (taky to někdo říká se sukněmi)..dříve ženy nosily běžně vlasy až na zem, sukně v několika vrstvách a nebyly o nic šťastnější než teď - všichni předkové - ženy co jsem poznala měly dkouhé vlasy smotané do drdolu, tradiční sukně oblíkané přes hlavu a doma musely držet hubu a krok. ženy to dříve měli v něčem mnohem těžší. A vlasy o tom určitě nerozhodovaly. Velmi oceňuji všechny typy povah i vzhledu, tu úžasnou různorodost...vždyť je nádherná..dnes je povoleno nosit vše..od vylepaných hlav po divoké vlasatice..a to je dobře:-)

24 Ayeri Ayeri | 30. července 2018 v 14:40 | Reagovat

[22]: rozhodně neříkám, že domácí násilí vymizelo. Bohužel ne. Rozdíl je v tom, že dříve nebylo celkově ve společnosti chápáno jako problém, narozdíl ode dneška, kdy existují zákony a organizace, které ho aktivně řeší.

25 Gray Gray | 30. července 2018 v 16:01 | Reagovat

Pamatuji si, že jako dítě jsem dlouhé vlasy milovala. Ale nesvázané, nesnesla jsem ani culík. Rodiče mě jednou ještě když jsem chodila do školky nechali ostříhat na kluka a protože jsem to samozřejmě nechtěla, dokonce se na mě domluvili s kadeřnicí aby mi nakukala, že jen zastřihne konečky. Nemluvě o tom, že jsem vypadala jako úplný pako to samozřejmě byla hrozná podpásovka. Poslední roky jsem si vlasy nechala párkrát zkrátit cca po ramena ale nikdy mi to esteticky moc nesedlo, musela jsem je žehlit aby to vypadalo aspoň trochu dobře a tomu jsem samozřejmě nechtěla své vlasy dlouhodobě vystavovat, takže jsem je zase nechala narůst a teď už je jenom pěstuji. Jinak je mám raději volné, on ten copánek na mě stejně nevypadá dobře. Vlasy mi dost padají, ale zase na druhou stranu rychle rostou nové, takže z podobných účesů mi pak trčí na všechny strany po celé délce a vypadá to ve výsledku jako střapatý kartáč. :D

Můj přítel má vlasy dlouhé po lopatky. Výše uvedené na něj docela sedí, i když se nedá tvrdit, že by byl nějak zženštilý. Ale jemu to takhle sluší, ani bych nechtěla, aby to měnil. Pár let nazpátek si hlavu nechal úplně vyholit když jsme se dost brutálně hádali a rozešli. Vypadalo to příšerně. Ale to už se v kontextu s psychikou není čemu divit.

26 Lucille Lucille | 30. července 2018 v 16:23 | Reagovat

Týjo, tak to mám ideálního muže,což vlastně vím už dávno :D
Dlouhý vlasy do půlky zad, hustější snad než mám já a to je mám pořádně hustý, zarostlej fousáč. Je rozhodný,samostatný, má svý sny. Rozhodně si nenechá všechno líbit a má svou hlavu. Akorát má pupek :-D

27 Petr Petr | E-mail | 30. července 2018 v 16:26 | Reagovat

Aluško, ještě ses nevěnovala tématu proč jsou v lidské říši ženy krásnější než muži. Ve zvířecí říši je to většinou naopak. Sameček ucházející se o samičku je ten hezčí. Proč? :-)

28 mariankosnac mariankosnac | 30. července 2018 v 18:17 | Reagovat

[21]: Áno ale zas je to i o tom, že hipíci a vlasatci boli povalači, nechceli do vojny ani pracovať, tak rebelovali.

29 Alue Alue | 30. července 2018 v 18:52 | Reagovat

[27]:  Odmysli si make-up, push-up a podobný srágory a zjistíš, že obě pohlaví jsou stejně krásná, záleží jenom jak se o sebe starají. Krása je také spojená s fyzickým zdravím, nemocné tělo se deformuje.
Jestli jsou ženy hezčí než chlapi, tak jenom proto, že se o sebe víc starají, taky protože ví, že chlapi na vzhled ženy hodně dají. Mají v mozku zakodováno že krásná je zdravá a zdravá je plodná.
Ženská to má v mozku taky tak nějak postaveno, ale chlap to ještě může zasuplovat třeba penězma, nebo úspěchem.

30 verča verča | 30. července 2018 v 20:39 | Reagovat

[27]: Cože?..tak to může říct jenom muž:-)
Věř mi, že v očích ženy není lahodnějšího pohledu, než na pěkného chlapa. Možná jen na jí milovaného pěkného chlapa:-D
Jo ale slyšela jsem i názory, že dokonce nahatý muž není prostě hezký na rozdíl od ženy, která je jaksi "estetičtější"...to je pro mě nesmysl..však i historické umění zobrazuje stejně rádo ženské i mužské nahé figury a oslavuje tak jejich krásu - naprosto rozdílnou, ale stále krásu. Možná jen současné umění jaksi devalvuje krásu mužů i žen - z některých současných aktů a tématických obrazů se staly spíš vulgární porno malby, co lidi pasuje doslova na kus masa. Však když na uměleckém díle někomu vidíte pomalu do zažívacího traktu , jaksi to ztrácí kouzlo a smysl:-/

31 Ježovka Ježovka | 31. července 2018 v 0:45 | Reagovat

[29]: "Mají v mozku zakodováno že krásná je zdravá a zdravá je plodná." JO! A SAKRA JO! Říkám tuhle "teorii" celý život a lidé nad tím zvedají obočí... :-? :-|

32 Ježovka Ježovka | 31. července 2018 v 3:27 | Reagovat

[7]: Oooo ! Nejsem sice Indián, ale intuitivně se budím chviličku před tím, než se stihne něco stá :D

[30]: "Jo ale slyšela jsem i názory, že dokonce nahatý muž není prostě hezký na rozdíl od ženy, která je jaksi "estetičtější" Cože? vůbec... chlapský tělo je krásný.

[29]: Přesně.

[23]: Děkuji :-) Tvůj také, velmi s ním souhlasím. "Já mám vlnitou "lví hřívu"" oooo to musí být! Takové vlasy jsou boží :-D

[9]: Taky fakt.

[4]: "moj ujo má vlasy kučeravé a dlhé po zadok" ??? to by byl matroš na česání :-D

33 Petr Petr | E-mail | 1. srpna 2018 v 0:05 | Reagovat

[31]:Letošní léto je toho ženského zdraví kolem mě nějak víc než dříve. :-) Je to velmi příjemné. Asi působím taky zdravě. Nebo snad plodně? :-)

34 lmetalgirl lmetalgirl | E-mail | Web | 6. srpna 2018 v 17:08 | Reagovat

Nejdřív jsem chtěla oponovat tomu, že v historii muži nenosili dlouhé vlasy (Samson, Jánošík, Karel IV...), ale pak jste to krásně zdůvodnili :D sama jsem metalistka a přitahují mě muži s dlouhými vlasy. Zřejmě proto, že nechci vedle sebe 30 kilového klučinu s ananasem na hlavě, ale nezkrotného vikingského strážce. Myšlenka antén mě zaujala a určitě nad ní budu přemýšlet.

35 zz zz | 11. srpna 2018 v 11:33 | Reagovat

mna by zaujimalo, odkial si zobrala "Slované muži nosili vlasy krátké..", lebo pokial si ja pamatam, tak nosili prave dlhe

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama