Kniha Anděl strážný: Je v prodeji na Alue.cz ZDE!
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 20.9.

Zápisníček / Červenec 2018

1. července 2018 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Aluška.org: web a novinky
Aktuální dění ze světa, i z mého života. Vítejte v Zápisníčku :)
Příspěvky jsou řazeny sestupně, pro nejnovější data scrollujte dolů.


01.07.2018
Řádné energetické zabijáky jsou nákupní centra. Nedávno jsem byla poprvé v životě uvnitř Auparku v Bratislavě. Park venku je fakt krásný, hlavně staré stromy, to jsem byla úplně paf. Ale uvnitř je to ještě horší, než brněnská Vaňkovka a to je co říct. Po asi dvaceti minutách jsem cítila v týle bolest, jakoby mě do něj někdo praštil tupým předmětem. Vaňkovka se vždycky omezila ,,pouze" na výrazný bolehlav a rudnutí... Velice mě překvapuje, že zatímco já mám pocit, že se mi tam usmaží kebule zevnitř a popcorn mi letí ušima, kolem mě na pohodu spousty mladých, kteří tam odpočívají a kteří se tam procházejí ve volném čase jakoby nic. (Mimochodem přízemí je o něco lepší, než patra směrem nahoru.) Je to opravdu zvláštní, ale na wifiny a podobná záření se dá relativně zvyknout. Když jsem dělala němčinu, jezdila jsem 1x týdně do jazykovky na hodinu a půl a po dvou letech jsem tam přestala mít akutní projevy ozáření a bylo mi tam relativně normálně, ale tahle citlivost se asi do roka vrátila zpět na původní úroveň, když jsem tam jezdit přestala a odstěhovala se z Brna pryč. Vtip je ale v tom, že i když si na to člověk zvykne, tak nemá imunitu. Tělu to dělá blbě úplně stejně, akorát si to člověk neuvědomuje, protože nemá akutní projevy.



Podobně ošklivý zážitek jsem měla i nedávno v Brně na úřadě, strávila jsem tam hodinu a pak jsem v noci nemohla vůbec usnout. Tu noc jsem si vzala do ruky svoje dva nejoblíbenější brazilské křišťály, měla jsem zavřené oči a před očima se mi udělal takový zvláštní obraz. První jsem měla před očima tu klasickou tmu nebo zrnění co člověk ve tmě obvykle vidí když zavře oči, ale když jsem je vzala do ruky, udělala se mi před očima taková bílá krystalická pavučinka a úplně jsem cítila, jak ty křišťály táhnou. Pavučinku jsem viděla poprvé. Předtím se mi opakovaně stalo, že když na sebe v noci ve tmě něco dám, jedno jestli krystal, křišťál nebo kartu, tak se mi dělá před očima bílo. Když to dám pryč, jakoby ,,zhasne". Při zavřených očích je to pocit, jakoby na mě někdo svítil zvenku. Otevřu oči a vidím, že v pokoji je tma... je to moc zajímavé, dřív mi to takhle nedělalo.

6.7.2018
Dneska v noci za mnou přišla máma. Měla na sobě velmi zdobné šaty, vyšívané zlatými korálky a krajkou. Vypadala fakt dobře. Když jsem ji viděla, měla jsem velikou radost. Řekla mi, že přichází na moje prosby, že mě slyšela k ní v poslední době mluvit a tohle je dobrá příležitost... ptala jsem se jí na některé události z poslední doby, a bohužel mi řekla, že neví jak to bude, protože to ještě není rozhodnuto. Že se musím snažit a podle toho to bude. Co mě ale žere je, že jsme mluvily delší dobu a já si za boha nemůžu vzpomenout na pokračování rozhovoru. Ráno jsem se vzbudila s vědomím toho, že jsme se skutečně potkaly, že za mnou přišla a že jsem jí položila asi pět dost zásadních otázek, ale jakobych měla ztrátu paměti, pamatuji si jenom tu jednu. Prostě cenzura. :(

7.7.2018
V e-shopu Alue.cz jsou nově značková trička od The Mountain, která jsem vyřadila ze své skříně a trocha originální ruční batiky. Všechno jsou to kousky, které jsem jednoduše přerostla. Pokud máte dámské emko, zkuste nakouknout, třeba se vám trička zalíbí: https://www.alue.cz/?collection=blesi-trh
Na Alue.cz jsou také stále skladem brazilské křišťály. Další budu postupně přidávat. Aktuální nabídka je tu: https://www.alue.cz/?collection=brazilske-kristaly

Krásné a neskutečně vtipné povídání Vladimíra Menšíka o obezitě :)

https://www.youtube.com/watch?v=gbBJTtrHV5w

13.7.2018
Včera byla Vanilka u veterináře kvůli záhadnému ztrácení váhy, ale zatím to vypadá dobře. Pán ji prohlídnul, řekl že se mu tak hubená nezdá, že je podle něho dobrá a pěkná. - Na umření teda fakt není, ale kdyby byla na umření, tak ji taky nemá smysl nosit na veterinu žejo. Problém se má řešit včas a ne tam donést polomrtvý zvíře a teď véťo čaruj... Když jsem mu řekla že zhubla 100gr za 5 měsíců i když se ji snažím vykrmit, tak jsme zkontrolovali zoubky. To jsem čuměla, měl na to supr grif, kam neviděl, to prohmátl zespoda a řekl že to není její problém. Když jsem mu řekla že je jí 3 a půl a jestli nemůže prostě babkovatět, tak připustil že už to je v tomto věku možné. A pokud je babka, tak prostě pohubne a pak by si měla držet cca stejnou váhu až do konce a to se musí teď vysledovat. Čili vážit. Na změny chování a její hysterické výlevy říkal že má možná problém jenom v hlavě a že jí může vadit nějakej mladší spolubydla co ji utlačuje od misky. No už pár týdnů bydlí se svou nej kámoškou, ostatní jsem přestěhovala vedle právě taky aby měla moje babka klid. Tak uvidíme asi s větším odstupem času, jestli se problém zlepší, když teď bydlí v páru. Jinak řekl že by do ní zbytečně neřezal a zbytečně ji netrápil. Ani kastraci z preventivních důvodů by nechtěl dělat, kdyby to náhodou byly hormony. Říkal to je bolest, stres, rizika, injekce, zásahy do břicha... že by ji nechal v klidu. Doporučil probiotika, vitamín B a mám za úkol nasbírat bobky. Každé 2-3 dny sebrat bobek, tak po měsíci je donést a udělá se rozbor a zjistí se jestli tam něco je nebo není. Vzhledem k tomu že morčová je čilá, tak je čas postupně dál zkoušet a sledovat jak to s ní je. Jinak s tímhle vetem jsem celkem spokojená a vidím ty věci podobně. Já jsem tam šla hlavně aby zkontroloval zoubky, protože to je snadno řešitelný problém, taky mě zajímá ten rozbor mikroflory s tím že probiotika bude dostávat teď preventivně, ale kdyby to bylo fakt něco vnitřního závažného, neřezala bych do ní pokud možno.

V e-shopu Alue.cz jsou nové brazilské křišťály. Další postupně ještě přidám. Aktuální nabídku najdete zde: https://www.alue.cz/?collection=brazilske-kristaly


15.7.2018
Pohlazení všem, co tyhle problémy také znají.....



22.7.2018
Kamarád si dal nedávno po dlouhé době Kofolu a bylo mu blbě. Já už jsem poučená a dlouho si nic slazeného s bublinkama neobjednávám, protože z toho vždycky kouká nějaký průšvih. Kofoly jsem si dvakrát ucucla na chuť, zhodnotila jsem že asi fakt o nic nepřicházím a nic mi nebylo. Jenomže kdo vypil celou sklenici, tomu bylo blbě. Tak jsme vzali s sebou etiketu a doma jsem to googlila. Všechno by bylo v pohodě, ale je tam E211. Co jsem se dočetla o jeho účincích TADY, tak Kofoly už si ani necucnu. Jestli to pijete, doporučuji vám, abyste si odkaz raději přečetli, ať víte co do sebe dáváte.

,,Existuje silné podezření na způsobování dětské hyperaktivity, obzvlášť v kombinaci s umělými barvivy. U citlivých lidí nebo lidí s chronickým astmatem či kopřivkou může vyvolávat nebo zhoršit jejich příznaky. Reakce bývá silnější v případě kombinace s jinými látkami, např. tartrazinem, aj. Dle některých zdrojů může benzoan poškozovat strukturu DNA a tím tak vyvolávat některé dědičné choroby (např. Parkinsonova choroba)"

24.7.2018
Nové Brazilské křišťály v nabídce
Vážení zákazníci,
Dnes jsem nasadila slibovanou poslední sadu křišťálů z Brazílie (Jeden je dokonce z USA). Tato nabídka je zatím konečná, více křišťálků už teď nemám. Aktuální nabídku si můžete prohlédnout zde: https://www.alue.cz/?collection=brazilske-kristaly
Děkuji za vaši přízeň a kdyby něco kolem křišťálů obecně nebo ke konkrétnímu kousku nebylo jasné, pište na redakce@aluska.org, vše ráda zodpovím.
..... s láskou a úsměvem Alue ....

28.7.2018
,,V Šiklandu mohly děti malovat na živého poníka. Nápad pobouřil veřejnost
Tato atrakce vyvolala bouřlivou reakci na sociálních sítích. Na víkendovém rodinném festivalu v areálu Šiklův mlýn u Bystřice nad Pernštejnem umožnili pořadatelé dětem malovat barvami na živé poníky. Podle některých ochránců zvířat jde o záležitost hraničící s týráním.
"Je mi smutno! Poníci celý den stojí na jednom místě a děti na ně chodí kreslit, rodiče oceňují, jak poníci drží… Děti by se měli učit úctě ke zvířatům," píše se na Facebookovém profilu STOP týrání - tvrdší tresty.
"Co to má sakra za smysl, kreslit na živé zvíře? Ať jim rodiče vystřihnou poníka z papíru," podivuje se pod příspěvkem uživatelka se jménem Elis Šimandlová. "Podat na ně okamžitě trestní oznámení pro týrání zvířat," vyzývá tamtéž Vladimír Olšanský."






.....

 


Komentáře

1 Ceneon Ceneon | E-mail | 1. července 2018 v 1:34 | Reagovat

To zrnění ve tmě jsem vždy obdivoval, už od malička, od pěti let možná. To byl můj první kontakt s něčím za oponou. Říkal jsem si, zda to zrní náhodně nebo jsou tam nějaké vzorce.

Jako malý jsem měl mnoho nočních můr, taktéž jsem usínal s otevřenýma očima. Teď už to moc nedokážu, ale zdá se mi jedná věc, že když se o to snažím a čumím do tmy před spaním, tak pak mám noční můry. Nechci se o to každopádně pokoušet, ale zdá se mi, že možná před rokem jsem právě noční můru měl a zrovna před tím tu noc jsem do tmy koukal právě do toho zrnění.

Když už jsme u těch nočních můr, jako děcko jsem z toho byl podělaný. Už od malička jsem hrával počítačové hry a díky nim jsem si vybudoval ochranu, od jisté dávné doby dokážu ve snech dát něco jako Menu > Quit ;-), jsem za to neskonale vděčný.

2 misa misa | 1. července 2018 v 2:26 | Reagovat

Aluško, problém je, že za největší, nejlepší pokrok se považuje všude instalovat wifi a platit různě bezkontaktně přes mobil bez reálných peněz. Nevím, v jakém bodě se toto zastaví, kdy se lidi konečně proberou.

Takže mám podnikatelský nápad:
zřídit kavárnu, čajovnu či malé lázně, které budou naprosto odstíněné. Bude to oáza klidu a odpočinku. Bude propagována jako naprosto bez televize, rádia, internetu, pouze zpěv ptáků venku ze stromu (v zimě papoušci v obrovské voliéře). Kdo by chtěl vybudovat v Praze či jiných městech? Šiřte prosím myšlenku dál. Potřebujeme celý proces zvrátit do bez wifi zón. Je nutné, aby nyní NOVINKA bylo bez wifi místo.

3 Ježovka Ježovka | 1. července 2018 v 2:40 | Reagovat

No, tak jsem se na Alušku dostala zase až teď(a přijde mi, že mi ten nějak klesly energie, jestli pak to není kombinace stres + nestíhání Alušky.org)

- A musím říct, že na tohle vůbec citlivá nejsem, možná tak občas nemůžu usnout, ale jinak fakt no problem. Pamatuju, když jsem musela sedět kdysi ve škole přímo vedle WiFi krabičky a nic... Asi jsem na to holt zvyklá:/ Ale je fakt, že kde není wifi tam usnu líp. Co se týče nákupáků, osobně nemám moc zdravý návyky, vždycky se hrozne těšim, kdy se tam zase ocitnu :-D To se přiznávám bez mučení. Vůbec nevím, co mě na tom tak fascinuje - prostě oblečení, boty, jídlo, šperky a dobrý pití v jednom velkým domě a ještě to tam často krásně voní a prodávají tam teplý vánoční ponožky i čaje a mýdla co jinde neseženu, no nemiluj to! :-D + naše drahé H&M kde jsou vždycky krásný náušnice a tematická nálada o svátcich, skvěle se mi tam nakupují i dárky. Jsem přes tohle fakt prdlá těžko říct proč, ale mám to tak odmala. Neumím si moc představit, že bych někam šla a bylo mi jako tobě, to by mi ničilo život, jelikož fakt nežiju v klidu na jednom místě a v budoucnosti to bude nejspíš ještě horší, dle toho, co plánuju.

Ono tohle je asi taky docela závislé na tom, jestli člověk s wifi vyrostl - já s ní teda nevyrostla určitě, ani mobil a počítač jsem do 12 neměla(první WiFi se u nás objevila až někde ve 14), jen televizi. A nikdy mi z toho zle nebylo, zajímavé, že někteří z nás jsou o tolik citlivější(tuším ale, že to na tohle má vliv i konstruktivita daného jedince, i třeba proto, že šišinka na má na naší konstruktivitu taky velký vliv). Jsi jako něco jako radar který zachytí co je kde blbě :-D

(A vlastně až teď jsem si vzpomněla. Někdy mě bolí hlava, když je poblíž moc dlouho zapnutý mobil, HLAVNĚ dotykáč, proto se mi 99% času nikdo nedovolá. Maminka neustále spí se zapnutým mobilem - nedotykáč, ale i tak - pod hlavou a nechce si to nechat vymluvit. Fakt mě to už dlouho štve. Stejně tak to, že je jí vlastně docela ukradený vlastní zdraví a musím ji do všeho nutit, i třeba do nošení blbý helmy na kolo, na kterém jezdí do práce, a pásání se v autě. Jak na tohle někdo může sakra kašlat?! Sedět vedle spolujezdce je obzvlášť  nebezpečný. Tak je to ale u nás taky od mého dětství, už v deseti jsem vždycky ryla do rodičů, ať se do háje připadají, že ty pásy tam nejsou z prde... Pro srandu králíkům. O stěžování si na vlastní rodinu ale tenhle článek není, pardon. Mám v uších opět sluchátka a není tu nikdo, kdo by řekl "miláčku, já ten komentář četl, nechceš si ho taky radši ještě jednou přečíst??" :-D takže za střízlivost neručím. Třeba to aspoň někoho pobaví. Zajímavé, celý den se kaboním  a mám špatnou náladu a jakmile přijdu na Alušku, hle, je to lepší, nálada fakt, nekecám, skoro udělala spin a je docela šťastná, jako ve smyslu radosti ze života a chvilkového nepřemýšlení o starostech, které se nakonec stejně vyřeší).

Ještě mimochodem; to bílo znám. Sice nemám krystaly, ale něco podobného se mi děje už dlouho, asi to ale bude něco jiného.

4 hanka hanka | 1. července 2018 v 8:21 | Reagovat

Jo na wifiny se dá zvyknout, je to brutální. Proto mi málokdo věří co mi to dělá, protože všichni žijou s wifi a jsou v pohodě... Wifi je asi věc která mě v životě nejvíc omezuje, vyhýbám se cestování a přespávání v hotelech, dlouhým návštěvám, restauracím, koncertům. Vždycky hodně zvažuju jestli mi to za to stojí. A co už vůbec nechápu že když někomu vysvětlím proč je to škodlivé a co mi to dělá, tak místo aby se vyděsil a začal řešit jak si to odstraní z baráku, tak mávne rukou že jsem divná nejlépe s argumentem "pokrok nezastavíš". Přitom to, čemu se dnes říká pokrok - wifi, nejnovější technologie, elektronické hračky, čipy- není žádný pokrok ale krok zpět a likvidace lidí. Pokrok by byl kdyby se třeba prosadily v obchodních řetězcích bezobalové nákupy, nebo v domácnostech ekologické záchody aby se neplýtvalo pitnou vodou na splachování nebo technologie které lidem opravdu prospějí a usnadní život. To bych kvitovala a to je můj sen...ale to čemu se dnes říká pokrok je směšné. Stejně jako tvrzení že jsme vyspělá společnost, to mi přijde tak sebestředné a mimo, vůbec to není pravda.

5 Verča H. Verča H. | 1. července 2018 v 8:29 | Reagovat

To samé jsem zažila tento týden. Byla jsem asi po 7 letech v Praze. Sice jen na odpoledne, ale stačilo mi. Žiju na jihovýchodní Moravě, ve městě. Nedá se to ale absolutně srovnat. Původně jsem vyrůstala na vesnici hned za městem. Zvykla jsem si na ten klid. Pak jsem se odstěhovala za přítelem, do města. A dva roky jsem trpěla, než jsem si zvykla na ten hluk a zápach z aut (bydlíme zrovna u více frekventované ulice), a na takový jakoby věčný šum, i v noci. Nemohla jsem kvůli tomu spávat.. tělo si na to částečně zvyklo, ale chci zpět někam na polosamotu nejlépe :) ...no ale, k věci - jedno odpoledne v Praze, a byla jsem absolutně vyšťavená. Prošla jsem si Václavák, pak Palladium, a pak procházka na Václavák, Staromák a zpět na Palladium pro auto. Jak mám Prahu ráda, tak ji nechci minimálně několik let vidět. Tolik lidi, tolik energií co se mnou cloumaly, položilo mě to. Obdivuju lidi, co tam žijí. Já bych to nedala. Poslední dobou začínám být ale citlivá víc na tyhle energie, hlavně z práce chodím úplně vyřízená. I přes to, že mě moc baví. Zjistila jsem, že mi to způsobuje kontakt s kolegy i když s nima nemám problém (máme velkou otevřenou kancelář), musíme spolu v rámci práce komunikovat a řešit aktuální problémy, porady apod. Asi se neumím energeticky chránit, nebo mě někdo vysává. Už zvažuju, nebo spíš jsem se už rozhodla, že si Aluško od Tebe koupím energetický krystal. Jen co si na něj došetřím ;)

6 Alue Alue | 1. července 2018 v 9:04 | Reagovat

[3]:  No ty kokos... na kolo bez helmy nikdy nelezu. Pusť jim pár videí kde dělali pokusy s melounem  a helmou, ono jim to dojde. Ještě přemýšlím, že bych si i dokoupila chrániče na klouby. A zásadně jezdím s brýlema kvůli muchám.

7 Alue Alue | 1. července 2018 v 9:15 | Reagovat
8 hanka hanka | 1. července 2018 v 9:35 | Reagovat

[5]: to mám úplně stejně, Prahu prostě nezvládám...nejlíp na samotu u lesa :) mimochodem někde jsem nedávno četla, že ten mírný noční hluk co způsobuje provoz ve městech, působí člověku stres i ve spánku. Prostě tělo to vnímá i když spíš. To vysvětluje proč se mi spí v přírodě tak dobře. O světelném zamoření ani nemluvě, ve městech je v noci světlo a zhoršuje to kvalitu spánku. No občas mám pocit že jsem mimozemšťan když toto všechno řeším..pro ostatní je to normálka ??? což je ale škoda.

9 armag armag | 1. července 2018 v 9:38 | Reagovat

[6]: S helmou si děláš zbytečné starosti. Jezdím na kole už hodně dlouho, párkrát jsem taky spadl. Když spadneš z kola tak si podřeš lokty, ruky, boky, kolena, holeně, možná si zlomíš klíční kost. Ale na hlavu nespadneš. Přímý náraz třeba do náklaďaku, kde člověk jde hlavou napřed, tak to by ti helma nepomohla.

10 hanka hanka | 1. července 2018 v 9:39 | Reagovat

[2]: to by bylo parádní!! Taková wifi-free kavárna.

11 Lilio Lilio | 1. července 2018 v 10:44 | Reagovat

Ja som ešte pred pár mesiacmi v Auparku pracovala (dokopy to bolo pol roka čo som tam vydržala) a poviem Ti, bolo to neskutočne vyčerpávajúce hlavne po energetickej stránke. Som šťastná že som odtiaľ preč :-!

A je to príjemné prekvapenie, že občas zavítaš aj do týchto končín, aj keď ani ja nie som priamo z Bratislavy :-D

12 Elfí Elfí | 1. července 2018 v 10:55 | Reagovat

[6]: podle mě se meloun s hlavou nedá srovnavat, má úplně jinou strukturu, a slupka není lebka... pochybuju, že by se mi hlava rozletěla na kousíčky, kdybych spadla ze dvou metrů... a je pravda, že z kola už jsem spadla několikrát a do hlavy jsem se nikdy nepraštila. Tím ale neříkám, že je to zbytečnost, člověk nikdy neví, co se přihodí, stačí blbě škobrtnout... v autě bych taky nejela bez pásu.

13 Renata Renata | 1. července 2018 v 11:13 | Reagovat

a to je v Auparku uz roky nainstalovany velkopolosny odrusovac geopatogennych  zon od Ing. Sandora zo Senca, vraj je postaveny na silnej geopatogennej zone a ludia sa tam necitili dobre a vraj to pomohlo... Zrejme ta zla energia co si citila pochadzala od ludi, ja to tiez mavam na miestach, kde je vela ludi, preto sa im vyhybam. Navyse v obchodakoch teraz ludia saleju po zlavach,co posobi v ich hlavach ako stres /musi si nakupit vela veci, ved je zlava, mozog pracuje, co kupit, nekupi, za co dat nedat peniaze.../ a prenasa sa to na citlivych ludi. Hlavne cez vikend by som do nakupaku nesla, raz som to urobila a o par minut som chcela ujst, zasadne chodim cez pracovny den, ked su ludia v praci. Inak v posledne dni sa citim blbo aj doma, tlaky za ocami, ked hybem ocami, je mi blbo od zaludka, zaludok akoby vobec netravil, bolesti hlavy , nadranom ked sa briezdi silne pocity beznadeje, tlak na hrudi, ma to niekto?

14 Ayeri Ayeri | 1. července 2018 v 11:15 | Reagovat

Taky se bez mučení přiznávám, že jsem na wifi zvyklá. Doma ji máme nějaké 3 roky, když ji táta koupil, strašně jsem se bála, že tam pak nevydržím, ale ono se vůbec nic nestalo. Myslím, že je to z důvodu, že ve škole pochopitelně byla celou dobu a stejně tak v podstatě všude, wifi z domů dosahují i na ulici, takže vlastně ani nevíš, kdy a kolik jich na tebe zrovna působí. Takže jsme asi zvyklá. Nákupní centra si naopak užívám. Jakože vím, že je tam špatná energie a doma budu o něco unavenější než normálně, ale taky vím, že to není nic hrozného a docela rychle se to spraví. Takže tam nechodím často, ale někdy mi to za to prostě stojí, protože mě nakupování baví :D Myslím, že ta energie je tam taková prostě kvůli tomu množství lidí, kteří tam projdou, přinesou svoje problémy a všechno se to pak mlátí dohromady.

15 Renata Renata | 1. července 2018 v 11:17 | Reagovat

[11]:to mas v kazdom nakupaku, navyse ked si tam pracovala , bola si tam dlho , nie je v obchdodoch denne svetlo, musi to byt vycerpavajuce byt cely den na mieste, kde je umele osvetlenie a clovek nevidi von, akoby vazenie mi to pripomina, navyse je tam vsade umele vetranie, klima.. a Aluska uz tu uz pisala, ako zle posobia tie kladne ionty na ludi pri takomto vetrani.

16 hanka hanka | 1. července 2018 v 11:55 | Reagovat

[13]: já mám poslední dva dny v noci takové depkoidní stavy, beznaděj. Ráno to vždycky přejde. Fyzicky se cítím v pohodě ale jsem teďka v energeticky čistém prostředí a v klidu.

Nákupní centra nemám ráda, ačkoli nakupuju ráda oblečení. Vždycky to oběhnu co nejrychleji, jdu si najisto po spoďáry a tílka k mojí osvědčené značce a mizím :D Nejradši chodím do outletů a malých obchůdků z druhé ruky, tam se cítím dobře a dají se tam najít hotové poklady. V nákupních centrech mi to přijde strašně předražené.

17 ginze ginze | 1. července 2018 v 20:39 | Reagovat

Také mě trápí podobně koncentrovaná místa. Cítím to  na sobě dost, což bude asi tím, že jsem na VŠ, kde netrávím zas tolik času, a jsem zvyklá hodně času trávit doma a pracovat si na svých věcech. Nejhorší je, když jsem doma několik dní a pak jdu do školy...to mě začne pokaždé hrozně bolet hlava, jsem unavená, celkově schvácená. Přitom doma toho udělám mnohem více, než když jdu do školy, takže únava z přepracování to fakt nebude :D
To samé i v obchodních domech a všech místech, kde je velká koncentrace lidí...vyloženě nenávidím obchody v době svátků, protože všichni se můžou přerazit, aby nakoupili ve slevě co nejvíc nepotřebných kravin, aby se mohli pořádně napucnout a opít...ne díky. Navíc jsou šíleně nervózní a zlí.

Nejhorší mi přijde, že se na to nedá zvyknout. Nejvíce jsem trpěla na střední, kam jsem musela chodit každý všední den a můžu říct, že to pro mne bylo hrozné, byla jsem neustále unavená, bolela mě hlava atd. To leda, že bych si snížila energie, ale...nemám zájem :D

Jak čtu v komentářích o těch telefonech, tak je pravda, že já nikdy moc netelefonovala, ale pozorovala jsem, že když jsem při hovoru měla telefon u ucha, tak mě pak na té straně jakoby z boku píchalo v hlavě. Takže už to nepraktikuji, ale musím říct, že je to jedna z věcí, za kterou se mi vždycky akorát něco vysměje, jen co se o tom zmíním. Když jsem to o té bolesti hlavy řekla před jednou známou, tak se mi vysmála, že ona je schopná s kamarádkami telefonovat 3 hodiny denně a hlava jí nebolí, že jsem si to vsugerovala...protože nemám nic jiného na práci, než si vsugerovávat bolesti hlavy :-D A když byla moje kamarádka, o které vím, že také hodně telefonuje, těhotná, tak jsem jí poslala zajímavé odkazy o škodlivosti telefonů, protože jsem si myslela, že bude mít o dítě starost a přinejmenším se nad tím pozastaví. Ta se zase naštvala, že ona se nebude omezovat a řešit takové kraviny, že by nemohla nic. Takže s tímto tématem jsem se u ostatních nesetkala úplně s úspěchem.

18 tauri tauri | 1. července 2018 v 21:17 | Reagovat

[2]:
Oáza klidu je fajn s okny, pokud chceš něco odstínit, udělat to leda pod zemí, nebo všude alobal a kde je pak světlo? Zas jen umělá světla?Možná ano, ale takové prostředí je lepší se sklepem, kde je cihlové obložení, někde v rohu piáno a klídek, ptáci by jen otravovali, pokud by jich bylo plno..možná ještě nějaké akvárko..pár knížek, ale ten net by se stejně hodil. Alespoň klasické zásuvky na ntb, aby si tam studenti mohli dělat něco na ntb.

19 tauri tauri | 1. července 2018 v 21:32 | Reagovat

Aluško, Aupark má většinou klidně i 25 wifi na 2,4GHz a 5GHz má taky slušně obsazeno, to nepočítám, že plno už jich vidět není, protože jsou přehlušené a někde opodál, k tomu si připočti energii lidí, které žijou mamonem, že to musí mít. Teď se plno lidí předvádí, aby zapadli do kolektivu, takže zase zbrojení, který si člověk zbytečně vleče, díky blbé partě. Neříkám, že wifi je zlo, ale musí se to jako se vším s mírou. Když je doma wifi, někde na půdě a ne v pokoji a na noc se vypíná dle nastavení menu, tak to nebude asi tak špatný. Hold si člověk musí uvědomit, že je doba techniky, která špatná není, jen se může špatně využívat.

A co se týče lidí, nemam už potřebu je vyhledávat, energie v česku řídne v jednoduchost a spíš bych emigroval, než se tu usadil. Lidi tu totálně hloupnou a když to srovnám s jinou zemí, česi jsou chudáci, co se týče charakteru. Když vidím holky, chce se mi zvracet, jaký jsou.
Když se někdo věnuje energiím, jen má plno řečí, který si někde načte a machruje..a málo z nich dělá věci, které jdou zevnitř..
Tahle hra, kterou jsme tu hráli už dávno skončila, jen si to lidi ještě neuvědomují a jde do tuhýho.
No zatím to vidím bledě, možná se ukáže, co se stane koncem léta, nebo na podzim.
Ale budoucnost se může ještě změnit..
Mějte se prímoš

20 Suz Suz | 2. července 2018 v 12:32 | Reagovat

Ahoj Alue, kde by som mohla zohnat pravé brazilské kristaly?

21 Alue Alue | 2. července 2018 v 15:50 | Reagovat

[20]:  teď jsou v e-shopu skladem: https://www.alue.cz/?collection=brazilske-kristaly
kdyby se ti žádný nezalíbil, ještě budu postupně přidávat v průběhu tohoto měsíce.

22 Choco Choco | 2. července 2018 v 21:41 | Reagovat

[7]: Jej, chudák meloun xD všechen bych ho snědla :3

23 Ježovka Ježovka | 2. července 2018 v 23:21 | Reagovat

[7]: Díky, dobrý nápad :D Když jsou naši mimo dohled(fakt vtipný tohle říct o vlastních rodičích), vždycky jsem pak nervní kam kdy pojedou, není to moc dobrej pocit. No, chrániče na klouby jsou fajn nápad, já je nosím zásadně na brusle, kde jsem si už jednou pěkně zkerentila šlachu na ruce(a mám jediný štěstí, že srostla jak měla). Pak mě ještě fascinují takový ty typy lidí, kteří jedou v totálně nevhodných botách(podpatky... nekecám), eventuelně "na pána" bez řídítek a ještě mají na kolo přidělaného velkého psa. No fakt, i tohle se vyskytuje. Tomu říkám adrenalin. Podobnej adrenalin jako chodit pravidelně na mamograf, ale o tom snad někdy jindy... :-D

24 Alue Alue | 3. července 2018 v 8:46 | Reagovat

[23]:  Hele a víš kde ty chrániče splaším? Já našla tak max. návleky proti nastydnutí. Jezdím křesťansky, ale náhoda je potvora víš jak.

Venčení psa na kole je hrozně nebezpečné, máti to tak dělala když jsem byla pídě, vždycky když jsem to viděla, tak jsem trnula, říkala že dobrý, že pes je hodnej  a zvyklej.... Pak jeli z kopce rychle, pes jí strhnul z kola, máti se podřela, ale fakt brutálně hnusně podřela a od té doby už se pes venčil normálně.

25 Miky Miky | E-mail | 3. července 2018 v 12:04 | Reagovat

Alue, děkuji ti moc za všechny tvé rady ohledně morčátek i za tvůj milý přístup k tvým obdivovatelům, až dnes kdy jsem přišla o svoje morčátko :-(, jsem si uvědomila jak moc jsi mi pomohla. Snažila jsem se morčince vykouzlit krásný život, měla kamarádku a dost nadstandartů (ale pořád ve zdravé variantě). Jenže nemoci si nevybírají. Nemám se teď komu svěřit, tak se omlouvám, jestli ti beru tvůj drahocený čas. Děkuji

26 Ježovka Ježovka | 3. července 2018 v 19:32 | Reagovat

[25]: Sice to nebylo na mě ale na Alušku, ale ta reakce mi stejně nedá. Nikomu čas nebereš, bolest je bolest, obzvlášť když to nemáš komu říct. On to člověk prostě potřebuje někomu říct, kolikrát jsem já takhle šla na Alušku když nebylo s kým mluvit. Tohle je pain-free místo a nikdo tě tu posílat do háje nebude:) Ztráta tvého morčátka mě moc mrzí, ale pokud ho o to poprosíš, třeba se ti časem vrátí. Nebo si můžeš říct o vzkaz do mraků, takhle mi dávají vždycky poslední znamení naše zvířátka - vím moc dobře, jaké to je ztratit milované zvíře, odjakživa jich máme plno. Navíc dušičky většinou zůstávají ještě pár dní kolem tebe doma, než odejdou, eventuelně si s ním můžeš ještě promluvit a říct mu, že může v klidu odejít a že ho moc miluješ a děkuješ mu za společně strávený čas. Třeba jsi to už udělala, jen se snažím poradit, jelikož jsem tohle už fakt zažila mnohokrát. Člověku vždy nakonec zůstanou jen vzpomínky a musí se s tím smířit, jelikož vše je o tom, že dotyčnou bytost střetneme a po čase se s ní znovu rozloučíme, jelikož i ona je svobodná a může odejít, je to její právo a časem často i povinnost. Vždy mě nejvíc uklidňuje fakt, že já jsem ten zraněný a dušička se shora usmívá, ji už nic nebolí a má se už dobře, je tam nahoře svobodná, nepláče, ví, že se znovu setkáme. Třeba se časem vrátí jako další morčátko nebo i jiné zvířátko. Já teď mám zrovna podezření na kocoura, že se mi vrátil jako morče Konrád, jelikož mi ho prostě připomíná a má podobnou skvrnu na hlavě.

[24]: No jo, tyhle náhodičky moc dobře znám(jsem spešl typ, který se na VŠECH výletech VŽDYCKY rozmlátí. Třeba minulý léto, byli jsme na vodě na Kristýně - spadla jsem z loďky, jako jediná, jak jinak. Druhý den se šlo na kola - nevytočila jsem, vylítla přes plot který se celý polámal(to chceš platit) a ještě jsem si málem zlomila ruku. Třetí den se šlo na koloběžky a co asi??? držkopád jak blázen přes řidítka a celá sedřená. navečer ještě brusle, tak to se zase podařilo sjet do rybníka.  hm. fakt začnu jezdit v bublinkový folii, nevim, co pořád dělám. Ale od letních výletů se odradit nenechám! :-D ). Každopádně chrániče by se sehnaly třeba tady: https://www.insportline.cz/22010/chranice-worker-chermer?gclid=Cj0KCQjwvezZBRDkARIsADKQyPkSIa0x9kfUAeZCS3jCx7yplArz_qEgMFmowxJ_TIxE-tL2if2DiY4aAls0EALw_wcB#49834

loktové: https://www.mxtech-eshop.cz/mxtech-eshop/eshop/24-1-CHRANICE/0/5/60679-Chranice-loktu-ALPINESTARS-SEQUENCE-CERNE-CERVENE-PAR-2018?gclid=Cj0KCQjwvezZBRDkARIsADKQyPlPHQTI-IwEurYKWq4htKoM1vUCLrpspMijLlwovdmPglLeIO0itBYaAirCEALw_wcB

Nebo ev. tady celý sortiment, včetně páteřáků: https://www.dookie.cz/chranice-na-kolo/

- kdybys chtěla být fakt chráněná a chtěla si pořídit i na kotníky, myslím, že ty tam mají taky.

A tyhle na kolo vypadají fajn, je ta cena trochu bolí: https://www.mxtech-eshop.cz/mxtech-eshop/eshop/24-1-CHRANICE/0/5/56202-Kolenni-chranice-LEATT-KNEE-AIRFLEX-PRO-vel-XXL?gclid=Cj0KCQjwvezZBRDkARIsADKQyPmJDcTkYxuF72t8yw4cClbgtKmBR8VPpr1OiYLPFkq--dDQF7kNOOwaAhuLEALw_wcB

... Nebo třeba s motivem Frozen, víš co: https://www.insportline.cz/19530/chranice-loktu-a-kolen-frozen?gclid=Cj0KCQjwvezZBRDkARIsADKQyPmm8vEobrM5wAhsOR6ayDpgiA9g40JSXaUg9kXy6ygYLhsW_-ft2g8aApLtEALw_wcB :-D

27 Pozorovatel Pozorovatel | E-mail | 4. července 2018 v 0:32 | Reagovat

Wifi a mobily (obecně mikrovlny) škodlivé jsou. Jen se to u někoho projeví za rok, u někoho za deset let, u někoho vůbec. Je to stejné jako s kouřením.

Mikrovlny, kromě ohřívání tkání, způsobují poškození DNA, snižují plodnost, zvyšují stres, poškozují imunitní systém atd. Doporučuji knihu Overpowered od PhD. Martina Blanka, česky vyšla pod názvem Doba Jedová 7. Doporučuji hledat si informace sám a nespoléhat se na stát nebo EU a jejich bezpečnostní normy, neboť ty jsou nastavené korporacemi. Kdo hledá, najde.

Aluško, jaký máš prosím tě názor na šungit? Máš s ním nějaké zkušenosti? Šungitová pyramida se obecně považuje za nejlepší čistič škodlivého elektromagnetického záření ve svém okolí. Další způsob použití šungitu je čištění vody. O šungitu existují i knihy. Tak teď nevím, jestli je lepší krystal nebo šungit :-?

A ještě jedna věc mě napadá ... Všimli jste si, jak je v některých super-hyper marketech hnusný vzduch, téměř nedýchatelný. Vždycky, když tam musím, začnu přemýšlet, jaké jedy tam pouštějí na zákazníky a chudáky zaměstnance. Naposled tesco ve Valmezu ... Ale cítím to i v hypernově nebo v electroworldu v různých městech. Možná je to jen 1000x recirkulovaný vzduch, ale i tak se mi z toho dělá špatně.

28 Elfí Elfí | 5. července 2018 v 19:18 | Reagovat

[17]:  rozhodně si to s tím mobilem nesugereš, mám úplně to samé, můžu telefonovat jen maximálně několik minut, jinak mě ta strana hlavy rozbolí a bodá mě ve spánku. I když mobil používám často, tak telefonování nesnáším a vyhýbám se mu. A horší je, že z okolí to takhle nikdo nemá, takže je nanvždycky to vždycky musím upozorňovat, a ne každý to chápe. A i když vím, že by bylo lepší celkově používání mobilu omezit, mám ho jako takový malý počítač, a to pohodlí už se těžko odvyká.

29 Pozorovatel Pozorovatel | E-mail | 6. července 2018 v 9:19 | Reagovat

[17]: [28]: Mám to stejně. Po pár minutách hovoru pálení za uchem. Nebo cca 15 minut bluetooth sluchátka. Nebo pár minut u notebooku, který stahuje velký objem dat přes Wifi. Nejhorší je používat tyto "hračky" v autě, protože auto je uzavřená kovová klec, která všechny signály zesiluje. Chtěl jsem použít za jízdy navigaci Waze s online (3G) připojením. Po pár minutách jsem cítil silné pálení v hlavě. Nebo když někdo vedle mne v autě telefonuje, to cítím okámžitě a je to velmi nepříjemné. Myslím, že malé děti z vystavování záření budou mít doživotní následky. O to ale nejspíš jde. Takže šup šup naočkovat a pak pěkně mobil k hlavičce, a až bude větší tak tablet s wifi, hezky si hrej O_O

30 Ježovka Ježovka | 6. července 2018 v 18:47 | Reagovat

[29]: „Takže šup šup naočkovat a pak pěkně mobil k hlavičce, a až bude větší tak tablet s wifi, hezky si hrej“ smutná realita... Připomíná mi to jedny moje majetné známé - nebo spíš přátele. Nechci je nějak pomlouvat, takže se nějak víc nerozepíšu ani nebudu specifikovat, ale zkráceně: Peníze mají, děti mají první poslední, vychovaný je mají, to jo. Ale jinak o ně nezájem, menšímu klučinovi šoupnou do ruky na celý den tablet a co myslíte? Nosí už skoro odmala brýle a má problémy s očima, taky má prý dyslexii a dle doktora je „hyperaktivní“, s lehkým sklonem k autismu. Tomu se říká dítě z moderní rodiny. A tablet z ruky nedá ani za nic(seberte mu ho a začne křičet) a když už mu ho vezmete, najde si jinou elektroniku. Začíná být vděčná za to, že nás jako malý holky vyháněly mámy z domu, ať si jdeme od toho počítače radši hrát ven.

Musela jsem se smát, když jsme před nějakou dobou byli u bratrance, který má dva menší syny - vyběhli na nás hned u dveří, letmo pozdravili a už se ptali táty, kdy jim koupí „ten novej majnkraft“ a kdy bude nová herní myš... Jako neříkám, já si taky odjakživa ráda zahraju kvalitní PC hru a tak, ale přijde mi smutný, když dítě přijde ze školy(v těch horších případech školky) a rovnou sedne k počítači a nechce se od něj hnout, nic jinýho ho nezajímá a je otrávený z toho, že musí ven. Ideální je, když jim navíc dají rodiče do pokoje vlastní TV kde můžou odmala sledovat polonahou Selenu Gomez jak propaguje všechnu možnou symboliku... A ke sváče bílý rohlíky :') Hm. O to hůř, když pak za to starší a tak vesměs ostatní nadávají těm dětem... Měli by nadávat rodičům. Nicméně snaha udělat z lidí bioroboty se zdá být úspěšná, jednoduše řečeno. Takhle bratranec taky vyprávěl, že jeden z jeho synů se prý radši počůral než aby vstal od tabletu a zkazil tak hru, kterou hrál :-D

Podobně špatný názor mám i na panenky Barbie(kdyby aspoň nebyly tak zmalovaný... aspoň ty moje teda byly, pokud si pamatuju. Růžový stíny? jako fakt?), vážně bych nechtěla něco takového předkládat odmala dceři jako ideál krásny a „dokonalou ženu“. Třeba to na každýho má jiný účinek, ale podle mě to fakt není dobře. Však proč taky asi mezi dnešními teenagery je tolik anorektiček, bulimiček, které se tzv. „honí za dokonalostí“ a třeba i často brečí a nenávidí se, protože si nepřijdou dost hezké na to, aby byly milované - přitom jsou to často i fakt pěkný holky, ale ony si připadají „nedokonalé“. Nevypadá to, ale je jich hodně i u nás a v USA je to ještě mnohem horší(jsou to ale státy a jsou mnohem větší, že). Moc dobře tuhle komunitu znám, jako mladá jsem mezi ni bohužel spadala a byl to fakt hnus, každý den se cítíte jako naprostý shit a často si i říkáte, že byste byli radši po smrti... fuj. Samozřejmě, že za tohle nemůže jen panenka Barbie, je to mnoho faktorů najednou, ale zrovna ona je mi hodně trnem v oku a vidím ji klidně i jako prvotní spouštěč. Vždyť malé děti jsou velmi citlivé a co si pamatuju, jako malé se mi předkládaly jen samé dokonalé ideály ženské krásy, bohužel naprosto nereálné. Obecně v teenage komunitě po světě teď vládnou hodně duševní onemocnění všeho druhu a upřímně? Nějak se jim ani nedivím. A když už je to takhle teď, bojím se, jak na tom bude příští generace.

32 Danny Danny | 7. července 2018 v 15:19 | Reagovat

[30]: Ti rodiče, co kupují malým děckám mobily nebo tablety musí být úplně blbí. Moje mamka jednou vykládala o svojí spolupracovnici, která měla půlleté mimino a koupila mu tablet. Jako nepochopím to. Jako by ti rodiče nemohli koupit "skutečné" hračky. Místo toho bude děcko od malička žít napůl ve virtuální realitě. Plus může mít pak problémy se soustředěním, atd.
A ještě když ti rodiče nekontrolují, kolik času děcko tráví na tom tabletu (nebo pc).
Když jsem byla malá, měli jsme doma playstation, a hlavně mladšího bráchu na tom strašně bavilo hrát a za chvíli neměl v hlavě nic jiné, než ty hry. Naštěstí naši rodiče nebyli ignoranti, tak nás hlídali, abychom nehráli víc než hodinu denně. Tohle je fakt na těch rodičích a jestli někdo nechá děcko hrát celý den, je to jeho blbost a nemůže se pak divit, když má děcko dys-cokoli nebo poruchu soustředění.
Ale nejsmutnější je, že dnes i většina dospělých (nebo aspoň ti, kterým je něco přes dvacet) tráví většinu času čuměním do mobilu, takže co pak máme čekat.

33 Ježovka Ježovka | 8. července 2018 v 4:11 | Reagovat

Ta trička... Objednáno(trochu složitě, ale snad to tak půjde, omlouvám se). Jsou nádherná :-) Co ti budu povídat, musím se přiznat, že budu ráda nosit něco po tobě.

34 hanka hanka | 8. července 2018 v 10:42 | Reagovat

[32]: souhlasím...druhá stránka mince je, když jsou rodiče uvědomělí a děckám mobil nekupují, problém nastane když dítě má spolužáky co už v první třídě mají všichni mobily a tablety a to jedno dítě co nemá, je tak vysmíváno že začíná nesnášet školu a své rodiče za to, že mu nechtějí koupit mobil když ho všichni mají a je to normální. A nevysvětlíte mu to-že to je drahé, že to nepotřebuje a že je to nebezpečné. Nevěřila bych tomu ale kamarádka mi toto vykládala z vlastní zkušenosti, rodiče potom samozřejmě podlehli a děcko už taky mobil má. Chce to buď být hodně silný a nenechat se a trpělivě děcku vysvětlovat a starat se aby mělo odmalička dobrý základ a nenechalo se semlít většinovým kolektivem, anebo ho učit doma. Škola děti hrozně deformuje, co tak sleduju, je to k pláči.

35 Mára Mára | E-mail | 8. července 2018 v 21:12 | Reagovat

Kdyby za mnou někdo v noci přišel a řekl mi že o mě rozhoduje někdo jiný, koho ani nemůžu poznat či znát, byl bych pěkně naštvanej.

36 Elfí Elfí | 9. července 2018 v 20:01 | Reagovat
37 Lulu Lulu | 9. července 2018 v 21:22 | Reagovat

[36]:Už áno. :-D

38 Ježovka Ježovka | 13. července 2018 v 18:34 | Reagovat

Tý vado, co je to za pátek třináctého tohleto... :-(  :-( Od rána jsem se těšila na balíček od tebe(ta trička jsou nádherná, děkuju - a ta propiska je taky super), tak si tak hezky vykračuju na poštu se sluchátkama v uších a volá mi maminka, že měla čelní srážku s nějakym hovadem, co jel jak prase a nestačil se jí u silnice vyhnout, i když šla po kraji. Fakt nevím, jak se na tohle reaguje, mohla prý být mrtvá :-( ale nějakým zázrakem jí nic není, jen je popálená od kopřiv z pangejta. nechápu.

39 Verča H. Verča H. | 13. července 2018 v 20:47 | Reagovat

Aluško, chci se prosím zeptat, bude v dohledné době (nebo v rozmezí 2 -3 měsíců) možnost koupit i energetický krystal na Tvém e-shopu? Moc děkuji :)

40 Alue Alue | 14. července 2018 v 8:15 | Reagovat

[38]:  Panebože :(( napiš pak jak se mamince daří!

[39]:  Krystaly by měly být dostupné od příštího měsíce, mezitím se dají i zamluvit, s tím že se ozvu až budou.

41 Verča H. Verča H. | 14. července 2018 v 10:27 | Reagovat

[40]: Díky Aluško :)

42 Ježovka Ježovka | 14. července 2018 v 14:07 | Reagovat

[40]: děkuji... jsem ještě teď poměrně v šoku. No, už je prý v pořádku, když jsem se teď stavila, říkala, že ji fakt jen pálí ruka od kopřiv a nemá ani nic naražené, ani modřina, nic. Ještě se tomu skoro zasmála, přijde mi, že jsem z toho víc vystreslá než oni. Když jsem říkala, že nechápu(ale jsem za to obrovsky vděčná, několikrát jsem děkovala tam nahoru)že jí vlastně nic není, pokrčila rameny že jí to taky tak trochu nejde na rozum - prý při té srážce měla pocit, jako by narazila do velkého měkkého airbagu a odpinklo ji to do pangejta, víc neví. Tak asi nějak šikovně dopadla, naštěstí. Mě když kdysi ťuklo auto na přechodu, pochroumalo mi to pánev, nemohla jsem tři týdny chodit a doteď tam mám skřípnutý nerv a po delším sezení to bolí(ale mám ten zadek taky omlácenej od koní, ono je to jedno s druhým)... A to jel týpek pomalu - do maminky vjede ve velké rychlosti a je OK. Co na to říct, jsem za to moc vděčná. Jiné lidi čelní srážka s autem stála život. Teď ještě přejít ten hodně nepříjemný pocit, že se jí mohlo fakt něco stát... Jak se snažím furt zhubnout, tak včera jsem ze stresu vyžrala ledničku. Mimochodem mi přijde fakt sprostý, když jde člověk po silničce k vesnici úplně po kraji, nepřekáží, a vjede do něj auto. To aby se jeden bál vůbec vykročit z domu.

43 Alue Alue | 14. července 2018 v 16:05 | Reagovat

[42]:  Uf ... no prostě to nebyl její osud, aby se tam zranila. Andělé strážní zaúřadovali :)

44 Ježovka Ježovka | 14. července 2018 v 18:08 | Reagovat

[43]: :-) ♡ Mimochodem tě maminka
moc pozdravuje, taky tě má ráda.

45 Ježovka Ježovka | 15. července 2018 v 4:54 | Reagovat

Kdybyste někdo chtěl či dokonce potřeboval inspiraci, tak jsem právě našla konstruktivní svatební prstýnek: https://i.pinimg.com/736x/66/e5/6f/66e56fef8adaa812ccc2ef6b3f0df7d4--wedding-jewelry-wedding-ring.jpg :-D a tenhle je taky boží, připomíná mi to energ. krystaly či braz. kříštály od Alušky: http://www.initalyweddings.com/img/hipster-engagement-rings-engagement-ring-with-hipster-unique-indie-engagement-rings.jpg nebo tenhle, taky fajn, hlavně v tom, že to není uzavřený kruh: https://i.pinimg.com/736x/4a/93/d9/4a93d9a748af934e32308839d523b441--engagement-rings-online-gold-engagement-rings.jpg

Ono celkově vyjede spoustu hezkého, když člověk napíše "hipster wedding rings". Já vím, že to tu vlastně nemá moc co dělat, ale ten se sluníčkem jsem sem prostě dát musela :D holt prostě nejsem na klasické prstýnky - ani na klasické svatby(jestli, tak si to umím představit JEN s někým koho bych opravdu a hluboce milovala; ale to sem nepatří).

46 NikolaR NikolaR | E-mail | 15. července 2018 v 23:18 | Reagovat

[45]: Já jsem se totálně zamilovala do dřevěných prstýnků. Takže jednouu, pokud k tomu vůbec dojde, budu chtít jedině tyto :-D https://www.woodenstyle.cz/snubni-drevene-prstynky/
Říkám si, nejsou z kovu, tak by proudění energie bránit nemusely :-)

47 Lulu Lulu | 16. července 2018 v 8:59 | Reagovat

Milujem umenie.Maľby, básne, či inú literatúru.Báseň je dosť povzbudivá a veľa ľudí na stránke to asi zažilo.Vážne by som to dala prečítať ľuďom, ktorý mi menili život zlými skúsenosťami.....Do osobných vecí ísť nechcem, lebo nad tým budem premýšľať celý deň. :-)

48 anet anet | 16. července 2018 v 9:51 | Reagovat

[46]: ty jsou krasne, diky za tip ☺

49 Čajová Víla Čajová Víla | 16. července 2018 v 10:17 | Reagovat

ahoj Aluško, omlouvám se, že to píší sem, nebyla jsem si jistá, kam jinam. Dnes se mi ‘nahodou’ dostalo pod ruku toto video https://www.youtube.com/watch?v=OQitfe8u7i4
Normálně takové nijak nevyhledává ale pustila jsem si to... a celou dobu co poslouchám refrén
, jsem si říkala, co by sis o tom asi myslela Ty? Napadlo mě Ti to poslat jako námět k dalšímu rozboru videa, pokud tedy budeš chtít.
Promiň za preklepy, píší z tabletu.

50 Ježovka Ježovka | 16. července 2018 v 16:16 | Reagovat

[47]: Ty jsou nádherné! Díky za tip :-)

[49]: My bae! Ariana ♡ Jop, tahle písnička je pro mě jedno velké bohužel jak po stránce hudební tak i textové, nevím, jestli se to vůbec dá nazývat hudbou:/... Taky už jsem tu o ní mluvila, fajn, že se najde někdo další. Zajímavá je teď od ní i ta další nová "God is a woman", ta se mi strašně líbí, i když klip(ač je vizuálně krásnej) také nemá v určitých místech dobrou symboliku(heh, vyšla zrovna na pátek 13., ale to nemusí nic znamenat). O No Tears Left To Cry se ani nezmiňuju, tam je ta symbolika dost jasná, i když se podíváš k Ari na ofiko stránky(www.arianagrande.com), není to zrovna moc košér:/(mluvím hlavně o tom "otočení"). Zrovna v Light Is Coming(světlo přichází... heh, nevím, jestli se smát nebo brečet) mě to trklo hned, navíc jak ten týpek pořád dokola na pozadí opakuje "you wouldn't let anybody speak and instead-(nenechali byste nikoho mluvit a místo toho-)", je to celý spíš divný a otravný, pořád dokola ta samá věta a do toho ten otravnej člověk na pozadí, navíc se mi při poslechu ze začátku z neznámých důvodů vybavovala krev a různé až podivné věci, to taky nepovažuju za zrovna dobrý.

Celkově jsem čekala prostě normální další sweetpop album od hnědovlasé Ari, místo toho se ale po pár měsících se vrátilo odbarvené podivné cosi s lehce odlišným chováním... Fajn, lidi se mění, to neříkám, ale společně s novou Arianou přišla okamžitě nová
"otočená" symbolika(text No Tears: "I'm lovin', I'm livin', so we turnin' up (we turnin' it up) - a o tom to celé je, ale celý text téhle písničky je prostě zlo), navíc ty názvy a texty(a nová profilovka na yt, kde má Ariana oči ozářené duhou)... Prostě jsem se zděsila, zničili mi Arianu:/ Navíc jak víme, za slovo "světlo" se rád schovává Satan a kromě té písničky i Ariana řekla, že celé album je o tom, když vám někdo "přinese do života světlo". Řekla bych, že na rozbor by bylo pomalu vhodné celé album i s Arianou:D A na symbolice nadále neubírají, naopak, jen přidávají. Co klip, to další a skoro horší. I když popravdě nevím jak jsem čekala, že to s Arianou dopadne:/ asi to ani nemohlo skončit jinak. Možná jsem to tu už zmiňovala, ale Ari natočila 3 díly(první zde: https://www.youtube.com/watch?v=T4FAg5A4wQk)o natáčení songu No Tears a v jednom z nich řekla, že vyrábět masku, kterou měla v klipu na obličeji, byl "jeden z nejvíce traumatizujících zážitků za její celý život" - za mě teda docela zajímavá volba slov. Co na to říct, symbolika z toho celého křičí... Samé deštníky, schody, duhy, masky a otáčení pořád dokola:/

51 Alaiana Alaiana | 16. července 2018 v 18:20 | Reagovat

[3]: Ha, no takže to bys se mnou mohla jít nakupovat. :D Tyhle nákupy si totiž taky užívám a ono to tam přitom energeticky dobré není. To ale potom skoro ani nikde ve městě a zbývá snad jen ta příroda. Jinak tohle mám podobně jako ty. Wifi mi skoro nevadí, jsem na ni zvyklá, taky sedím téměř vedle krabičky doma. A stejně jsem nedávno brečela, když sem dávali nový modem. Protože i když mi to skoro nic nedělá, nechci to, protože dobře vím, co to je. Doma se to ale špatně vysvětluje, když mi to teda neubližuje a i kdyby jo, nevím, jestli by mi věřili, že za to může zrovna wifi, přestože sami tuší, že to moc dobré nebude. Když se nad tím ale tak zamyslím, tak u mě je to i dobře, protože to, co to některým lidem dělá, nebo může dělat je fakt hrůza. A já už takhle mám svých problémů dost, ještě aby se k tomu přidala wifina. To slovo „skoro“ říkám proto, že se mi teď trošku navýšily energie, protože někdy poznám, co jak vyzařuje. Tak se mi jako i tobě čas od času stává, že nemůžu usnout. Já už teď i poznám, kdy za chvilku ztratím vědomí = budu spát. A někdy je to tak, že už-už bych spala, ale ne, něco mi v tom brání a to je pak peklo. To si pak říkám, že kdyby neexistovala wifina, určitě by se mi teď spalo dobře. Nejspíš to tím navýšením energií bude, protože nikdy předtím se mi tohle nestávalo, to jsem byla na wifinu zvyklá úplně. Takže někdy i vím, o čem se tady píše, když je řeč o neschopnosti usnout třeba v důsledku wifi, nebo že třeba něco vysílají a někdo má kvůli tomu problémy. Ty říkáš, že to souvisí s konstruktivitou člověka, což je asi něco jako tu píšu i já o tom navýšení energií. Jako je fakt, že lidi by měli energeticky zářit co nejvíc, protože tím pak zabíjí to zlo tady. Myslím, že tahle citlivost je lepší, než když je člověk normální. Protože citlivý člověk chce díky tomu něco změnit, kdežto člověk s hroší kůží to nevnímá, tak to nechá být. Ale napadá mě, že když má někdo takhle vysoké energie, že mu pak všechno vadí a je opravdu jako radar(to jsi hezky vystihla), tak to aby odešel do tajgy jak Anastazia. Což na druhou stranu myslím není potřeba, protože bych řekla, že to vlastně ani o tomhle není, ale že člověk má rozvíjet sám sebe i svoje energie tady. Já taky neplánuju nějaký klidný život doma na jednom místě.

[30]: Já si pamatuju na sebe, jak jsem jako malá chtěla mobil, ale asi jen proto, že to bylo in. A myslela jsem opravdový. Tenkrát jsem byla zklamaná, že jsem dostala jen hračku. Dneska jsem za to samozřejmě šťastná, že jsem si musela ještě počkat.
Ale panenky Barbie z ničeho nehaním, tolik anorektiček je proto, že lidi vidí vyretušované celebrity v časácích. A pak ještě všechny ty modelky a i po těch se požadují nereálné věci, tak jsou pak vychrtlé a tak. To je podle mě ten problém a ne panenky Barbie. Ty na každého opravdu působí jinak, třeba obě moje sestry si s touto panenkou taky hrály a byla to pro ně prostě jen hračka, nic víc. Stačí to nepředkládat jako ideál krásy, jak říkáš, což to by u nás nikoho nenapadlo a mě teda též ne.
A ta růžová, to já jsem naopak celá pro-růžová. Právě proto, že ji každý nesnáší, tak jsem se jako rebel rozhodla ohlížet se i po růžových věcech. Ale opravdu tu růžovou mám i ráda a říkám, že to je moje nejoblíbenější barva. Jen dneska se k ní přidaly i zelená a modrá. Růžová může být stejně krásná barva jako všechny ostatní. Vůbec není špatná. Jen je problém v tom, že se vnucuje jako barva, kterou musí mít každá malá holka. Myslím, že to dělají hlavně média, kdy když koukám třeba na nějaký teen film, tak tam holka má růžový pokoj a tak. A tím se vnucuje. To bych ji nesnášela taky.

52 zdeněk zdeněk | E-mail | 16. července 2018 v 20:39 | Reagovat

Chtěl bych sdílet krásný obraz z kávy, téměř dokonalé pí :-D
https://imgur.com/a/6gggyBM

53 Ježovka Ježovka | 17. července 2018 v 1:39 | Reagovat

[51]: Hej, ahoj! :D S tvým komentářem se dokážu dost ztotožnit. "Jako je fakt, že lidi by měli energeticky zářit co nejvíc, protože tím pak zabíjí to zlo tady." - huh, líp bych to nenapsala, nechápu, proč taky nedokážu sesumírovat věci do jedné věty a komentáře musejí mít mnoho odstavců :-D  :-| Osobně mám radši svoje energie spíš průměrnější, tak, abych se kromě nějakých hrůz snesla jakš takš se vším, takový lehký nadprůměr je za mě ideál :D

"Ale panenky Barbie z ničeho nehaním, tolik anorektiček je proto, že lidi vidí vyretušované celebrity v časácích. A pak ještě všechny ty modelky a i po těch se požadují nereálné věci, tak jsou pak vychrtlé a tak. To je podle mě ten problém a ne panenky Barbie. Ty na každého opravdu působí jinak, třeba obě moje sestry si s touto panenkou taky hrály a byla to pro ně prostě jen hračka, nic víc. Stačí to nepředkládat jako ideál krásy, jak říkáš, což to by u nás nikoho nenapadlo a mě teda též ne.
A ta růžová, to já jsem naopak celá pro-růžová. Právě proto, že ji každý nesnáší, tak jsem se jako rebel rozhodla ohlížet se i po růžových věcech. Ale opravdu tu růžovou mám i ráda a říkám, že to je moje nejoblíbenější barva. Jen dneska se k ní přidaly i zelená a modrá. Růžová může být stejně krásná barva jako všechny ostatní. Vůbec není špatná. Jen je problém v tom, že se vnucuje jako barva, kterou musí mít každá malá holka. Myslím, že to dělají hlavně média, kdy když koukám třeba na nějaký teen film, tak tam holka má růžový pokoj a tak. A tím se vnucuje. To bych ji nesnášela taky." Kompletní souhlas... Ono máš pravdu, že pro spoustu holek je to nejspíš jen hračka, jen mě to před nějakou dobou tak napadlo, že je na jednu stranu taky blbý dávat holkám do ruky namalované Barbie už odmalička, ale je fakt, že ony nad tím jako tak malé tolik nepřemýšlí. Co se růžové týče, poslední dobou se ve mně něco převrátilo a vyhledávám ji, stejně tak rudou a různé květinové, ženské vzory... Asi konečně stádium ze zárodku ještěfurttrochupuberťák do ženy :D Jo a ještě k těm modelkám - tuhle jsem si zrovna stěžovala, že spoustu modelek musí být 3 - 4 kila(některé jsou i víc, co si budeme nalhávat) v podváze, to je přeci strašný a přijde mi to úplně úchylný(celej ten průmysl je - spousta návrhářů jsou gayové a ti mají naprosto odlišné představy o ženské kráse). Když si vezmu, že jsem před nějakou dobou chtěla samu sebe do pokusů o modeling uvrhnout... ne, díky, fakt niet. Krom toho, že se mnoho holek nechytí a je to už tak hrozně náročný(a já se k zvracení, obviňování se z každého drobku jídla navíc a práskání se gumičkou do zápěstí za to, že chci kousek čokolády, opravdu vrátit NECHCI. Ne, že by to dělaly všechny modelky, to vůbec ne, je jich vlastně poměrně menšina. Jenomže já jsem na tohle ohromně náchylná), taky mi na tom nevyhovuje představa být jenom vidět a nemoct mluvit ani víc tvořit, nejsem věšák na šaty, mám pusu a myšlenky - to ale zabíhám vlastně někam, o čem nebyla řeč, jako vždycky. Každopádně modelky říkávají, že to musí člověk mít od přírody, jako nepřibírání a štíhlou postavu. Jasně, to musí nebo by měl(pak je to totiž už vůbec totálně náročný a hodně holek to ani nedá), ale aby se člověk dostal do ideál váhy, spíš se většina musí nacházet v podváze, takže kardio kardio kardio... A salát s nízkokalorickým sýrem bez zálivky, i když to zní otřískaně. Pro mě má jídlo tak velkou hodnotu, že bych to tomu prostě neobětovala, za ten občasný kus pizzy či kebabu mi to stojí, i když by se mnou mladší já fakt nesouhlasilo. Můj velký obdiv mají například andílci Victoria's Secret, ty holky se fakt nadřou a obětují tomu hodně(jo, jídlo a cvičení dvakrát denně je pro mě hodně). Když na to tak koukám, jsem hodně ráda, že jsem si kdysi řekla stop a na sny o modelingu se vykašlala. Ale díky za připomenutí :D

54 Lilio Lilio | 18. července 2018 v 9:36 | Reagovat

[47]: To je dosť zvláštne, tvoje komentáre mi vždy úplne pripomenú moju o niekoľko rokov mladšiu verziu,za ktorou mi je niekedy smutno. Snažila som sa si to nevšímať, ale už je to príliš :-D dokonca používaš prezývku ktorou ma volajú v reáli :D  O_O

55 Lulu Lulu | 18. července 2018 v 21:31 | Reagovat

[54]: O_O O_O O_O Tá prezívka sa mi proste hroze páči i keď moje skutočné meno sa na to nepodobá.

56 Ježovka Ježovka | 19. července 2018 v 4:28 | Reagovat

[54]: Oooo, vážně? :D Mimochodem fajn číslo komentáře! :-D Takže, jestli to dobře chápu, říkají ti Ježovka? to by bylo docela hustý! :-D Každopádně jsem ráda, že poznávám další spřízněnou dušičku ♡ Jednu dobu jsem si myslela, že podobní lidé žijí možná kdesi ve Vesmíru, ale na téhle planetě určitě ne - ach, jak moc jsem se tehdy pletla(a neznala Alušku.org) :D

57 Ježovka Ježovka | 20. července 2018 v 12:20 | Reagovat

Hm, karty(mám kočičí, "náhodou" se mi připletly pod ruce na cestách, už jsem je dlouho chtěla - musím uznat, že jsou naprosto nádherné a pokud vím, fungují, jak mají)jsou vážně "magická" záležitost. Stále se mi opakují ty samé, dávají přesné odpovědi. Dnes mě jedna skoro rozplakala: "nechcete si přiznat, jak dobrá je vaše situace..." Haha, tak nějak. Teda zas tak dobře na tom nejsem, jen si nechci přiznat, že to, co mi říká mé srdce je OPRAVDU možné, přijde mi to poměrně nemožné. A to i přesto všechno, co o těchhle věcech vím. Pokud mi srdce totiž říká pravdu, jsem opravdu šťastná, udělala bych pro to cokoliv... Ale kdo má věřit? Je to těžké, když to celé vypadá jako šílenost. Holt uvidíme, musím se snažit dělat to, kam jsem zrovna vedením postrkovaná. Odmala mám takové nutkání že tu chci splnit svůj osud, nějaký svůj úděl za kterým jsem si sem přišla, už delší dobu bádám po tom, co by to mohlo být a když se to začne možná vybarvovat, tak to začnu odmítat a nevěřím, jak typický :D No protože představa něčeho tak pěknýho mi připadá nemožná, jelikož mě odmala všichni učí, že to tak nemůže být - jako spoustu z nás. Vždycky si vzpomenu na proslov Jima Carreyho, když říkal "já nelimituju sám sebe. Všechno je možné, pokud si to tak nastavíte." Asi pravda, pokud se samozřejmě člověk nebojí pro to něco pořádného udělat. S tím problém nemám... Já se jen bojím, že je to celé můj šílený výmysl :D Jak malá.
A jop, nemám to komu říct. /aneb když vidím, že je to tu už zase zahlcené mýma slohovkama/

Přijde mi to tak trochu šílený, protože jsem k tomuhle všemu byla dovedená doslova skrze spirituální vedení a vnuknutí("tak se na ten internet na to video koukni... no tááák, koukni! najdi si nějaký informace!" "what, ne. proč bych to dělala..." -  a když jsem to fakt neudělala, zase mi to připomenuli jinak). Dokonce andělem mi bylo na mou prosbu(přes neskutečnou "náhodu") přes druhého člověka řečeno, že vím, co mám dělat a ať to hezky rychle dělat začnu, ať začnu poslouchat svoje srdce. Pravda. Navíc každý den vidím 54řky a dokonce mi byl poskytnut mentální i fyzický prostor k tomu, abych se mohla věnovat čemu potřebuji(taky skrze sortu až skoro fascinujících náhod a událostí, vážně bych to nazývala cestou... a nejhorší je, že celou dobu jdete poslepu, nevíte co bude za rohem a nezbývá, než věřit). A kdybych neznala Alušku.org, nikdy se tohle celé nestane... Hah, jak propletené, až mě to maličko děsí. Nebo ještě jinak: chci něco tak moc, že se bojím, že to není pravda, nikdy se to nestane a nechci si už víc ublížit:/ ale co mi zbývá. Pokud tedy moje srdce je fakt to, co chci nejvíc, tak prosím... Budu si připadat jako v divadle, pokud se to všechno odehraje tak, jak si to přeju, což je přece nesmysl - jak by člověk mohl tak dlouhodobě předvídat vlastní osud?! to je šílenost(jako kdyby to všechno směrovalo někam, kam chci a co chci už pár let, prakticky od cca čtrnácti, tehdy se mi to začalo spontánně postupně vyskytovat v hlavě). Připadám si jak na horské dráze, vážně. Fakt by mě zajímalo, co bude - a dokud to nebude, bude bohužel logika v mé hlavě křičet na poplach a opakovaně mě uvádět do depresí, fakt bych si přála vidět do budoucnosti. Škoda, že neznám někoho, kdo vidí(teda, já vím, že Aluška - pokud vím správně - vidí. Ale znám její důvody, proč lidem jejich budoucnost nevykládá a zcela je respektuji, jsou totiž naprosto pochopitelné a chovala bych se stejně).

A vždycky, když se dožaduji znovu tam nahoru odpovědí na tyhle otázky, vždycky mi přijde jako kdyby zvedli oči v sloup a říkali něco jako: "sakra, už se ptáš po tísíctéprvnípadesátédevadesátédruhé, zlato, řiď se svým srdcem. Uklidni se sama, to zvládneš, víš, co máš mezitím dělat. My jsme řekli dost." Taky pravda... A to je právě kámen úrazu. Bojím se věřit. Logická část mozku do mě prostě denně hryže a je to k nepřežití :D  :-| Pak přijde nějaké znamení(teda asi jsou to znamení... nevím, jestli už jen neberu jako znamení všechno)a já sice poděkuju, ale ještě několik hodin přemýšlím o tom, jestli to teda do háje bylo znamení či ne a jestli jen už nejsem patetická. Jop, takhle blbě funguje můj mozek i přesto všechno, co o tomhle tématu vím. Mně prostě není pomoci. (je to jako mít v hlavě démona, který říká "no jo, ale to je přece blbost! to se nemůže stát, haha, vždyť je to nelogický, hloupost, to sis vymyslela, máš moc bujnou fantazii. Jak by se to asi stalo? Svět není továrna na splněný přání, to, že bys to chtěla, neznamená, že se to stane. Přenes se přes to. Realita není pohádka, kterou si vymyslíš a pak to podle toho jede, tohle je celý nesmysl." Takže vždycky dojdu k argumentu, že co se má stát, stane se... A tak pořád dokola. a otravovat pořád karty s tím, co je a není můj osud, je taky docela na houby. Jeden by řekl, nech to koňovi, ráda bych, ale mozek nějak nespolupracuje).

Ještě někdo nějaká osudová vnuknutí? :D Řekněte, že nejsem sama, kdo je tu blázen(absurdní slovo, já vím)...

Ještě mimo téma: Ta morčata jsou úžasná, naprosto rozkošná zvířátka. Jen ten jeden trochu dominantní a lehce kousavý, ráno když je jdu krmit, vždycky z něj jde maličko strach, jelikož je schopný ohnat se po ruce nebo se pokusit hryznout, protože je hladový. Nevím, proč vždycky chytím zvířátka se sklony ke kousání, posledně to byl potkan. Chjo.

58 Lulu Lulu | 21. července 2018 v 14:36 | Reagovat

[57]:Ďalší zvieratkomil :-).Ja mám šťastie na pažravé zvieratá.Môj murko aj jedno morčiatko chudlo. :D

59 Ježovka Ježovka | 22. července 2018 v 6:20 | Reagovat

Právě až teď jsem zjistila, že 19.11. budou v Praze Nightwish! :-|  :-D

60 hanka hanka | 22. července 2018 v 10:09 | Reagovat

Tyjo, benzoát sodný v kofole, a na co? Vždyť ten cukr sám o sobě musí dost dobře konzervovat. To je teda pěkná podpásovka :( Mimochodem už pár let vůbec nejím šunku protože jsem nenašla jedinou, kde by nebyl konzervant. Je to totálně ve všem. Nejlépe nakupovat jen základní potraviny a všechno si dělat sám.

61 hanka hanka | 22. července 2018 v 20:33 | Reagovat

[57]: Jasně že nejsi sama, taky podobné stavy zažívám :o) taky mám kolikrát pocit, že to co chci snad není možné, že už je to moc, že na to nemám, ale pak mě to žene zase dál, je to jako neuvěřitelná zvědavost, ani ne tak touha ega, spíš takový pocit, to je tak zajímavé, ale tak moc zajímavé, tyjo, musím jít dál! Někdy je to frustrující protože vidím cíl v budoucnu, ale jak píšeš, přitom nevidím za roh. Nevím jak přesně a kdy se věci stanou. Můžu na tom jen každodenně dělat a zbytek nechat koňovi. Dokonce mám někdy ze splnění svých snů obavu protože vidím už dopředu jak moc se budu muset překonat, sebe a svůj strach. No ale mám našlápnuto a na strach kašlu, to musí vyjít :) Tak kašli na pochyby a věř tomu a bojuj :) Když se člověk soustavně překonává tak u toho hodně roste...a pak už je z toho zvyk a nic tě nezastaví a najednou zjistíš že jsi někdo jiný než před půl rokem, před rokem... ohlédneš se za sebe a dojde ti že na sebe můžeš být pyšná, a uvědomíš si jak je to skvělé že jsi poslechla intuici, že se až skoro stydíš že jsi kdy měla pochybnost.

62 hanka hanka | 22. července 2018 v 20:34 | Reagovat

[57]: jo a prosím, dají se někde sehnat ty kočičí karty? Hrozně mě to zaujalo.

63 Alaiana Alaiana | 23. července 2018 v 3:14 | Reagovat

[53]: No já si zrovna říkala, že taky píšu dlouze a že je to zbytečný, když ten druhý mi na to všechno pak odpoví jednou, maximálně pár větama. :D Ale že psát krátce asi není můj styl, no je to jak kdy. :) Ale tak já myslím, že je to fajn, když to zkrátka takhle vychází. Taky si pamatuju, že jsem ti jednou psala odpověď na tvůj komentář a bylo to hrozně dlouhé, to jsem tě tou délkou dokonce překonala. :D Ale ne že by to zas byla nějaká sáhodlouhá úvaha, spíš v tom bylo jen hodně věcí.
Na tvé slohovky jsem dávno zvyklá a jsem ráda, že je píšeš, aspoň je tu něco hezkého a já si vždycky krásně počtu. Mimochodem, neuvažovala jsi o blogu? Vím, že to máš ráda tady, kde se vždycky z něčeho příležitostně vypíšeš, ale tak. Máš hezké úvahy, tak si myslím, že blog by se vyplatil. :-) Víme, že bych nebyla jediná čtenářka. :D

"...takový lehký nadprůměr je za mě ideál" - tak jasně. :D

"Ono máš pravdu, že pro spoustu holek je to nejspíš jen hračka, jen mě to před nějakou dobou tak napadlo, že je na jednu stranu taky blbý dávat holkám do ruky namalované Barbie už odmalička..." - jojo, však ono máš samozřejmě taky pravdu.

Kebab jsem ještě nikdy nejedla, ale pizzu taky miluju. Kdo by ne. :D
Tak to je fajn, že ses tenkrát správně rozhodla. :-)

[57]: "Ještě někdo nějaká osudová vnuknutí?" - no tak zase já. Mimochodem, když mluvíš o podobnosti, tak mám pocit, že jsi podobná ty mně. Já tě samozřejmě neznám, ale tvé komentáře jsou mi blízké a teď jsi zase napsala něco, co mám podobně. K tomu, co mám, jsem taktéž byla dovedena přes mé spirituální vedení. Začalo to tím, že jsem mimo jiné našla tyhle stránky a pak mi andělé poslali úkol(projekt) se spirituálním základem, protože jsem si pro to něco přála udělat. Ale nemohou za to jen tyto stránky, bylo to vícero lidí, které jsem si na internetu našla a mezi nimi byl i Michael. Vlastně jsem ten úkol dostala až poté, co jsem našla jeho. Kromě toho jsem ale také zjistila, co mám v životě dělat, kvůli čemu jsem sem přišla a právě se to týká jak reálného, tak spirituálního života a všechno to mám na celý svůj život. Takže ano, dlouhodobě předvídám svůj osud, přesně jak píšeš. :D
K tomuhle mě napadá. Říká se, že my svou cestu dopředu znát nemůžeme, ale jak by potom bylo možné tohle? Takže si myslím, že my svou cestu znát můžeme, když se nám takhle objeví. A vlastně je to přece právě tahle cesta, kterou máme najít. Je to ten osud, který bychom měli ovládat. A ono je to prostě podle našich vlastních přání. Ale co už nemůžeme znát, je to, jestli se nakonec taky opravdu naplní. Nevíme, jestli to zvládneme a co je tam dál v budoucnosti, přestože dostáváme znamení.
Mně kdyby se ta cesta vyplnila, tak to by byl panečku život a i jiný, než jaký má většina lidí. Já nemám problém tomu věřit, sice tomu věřím, ale přesně se taky bojím, že se to nikdy nestane. Že takhle to se mnou nikdy nebude, protože je to na mě až moc velké(přitom si ale myslím, že to bych mohla dát) a že to ani nemůžu stihnout. Vyžaduje to samozřejmě můj jak reálný, tak spirituální růst a zkušenosti, které teď nemám a vím, že na tom musím pracovat, však i pracuju, ale stejně, to jestli je budu mít je ve hvězdách – tak na to hlavně moc nemyslím, protože bych se z toho snad zbláznila. Taky jsem začala mluvit na svoje anděly, kterým jsem už dřív své sny svěřila, aby je opatrovali, ale teď si s nimi o tom všem budu povídat a budu to dělat s jejich pomocí. Uvidíme, co bude, nebo nebude.
No zkrátka se zas hodně vidím v tom, co jsi napsala.

64 Ježovka Ježovka | 23. července 2018 v 3:51 | Reagovat

"Kamarád si dal nedávno po dlouhé době Kofolu a bylo mu blbě." - to mám stejně... Z coca coly light, kterou jsem měla v puse asi dvakrát v životě, mě vždycky začne i bolet a pálit v krku. A včera jsem na cestách dostala z lahve cucnout energiťáku(asi monster, ale ono je to jedno)a začalo mě bolest břicho. Fuj. Přitom kofola a tyhle shity chutnají tak dobře, achjo. Nikdo se mi nemůže divit, že se živím pořád dokola tím samým, o čem vím, že je jakš takš OK - třeba jak říkala hanka [60]: s těma šunkama je totální pravda, to aby si člověk nechal i tu šunku dovážet společně s BIO masem :-| Fakt bych si přála žít v realitě, kde se mě nepokouší na každém rohu otrávit a zlikvidovat, resp. člověk dostává na výběr, jestli to bude jíst nebo ne, jestli to bude pít nebo ne - ale spoustě lidem už to pak po letech taky začne být jedno a ne každý má nervy a peníze nechat si třeba dovážet maso. K vzteku mi přijde už jen jodizovaná sůl a bělený cukr, i ty argumenty kterýma se to obhajuje jsou stupidní.

Připomíná mi to, že jsem navečer měla žvýkačku(nevím jaká byla, dostala jsem ji protože jsme neměli zrovna nic k jídlu)a ještě teď mě z ní pálí v krku, o co, že v ní byl aspartam :-|

65 vanilková vanilková | 26. července 2018 v 14:01 | Reagovat

Alue, mám dotaz ohledně křišťálu... líbí se mi ty nové, akorát nemají dírku na zavěšení na krk. Ráda bych křišťál nosila na krku...
Myslíš, že když si jej koupím, a pak si doma do něj vybrousím sama drážku na provázek, tak nějak snížím nebo naruším jeho energetické působení?
Děkuji

66 Ježovka Ježovka | 26. července 2018 v 17:52 | Reagovat

Okej. Tohle není příjemný. A nevím, proč se to děje vždycky, když nikdo není doma se mnou(pak mi to pochopitelně nikdo nevěří nebo nad tím jen pokrčí rameny). Už podruhé jsem tu okolo domu viděla černou postavu. Jednou jsem to viděla přímo, prostě to šlo ke mně, bylo to vysoké jako normální člověk(spíš ale vyšší člověk) i to tak vypadalo, jen to bylo celé černé(a vypadalo to, jako by to na sobě neslo nějaký batoh nebo co). Tehdy jsem na to zareagovala zcela instinktivně a bez přemýšlení prostě utekla, pak už to tam nebylo a zbyla mi jen podivná vzpomínka. A teď podruhé cosi prošlo kolem okna, tak jsem si myslela, že někdo jde a on nikde nikdo... :-| Že občas něco zahlédnu koutkem oka jsem si jako zvykla, ale tohle už je moc. Jak s tou vysokou světelnou postavou bílým ocáskem, co se vrtěl za podnožkou aniž by tam byla kočka(když na to pak zpětně vzpomínám, přijdu si, jako kdybych si to vymyslela). - Nevím co tu ten týpek chce, ale fakt to tu už asi brzo vykouřím. Zajímavé, že z toho nejsou nervózní zvířata. Když se nad tím zamyslím, připomíná mi to zhmotněnou verzi agentů z mých snů(vždycky přicházeli v kamufláži jako matka s dítětem, ale nevypadalo to jako normální lidé, šlo o černé postavy. Pak už jsem instinktivně věděla, že před tím mám zdrhat), ale instinktivně taky vím, že tohle nejspíš nebylo ono.

[62]: Jasně :-) Třeba zde(tam stojí nejmíň): https://www.megaknihy.cz/tarot-vestby-snare/190675-kocici-tarot.html?utm_si=RFlidjRTZUc2TVRrd05qYzFNVGt3TmpjMQ==&utm_pab=0&matchtype=&network=g&device=c&creative=63152076610&keyword=&placement=&param1=&param2=&adposition=1o1&campaignid=193922770&adgroupid=19959225370&feeditemid=&targetid=pla-436851164394&loc_physical_ms=1003829&loc_interest_ms=&searchtype=search&gclid=CjwKCAjw4uXaBRAcEiwAuAUz8Eo-4MVkf09KZ5DKLHzSuAQFbcQZ4hkkzTKzmJHw3rcfaTMw4KegnBoC15YQAvD_BwE

[61]: Děkuji moc za reakci:) Cítím to velmi podobně, jen ty máš v hlavě uklizeněji než já.

[63]: "to jsem tě tou délkou dokonce překonala." A to jsem si myslela, že to není možný :-D

"Na tvé slohovky jsem dávno zvyklá a jsem ráda, že je píšeš, aspoň je tu něco hezkého a já si vždycky krásně počtu." Děkuji :-)

A také děkuji moc za reakci(opět máš v hlavě o něco uklizeněji než já, trochu to pomohlo uklidit si i mně), velmi ráda zjišťuju, že to mají další lidé podobně. Taky jsi mi blízká :-) Jak říkala už Hanka, můžem to jen nechat koňovi... Jen kdyby to nebylo tak těžký. A nejhorší je, když pak někdo z mé rodiny třeba na návštěvě slyší, jak si o tom s někým povídám, otočí se a prohlásí: "no jo, ale musíš být realistka!" (otec).. pche. Už na to radši ani nic neříkám. Mimochodem koukám na čas tvého komentáře - koukám, že sem chodíš podobně pozdě v noci :-D

67 Alue Alue | 26. července 2018 v 19:13 | Reagovat

[65]:  Ahoj Vanilko, myslím že jsi zaměnila výrobek Energetický krystal a surové brazilské křišťály, které mám v nabídce jenom občas. Tyto dvě věci jsou odlišné a mají jiné účinky. Jedna věc je moje výroba, druhá věc je odkup a prodej přírodního produktu, který se právě nijak neupravoval.
Případně napiš na mail a probereme podrobněji co bylo na mysli a co s tím případně dělat. Ale do surových braziláků určitě nevrtej, ty byly speciálně vybírané přírodní.

Energetické krystaly extra, které nejsou do skla ale do křišťálu, by měly být od příštího měsíce a dají se i objednat předem.

68 hanka hanka | 26. července 2018 v 21:43 | Reagovat

[66]: děkuji za odkaz:) a taky za reakci. Taky mívám dny kdy bych se na to nejradši vy... ale mám chlapa co mě drží, krom toho se pořád snažím sama propleskávat ať nefňukám. A taky mě čas od času nakopnou různé články a videa co chodí jak na zavolanou. Jedno video bylo o holce co jezdí kolem světa na kole (bohužel už nemám odkaz). V dešti, ve vedru, v zimě, prostě jede protože chtěla tak to dělá, a taky má kolikrát pocit že toho je na ni moc, že už to nedá. A říká tam: když by se mi to opravdu přestalo líbit, tak můžu prostě a jednoduše vždycky jet zpátky domů.... a o tom to je. Nic nás nenutí. Můžeme klidně dělat něco jiného...a když si toto člověk uvědomí, pak mu dojde co si vlastně v hloubi sebe přeje. Klidně bych se mohla na všechno vykašlat. Jenže...já už jsem si vybrala. Teďka jenom dělat a nefňukat:)

69 Ježovka Ježovka | 27. července 2018 v 4:50 | Reagovat

[63]: Jo a pardon, nezareagovala jsem na dotaz ohledně vlastního blogu, zapomněla jsem :D No... Děkuji za chválení mých úvah:) (popravdě ani moc nevím, že bych nějaké extra měla:D to myslíš takové ty "otravné hluboké myšlenky" ? Jo, tak to mám v hlavě odjakživa... Někdy je to fakt utrpení) Nicméně s tímhle se to má tak, že jsem o tom už přemýšlela(po tom, co mi to tu říkala, myslím - hanka - ? nevím jistě), jenomže se obávám že bych na to neměla čas a když už by byl čas, tak by nějaké ty články asi vycházely fakt sporadicky, navíc si nepřijdu nějak extra důležitá či zajímavá abych si zakládala blog :D To by mohly být fakt jen nějaké denní úvahy a případně recenze na knížky, takový zápisníček, i když je fakt, že bych tam možná mohla v budoucnosti dávat svoje covery na písničky... Uvidíme. Třeba něco takového vytvořím, když přijde správný čas, když tak dám vědět:) Každopádně děkuji. Dřív mě nikdy nenapadlo zakládat si blog "o sobě a mé hlavě" jelikož jsem netušila, že by to koho kdy zajímalo. Jinak jak mluvíš o tom vypisování... Sakra, to kdybych se měla vyloženě vypsat tak překročím povolenou délku znaků na článek :-D

70 Ježovka Ježovka | 28. července 2018 v 3:15 | Reagovat

Zajímavé, jak člověk když něco miluje a na chvíli to přestane blokovat logikou, prostě chvíli leží a myslí srdcem, představuje si cokoliv chce a dá si prostor(bez ohledu na to, že ho po otevření očí a vytrhnutí sluchátek logika začne šikanovat tím, že je to celé blbost), sám se vlastně dozví, co chce jeho srdce... Taková přirozená vizualizace, akorát to spoustě lidem pochopitelně ani nedojde, že to vůbec dělají, tak moc je to přirozené - aspoň pro mě. Osobně kdykoliv si pustím hudbu, neumím to ovládat. Proto vždycky dostanu takovou naštvaně-depresivní náladu v případě, že si představím, že bych jednou musela žít život který nechci a "osud" by mě zavedl jinam. Jak nemusím bohužel kvůli Thunderu a jejich symbolice obecně Imagine Dragons, tak některé jejich písničky(Believer, Natural... Nebo ta poslední 'Next to me' je taky fakt úžasná)jsou na vyhnání blbostí a strašáků z hlavy někdy fajn :D Všem snílkům přeju dobrou noc!

btw. taky jsem našla na yt spousty hudby "pro morčata" - objev století - (https://www.youtube.com/watch?v=mxBk0ItjoEg&t=766s), nevím, naše na to nějak extra nereagují, podle mě jim nejspíš dělá dobře jakákoliv vážná hudba.

[68]: Moudrý komentář. Mohla bych se pod něj podepsat, mám to úplně stejně. A toho chlapa moc přeju, fakt :-) Obzvlášť, pokud máš pocit, že je to fakt "ono", víš, co myslím. Kéž by byl ten, kterého fakt miluju, tady vedle mě. Co bych za to přitulení dala... Ale to všichni, komu někdo zemřel/je hodně daleko.

"Nic nás nenutí. Můžeme klidně dělat něco jiného...a když si toto člověk uvědomí, pak mu dojde co si vlastně v hloubi sebe přeje." - Ne ale vážně, tohle si jdu zarámovat. Díky. Taky mi díky tomu dochází, že bych neměl plýtvat časem, protože už ho taky tolik nemám. :-|

71 jirik jirik | 28. července 2018 v 14:21 | Reagovat

Tiskové prohlášení - reakce na pokreslené poníky

Zvole, 16. července 2018

Od soboty 14. 7. do dnešního dne evidujeme řadu obvinění ohledně nevhodného zacházení se zvířaty v areálu Šikland. Distancujeme se od lživých výstupů především v bulvárních médiích a oceňujeme profesionalitu seriózních redaktorů, kteří nás oslovili s komentářem.

Poníci ovšem pomalováni byli a vnímáme to jako selhání a nefunkční komunikaci v našem týmu. Co se opravdu stalo: v sobotu 14. 7. 2018 jsme pořádali největší akci v historii našeho areálu, Blue Style PRIMA FEST. Bohužel se v tomto organizačně vypjatém víkendu stala nešťastná chyba, kdy byli dětmi pomalováni dva naši poníci, což nebylo součástí původního programu akce – kreslení na poníky tedy nebylo oficiálním stanovištěm.

Za tuto chybu přebíráme zodpovědnost, i když celá situace vznikla neplánovaně a spontánně, kdy dvě brigádnice dovolily dětem hrát si u poníků s dětskými barvami na obličej. Po prošetření celé záležitosti jsme s nimi rozvázali pracovní poměr a programovému řediteli i vrchnímu ošetřovateli jsme uložili peněžitou pokutu.

Chceme veřejnost ujistit, že se u nás nikdy nic podobného nestalo, a ani již nestane. Dlouhodobě dbáme na to, aby naše zvířata žila v příjemných podmínkách, která splňují veškerá legislativní kritéri., Všechna zvířata jsou pod pravidelnou kontrolou a nikdy nebylo shledáno, že by některé z našich zvířat žilo v nevhodných podmínkách. Z vlastní iniciativy  jsme pozvali veterináře, který písemně potvrdil, že oba poníci jsou v pořádku a v dobré kondici, tuto zprávu přikládáme níže.

Za celou situaci se omlouváme.
https://www.sikland.cz/o-svete-sikland/novinky-aktuality/tiskove-prohlaseni-16.7.2018-169/

72 Alaiana Alaiana | 29. července 2018 v 4:29 | Reagovat

[66]: Tak snílci vždycky světu něco přinesli. Myslím, že třeba takový vynálezce je vlastně i snílek, bez toho by to nešlo. Myslím, že snílci sem do světa vloží něco nového a realisti jsou zase spíš následníci. Také mě samozřejmě hned napadá, že snílci to mají v životě lepší. Ale ono ve výsledku není ani jedno špatně. Taky je asi na druhou stranu normální, že si běžný člověk na začátku myslí, že je to blbost. Ale stejně. Taky by ti lidi mohli začít s: "A o čem sníš?" a tak. :D A ne hned, že musíme být realisti.

Jo a to s tím časem - jo no, s tím nemám problém, sova se hlásí! :D Kdyžtak tady o tom píšu: http://karolinaloskotova.blog.cz/1803/zapisnicek-brezen-2018 (koment 80) a tohle je i ten dlouhý komentář, co jsem myslela. Zase ti tam chválím tvé zápisky(úvahy), co sem píšeš, ale protože tady jsem ti psala poprvé. A ono to tenkrát nějak zůstalo bez odpovědi, asi sis toho nevšimla, nevím. Takže teď jsem ti je pochválila podruhé, abys o tom věděla. A teď aspoň i vím, že víš o tom mém dlouhém komentáři. :D Ale je už teda hodně starý. Toš tak. :)

Ty karty! ♥ Tak tohle už jsou třetí, které bych chtěla. Napadá mě, že až půjdu nakupovat, tak se podívám, jaké všechny různé vykládací karty existují. Pak si jich intuitivně vyberu kolik jenom budu chtít, vůbec se nebudu omezovat; a postupně si je budu dokupovat. Páč na všechny najednou nebudou peníze. :D Takže také moc děkuji za odkaz. :-)

[69]: "popravdě ani moc nevím, že bych nějaké extra měla:D to myslíš takové ty "otravné hluboké myšlenky" ?" - přesně ty. A myslím, že někdy je máš společně se zkušeností. :)
Jojo, poprvé to navrhla "hanka" a mně se ten návrh líbil, tak jsem to tu teď znovu nadhodila a jsem ráda, že znám tvůj postoj k tomu. Ale myslet si, že by to nikoho nezajímalo podle mě není dobré. Vždycky se najde někdo podobný a takhle vlastně člověk vyjadřuje(může vyjádřit) sám sebe a pokud je sám, nebo má ten pocit, tak se může takto vyjádřit a najít jemu podobné lidi. Takto se může internet používat ke spojování lidí a lidi by pak nebyli sami.

73 vanilková vanilková | 30. července 2018 v 19:36 | Reagovat

[67]:
Ahoj, ano, myslela jsem brazilské křišťály. Už chápu, raději do nich nic nebrousit, jasný... Děkuji za odpověď!

74 ginze ginze | 31. července 2018 v 18:31 | Reagovat

Aluško, jak zvládáte s morčátky ty vedra? Já mám doma opravdu velké teplo, tak zkouším všechno možné a doufám, že se brzy ochladí, už jenom kvůli morčátkům :-|

75 Alue Alue | 31. července 2018 v 20:39 | Reagovat

[74]:  chladím je větrákem, flaškou s ledem a okurkama

76 Dzejna99 Dzejna99 | 31. července 2018 v 22:32 | Reagovat

Rozbor, co kdo na to. Milka se otáčí doprava, místo loga má vyzivove hodnoty.. nová je úplně odosobnena, není to máma co mléko dává.  Agentem Matrixu? Chci vložit odkaz, nějak to nejde. Zkuste vygooglit nebo na ho- novinkach

77 ginze ginze | 1. srpna 2018 v 10:37 | Reagovat

Dnes jsem narazila na hezkou a celkem zajímavou písničku, tak jsem si řekla, proč se nepodělit :-)
https://www.youtube.com/watch?v=lMcKaWuMHCg

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama