V e-shopu Alue.cz jsou nové křišťály z Madagaskaru. - Aktuální výběr ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 13.12.

Kouzlo vybraného stromu

21. září 2018 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Návody
Nedávno jsem si uvědomila, že kdykoliv se kamkoliv přestěhuju, tak si v blízkém okolí vyberu nějaký strom.
V bydlišti kde jsem trávila dětství, jsem měla stromy dokonce tři, podle toho, kterým směrem od domova jsem se vydala... a potřebný byl každý z nich. Bohužel tam nebyl nikde pořádný les, takže jsem musela pokaždé urazit delší vzdálenost, jeden byl asi půl hodiny cesty ve větrolamu, druhý byl asi hodinu a půl cesty poblíž zahrad v místech kde se skoro nikdo nikdy nepohyboval takže jsem tam měla vždycky klid a třetí byl vzdálený také asi hodinu a půl na druhou stranu a stál v meruňkovém sadu. V sadu byl jeden strom jako druhý, ale měla jsem jeden konkrétní oblíbený.
V dalších bydlištích, kde jsem strávila méně času, jsem obvykle měla jeden strom kam jsem chodila nejvíc a druhý ,,záložní" pro případ že se vydám na druhou stranu, protože nikomu se nechce chodit pořád stejné trasy.





I v aktuálním jsem si jeden našla, zatím největší a nejstarší strom ze všech co jsem si kdy vybrala. Má perfektní sílu. Obrovská výhoda je, že už to není ani morava ani Brno a jakmile se dostanete mimo nudné polní placky, objevíte kouzlo lesů a kopečků, kde je stromů spousta a pořádně je z čeho vybírat, takže se nemusíte spokojit jenom tak s něčím.


V čem je to kouzlo?
Návštěva vlastního stromu je tak trochu jako jít na mini dovolenou ve své hlavě. Úžasně to člověka osvěží a uklidní. Kdykoliv mi není nějak dobře a mám pocit že je toho na mě moc, tak jdu ven. Ale jít ven jenom tak bezcílně a jít ven k určitému vybranému stromu, má dva dost rozdílné výsledky. Při normální procházce si nikdy tak moc neodpočinete a necítíte se na konci tak dobře, jako když jdete ke stromu. Podle mě by každý zaměstnaný nebo vystresovaný člověk měl mít svůj strom, kam by chodil kdykoliv by to potřeboval. Na světě by minimálně ubylo stresů a hejtů.
Když jsem byla malá, stromy byli moji nejlepší kámoši, protože na rozdíl od lidí jsem si mohla říct co jsem chtěla a nikdo mi to nevyvracel, ani mě nesoudil. Dneska si chodím ke stromům odpočinout, ale někdy jdu jen tak ,,pozdravit".



Jak si vybrat svůj strom
Ideálně by to měl být strom, ke kterému se dá dojít v nějakém rozumném časovém úseku, max. do 30ti minut. Jinak se vám stane že budete líní a nenavštívíte ho, i když byste to opravdu potřebovali.
Nejsilnější stromy, jsou stromy mateřské. Poznají se podle toho, že v nejbližším okruhu cca 20-30 metrů mají nejširší kmen a jsou zdravé od kmene až do koruny.
Vybraný strom by se vám měl od oka líbit a měl by stát v terénu, který je použitelný pro delší stání, nebo sezení. U stromu, kde se celou dobu stresujete že jste ve svahu a nemáte se tam pořádně jak vrtnout, se relaxuje blbě. Široké a velké kořeny jsou super, dá se na nich sedět.
Vyberte si strom někde, kde nebývají lidé, protože jejich dupání a tupé nechápavé pohledy vás budou rušit.
Když si chcete opravdu pořádně odpočinout, choďte ke stromu vždycky sami.
Často se dá strom vybrat tak, že nad tím nepřemýšlíte, ale jdete okolo a nějak vám padne do oka, pomalu jakoby vás k sobě zval. A nedá vám to, jdete k němu, nebo na něj myslíte a pak se k němu vracíte.

Na vnější straně kmene stromů se udržuje pole nabité zápornými ionty, které ozdravují a energetizují lidský organismus. Proto když se cítíte blbě, stačí se stromu jen dotýkat rukama, opřít se o něj páteří, ramenem, nebo k němu přitisknout hlavu. Měli byste brzy cítit, že je vám hned lépe, aniž byste se vyloženě snažili o něco konkrétního. Tato energie pracuje sama.


Většinou se mi automaticky velice prohloubí dech. Nikdy nedýchám v klidovém režimu tak zhluboka, jako když odpočívám u stromu. A děje se to v podstatě samo. Čím unavenější přijdu, tím více dýchám. I to má svoji logiku, záporné ionty se tak dostávají ve větší míře do plic a léčí tak organismus o to silněji.

Pokud býváte unavení, zavalení povinnostmi, nervozní, depresivní, nebo se potýkáte s jinými nepříjemnými pocity které vám obtěžují život, najděte si svůj strom. Deset minut u něj z vás blbou náladu sundá a často si od něj odnesete naopak náladu dobrou, povznesenou. Při návratu z procházky si budete říkat, kde jste nechali to utahané já. Za deset minut jste jako nový člověk.
Jakékoliv trápení opadne a už se nezdá být tak velké, když si člověk alespoň na deset minut postojí u svého oblíbeného stromu, zhluboka se nadýchne a uvědomí si, že všechny jeho problémy jsou jen určitá sociální bublina, která ho na chvíli příliš pohltila a je potřeba se opět vrátit zpět do svého klidného středu a vnímat svět z vyšší perspektivy.

Bohužel to nefunguje v zimě, kdy stromy spí. Mají staženou mízu a energii nevedou.


Alue K. Loskotová 2018

 


Komentáře

1 aves passeri aves passeri | Web | 21. září 2018 v 8:34 | Reagovat

Krásný článek, díky :-) Já mám ke stromům hodně silný vztah - což jsem si uvědomila ve chvíli, kdy u nás v parku před domem káceli. Měla jsem pocit, jako by něco umíralo :-( A také si to uvědomuji vždy, když se vrátím do našeho rodného domu. Ve středu pozemku stojí stará hrušeň. Je to nejstarší bytost v celém domě. I matka jako malá je u něj vyfocená. A i letos jsme si domů odvezli spoustu hrušek :-) Od malička jsem byla zvyklá na posedávání pod hruškou :-) Dávala nám stín. Nejen. V parku před domem, kde teď bydlím, mám také jeden oblíbený (javor). V zimě ho město zdobí jako vánoční stromeček, takže i v zimě mě vždycky vítá domů. Ale nemám tam klid si k němu sednout. S energií stromů jsem se už taky učila pracovat, ale v lese, kde jsme to dělali, se mi žádný doopravdy nelíbil. Většinou jsem tak chodila kolem a zkoušela, ale nikde mi nebylo opravdu dobře. Dokonce mě nakonec arozbolela hlava.

2 Adonajpetr Adonajpetr | 21. září 2018 v 11:49 | Reagovat

Já mám třeba sve oblibene stromy i vrcholy kopce, oboje vede energii a vybírám si cestu k nim podle nálady :-). Ale kolikrát jsou dal jak 30 minut chůze, někdy to tak hold je.

3 Ayeri Ayeri | 21. září 2018 v 15:10 | Reagovat

Já mám jeden oblíbený les a pak několik stromů v jiném, kam už bohužel moc nechodím, protože ho lidé hodně poničili. Tam to souvisí s tím, že to byli první dévy, se kterými jsem mluvila a chodila jsem ke stromům za nimi. Ten druhý les má uprostřed zase krásný potůček, kde se relaxuje úplně nejlíp :)

4 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 21. září 2018 v 17:12 | Reagovat

Já mám momentálně tři oblíbené stromy. Jeden je na návsi. Takový smrček v pubertě. V zimě na něj vždycky dávají žárovičky. Letos na něm narostly prvně šišky. Ale jak říkám. Je to na návsi, kde každou chvíli někdo courá.  A tak ho vždycky, když kolem něj jdu, jenom pohladím po větvičce. A i toho si někdo všiml. Je mi to skoro jedno.
Druhý je veliký dub. A zrovna ve svahu. Ale ono to vůbec nevadí. Z jedné strany je to sice z kopce, ale jsou tam tak skvělé kořeny které jsou od sebe vzdálené tak akorát, aby se tam vešel můj zadek. Mám tam velký výhled do kraje. Z druhé je rovinka A potom svah nahoru porostlý borovicemi. Tam si můžu sednout ještě o něco pohodlněji. Člověk si tam opravdu připadá jako oddělený od reality a od civilizace, navzdory tomu, že je civilizace až moc blízko. Ale do zalesněných svahů se málokdo žene. Nějak se mi po něm zastesklo. Dlouho jsem tam nebyla. Dneska tam ještě stihnu zajít. Pa třetí je zase smrk. Tentokrát veliký. Ten je opravdu krásný. Mám do i vyfocený. V reálu je ale ještě nádhernější. Chodím ho v zimě  obdivovat, protože je to jediná zelená věc na tom místě. Ale je daleko. A pak mám ještě oblíbený balvan.

5 Ježovka Ježovka | 21. září 2018 v 19:01 | Reagovat

"všechny jeho problémy jsou jen určitá sociální bublina, která ho na chvíli příliš pohltila a je potřeba se opět vrátit zpět do svého klidného středu a vnímat svět z vyšší perspektivy." Jo. Přesně. Dřív, když jsem měla problém s emocionálním přejídáním(najednou vám hrábne a musíte v záchvatu sníst celou nutelu a tak podobně, pak sedíte a nešťastně koukáte, co jste to udělali a proč. víte, že si ničíte život, ale zároveň nejste schopní přestat), snažila jsem se to odbourat něčím podobným - když záchvat nastal, začala jsem dýchat a pomalu, klidně si uvědomovat, že je to jen nějaký program, který když překlenu už mě nebude ovládat, že je to jen chvilková bublina s velkým dopadem. A hle, bylo to ze začátku těžké, ale nakonec se to začalo zlepšovat. Kdo to nezažil, tomu to zní absurdně, ale je to fakt naprostá ztráta kontroly nad svým chováním, není sranda se toho zbavit.

Děkuji moc za článek, momentálně bydlím poblíž krásné přírody a luk, jeden strom mi tam zrovna sympatický je. Celkově... Někdy potřebuju vrazit sluchátka do uší a jít do přírody, být v klidu sama. Pro více citlivé lidi je to nutnost.

[1]: Ooooo hrušky. My jsme jich na chalupě u prarodičů měli tenhle rok velkou úrodu, jsou výborné. Vždycky těm stromům vděčně děkuji - když si člověk plodů neváží, dají pak méně.

Pro mě je léčivá bytost taky ještě třeba kůň, působí na mě jejich energie a často se v jejich bezprostřední blízkosti umím hezky spojit se středem, přestává mě bolest hlava i břicho, pokud teda zrovna bolí. Ráda je pozoruju, třeba když si člověk jen tak vypustí do kruhovky a on tam chodí, sleduje vás a vy jeho. Mají velmi zajímavou, jemnou řeč těla a jsou to zvířata se silnou koncentrací energie, když na to má člověk klid a umí se napojit, nemusíte toho o nich ani tolik vědět, abyste rozuměli. Zato někteří koňáci někdy bývají... :-? - posedlí kontrolou. Nebo ukřičení. Nikdy jsem nepochopila, co takoví lidé u koní dělají, oni zbytečně hlasité zvuky nesnáší.

a hele 18:54 :-)

6 astonova cesta astonova cesta | E-mail | Web | 21. září 2018 v 19:20 | Reagovat

Já naprosto zbožňuji toto tvé video: https://www.youtube.com/watch?v=iYcV0-HeLjc - myslím si, že je to jedno z nejlepších, které jsi kdy vydala <3

7 v@v v@v | 21. září 2018 v 19:31 | Reagovat

Strom si sám vybírá,koho příjme a koho ne.Jde to velmi jednoduše poznat.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama