V e-shopu Alue.cz jsou nové Brazilské křišťály. - Aktuální výběr ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 14.11.

9 Věcí, které na své duchovní cestě vůbec nepotřebujete - 1.díl / DOPORUČUJI

8. listopadu 2018 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Zamyšlení
Duchovno je velmi atraktivní svět, který člověku nabízí velmi široké možnosti a témata, ve kterých se může realizovat, nebo uplatnit. V dnešní době se zdá, že se stále více lidí zajímá o věci a dění mezi nebem a zemí, neboť běžný světský svět je zcela nenaplňuje a náboženství v 21. století a době internetu nejdou s dobou. Každý z nás pro sebe hledá něco lepšího, většího, vyššího, exkluzivního, s čím by se mohl ztotožnit, neboť potřeba spirituálního naplnění je součást člověka, tak jako jiné základní potřeby. Jelikož je duchovní tématika velmi široký pojem, objevují se v jejím moderním pojetí spousty tendencí, které jsou spíše problematické, nejsou potřebné, ale mnoho lidí se domnívá, že jsou pro ,,správného duchovního člověka" nutností, či standardem. Pojďme si dnes shrnout několik takových témat, která jsou obecně rozšířená jako nutná či vysoce vhodná, ale ve skutečnosti se úplně v pohodě obejdete bez nich a někdy je to pro vás i lepší.
Následující body vychází z mých zkušeností a je dost možné, že výčet není zcela kompletní.



1. Nepotřebujete znát své duchovní jméno
Mnoho lidí má pocit, že aby byli správně duchovní, tak musí znát své duchovní jméno a musí ho také při vhodných příležitostech používat. Pravděpodobně tento dojem vzniká proto, že mnoho lidí si neříká svým křestním, ale používají se různé přezdívky a pseudonymy. Lidská povaha je založena na napodobování, tedy když něco dělají ostatní, já to musím dělat také. Někdy se zdá, že když své duchovní jméno neznáte, tak je s vámi něco špatně, nebo jste méněcenní. Některé lidi tento pocit méněcennosti dožene až k tomu, že když se jim samotným nedaří toto jméno zjistit, jsou ochotní si za jeho zjištění i zaplatit. Z toho co se ke mně zatím doneslo, se to však nevyplatí. Nikde nemáte záruku, že je toto jméno správně a není příliš dobré svěřovat své niterné intimní záležitosti do rukou neznámých osob a ještě jim za to platit. Čím méně budou jiní lidé sahat na vaši energii a napojovat se na vaše pole, tím lépe pro vás. Nechte si tedy zjištění svého duchovního jména ideálně pro sebe. Existují na to jednoduché meditační postupy, ale pokud se vám s nimi nebude dařit, nelamte si s tím hlavu. Na věku a na jménu nezáleží a pokud vám vaše křestní jméno nesedne, nebo na něj máte nějaké zlé vzpomínky a chcete se od něj odosobnit, vyberte si jméno, které se vám jednoduše líbí a nemusí být ani ,,vaše duchovní". S duchovním jménem je to tak, že k vám buď nějak - spíš náhodou - přijde, nebo nepřijde. Když nepřijde, nechte to plavat. Všichni nejsme stejní a naše cesty také nejsou stejné. Že nepoužíváte nebo neznáte své duchovní jméno, nepředstavuje žádný problém a ničemu to nebrání.



2. Nepotřebujete magická zasvěcení
Často se zdá, že správný duchovní člověk musí jezdit po seminářích a skupovat zasvěcení, ideálně všechna o kterých se vůbec dočte. Běžně vidíte, jak si různí terapeuti hrdě vystavují seznamy všeho co absolvovali, z těch názvů až přechází zrak. V člověku, který je v této tématice relativně nový a ještě se příliš neorientuje to okamžitě vzbuzuje dojem, že aby správně zapadl mezi duchovní lidi a byl správně duchovní, musí také jezdit po seminářích, kupovat si zasvěcení a vyhledávat podobné spolky jako hromadné meditace, atd.
Ve skutečnosti je však duchovní cesta o něčem úplně jiném, než kolik jste si koupili zasvěcení a seminářů. Nakupování seminářů a spirituální životní styl jsou dvě odlišné věci a rozhodně neplatí, že čím delší je váš seznam, tím jste víc a tím jste lepší. Znamená to jen, že jste utratili hodně peněz... většinou za naprosté nesmysly.
Ráda bych vás také před podobnými akcemi důrazně varovala, jelikož jsou to místa velmi riziková. Většina prodávaných zasvěcení jsou založena na černé magii a způsobují lidem velmi vážně psychické a poté i zdravotní problémy. Dále jsou to místa, kde snadno chytíte destrukce od jiných účastníků, zejména pokud kde o akci meditativní, kdy se více prolínají vaše energetická pole. Pokud je akce vyloženě cílena pro lidi kteří řeší závažné problémy, o to větší je riziko, že se energeticky infikujete, protože šťastní a úspěšní lidé tam nepřijdou. Jediné akce, které má smysl navštívit, jsou běžné přednášky, nebo diskuze, ale chraňte se před tím, aby na vás kdokoliv energeticky sahal (i kdyby říkal že vás jen čistí, nebo harmonizuje), ani hromadně nemeditujte. Jsou to slepé ulice pro neznalé dezorientované lidi, kteří netuší cestu a pak běhají od jedné akce ke druhé. Jsou ,,duchovně hledající", celý život hledají a nenajdou. Kdo našel, toho na podobných akcích spíše nepotkáte, protože se zrovna někde prochází v lese. Ví, že ten poklad má uvnitř a spíše ho spatří v přírodě a tichu, než na hromadné akci. Duchovno není konzum.


3. Nepotřebujete znát svůj minulý život
Jakmile proniknete do světa duchovna a začnete se seznamovat s tím co zdejší prostředí nabízí, téměř okamžitě natrefíte na zástupy lidí, kteří vám budou popisovat svůj minulý život. Tito lidé se zásadně dělí na dva druhy, co jsem si všimla:
První typ vám řekne, že byl v minulém životě významný/velmi schopný/slavný šaman/léčitel/druid/král(ovna)/čaroděj(nice)/kněžka atd. Zásadně nikdo z nich nebyl chudý pasák vepřů, kydač hnoje, švec, košíkář. Zásadně vždy byli velmi silní a úspěšní a zásadně vždy to byla nějaká vysoce duchovní a mocná funkce. A říkají vám to proto, že mají komplex méněcennosti a žádají vás tím v podstatě o souhlas a úctu, abyste si vážili toho, jakou máte ohromnou čest se setkat s někým tak dokonalým a úžasným. Tajemství je v tom, že jejich příběhy jsou vysněné a jejich minulé životy zcela imaginární.
Druhý typ těchto lidí je trpitelský. Ve svém minulém životě někoho týrali nebo zabili, pokročilá stádia těch lidí utýrali a zabili hodně a svalují tuto zlou karmu na to, že jejich aktuální život stojí za starou bačkoru, kdy je všechno blbě, vztahy s bližními rozvrácené a chudoba si podává ruku s nemocí. Absolutně nechtějí slyšet nic o tom, že minulost je mrtvá, že aktivní je pouze přítomnost a že aktuální problém má aktuální příčinu i aktuální řešení. Znamenalo by to totiž, že by museli přijmout zodpovědnost za svůj život a také za své chyby, což se jim rozhodně nechce.
Nechoďte na regrese a zjišťování minulých životů, jenom protože jste zvědaví, nebo si tím chcete něco dokazovat. Způsobí vám to aktivování starých problémů, nebo se z vás může stát první nebo druhý typ duchovního člověka co dá na minulý život.
Pro svůj poklidný dobrý život a svobodný duchovní rozvoj rozhodně nepotřebujete vědět, kým jste byli v minulém životě. Nepotřebujete ani vědět, jestli jste nebo nejste stará duše - to je typická metoda různých ,,duchovních učitelů" jak se vám lichotkou vetřít do přízně, říct hned na začátku duchovní akce že je to tady samá stará duše. Když si to navíc vezmete čistě prakticky, většina zdejších lidí prožila mnoho mnoho životů a i kdyby se vám podařilo do nějakého skutečně dostat, nemůžete vědět, co má s čím souvislost, nakolik je to staré a nakolik je to přesné. Zabývat se tímto je naprostá ztráta energie a mnohdy i financí. Pokud máte potíže, hledejte jejich řešení tady a teď, nesvalujte nikdy vinu na minulý život, to není cesta.



4. Nepotřebujete znát jméno svého strážného anděla
Znát jeho jméno je velmi příjemné a milé, není to však nutná podmínka k tomu, abyste mohli svého anděla oslovit, nebo vnímat jeho přítomnost. Někteří lidé jsou smutní z toho, že se jim nedaří zjistit jméno svého strážného anděla a jsou ochotní za zjištění na objednávku i zaplatit, tak jako za zjišťování duchovního jména. Většinou se však dozvíte jméno nějakého archanděla, protože běžní andělíčkáři nemohou poskytnout žádnou záruku svých schopností a povětšinou čerpají z toho, co načetli v knihách od Doreen Virtue. V podstatě si hodí kostkou a napíšou vám Michaela, nebo Gabriela. Nechápou totiž, že andělé jsou bytosti tvořené čistou konstruktivní energií a nelze je spočítat. Každý člověk má okolo sebe ochranné bytosti a tyto bytosti mají různé frekvence, podle toho se liší i jména, kterými se chtějí nechat oslovovat. Pokud si tedy nejste zcela jistí schopností daného kontaktéra, je víceméně zbytečné znažit se za toto zjišťování platit. Je lepší nechat to na přirozeném vývoji. Buď k vám jméno andílka přijde, nebo nepřijde. Pokud nepřijde, vám to vadí a nechcete svým ochranným bytostem říkat neutrálně ,,Anděl strážný", můžete mu jméno i vymyslet. Tyto bytosti znají vaše myšlení a vědí, že to bude heslo, kterými je chcete volat. Nemusíte se však nutně upínat pouze na jedno konkrétní jméno, protože každý člověk má ochranných bytostí několik. Pokud máte dobrý duchovní zrak, nebo jste šikovní v meditacích a vizualizačních cvičeních, schválně někdy zkuste požádat konstruktivní sílu vesmíru, aby vám ukázala a představila všechny vaše zpřízněné duchovní ochránce a andílky. Pravděpodobně budete hodně překvapení kolik jich uvidíte a pravděpodobně také zjistíte, že v různých etapách vašeho života mohou mít některé bytosti silnější vliv a jiné menší. Může mezi nimi být i váš zemřelý blízký přítel, zvíře, nebo rodinný příslušník. Můžete tedy při prosbách a při snaze o kontakt oslovovat váš zdroj, vaše spirituální vedení, nebo konstruktivní sílu vesmíru, to vše efektivně, aniž byste znali konkrétní jména.



5. Nepotřebujete lovení senzací
O čem je moderní duchovno a o čem je skutečné duchovno, jsou dvě rozdílné věci. Spousta zájemců se do duchovna vrhá proto, že v podstatě hledají dobrodružství, vzrušení, senzaci, zážitky, únik ze všední reality a chtějí získat vlastnosti, které z nich udělají někoho víc, někoho výjimečného, nekoho kdo převyšuje běžnou populaci. Myslí si, že když se jim nedaří ve fyzickém světě, v tom duchovním to doženou. Nechápou však, že toto je jen hlas ega, hlas potřeby vlastní důležitosti, pouhá sebestřednost a spíše to jejich duchovnímu vývoji bude bránit, než aby to pomáhalo. Duchovní rozvoj je také o rovnováze mezi duševním a fyzickým, útěk z jedné reality do druhé je tedy spíše akt zoufalství, než skutečný pokrok vpřed.
Skutečné duchovno není o lovení senzací, je to životní styl, způsob jakým trávíte den za dnem a způsob, jakým myslíme. Duchovní cesta člověka je spíše o nalézání vnitřního klidu, vytváření harmonie v sobě i navenek ve svém fyzickém životě, je o pěstování dobrých a úctyhodných charakterových vlastností a upozaďování vlastností špatných a sebedestruktivních. Je to tedy pěstování své dobré stránky, odnaučování se svým zlým návykům a objevování životní moudrosti a vyšších principů tohoto vesmíru. Teprve s duchovní a duševní vyspělostí obvykle přirozeně přicházejí některé duchovní dary. Tyto dary jsou dále podmíněny mírou naší citlivosti a také prostředím, kdy některé prostředí je více podnětné, než jiné. Je to zejména pobyt osamotě, v tichu a v přírodě. Kdo je nonstop zahlcen společností a zábavou, těžko si najde čas nahlédnout do svého nitra a zamyslet se nad nesmrtelností brouka. Nutno připomenout i to, že skutečná duchovní cesta není pohodlná a není obvyklá, zatímco sklouznout do pažravosti, egoismu a zlozvyků je velmi snadné.
Nelovte senzace a nehoňte se za duchovními zážitky za každou cenu, jakoby to byl smysl života který určuje vaši hodnotu. Nepohrdejte fyzickým světem a neutíkejte od něj do říše snů. Přivede vás to spíš na pochybné semináře a do problémů, než že byste něčeho skutečně dosáhli. Rozhodně ani při hledání senzací neužívejte žádné drogy, i kdyby vám bylo stokrát řečeno, že si tím rozšíříte vědomí a ve vteřině budete mít to, co jiní nenajdou za celý život. Jsou to bludy a udičky, žádné zkratky neexistují. Mnoho lidí, kteří pro duchovno vůbec nemají cit, si duchovními věcmi omlouvají své zlozvyky, nebo své špatné chování, nebo špatně vedený život... nebudťe proto jako oni a toto chování nenapodobujte. Nenechte se od nikoho kazit a učit zlozvykům, odvede vás to pryč z cesty.


Pokračování příště


© Alue K. Loskotová, Aluška.org 2018. Šíření článku bez vědomí autorky není dovoleno.


























 


Komentáře

1 zdeněk zdeněk | 8. listopadu 2018 v 2:45 | Reagovat

5. Nepotřebujete lovení senzací
"...Nechápou však, že toto je jen hlas ega, hlas potřeby vlastní důležitosti, pouhá sebestřednost a spíše to jejich duchovnímu vývoji bude bránit, než aby to pomáhalo....." tím si asi projde většina a já si tím prošel taky. Zajímavé bylo, že když jsem se vzdal tady té potřeby "být něco víc a mít něco víc" tak za krátkou chvíli se mi vývoj posunul o kilometrové kroky. Hlavně co se znamení týče. Netvrdím, že exceluji ve čtení znamení, ale nedovedu si bez nich už představit život. :D Občas si něčeho nevšimnu nebo z mojí tvrdohlavosti ignoruji, ale to se vypiluje, všechno nejde hned. V průběhu času (krátkého intervalu) vidím zlepšení, to mi stačí. :)

2 Simona Simona | 8. listopadu 2018 v 2:51 | Reagovat

Skvelý článok! Presne niečo také som si potrebovala prečítať. Hlavne to s tou minulosťou :-) Je zaujímavé ako mi tie odpovede na moje “vnútorné” otázky chodia samé od seba, a to sa nemusím nikoho na nič pýtať :-)

3 Hvezda Hvezda | 8. listopadu 2018 v 3:12 | Reagovat

Hezky clanek Alusko, povedl se . Tesim se na pokracovani. A je v nem skutecne pravda. Hlavne o lidech co se chlubi cim v minulem zivote byli. Prevazne zeny a hrde se nazyvaji carodejkami . Myslim si, ale pouze myslim netvrdim ze jestli je skutecne mozne carovat tak ten kdo se tim zabyva to neprozradi. .. ale to by byl clanek asi zase o necem jinem

4 Auri Auri | 8. listopadu 2018 v 10:49 | Reagovat

Alu, tak tohle je pecka článek!

5 mariankosnac mariankosnac | 8. listopadu 2018 v 11:23 | Reagovat

Duchhovné barličky nie sú potrebné a vôbec, duchovný človek sám cíti, že nie je dobré hrabať sa v minulých životoch ani budúcnosti (horoskopy, veštenie atd).

6 Andy Andy | 8. listopadu 2018 v 17:04 | Reagovat

Ahoj :) děkujeme za článek, krááásné obrázky si použila. Ten předposlední
(mezi body 4 a 5) je nádherný. moc.
I ten poslední, ta světýlka.

7 Ježovka Ježovka | 8. listopadu 2018 v 23:33 | Reagovat

[2]: "Je zaujímavé ako mi tie odpovede na moje “vnútorné” otázky chodia samé od seba, a to sa nemusím nikoho na nič pýtať" no přesně.

"a neutíkejte od něj do říše snů" ; 30 - 60 minut denně se sluchátky v uších, to prostě musím! :D bez toho nežiju. proto miluju ježdění autem, alespoň zatím, když neřídím... dám sluchátka do uší a to je účinnější relax než masáž nebo i pár hodin spánku.

Mimochodem když někdo věří na anděly a pravidelně se snaží mluvit se svým andělem strážným(když to teda dělá aspoň trochu správně), divím se, že si spoustu lidí neřekne o materiální pomoc. A teď nemyslím peníze, ty jsou pak už jen výsledek. Jako že si neřeknou o nové pracovní příležitosti, o vedení správnou cestou, o nové vhodné lidi do života, o nápady a tak dál. spoustu lidí to udělá, ale spoustu to z různých důvodů ani nenapadne. já když nevím jak dál, poprosím si pokorně nahoru. vycházím ze své nedávné konverzace s maminkou, stěžovala si že práce, kterou momentálně dělá, už ji nebaví a nenaplňuje, že ji z toho bolí ruce a tak vůbec, prostě se jím tam nelíbí. "a ty mluvíš se svým andělem?" ptala jsem se zvědavě. chvilku koukala, pokrčila rameny a tak nějak na půl pusy odpověděla, že jako jo. chápu, ne každý o tom chce otevřeně mluvit. "a tak si mu řekni o nějakou novou vhodnou pracovní příležitost, něco blíž domovu. proč jsi to ještě nezkusila? však zkusit to ti nic neudělá, jen ho hezky popros, to je všechno." Oni andělé jsou na dohazování nových lidí a pracovních příležitostí machři. Vidí, kam my nemůžeme. Člověk si říká "jak by to asi tak bylo možný" a pak se něco stane a zjistí, že je možný všechno. Jen co člověk nevidí, o tom si myslí, že to možný není.

Mimochodem já nad svým "duchovním jménem" přemýšlela od doby, co jsem četla ve tvé knížce(to musí být stejně dobrej pocit, napsat tři knížky!), že ti andělé odmala našeptávali "Alue". Já tyhle hlasy slyšela vždy jako malá taky, ale vždy mi říkali jen "káťo" nebo "kači". Tak kdybych měla používat nějaké duchovní jméno, použila bych to patřící mé vlčici - Nirvana. To ke mně taky přišlo spíš "náhodou". Ale nějak ho nepotřebuju, svému andělovi stejně říkám "můj andílku, to jsem já", takže žádná jména :D

a super článek:) mimochodem. jako vždy.

8 ginze ginze | 9. listopadu 2018 v 12:55 | Reagovat

Super článek a hlavně velmi pravdivý! Moje kamarádka se dala před cca rokem na duchovní ,,dráhu" a právě má pořád pocit, že potřebuje znát minulý život, pořád mluví o různých regresích atd. Snažím se jí to vysvětlit, posílat jí články z tvých stránek, ale mluvit si do toho nenechá, tak snad neudělá nějakou blbost. Vnutit jí nic nemohu. Ona je totiž přesvědčená, že se jí dějí v životě složité věci, protože určitě něco provedla v minulém životě a je o tom prostě přesvědčená... :-|
Nevím no, ke mně všechno přicházelo samo a nepotřebovala jsem znát duchovní jména, minulé životy, mít zasvěcení...lidé si ale neuvědomují, že to je v podstatě práce na celý život, čekají, že nějaké zasvěcení z nich udělá nějaké mágy na obláčcích nebo já nevím...a pak když jim člověk řekne, že astrálně cestuje, viděl ducha atd., tak mají tendenci tomu nevěřit, protože přece nemáte potřebná zasvěcení a vlastně na první pohled nevypadáte jako typický strašně moc duchovní člověk :-D

Nevím, jak přesně to vysvětlit, ale přijde mi, že někteří lidé obtočí celý svůj svět okolo duchovna a jsou jím strašně posedlí...já uznávám zákony Vesmíru, řídím se jimi, věřím v Andělé, astrální cestování, že je duše věčná (no, věřím, ono když člověk něco zažije, tak už prostě ví :-) atd. atd., ale není to něco, co by úplně definovalo můj život. Spíš je to takový základ, od kterého se odvíjí to, co v životě...moje vzdělání a práce nesouvisí s duchovnem, ale to duchovno dává mému životu základ, tak bych to řekla. Ale hodně lidí zabředne do toho, že musí být v podstatě 24 hodin denně velmi duchovní a pak často zabřednou a uvěří úplným blbostem.

9 Jasna Jasna | E-mail | Sobota v 22:12 | Reagovat

Pekný a zrozumiteľne napísaný článok.

10 Lizzie Lizzie | Web | Neděle v 17:46 | Reagovat

Tak toto je pecka článok :)

11 Ježovka Ježovka | Neděle v 20:29 | Reagovat

[8]: "vlastně na první pohled nevypadáte jako typický strašně moc duchovní člověk" a přesně! "Ty a duchovní život? Co?" - po tom co si mě prohlédnou a vidí, že nejsem oblečená jako lesní skřítek, nosím klidně podpatky a neživím se brokolicí, salátem a pránou, klidně sednu do kavárny k horké čokoládě a poslechnu i nějakou tu mainstream hudbu typu Alan Walker nebo Charli xcx... to bude tím, že to "duchovno" se +- nenachází ani ve stravě ani v oblečení :D

Pojďme to nenazývat duchovno, ale přirozenost 😊

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama