V e-shopu Alue.cz jsou nové Brazilské křišťály. - Aktuální výběr ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 14.11.

Digitální demence: Zakrnělý mozek, rozklad osobnosti, emoční poruchy, duchovní život v troskách

7. listopadu 2018 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Psychologie
Demence bývala donedávna onemocněním trápícím spíše starší lidi. V nedávné době jsme však započali éru masové digitální demence: poruchy, kterou trpí i bezpočet jedinců mladších dvaceti let.
Jde o postižení spočívající ve zhoršení funkce mozku v důsledku přílišného užívání digitálních technologií - počítačů a chytrých telefonů, a to nejčastěji ve spojitosti s internetem. Toto nadužívání vede u mladých lidí k nevyváženému vývoji mozku, poruchám sociální interakce a zejména z duchovního hlediska k vnitřnímu rozkladu osobnosti. Postiženi však nejsou jen oni, ale my všichni. Otázka zní: Můžeme proti tomuto "onemocnění" celé společnosti vůbec něco dělat?




Digitální demence
Levá mozková hemisféra je obvykle spojována s racionálním myšlením, numerickými výpočty a podobně, zatímco pravá je více zodpovědná za tvůrčí schopnosti a emoce. Výrazná vzájemná vývojová disproporce může poměrně rychle vést k poruchám a následně i k předčasné demenci. A přesně to se děje mladým lidem, trávícím čas před počítačovou obrazovkou: porucha se již stala veřejně diskutovaným problémem například v Jižní Koreji, kde je vůbec největší procento uživatelů internetu a moderních informačních technologií na světě. V zemi začínají vznikat kliniky zaměřené na boj s tímto problémem a mnozí odborníci vyzývají k zařazení závislosti na internetu mezi hlavní problémy veřejného zdraví technicky vyspělých částí světa.

V některých zemích tráví dospívající jedinci dle výzkumů až 7 hodin denně se svými počítači, tablety, smartphony a herními konzolemi. Německý neurolog Manfred Spitzer, propagátor termínu "digitální demence" (a autor stejnojmenné knihy) přirovnává změny kognitivních schopností vlivem přílišného užívání digitálních technologií ke změnám pozorovaným u pacientů, kteří utrpěli vážné poranění hlavy či prodělali závažné psychiatrické onemocnění.
Poškození pravé hemisféry mozku vede i u dospělých ke ztrátě schopnosti koncentrace, roztěkanosti, selektivní paměti i emočním poruchám. Digitální svět zhoršuje schopnost souvislého čtení, vyvolává úzkosti a otupělost, způsobuje poruchy spánku, deprese, ale i sklony k násilí či nadváze.

Přílišné užívání počítačů vede samozřejmě i k celé řadě velmi nepříjemných a těžko napravitelných fyziologických problémů: zhoršování zraku, bolestem hlavy, syndromu karpálního tunelu či tenisovému lokti, deformacím páteře a jiným bolestivým postižením pohybové soustavy. Závislost na počítačových hrách přivedla již nejednoho postiženého na práh kolapsu z únavy a dehydratace, ve výše zmíněné Jižní Koreji nedávno skončil takový případ dokonce smrtí.

Sakra už musím jít. Nikde nemůžu najít mobil!

Nejen děti
Zhoršení mozkové výkonnosti a poruchy paměti můžeme v posledních letech pozorovat i sami na sobě. Jde o jednoduché pravidlo - jak říkají angličané, "use it, or loose it", tedy - když to nepoužíváš, tak o to přijdeš.
Dříve jsme si pamatovali řadu telefonních čísel a dalších klíčových informací. Vzpomeňme, jak se tato naše schopnost změnila poté, co jsme začali využívat mobilní telefony. Anebo - kolikrát za poslední týden se vám stalo následující: když během hovoru vypadne z hlavy důležitá informace, netrávíme dlouhé minuty rozvzpomínáním a blouděním v našich myšlenkových zákoutích (čímž jsme si vždy efektivně trénovali mozek). Místo toho se podíváme na Google - prostřednictvím smartphonu.

Podobné je to například se schopností přirozené orientace dramaticky zhoršené po masovém rozšíření navigací. Jinak řečeno: Máme zařízení, která myslí za nás - a sami hloupneme.
Vlivem přílišného spoléhání na navigaci dochází mimochodem po celém světě k celé řadě vážných nehod. Řidič nedával přednost v jízdě, řidička vjela do protisměru. Jindy byl šofér naveden na schodiště plynule navazující na slepou ulici. Odhadování polohy a prudkosti zatáček podle navigace - namísto sledování reality skrz čelní sklo automobilu - stálo už nejeden lidský život. Vícekrát se také stalo, že řidič v plné rychlosti vylétl ze silnice, která ještě nebyla dobudovaná, ač v navigaci však zakreslená jako hotová.

Svět internetu sugeruje lidem iluzi, že nejnovější je to nejlepší a nejdokonalejší

O výhodách internetu a moderních informačních technologií by se daly popsat stovky stran. Méně se poukazuje na jejich hrozby. Před příchodem televize se ozývaly hlasy varující před "televizní demencí". Televize je samozřejmě velmi negativně působící vymožeností (o obsahu vysílaných pořadů a jejich ideologickém pozadí ani nemluvě) a každý by by měl vážit, nakolik ji do svého života pustí (přičemž nejlepší je, řečeno medicínským slovníkem, čistá amputace, k níž se uchyluje stále více lidí). Počítače a mobilní telefony jsou však mnohem zákeřnější, málokdo, kdo chce dnes pracovat či nějak společensky fungovat, se jim vyhne. Jsou již nepostradatelné téměř pro všechny firmy, zaměstnavatele, školy i zájmové spolky.


Zloděj internet
Pravdou ale je, že fungovat bez počítače (ba i bez mobilu) jde - alespoň částečně. Počítač a internet nás mnohdy okrádá o drahocenný čas. Nabízí tolik možností, že jich nejsme schopni využít a v jejich labyrintu se ztrácíme. Množstvím nepotřebných informací je pak člověk zcela zahlcen. Zcela zjevné je také morální nebezpečí odvíjející se od ohromujícího množství informací internetové kloaky - pornografie, násilí, zhoubný životní styl, agresivní ateismus a další. Tyto věci útočí i na morálně konzistentního jedince, odvádějí jeho pozornost a skrytě erodují jeho osobnost.
Dalším problémem je ztráta informace: Internet zprostředkovává pouze výseky vědomostí a dílčích znalostí. To vede k přeceňování jednotlivostí a zhoršené schopnosti vnímat věci ve správných souvislostech. Člověk ztrácí schopnost registrovat skutečnosti v jejich celistvosti i cit pro cokoli hlubšího. Internet vede své uživatele ke hře s nepodstatnými detaily, schovávání za ně a neschopnosti pronikat k obecnějším nadřazeným principům. Současně silně podněcuje zvědavost, což vede rychle ke ztrátě sebekázně. Člověk přestává být schopen rozlišit podstatné od nevýznamného a nesmyslného. Zkrátka a dobře: myšlení pozvolna degeneruje, aniž bychom si toho zpočátku všimli.

Lži a iluze
Specifickou kapitolou je pak vztah internetu a neustále se roztáčející spirály konzumu. Svět internetu sugeruje lidem iluzi, že nejnovější je to nejlepší a nejdokonalejší (fenomén "nutnosti update"). To vede k primitivnímu evolucionistickému způsobu myšlení - člověk se domnívá, že nové je automaticky lepší, správnější a skutečnější. Nehledá osvědčené a nadčasové, vše si nechává předepisovat "duchem doby" a těmi, kdo světem informací manipulují.

A manipulovat se "online" dá výtečně. Internet je plný zkreslených či záměrně lživých informací. Prostor k vyjádření čehokoli zde má kdokoli. Nenechme se zmást "seriózně" se tvářícími internetovými portály. Diletanti, lháři, blouznivci, ideologové a prospěcháři jsou všude a je jich nepočítaně. Zkuste si například na některém ze "seriózních" médií přečíst článek na téma, kterému skutečně rozumíte, v němž se třeba profesně pohybujete. Následně si představte, že stejná míra diletantismu je analogicky obsažena i ve všech ostatních článcích na další témata - pouze jej nejste schopni tak snadno identifikovat. Přitom ovlivňují vaše postoje a pohled na svět.

Trosky pod internetem
Přílišné užívání těchto vymožeností zkrátka působí nezdravou individualizaci, rozkládá společnost a plodí rozervané jedince neschopné přirozené mezilidské komunikace. Svět internetu v člověku vyvolává syndrom rozmazleného dítěte. Člověk si zvyká na skutečnost, že si každé své přání může splnit několikerým kliknutím myši. Chce mít vše tady a teď, ztrácí schopnost trpělivosti a skromnosti. To ve výsledku vede k frustraci - právě tak jako u rozmazlených dětí.

Zničující je pak dopad moderních technologií na duchovní život. Člověk přestává být schopen kontemplace a tvořivého rozjímání nad svými nitrem. Přilnutí k elektronice z nás dělá mondénní a zesvětštělé jedince neschopné plavat proti proudu a odolávat duchu doby. Digitální média nám neustále vnucují svá témata, představy a měřítka na cokoli.
A přesně tam nás také "Oni" chtějí mít.
Tento aspekt je vůbec nejvážnější a zároveň naprosto podceňovaný.


Jak se bránit?
Není to zas až tak složité.
  • Především si být vědom těchto nebezpečí a používat informační a komunikační technologie pouze v nejnutnější míře a nenechávat je zbytečně zapnuté.
  • Vyhýbat se počítačovým hrám, sociálním sítím a dalším "časožroutům". Nesedat k počítači bez jasného plánu a předem definovaného cíle (jednat jako s nákupním seznamem v obchodě). V žádném případě neupadat do bezmyšlenkového těkání a bezcílného surfování na internetu.
  • Vyvarovat se užívání mobilu nebo tabletu při jídle či rozhovoru - ctít zásady slušného chování. Soustředit se plně na rozhovor a neutíkat k displeji smartphonu.
  • Stanovit si některé zásady (např. nechodit na internet v určitou denní dobu či mezi určitými každodenními úkony a aktivitami). Pěstovat sebekázeň a pravidelně si ordinovat dny "digitální abstinence" (užasnete, jak vám prospívají).
  • Nenechávat tyto věci na zodpovědnosti vlastních dětí. Vhodným způsobem regulovat, jít příkladem.
  • Vymezit si ve svém bytě či pracovním prostředí "bezobrazovkové zóny" (např. ložnice bez jakýchkoli těchto technologií).
  • Používat vlastní nikoli digitální paměť! Získávat informace organicky ze svého mozku, neobracet se hned na internetové vyhledavače. Sednout si a soustředit se.
  • Číst skutečné knihy. Na rozdíl od tabletů a podobných zařízení byl u klasických knih prokázán pozitivní dopad na paměť a další duševní schopnosti.
  • Uvádět mozek mimo zónu pohodlí - například učením se cizího jazyka. Jestliže bude mozek více pracovat, lépe se digitální demenci vyhne. K tomu se ještě třeba naučit na nový hudební nástroj. Dochází k vyváženému tréninkovému zatížení obou hemisfér mozku.
  • Hýbat se. Tělesné cvičení je účinná relaxace, zvyšuje průtok krve a urychluje transport důležitých látek do mozku.
Zachovejme si duševní zdraví a vnitřní svobodu. Nesurfujme na povrchu, ale jděme do hloubky. Nehledejme to nejnovější, ale to, co je nadčasové. Přemýšlejme a zušlechťujme své nitro.
Že jsou to "knížecí rady", protože v každodenním rachotu pro zaměstnaného člověka nic takového v praxi nepořichází v úvahu? Pokud toto připustíte, pak jste již část své osobnosti a vnitřní svobody ztratili, stěny se neviditelně kolem vás zavírají. Tehdy je nejvyšší čas vykročit z vězení. Až totiž nastoupí digitální demence v plné síle, už toho nebudete schopni.



 


Komentáře

1 Ježovka Ježovka | Web | 7. listopadu 2018 v 2:30 | Reagovat

já prosím strávím nejvíc času na tumblr, pouštěním hudby a coverů na youtube - a na Alušce.org :D a taky to dobře slouží pro psaní.

jaj, ta představa, že někdo vůbec nečte skutečné knížky, ani nechodí do knihkupectví, prostě to stáhne... smutnej, šedej život. knihkupectví jsou nádherná a když se pro to rozhodnu, budu v jednom z nich i nadšeně pracovat. Pamatuju si na jedno v praze, bylo třípatrové a měli tam toho tolik(tolik knížek které jsem chtěla!), strávila jsem tam snad tři hodiny a nemohli mě odtamtud dostat, pomalu bych si tam postavila obydlí a zůstala tam, byla bych úúúplně spokojená :-D neumím si představit, že bych svým dětem nečetla ze skutečných knih, natož že bych jim nečetla vůbec - o tom už jsem taky slyšela ??? v tom knihkupectví, kde jsme byli, měli nádherné obrovské pohádkové knížky, A3jky, třeba Karkulku a tak(ač na tyhle klasické pohádky mám takové malé osobní podezření že je v nich něco zakódovaného, ale to těžko říct). Pro dítě by bylo úžasné, kdyby mu rodič/e četl/i z tak velké knížky, alespoň pro mě jako malou teda jo.

"Svět internetu sugeruje lidem iluzi, že nejnovější je to nejlepší a nejdokonalejší" no ne asi... jako kdyby spoooustě lidem pořád nedocházelo, že tzv. "trendy" jsou často manipulace. proč bych měla chtít nutně být jako všichni ostatní? nikdy jsem třeba nepochopila lidi, kteří každý rok potřebují nový mobil, např. nový apple, když ten jejich pořád funguje. chápu, chtějí nové technologie, ale jako... nechápu :D chápu ale nechápu. zrovna v tomhle bych nechtěla být chycená, takový těžký materialismus. já si prostě vyberu mobil, který má co potřebuju(pff, stejně je většinu času vypnutý a dál ode mě) a dokud funguje nebo dokud nepotřebuju fakt něco jiného, tak je můj a nemám potřebu utrácet zbytečně peníze za nový, jen proto, že je to teď "in". (in. v. v čem asi? v matrixu?)

a malá reklama originální hudbě zde: https://www.youtube.com/watch?v=GW6ow7O4Tyg <<<

/re-klama. hmm. jako malá jsem si to vždy vysvětlovala jako "re-klam" čili opakovaný klam, protože "re" znamená opakovat/

2 hanka hanka | 7. listopadu 2018 v 10:59 | Reagovat

Tohle by chtělo zařadit do škol jako základní předmět...achjo, kam ten svět spěje. Jsem vděčná že jsem vyrůstala bez mobilu, to byla pohoda. Pěkně v klidu, venku.

Nechápu na co jsou lidem chytré telefony. Já když někam cestuju a vím že budu muset pracovat tak si beru svůj malý notebook a jízdní řády si předem zjišťuju a zapisuju. Prostě nejsem líná plánovat. Takže když ve společnosti nadhodím že vlastně vůbec nechápu proč ti lidi ty telefony tak využívají, co na nich pořád dělají, co je na nich tak zajímavého, tak se mi dostalo odpovědi, že jsou super protože máš pořád internet a když potřebuješ nutně vědět jaká slavná osobnost se například narodila v nějakém městě, můžeš si to IHNED na mobilu najít -Cože? Zůstala jsem hledět s otevřenou pusou jestli to jako myslí vážně, takovýhle naprosto ZÁSADNÍ důvod proč mít smartfoun. Já se omlouvám ale tohle může říct akorát tak dement. Nechápu tento styl myšlení.

3 Verča Verča | 7. listopadu 2018 v 13:42 | Reagovat

velmi hezky napsáno

4 Daniela Daniela | 7. listopadu 2018 v 14:56 | Reagovat

Podle mě by si lidé uvědomili, že jsou mobily problém, ale nenapadne je to, protože o tom nevědí. Můžu usuzovat podle sebe. Donedávna jsem používala mobil celkem běžně, a ani mě nenapadlo,že by mohl být nějakým způsobem škodlivý. Ale je dost dobře možné, že kdyby mi to někdo řekl už tenkrát, zahodila bych ho rovnou. Jenže dnes už jsou mobily tak běžná věc, že každý, kdo ho nemá, si ho prostě koupí, a vůbec se nezajímá, jestli se s tím pojí nějaká rizika, protože přece: má to každý, tak co by na tom mělo být špatného? Vím, že vliv na zdraví není hlavním tématem článku, ale tohle mi přijde důležité. Možná, že kdyby se o tom více vědělo, kdyby byly i příklady z reálného života (protože co není podložené žádnými důvěryhodnými důkazy, to přece není pravda). Tak mě napadlo, že by se to mělo více roznést mezi lidi. Když by lidé zjistili, že jim mobil škodí, časem by třeba přišli na to, že se bez něj dá žít stejně dobře.
    Napadlo mě, že bych mohla založit určitý druh kampaně na toto téma, jako něco ve stylu rozdávání letáků, a koho by to zajímalo, ten by si o tom zjistil víc. Jenže problém je v tom, že důkazy nejsou, a bez důkazů se do toho lidi nepohrnou. Ale tak, je mi 13, a i kdybych se třeba rozhodla něco takového uspořádat, tak by to stejně asi moc nepomohlo, protože kdo by věřil 13ti leté holce? Nicméně stejně mi to přijde jako dobrý nápad. Pokud totiž lidi nikdo na problém neupozorní, oni si ho sami nevšimnou, a jednou už možná bude pozdě.

5 Dexter Dexter | 7. listopadu 2018 v 15:19 | Reagovat

[2]: Nechápu, proč někdo musí tahat těžkej notebook, když si můžu do kapsy vzít jenom smartphone (což je analogie na tvý nechápu...).
Stejně tak, jízdní řády se můžou změnit, třeba kvůli výluce. Pak sis mohla všechno tisáckrát naplánovat, jenže máš smůlu.

Jako takhle, technologie jsou skvělý sluha, ale hodně zlý pán. Což si plno lidí neuvědomuje. Pak to končí, jak to končí. Z vlastní zkušenosti vím, jak technologie dokáže zkriplit lidskej mozek - rok jsem jezdil jako obchoďák. Navigace byla nutnost, protože jinak bych tím plánováním trávil celou noc. Po roce ježdění s navigací jsem najednou zjistil, že se neorientuju i v místech, kde jsem to znal. Mozek byl najednou jak bez ruky, když na něj nesvítila navigace. Od tý doby navigaci používám jenom tam, kde není zbytí, jinak si otevřu na mobilu obyčejnou mapu a trasu si hledám sám.

Takže, stavět se kategoricky vůči technologíiím je asi stejná blbost, jako se jima nechta ovládnout. Oba dva přístupy jsou extrém a extrémy nejsou dobré.

6 .lak .lak | 7. listopadu 2018 v 17:15 | Reagovat

Ale to dovede i školství tak mají pedagogové ulehčenou práci. V americe potvrdili že i géniové s nastoupeným školským procesem prostě zhloupnou o ostatních nemluvě. :-!

7 Alue Alue | 8. listopadu 2018 v 19:14 | Reagovat

[4]:  důkazů a studií je spousta, mám tady na to přímo rubriku a neustále sbírám nové a nové... kdo se zajímá, ten na to narazí a kdo není líný číst, ten si to přečte. V dnešní době internetu se nikdo nevymluví. Leda by žil v jeskyni, to jo, to bych mu pak věřila že ho to nikdy nenapadlo a nikdy na to nenarazil.

8 jirik jirik | 8. listopadu 2018 v 19:34 | Reagovat

[4]:ikdyž je ti teprve třináct, lze to řešit třeba tím, že při psaní slohové práce budeš psát na toto téma, minimálně si to přečte učitelka.....

pokud víš o někom v okolí, že se touto problematikou nějak zaobírá, můžeš s ním spolupracovat

pokud máte obecní nebo městský zpravodaj, můžeš se zkusit s vedením časopisu a starostou domluvit, že bys přispívala do časopisu, nějakými krátkými zprávičkami týkající se této problematiky

9 Ježovka Ježovka | Web | 8. listopadu 2018 v 20:26 | Reagovat

[4]: páni. Na to, že je ti "teprve třináct", píšeš fakt vyspěle. Když si vzpomenu na sebe ve třinácti... Heh.

10 ginze ginze | 8. listopadu 2018 v 21:29 | Reagovat

Jak příznačný článek, mně teď dva dny nešel internet :D A musím říct, že ačkoliv šlo jen o dva dny, tak mě to dovedlo k zamyšlení. Já si třeba pořád říkám, že přece nemůžu číst tolik knih jako na střední, že už na to není tolik času atd. atd., no a pak nejede net a najednou jde všechno. Celkově mi došlo, jak moc uspěchaný styl života lidé žijí a pořád si stěžují, jak nemají na nic čas...a přitom bez internetu najednou člověk to tempo zpomalí a najednou zjistí, že času má vlastně dost. A to já na internetu netrávím zdaleka tolik času, jako například dnešní teenageři - pro ty už je internet něco, bez čeho se opravdu nedá žít. Já si zase pamatuji, že když jsem byla malá, tak internet nebyl vůbec u nás a když už byl, tak se platil nějak za každou minutu a nikoho by v té době nenapadlo koukat celý večer na videa na youtube nebo koukat na nějaké vtipné obrázky :-D Na druhou stranu se internet samozřejmě nedá brát jako úplné zlo, přes internet prosakují různá zajímavá data, věci, co se člověk v knihách nedočte atd. Jen je třeba ho používat s rozumem, internet by měl člověku sloužit, ale ne naopak, to je pak průšvih.

11 mariankosnac mariankosnac | 8. listopadu 2018 v 22:06 | Reagovat

[4]: Bolo by dobré informovať všeobecne o škodlivosti mobilov, WiFi a 5G. Len ako? Formu rozdávání letáků - vnucovanie reklamy či nejakej propagandy - neuznávam a ako väčšina ľudí letáky neberiem alebo hneď zahadzujem.

Podarená forma propagácie: Moby & The Void Pacific Choir - Are You Lost In The World Like Me? https://youtu.be/VASywEuqFd8

12 hanka hanka | 9. listopadu 2018 v 13:12 | Reagovat

[5]: No, to je právě o tom stylu uvažování. Když bude výluka v MHD, tak se přece můžu kohokoli zeptat, nejsem trotl... A když se změní plány, budu muset improvizovat a poradit si sama, možná pak díky tomu zažiju něco zajímavého, na něco přijdu, někoho potkám a podobně. Pokud bych takové situace řešila tím že zapnu mobil a vygůglím co mám dělat, kam mám jít, tak si budu žít ve svojí bublině. Jako jo, není to špatné když je člověk v nouzi, však já s sebou mobil nosím (tlačítkový), ale jde mi o to že lidi jsou doslova připojení na internet permanentně jak na pupeční šňůru a už ani neumí samostatně uvažovat, komunikovat a nic - NIC si nepamatují - protože všechno najdou na netu. Taky to má jeden důsledek který opravdu nemám ráda a komplikuje mi život a to je rušení schůzek na poslední chvíli nebo nekonečné potvrzovací zprávy - jsme domluveni na dnes, platí to?
Mám na mysli otupování lidského myšlení a pohodlnost. Na ulici vidím 80% lidí jak čučí do svojí ruky do mobilu, vedle nich řve dítě, běží pes, a oni nic, apatie, nezájem, život jim utíká mezi prsty, ale hlavně že mají všechno nafocené a vystavené na instagramu. Je to tak strašně smutné.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama