V e-shopu Alue.cz jsou nové Brazilské křišťály. - Aktuální výběr ZDE
Sledujte Zápisníček, kde vycházejí aktuální zprávičky. Nejnovější příspěvek: 14.11.

Je vůbec normální být v dnešní době zdravá?

1. listopadu 2018 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Radost být Ženou
"Léčíte se na něco?"
"Ne."
"Berete hormonální antikoncepci?"
"Ne."
"A očkovaná proti rakovině děložního čípku doufám jste?.... Ne? A vy jste nějaká ta alternativní nebo co?"

Ptal se mě můj nový gynekolog. Můj starší sympatický gynekolog totiž náhle zemřel, já přešla k jeho nástupci a takto si mě "testoval" při vstupní prohlídce. Za "nenaočkování se" jsem byla značně pokárána a poučena, že on má dvě dcery a nechal je naočkovat ihned v 15 letech.
Ano, i mne se maminka snažila v 15 letech přesvědčit "ať si dám říct a jdu." Ale já nešla. Již tehdy se mi na tom něco nepozdávalo. Ano možná již tehdy jsem byla, slovy pana doktora, alternativní.
Alternativní nebo naopak holka se zdravým selským rozumem, co vždy více věřila a důvěřovala svému tělu? Od té doby uběhlo přesně deset let a já musím zaklepat, stále zdravá. Ono to totiž v dnešní době není až tak samozřejmé (dokonce ani v mé mladé generaci)…

Ještě na chvíli se vraťme do ordinace pana gynekologa:
"Menstruaci máte pravidelnou?"
"Ano, po 29 dnech."
"A bolesti nějaké máte?"
"Ne, opravdu všechno v pořádku."

Jako bych pana doktora zklamala, že nic nenašel, i když se tak moc snažil… Skoro jsem měla pocit, že si mě tam k sobě zavře do vitrínky a budou se na mě chodit dívat jako do zoo. Vážně jsem takový unikát, protože jsem zdravá? Trávit s ním ještě více času, tak se budu bát, že jsem asi opravdu nějaká divná a začnu hledat nějaké diagnózy s ním.




Ani ne za týden po této události, jsem velkou náhodou potkala svého spolužáka z gymnázia, kterého jsem neviděla tři roky. Dokončuje své studium na lékařské fakultě a na otázku, jak se má, odpověděl:
"Jo dobrý, ale zrovna končíme a máme gynekologii, no je to děs ti povím, učíme se jen o samých problémech a komplikacích!"

A v ten moment mi to došlo! No jo vždyť ten můj pan gynekolog byl nešťastný, celé mládí jej školili, aby hledal nemoci a léčil je, u mě nic nenašel, takže si mohl myslet, že svou práci nedělá správně! Neboť jak před časem řekla PharmDr. Margit Slimáková: doktor hledá nemoci a vždy něco najde.

Nic proti lékařům, jsem ráda, že je máme a mým velkým přáním by bylo změnit přístup. Přestat léčit pouze důsledek, tedy nemoc, ale zabývat se také samotnou příčinou, proč k nemoci vůbec došlo a co můžu udělat příště jinak, abych nemocná nebyla. Jak ale víme, doktoři mají více peněz za nemocného člověka, než za zdravého, protože co s takovým - prášky mu nenapíšu, tedy žádný business. (Ale ne všichni lékaři jsou takoví.)

Ale co kdyby tomu bylo naopak? Četla jsem totiž o nějaké zemi, kde platí doktora jen do té doby, dokud je člověk zdravý, když onemocní, platit přestanou. Nevím, zda-li se nejednalo pouze o žert, ale kdyby tomu tak bylo, to by "nás zdravých" přibylo. :) Osobně patřím mezi ty šťastlivce, kteří takového " osvíceného" praktického doktora mají. Ten můj žije zdravě, cvičí jógu a pacientům se snaží předepisovat hlavně změnu jídelníčku, pravidelný pohyb ... ale ouha, ne všichni takový recept oceňují. Přišli přeci za doktorem a ten je má vyléčit. Proč by oni měli něco dělat? Od toho je tady přece on, takže rychle jedny pilulky a já zase půjdu žít svůj život jako doposud. Ono je vždy snadnější hodit zodpovědnost na druhého. Ale myslím, že je na čase říct dost a podívat se pravdě do očí, nemoc na nás omylem nehupla někde na ulici. Přiznejme si, to jak nám je a za náš stav si opravdu můžeme my sami.


Proč je dnes tolik žen, ale hlavně tolik mladých žen, nemocných? Je spoustu takových, které berou hormonální antikoncepci, do toho popíjejí alkohol a k tomu zobou jednu růžovou pilulku Ibalginu za druhou (a o svém trápení vám poví s cigaretou v ruce…). Když se k tomu přičte špatná životospráva a nedostatečná láska a péče o své tělo (a ženství), problémy jsou nasnadě. Naše tělo má úžasné samoléčící schopnosti, ale takový přístup dlouhodobě nezvládá. Ptejme se tedy, co se změnilo, co děláme jinak než například generace našich babiček? Jaký byl (a stále je) recept na zdraví? Tehdy i dnes platí stejně jednoduchá pravidla:
  • zdravá strava
  • dostatek pohybu na čerstvém vzduchu
  • vnitřní spokojenost
Doplním ještě doporučení paní Miluše Kubíčkové
  • žití v rytmu přírody
  • správné dýchání
  • a zdravé vztahy (vztah k sobě samé, k ostatním lidem, k přírodě, ke kultuře a umění a v neposlední řadě k tomu, co nás převažuje).
Mimochodem paní Miluše je neuvěřitelně inspirativní žena, s kterou jsem se seznámila, když jsem si moc přála potkat ženu, starší ženu, která by mi ukázala, že stáří nutně neznamená bolest, nemoci a trápení. A pak přišla ona, tato neuvěřitelně moudrá, čilá, zdravá a inspirativní 90 letá žena…


Regenerovat a uzdravovat, nebo se bránit útoku?
Ale je tady ještě jeden velmi důležitý činitel, který ovlivňuje naše zdraví: imunitní systém, to je ona zázračná samoléčící a uzdravující složka našeho těla. Větší část nervového systému se nazývá autonomní nervový systém (ANS), který má dvě části parasympatický (PNS) a sympatický (SNS).

Parasympatický nervový systém zajišťuje činnost organismu v klidu a bezpečí, stará se o růst, léčení a udržování těla, zatímco sympatický je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí, tedy "útok nebo útěk". Když se člověk rozhodne, zda zvolí útěk, nebo útok, v jeho těle se začne dít mnoho věcí.
Změní se proudění krve - krev už neproudí do žaludku ani do přední části mozku, ani do ledvin a do jater, ale proudí převážně do svalů, protože tělo ví, že ho něco ohrožuje a je třeba mít sílu na boj nebo na úprk. V tu chvíli přestane proto zpracovávat potravu ve střevech nebo se zbavovat toxinů z jater a vyvažovat hladinu elektrolytů v ledvinách nebo kreativně uvažovat. Jde o mimořádnou situaci a tělo se musí bránit.
Zjednodušeně řečeno, tělo se dokáže buď regenerovat a uzdravovat, nebo se bránit útoku. Nikoliv obojí najednou. Problém je ale ten, že naše tělo je často v tomto napětí, i když si myslíme, že jsme v klidu. Jedná se o tzv. fyziologický stres. Dlouhodobý stres, který jsme již přestali vnímat, ale na naše tělo působí. V takovém stavu je naše tělo v napětí, svaly jsou stažené a náš imunitní systém v režimu "útěk nebo útok" tedy v módu, který není rozhodně regenerační.

Jak se tedy takového stresu - napětí zbavit?
Účinná je fyzická aktivita, tedy sport, pohyb, který uvolní ono napětí ze svalů, pobyt v přírodě a za další pravidelná mentální očista. K tomuto tématu naleznete na internetu spoustu dalších informací a užitečných doporučení, stačí "googlit".

Závěrem
Shrnu-li celé své vyprávění a poučení z něj do pár vět, bude znít následovně: ke zdravému životnímu stylu přidejme i duševní očistu a relaxační cvičení, které pomůže našemu tělu uvolnit se a dostat se do větší pohody. Buďme šťastné, spokojené a mějme se rády :) S láskou pečujme o své tělo a naslouchejme jeho potřebám.


 


Komentáře

1 Simona Simona | 1. listopadu 2018 v 2:01 | Reagovat

Ahoj Alue, nedá sa mi na tento článok nereagovať. Úplne to isté som zažila s rôznymi doktormi.
Očkovaná “proti rakovine čípku” našťastie nie som. Je podľa mňa hlúposť. Keď to prišlo na trh, zistilo sa, že sa vlastne ani nevie či to funguje a zočkovaní budú len akýmsi pokusnými králikmi. Navyše, vakcína má vraj pôsobiť len proti určitým typom (vymenúva pár čísel vírusov). Potom ku mne prišla kniha od pána Virapena a akýsi článok o štúdii, ktorá zistila, že touto rakovinou trpia hlavne ženy v nešťastných vzťahoch. To ale farmaceutickým firmám nepáči, lebo by sa náhodou zistila príčina nemoci, a ich vakcíny by prestali byť “potrebné”. Viac k tomu asi nemám čo dodať.
Od keby som zdravotné ťažkosti začala vnímať ako reč svojho tela, že sa mi tým snaží niečo povedať, všetky problémy sa vytratili. Už asi 6 rokov som bez užívania práškov či hormonálnej antikoncepcie a je mi skvele. Stačí si vygoogliť “duchovné příčiny nemocí” a začať konečne vnímať svoje telo :-)

2 armag armag | 1. listopadu 2018 v 6:22 | Reagovat

To bylo kdysi v Čině, že doktor dostával plat, když obyvatelé jeho obvodu byli zdraví.
Dnes je doktor placen za to, že provádí operace a píše pilule...

Na tobě nevydělá, tak je z toho smutný. Já se taky doktorům vyhýbám, jen mě štve, že jsou povinné vstupní prohlídky při nástupu do nového zaměstnání.

3 Iveta T. Iveta T. | 1. listopadu 2018 v 8:17 | Reagovat

A proč tedy paní (slečna) Lančaričová k tomu bílopláštíkovi šla? 8-O

4 Brusinka540 Brusinka540 | E-mail | 1. listopadu 2018 v 8:57 | Reagovat

Ve staré Číně to bylo, že když v rodině někdo onemocněl, rodinný lékař nedostal zaplaceno nebo ho dokonce vyměnili! Dobrý doktor měl všechny své svěřence zdravé a takový byl náležitě považován a ceněn. Jinak já ve skoro 50 letech u praktika: "Berete nějaké léky?" "Ne". "Opravdu neberete žádné léky?" "Opravdu ne." "A co berete na bolesti?" "Nemám bolesti. Promiňte, nechci Vás obírat o čas, potřebuji jen výpis karty pro zaměstnavatele, resp. jeho smluvního lékaře" "No moment, vy jste tu dlouho nebyla, nemáte žádné vyšetření, musíme Vás poslat na vyšetření krve, jater, atd. Co když Vám něco je?" "Děkuji za Vaši ochotu, ale cítím se dobře a opravdu nechci absolvovat žádné vyšetření, potřebuji ten výpis...." "No ale to tak nejde, pan doktor o Vás potřebuje informace" "Ty mu ráda poskytnu - nic mi nechybí, cítím se dobře.." "Chodíte na gynekologii?" "Už delší dobu ne." "Ale pan doktor potřebuje vidět Vaši dělohu a vaječníky!" "Proč pan doktor potřebuje vidět moji dělohu? Je v pořádku, říkala mi to" - úsměv. Pak to sestra vzdala. "Pane doktore, tuhle paní by potřebovala jen výpis, je odborník a prý je zdravá. Doktor na mne koukl - "Jo, to jste vy....to je dobrý sestro, pošlete mi dalšího.." TOŠ TAK :-)

5 Alue Alue | 1. listopadu 2018 v 9:41 | Reagovat

[3]:  normální preventivní prohlídka, tam spousta žen chodí i když jim nic není.... já zase chodím k zubaři co půl roku i když nemám bolavý zub.

6 Renata Renata | 1. listopadu 2018 v 10:24 | Reagovat

mna najviac nasiera, ze kazdy obcan musi platit zdravotne poistenie. aj ked sa rozhodnete nechodit do prace /dobrovolne nezamestnany/ musite platit 60 eur. Zaujala ma na nete mzdova kalkulacka, kde pri vasom plate presne vidite, kolko platite mesacne vy a kolko vas zamenstavatel za vas do zdr. poistovne /okrem inych odvodov/ pritom su ludia, co k lekarom roky nechodia, jedine tak pre PN-ku, aby mohli 3 dni zostat doma a vylezat chripku , ktoru dostali pravdepodobne z toho, co na nas sprejuju a liecit sa cajikmi a doplnkami, ktore si sami zacvakaju. platime si plne zubarov, to je cez 50 eur za kazde plombovanie. Ja by som tie peniaze chcela pouzit na elternativnu liecbu radsej, alebo aby mi bola preplacana poistovnou kedze lekarom nechodime, ale nie...a do nemocnice si musime nosit aj tolaetny papier a vlastny teplomer. a potom vidime , ako majitelia zdr. poistovne /zopar uz miliardarov/ v Tatrach skupuju pozemky, drancuju tam lesy, aby tam vystavali obrovske luxusne hotely z nasich penazi, v ktorych pobyt si normalny obcan nemoze dovolit a ktore nam system ukradol. Ak by ste sa aj rozhodli 3 mesiace nepatit positovni , pride vam vyzva od exekutora. Takze to malo z vyplaty /polovica/  nam zostane na jedlo a byvanie a alternativnu medicinu, co si musime neustale platit, ked chceme byt ako tak zdravi /a aj z kazdeho vyrobku a sluzby za ktoru z toho zvysku biednej vyplaty zaplatime si mozeme odratat este  20% dan, co ide statu.  Takze kolko vlastne vezme stat ludom ? 60% ci viac? A stale nekoncia, stale nejake nove poplatky  vymyslaju. :-(  :-(

7 Sebastian Sebastian | 1. listopadu 2018 v 14:03 | Reagovat

[1]: a kolko mas rokov prosim ta? Zaujima ma to, pretoze v mojom pripade som sa najviac posunul medzi 18 az 24 rokom zivota.
Nemam sice ani zdaleka vsetko preluskane, //ak je to vobec mozne// no velmi to cloveku vylepsi zivot, ak je telo v dobrom stave.

8 Tinka Tinka | 1. listopadu 2018 v 14:41 | Reagovat

K lékařům už nechodím téměř vůbec, ani preventivně. Jsem zdravá. Nic mě netrápí od doby, kdy jsem si vyléčila atopický ekzém. Už mě nebavilo nechat si dokola předepisovat kortikoidy s nulovým výsledkem... Tak jsem si musela přijít na to, jak si ten problém vyřešit sama. Na gynekologii jsem v životě nebyla. Očkování proti rakovině děložního čípku jsem kdysi zavrhla s tím, že je to nesmysl. Přijde mi totiž podezřelé, že existuje očkování pouze pro tento druh rakoviny. :-?

9 Alue Alue | 1. listopadu 2018 v 15:01 | Reagovat

[8]:  Jak jsi se vyléčila? To bude určitě zajímavá zkušenost.

10 Áda Áda | 1. listopadu 2018 v 15:46 | Reagovat

Ahoj Alu potřebuju odpověď. Je mi 13 a za týden mám jít na tu jehlu proti rakovině. Mamku jsem přemlouvala že ji nepotřebuju a je t k ničemu ale ona měla tu nemoc(jako zrovna dobře nežije a k tomu kouří atd.). Takže asi budu očkována a kdybych řekla znova že ne, tak by se asi rozbrečela nebo naštvala. Je vůbec možnost aby mi ji nedali?

11 Andi Andi | 1. listopadu 2018 v 17:26 | Reagovat

Ahoj ... moje kamarádka byla v 15ti proti děložnímu čípku na nálehání svojí mamky očkována, a podle všeho teď nemůže mít děti (ale to už je dlouho co jsme spolu o tom mluvily, takže nevím, jestli jí to řek nějaký doktor, prý pro ni bude těžké otěhotnět ... )
mě to taky přišlo i tenkrát jako pěkně debilní propaganda a nechápu jak na to mohl někdo skočit ...

12 ginze ginze | 1. listopadu 2018 v 17:46 | Reagovat

Jojo, já jdu maximálně k obdvodnímu a to jenom, když potřebuji nějaký papír do práce atd. a to vždycky začne ten kolotoč otázek na nemoci a já jenom "ne, ne, ne, ne" :-D Ještě mi chválil krevní výsledky, že jsou vynikající a já mu říkám, že to je v mém věku normální a on na to, že bych se divila, že tam jsou mladší a už jim ty výsledky svítí červeně.
Očkování proti rakovině děložního čípku mě úplně minulo, vím, že mě to vůbec nezajímalo a moje rodiče nejsou naštěstí takoví, že by sledovali, kde se vyrojí jaké očkování...ale jedna spolužačka ze základky ho má, vím, že se tím strašně chlubila...tak snad se následkům očkování vyhne. A gynekolog, to je pro mě téměř sprosté slovo :D Vím, že když jsem byla mladší, tak mi máma říkala, že bych si tam měla zajít na prohlídku, že tam chodí ženy normálně, ale naštěstí mě do toho nijak netlačila. A já si říkala, že tam přece nepůjdu, když mi nic není. A zdravá jsem pořád...ono jak člověk začne chodit k doktorům, tak oni si vždycky najdou něco, na co by člověku napsali léky, ačkoliv jde o problém, který jde vyřešit úplně v pohodě přirozeně.
Já mám naštěstí taky super doktora, je už v důchodovém věku, ale pořád chodí běhat, prosazuje zdravou stravu a když k němu přijde obézní člověk, že chce třeba něco, protože ho bolí kolena, tak jim řekne, že musí prostě zhubnout, jinak nemá cenu to řešit...a lidi jsou pěkně naštvaní.

13 Alue Alue | 1. listopadu 2018 v 21:30 | Reagovat

[10]:  Postavila bych si hlavu a prostě nešla. I za cenu vzdoru a zdejchnutí se. Je to tvoje tělo, tvoje zdraví, ty s tím tělem musíš žít a ty s ním budeš stárnout, ne tvůj doktor ani tvoje mamka. Takže je to i tvé rozhodnutí, ne jejich. ,,Ta nemoc" je virového původu a ten vir lze léčit, je zbytečné nechat se kvůli tomu očkovat, naopak jsou problematické vedlejší účinky.  Jednodušší je přeléčit vir, ideálně preventivně jednou za čas (přeléčit papilomavirus by bylo vhodné, ve společné domácnosti je možné se jím nakazit). - Postavit si hlavu se proto rozhodně do budoucna vyplatí. Dej mamce zavčas přečíst nějaké články k tématu, na internetu je jich hodně. A ať radši řeší vir - PŘÍČINU.

14 armag armag | 1. listopadu 2018 v 21:52 | Reagovat

[10]: Doktor tě nemůže očkovat, pokud máš nějaké zdravotní problémy.
Takže takové nachlazení, bolest hlavy nebo průjem může pomoci. Nebo řekneš, že ti kdysi po nějaké injekci bylo hodně zle.

Každopádně to můžeš oddalovat a třeba rodičům ukázat weby, kde jsou popsané negativní dopady očkování, třeba je to potom přejde.

15 Simona Simona | 2. listopadu 2018 v 0:20 | Reagovat

[8]: Ja som mala tiež brutálny ekzém a vyliečila som si ho sama. Ale vedela som aj z čoho sa mi spravil. Trvalo mi 9 mesiacov pochopiť čo sa stalo. Dohladala som si, že koža je akýmsi zrkadlom duše a hneď som vedela, že to musím celé prekopať. Ekzém sa mi totiž objavil, keď som bola psychicky na dne a vravela si, že nemá cenu ďalej žiť... a do rána som ho mala po celých lýtkach. Tmavočervené mokvajúce kruhy... nemohla nosiť ponožky či kalhoty. Všetko sa mi na ekzém lepilo.. Úplne som sa z toho vyliečila po tých 9tich mesiacoch kedy som pochopila, že nič také si už v živote hovoriť nebudem a ekzém začala ignorovať. Do mesiaca zmizol a nie sú po ňom ani stopy. Žiadne krémy som nepoužívala. Zo začiatku som skúšala, ale nič nezaberalo. Zabralo až to, keď som si urobila poriadok v hlave :-D

16 manu manu | 2. listopadu 2018 v 0:27 | Reagovat

Ta paní Miluše Kubíčková, nemá či neměla ona farmu v jižních Čechách v nějaké vesničce, kde pořádá pobyty a semináře pro duchovně zaměřené lidi? Na jednom takovém jsem kdysi byla a i když jsem ho nemohla dokončit a je to už dobrých 15 let, zapsala se mi takovým zvláštním empatickým přístupem a pochopením,skoro myslím, že to musí být ona. Nejsem si jistá tím jménem na sto procent, ale nějaký zvonek mi cinknul... Byla snad vysokoškolská učitelka na penzi a věk 90 k dnešku by též odpovídal... no ať už tak či jinak, moc ráda jsem si vzpomněla. Díky už za to.

17 Andi Andi | 2. listopadu 2018 v 12:53 | Reagovat

[10]: Máma mě na očkování žene stejně tak jako mě žene, abych nechala zase očkovat kočku ... ! Prostě se nesmíš nechat :) Mě už nehrozí z její strany nic, ale je možné, že budeš mít zaracha a táák, ne? .. no bóže :-P
a pokud by se rozbrečela, to jen  znamená, že to na tebe zkouší přes city,  to je takové "už nevím jak jinak na tebe"

Slyšela už si ty případy, kdy očkovaní proti cřipce na chřipku normálně chcípli?
A jinak, to co napsal Armag se mi zdá jako dobrý nápad [14]:

18 x x | 2. listopadu 2018 v 13:24 | Reagovat

jo snazi se najit co nejvic nemoci a kdyz zadne nenajdou tak poslou na vysereni kde se zas snazi neco najit..vubec nechodit k dokorovi zadneho nemam ani nepotřebuju jen se musí poslouchat své tělo

19 Verča Verča | 2. listopadu 2018 v 14:23 | Reagovat

[15]: díky moc za inspiraci Simčo!!

20 Tinka Tinka | 2. listopadu 2018 v 15:56 | Reagovat

[9]: No, hodně jsem pátrala, hledala informace a zkoušela kde co. Různé diety, mazání a přístupy. Jak se říká, že každá nemoc má duchovní příčinu, tak u ekzému to tak opravdu bude, troufám si říct. Mě pomohlo hlavně to, že jsem se smířila s tím, kým jsem a přestala se za sebe stydět. Nejhorší je, když se člověk tím ekzémem trápí, protože to šeredně vypadá a příšerně svědí. Musela jsem se naučit být v klidu a netrápit se tím. Dále pracuji na svých psychických problémech. Snažím se být na sebe hodnější. Vybírám si kvalitní kosmetiku. Na promazávání ložisek mi pomohlo bio nerafinované bambucké máslo. Opravdu mi vyhovuje, používám ho i místo krému na obličej...

21 Simona Simona | 8. listopadu 2018 v 7:41 | Reagovat

[20]: Presne to, prijať to kým som. Lepšie by som to nenapísala. Mne pomohlo aj to, že som si nechala si vypracovať “karmický” horoskop na mieru a pochopiť, kto som, prečo tu som a prestať o sebe pochybovať. Cítila som, že jeho čítaním sa niečo mení. Ekzém mi potom v priebehu mesiaca ako zázrakom zmizol (ale musela som ho začať ignorovať, aj keď som mala strašnú chuť doškriabať si celé nohy). Snáď tieto moje poznatky niekomu pomôžu.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama