Předepsali vám či vašemu dítěti brýle? Neběhejte hned do optiky. Stalo se to nejednomu z nás.

7. února 2019 v 0:54 | Alue K. Loskotová |  Babské rady / Léčivé potraviny
Velmi důležitý článek, doporučuji každému

Přijdete s dítětem na prohlídku k dětskému lékaři. Ten mu dá přečíst obrázky nebo písmenka abecedy na svítící tabuli. Nejprve jedno očko, pak druhé. Vaše malá ratolest však při předposledním řádku pochybí. Následuje výměnný lístek k očnímu lékaři. Tak se tedy objednáte a za pár dnů či týdnů už dítěti svítí oftalmolog světýlky diagnostického přístroje do očí. Zanedlouho dostáváte diagnózu: krátkozrakost, případně dalekozrakost.
Dále to už zřejmě znáte. Následuje předpis na brýle, návštěva optiky, výběr alespoň dvou rámů. A vaše dítě od této chvíle nosí brýle.
Otázkou však je: Je toto rozhodnutí správné? Opravdu brýle zlepší dítěti zrak? Před tím, než se pokusím dát odpověď na tuto otázku přepíšu zde svůj vlastní příběh.




Jak se ze mě jednoho dne brejloun stal
Můj příběh je v podstatě velmi podobný tomu popsanému výše. Před mnoha lety, za sedmi horami a za sedmi doly, ve druhém ročníku na základní škole jsme byli jako třída na běžné preventivní prohlídce u dětské lékařky. Na jedno oko jsem s předposledním řádkem trochu zaváhal. Ne úplně, tuším tak v třetině písmenek. A tak následovala celá uvedená procedura.

Výsledek? 2.5 plus dioptrie na jedno oko (to, které při čtení písmenek nezaváhalo) a na to váhající očko dioptrie 3 plus.
Ti, kteří se trochu vyznají v brýlích vědí, že to už se jedná o poměrně silnou zrakovou vadu.

Rodiče tomu nechtěli uvěřit, vždyť si předtím vůbec nevšimli, že bych byl "slepý". A tak vybavili (po protekci samozřejmě jak bylo zvykem za starých dobrých totalitních časů) ještě jedno vyšetření u známého očního lékaře.
Výsledek byl však ještě nemilosrdnější. 3-ka na jedno oko a 4-ka na druhé.

Rozhodnutí bylo tedy jednoznačné: Jde se do optiky a ze mě je od tohoto dne brejloun. Tedy, přesněji řečeno, ne hned od daného dne, protože však vyřezávání skel i v té době trvalo nějaký ten týden. Po týdnu jsem však už seděl ve školní lavici s brýlemi na očích ...
Pravdou je, že jsem viděl jinak. Nenazval bych to lépe. Písmenka byla spíše větší, než ostřejší. Nemohl jsem ale brýle nosit celý den, po čase se mi z nich točila hlava.

Jak tvrdohlavost zvítězila
Vždy jsem byl vzdorovitý, vždyť i tato stránka vznikla jako takový malý vzdor proti statusu-quo. Po pár měsících nošení brýlí jsem jednoho krásného dne rezolutně zahlásil, že s nimi nadobro končím. Samozřejmě, následovala silná protireakce. I doma od rodičů, ale hlavně ve škole od učitelů a lékařů při následujících zdravotních prohlídkách.
Přesto, od té doby na obě brýle už jen prach v zásuvce sedá.

Systém se však jen tak lehce nevzdává
Stigma a pronásledování systémem trvaly roky. Vždy když k něčemu došlo, padaly otázky, proč nemám brýle, vždyť zdravotní karta říká jasně. Bylo tomu tak i při odvodech. Pamětníci vědí co to je, pro ty dříve narozené - je to prohlídka obvykle kolem 18-ky, kdy se mladý muž zapisoval do vojenského rejstříku jako branec.
No a samozřejmě při lékařské prohlídce na řidičský průkaz.

Nic na tom neměnil ani fakt, že v danou dobu jsem už při kontrole zraku viděl bez problémů s oběma očima přečíst i ten předposlední řádek. Zprava doleva, zleva doprava, i náhodně vybraná písmenka. Prověřovali si to vždy důkladně ...
Vždyť když jednou zdravotní dokumentace říká, že má člověk nosit brýle, tak je nosí musí. A basta. No kam bychom to došli, kdyby si každý dělal co chce?
Každopádně, po trojnásobném přezkoumání zraku a mém místopřísežném prohlášení, že opravdu vidím dobře i bez brýlí, mi nakonec lékař vydal potvrzení pro řidičský průkaz bez nich. A ne jednou, ale hned 3krát!

Poprvé v 15-ti na malou motorku, podruhé v 17-ti na velkou motorku a v 18-ti na auto. A pak ještě dvakrát v zahraničí, když jsem si zařizoval zahraniční řidičský průkaz. Jednou při jeho počátečním vybavení a podruhé po 10 letech při prodlužování jeho platnosti.

Jak je možné, že ze slepouška s 3 a 4 dioptriemi se najednou Ostrozrak stal?
Mám na to vlastní teorii. Ne, nemám ji podpořenou randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou klinickou studií. Je to jen můj názor na věc. Ten mimochodem potvrdilo několik lidí s podobným osudem. Jde tedy o to, jak se tomu ve vědeckých kruzích říká, "anecdotal evidence", tedy pozorování na pár případech.


Jde o to, že v dětství se vyvíjejí a rostou všechny orgány. Včetně lebky a očí. Při růstu se občas stane, že se jednotlivé orgány a části nemusí vyvíjet přesně stejným tempem. V oku například může nastat přechodná změna tlaku, nebo čočka se nestihne okamžitě přizpůsobit změnám na sítnici. V té době může nastat přechodná snížená funkčnost očí, která se projeví neostrým viděním. Oko se však neustále vyvíjí, roste a přizpůsobuje stávajícím podmínkám. Pokud v té době začne dítě nosit brýle, oko se jim přizpůsobí. Nastaví se tak, aby vidělo s jejich pomocí. Bez nich však pak už nebude nikdy umět dobře zaostřit. Nebo ještě trošku jinak ...

Pokud oko bez brýlí nevidí ostře, nutí ho to trénovat oční svaly kontrolující čočku tak, aby zaostrovala. Pokud oku poskytnete berličku v podobě brýlí, není už nucené zaostřovat, a proto ani nebude. Časem zleniví a už se nikdy nenapraví.
Osobně mám silné přesvědčení, že oko, tak jako každý jiný orgán, je schopné regenerace a nápravy, pokud je k tomu vybízeno. Pokud není, tak zakrní. Každý z vás už určitě slyšel na přírodovědě, že orgán, který se nepoužívá zakrňuje. A to platí nejen z hlediska tisíců let evoluce. Platí to i pro jednotlivé orgány v rámci jednoho života člověka.

Je to jako s posilováním. Pokud necvičíte, svaly budete mít malé a ochablé. Pokud pravidelně posilujete, svaly vám narostou, jak se to děje u kulturistů. Oči nejsou v tomto procesu žádnou výjimkou.

Po těchto zjištěních se vám jistě vnucuje následující otázka: Vědí oční lékaři o samonapravovací schopnosti očí?
Většina - podle mě - o tom neví. Vždy byli vychováváni a učení, že v případě neostrosti zraku je třeba nasadit brýle. Kromě toho, k takovému zjištění by bylo třeba sledovat dvě skupiny dětí. První, ve které děti budou brýle užívat a druhou, v níž se obejdou bez nich. Odepření pomoci by se však považovalo za neetické, a proto se podobné studie ani nikdy neprovedou.

Přesto si však myslím, že alespoň malá část oftalmologů o tom musí vědět, nebo alespoň tušit. Proč mlčí a nezveřejní to?
Odpověď je, jak to u většiny případů v současné medicíně bývá, prozaická: Šli by tím proti sobě.

Pokud by se potřeba nošení brýlí snížila, snížily by se pravidelné prohlídky, vyšetření, potřeba přístrojů atd. V konečném důsledku by se snížily i jejich příjmy. Proto si oční lékaři nebudou řezat pod sebou větev, raději mlčí a udržují současný stav, který jim vyhovuje.

Sumarizace
Pokud se ocitnete v situaci, že budou chtít vašemu dítěti nasadit brýle, dobře si vaše rozhodnutí promyslete. Můžete tím ovlivnit jeho zrak na celý život.

Navrhoval bych uvedený postup:

1. Případ slabých dioptrií
Pokud předepsané dioptrie jsou slabé a dítě je schopné i bez nich v pohodě číst, tak mu je ani nedávejte.
Je možné, že ho zaostřování bude více vyčerpávat a nevydrží dlouho číst nebo psát. Dopřejte mu proto čas a netlačte ho do dlouhého učení. Raději ať si domácí úkol napíše na dva nebo třikrát, v kratších časových úsecích.

2. Případ silných dioptrií
Pokud předepsané dioptrie jsou vysoké a dítě bez nich není schopno číst, pak mu je samozřejmě nemůžete odepřít.
V takovém případě ale ať nosí brýle pouze na nezbytný čas během učení. V době, kdy nepotřebuje číst (případně hledět do dálky, například při sportu), mu je na oči nedávejte.

Poznámka
Uvedené doporučení podle mého názoru platí pouze při běžné krátkozrakosti nebo dalekozrakosti. Při závažnějších poruchách zraku, jakými jsou například tupozrakost (neschopnost zaostřit i s brýlemi), šilhání a podobně, je potřebný odborný zásah očních lékařů.

Jak zlepšit zrak bez brýlí?
Na zlepšení zraku existují několik tréninkové metody. O jedné takové metodě známého amerického očního lékaře, který ji vynalezl před více než 100 lety a pomocí které zlepšil zrak u tisíců lidí, jsem napsal i e-knihu. Jeho metoda byla dokonce natolik úspěšná, že oční lékaři se začali bát o své živobytí a tak si u politiků vylobovali její zákaz. Ten platí do dnešních dob, ačkoli se už nějak přísně nevynucuje. Dále se v e-knize dozvíte i více podrobností o tom, proč mnozí současní lékaři věnující se alternativní medicíně (jako například populární Dr. Mercola) nedoporučují brýle, čočky, ani laserové operace očí.
E-kniha existuje ve slovenském i anglickém jazyce. Více informací o české verzi naleznete ZDE a o slovenské verzi ZDE.

Doufám, že vám tento článek pomůže s rozhodováním se ohledně brýlí u vás či vašich dětí. Také budu rád, pokud do komentářů napíšete své vlastní zkušenosti týkající se tohoto tématu.

napsal: Autor webové stránky badatel.net
do češtiny Alue

 


Komentáře

1 Eukalyptová víla Eukalyptová víla | Web | 7. února 2019 v 1:20 | Reagovat

Krásny článok. Úplne s ním súhlasím!

2 hanka hanka | 7. února 2019 v 9:52 | Reagovat

Úžasné, taky souhlasím. Líbí se mi jak děti cítí co je správné a pokud k tomu mají tvrdohlavost prosadí si svou. V diskuzi pod původním článkem píše paní že její tři děti dostaly jako malé brýle, dva chlapci je vyhodili a nenosili a děvče bylo pečlivka tak je poctivě nosilo. V dospělosti kluci brýle nenosí a dívka ano a lituje že je taky tenkrát nezahodila. Taky jsem bývala snaživá holčička, škoda! Vzdorovitost je pudová touha žít. Každý příběh o uzdravení je nesmírně inspirující.

3 Mirijam Mirijam | Web | 7. února 2019 v 15:33 | Reagovat

Naprosto s článkem souhlasím. Ať brýle nosíte, nebo nenosíte, stejně se vám zrak horší. Vypadá to, že ostrost vašeho vidění  závisí než na kompenzační pomůcce (brýle, čočky) spíše na vývoji jednotlivých orgánů. Zvláště v pubertě dochází k překotnému vývoji a nosit stále brýle by si měl každý rozmyslet.

4 Katie Katie | 7. února 2019 v 15:56 | Reagovat

Od dětství jsem měla nosit brýle, nenosila jsem. Dioptrie jsem měla stále stejné. Ale kolem čtyříctky už začínám pociťovat, že vidim podstatně hůř.Takže brýle nasadit už občas musím :-)

5 fluttershine fluttershine | 7. února 2019 v 18:21 | Reagovat

Jako malá jsem dostala brýle "na tabuli". Mimo školu jsem je nechtěla moc nosit, protože jsem byla přesvědčená, že je nepotřebuju, ale chodila jsem strašně nakřivo, s hlavou vystrčenou dopředu, jak jsem se snažila na všechno vidět (což jsem si samozřejmě neuvědomovala, takže mi potom trvalo několik let, než jsem se to přeučila, i když už jsem nosila brýle pořád a nebyl ke křivení důvod).
Správně předepsané brýle nenechají oko zlenivět. Měly by se dávat (aspoň já jsem to vždycky tak měla) cca o čtvrtku slabší, aby se trochu samy snažily, ale nepřetížily.
Nepopírám to, co je napsáno v článku - je možné, že to tak je. Znám člověka, který míval brýle, ale pak se rozhodl, že už je nepotřebuje, začal s nějakými očními cviky a vidí velmi slušně. Takže kdoví, nejspíš záleží na tom, jaká a jak moc silná ta vada je.

6 Ivan Ivan | Web | 7. února 2019 v 19:14 | Reagovat

Čím viac som chodil k očnému, tým som mal okuliare stále silnejšie a silnejšie. Teraz keď vysveľujem rodičom detí, že ich deti by mali čo najčastejšie odkladať okuliare, myslia niektorí že im chcem zle. Okuliare treba odkladať a snažiť sa fungovať bez nich. Po praktizovaní sungazingu napriek trojkám okuliarom vidím dobre, keď svieti Slnko. Očný lekár nechápal, ako môžem chodiť bez okuliarov. Očné cviky cvičím tak light každý deň. Mal som 3,5 dioptrie a potreboval som zas silnejšie, začal som trochu cvičiť a za rok išlo pol dioptrie dole! Pri veľmi poctivom cvičení podľa mňa je možné byť aj bez okuliarov, keď to viem, už mi ani okuliare nevadia :-) Očné cviky sú tu, dole je pdf na stiahnutie:
https://www.biblik.sk/news/ocne-cviky/

7 Gallifrey Gallifrey | E-mail | 7. února 2019 v 20:45 | Reagovat

Netreba si mýliť liečbu krátkozrakosti s liečbou ďalekozrakosti. Autor píše, že mal plusové dioptrie - to znamená, že bol ďalekozraký. Táto vada sa pri väčšine detí stratí vekom sama od seba. Mojej susede namerali v druhej triede plus osem dioptrií. Kým prišla do puberty, mala oči úplne zdravé, keďže jej zmrštené oko sa rastom natiahlo a vada zmizla. Môjmu ujovi namerali v detstve pri lekárskej prehliadke mínus tri dioptrie. V puberte mal mínus osem a v dospelosti mínus štrnásť. Okolo štyridsiatky sa mu začali jeho predĺžené oči vekom skracovať a krátko po päťdesiatke mal oči úplne zdravé, zatiaľ čo polovica jeho rovesníkov začala nosiť okuliare do blízka. Ak je dieťaťu diagnostikovaná pred pubertou krátkozrakosť, ťažko ju vylieči odložením okuliarov. Ak je vada silnejšia a žije vo veľkomeste je to skoro nemožné. Pravda je, že oko treba trénovať. Pri krátkozrakosti, ktorá trápi väčšinu detí a mladých ľudí, treba obmedziť dlhodobé zameriavanie zraku na blízko. Takže čo najmenej čítať, modelovať alebo vyšívať. Treba chodiť veľa do prírody a nechať oči stimulovať slnečným svetlom. A nie sa vkuse chrániť slnečnými okuliarmi. Robiť očné cviky, zbytočne sa netrápiť a nemať strach. :-)

8 Jindra Jindra | 7. února 2019 v 21:57 | Reagovat

3 dioptrie jsou hodně, s tím nemůže nikdo vidět ostře a brýle už jsou potřeba. Pokud ostře viděl, tak mu dioptrie měřili blbě. Já zrovna 3 dioptrie měl spoustu let, tak vím, jak to bylo vše rozmazané. Mně to nikdo nenutil, prostě jsem ve škole neviděl na tabuli a dostal kvůli tomu pětku, tak na to rodiče přišli, od té doby nosím brýle. A naštěstí mi to nikdy nevadilo.

9 Ema Ema | 8. února 2019 v 12:22 | Reagovat

Ahoj, súhlasím. Sama som si cvičením napravila oči s malou odchylkou. A to bez použitia okuliarov.
Žiaľ, dcérka má silné dioptrie, dalekozrakost, tupozrakost a k tomu jej striedavo zabiehaju.. Kvôli tomu začala chodiť asi o pol roka neskôr. Okuliare ma. Dosť často jej však od nich dávam oddych. Dokonca sa mi stáva, že ich neviem nájsť dosť dlhú dobu, a potom ich nájdem na mieste, kde som ich hľadala.. Občas si myslím, že je to právě preto, aby si jej ocka od nich oddýchli. Zatiaľ do školy nechodí, ale všímam si, že občas ich naozaj potrebuje. Najväčsia pridaná hodnota však pripadá v našom prípade na pravidelné specialne cvičenie oči. Nebudem ani písať, koľko stali rámiky, skla, aby nevyzerala ako s popolnikmi na očiach a cvičenia u Dr.. Je to dobrý biznis.

10 df df | 8. února 2019 v 13:02 | Reagovat

V šestnácti sem začal špatně vidět na tabuli a od té doby nosím brýle. Když sem se pak stal po ix letech úředníkem (malá odbočka od oboru), tak po ročním každodenním sezení před monitorem (tehdy ještě CRT monitory) zhoršení o půl a třičtvrtě dioptrie. Po sedmi letech sem s tím sekl a stal se grafikem, to už bylo až šestnáct hodin u monitoru (přes deset let), ale zhoršení žádné. Brýle nosím jen když je potřebuji, jinak chodím bez nich, myslím, že kdybych je nosil stále, tak sem na tom hůř. Zrak jsem si asi skazil sám, od dětství jsem pořád četl a doma po večerce to bylo zakázáno abych prý byl čerstvý do školy a tak sem četl při baterce pod peřinou aby to při namátkové kontrole nebylo vidět.

11 Marketa Marketa | E-mail | 8. února 2019 v 17:30 | Reagovat

Také jsem byla brejloun.
V páté třídě jsem doslala poznámku do žákajdy. "Nenosí brýle, nevidí na tabuli". :-)  :-D

12 Ema Ema | 8. února 2019 v 17:40 | Reagovat

[10]: ja som vždy veľa čítala. Extrémne veľa, pri baterka ch, sviečkach, v pološere. Myslím, že tym sa oči naozaj nekazia. To by som bola slepá... 😁

13 Lucka Lucka | 8. února 2019 v 21:28 | Reagovat

Někteří doktoři o tom vědí. Také dceři na kontrole ve školkovém věku zjistili, ale doporučili jen kontroly, že lebka atd ještě poroste. Ve školce už čtyři roky není, hlava dorostla, vidí perfektně ;-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.